Obchodní korporace – zrušení

Zrušení veřejné obchodní společnosti

S likvidací (§ 113–115 ZOK)

Všechny případy zrušení v.o.s. vyplývají ze zvláštního postavení společníků osobních obchodních korporací, spočívajícího na osobní účasti v této obchodní korporaci. Pokud účast některého společníka v této obchodní korporaci zanikne (společník zemře), nebo pokud se některý ze společníků nemůže nadále podílet na činnosti nebo přestane být důvěryhodným, jeho osobní ručení ztratí smysl, porušuje podstatným způsobem společenskou smlouvu, je to důvod pro zánik veřejné obchodní společnosti.

V některých případech se mohou zbývající společníci změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá i nadále bez společníka, jehož se důvod zániku týká. Takovou úpravu je možné promítnout i do samotné společenské smlouvy.

Veřejná obchodní společnost se zrušuje:

• a) výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou,
• b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým zrušuje společnost,
• c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu,
• d) zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce,
• e) okamžikem, kdy nastávají účinky prohlášení konkursu na majetek některého ze společníků,
• f) okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty některého ze společníků,
• g) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, nabytí právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut,
• h) dnem, v němž žádný ze společníků nebude splňovat požadavky podle § 46 ZOK, který požadavky na výkon funkce člena orgánu obchodní korporace,
• i) vyloučením společníka, který zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti,
• j) z jiných důvodů určených ve společenské smlouvě.

Je vhodné připomenout, že při důvodech zrušení společnosti uvedených výše, s výjimkou důvodů uvedených v písmenech b) a h), se mohou ostatní společníci do okamžiku předložení konečné zprávy o průběhu likvidace likvidátorem změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá nadále i bez společníka, jehož se důvod zrušení týká. Tato dohoda společníků může být také předem obsažena ve společenské smlouvě.

Byla-li v. o. s. zrušena podle písmena h), mohou se společníci dohodnout na přistoupení společníka, který splňuje požadavky podle § 46 ZOK (požadavky na výkon funkce člena orgánu obchodní korporace), a na tom, že společnost dále trvá.

Účinností dohody uvedené výše se likvidace ukončuje.

Společníci mají právo na podíl na likvidačním zůstatku, který se rozdělí mezi společníky nejprve do výše hodnoty jejich splacených vkladů. Zbytek se pak rozdělí mezi společníky rovným dílem. Společenská smlouva může upravit toto rozdělování jinak.

Společník může navrhnout, aby soud v. o. s. zrušil, jsou-li pro to důležité důvody, zejména porušuje-li jiný společník zvlášť hrubým způsobem své povinnosti nebo není-li možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena.

Společnost se může u soudu domáhat vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich plnění písemně vyzván a též upozorněn na možnost vyloučení. S podáním tohoto návrhu k soudu musí souhlasit společníci, kteří mají alespoň poloviční podíl ve společnosti; k hlasu vylučovaného společníka se nepřihlíží.

Bez likvidace

Uplatňují se zde obecné formy zrušení společnosti bez likvidace, o kterých hovoříme výše; právní úprava je obsažena v zákoně o přeměnách.

Fúze

Projekt fúze musí být schválen všemi společníky, a to ve formě notářského zápisu. Projekt fúze musí být spolu s účetními doklady doručen každému společníku nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má společník fúzi schválit. Návrh na zápis nástupnické obchodní korporace do obchodního rejstříku podepisují všichni budoucí společníci. Obchodní korporace, která způsobila, že nebyl včas podán návrh na zápis sloučení do obchodního rejstříku, odpovídá každé obchodní korporaci připravené tento návrh podat za škodu, která jí v důsledku odstoupení od smlouvy vznikla. Případná neplatnost smlouvy o fúzi musí být prohlášena soudem.

Převod jmění na jediného společníka

V případě, kdy ve v.o.s. zůstává pouze jediný společník, je možné, aby společník, který ve společnosti zůstal jako jediný, převzal celé obchodní jmění a tím ušetřil náklady spojené s likvidací obchodní korporace a mohl při tom zajistit pokračování v podnikatelské činnosti této obchodní korporace.

K převodu jmění na jediného společníka dochází na základě prohlášení posledního společníka ve formě notářského zápisu o tom, že se v. o. s. zrušuje bez likvidace a že poslední společník převezme její jmění. Součástí prohlášení je projekt převodu jmění. Společník musí toto prohlášení učinit a doručit jej rejstříkovému soudu ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se stal jediným společníkem veřejné obchodní společnosti, jinak toto právo zaniká. Marným uplynutím této lhůty vstupuje v. o. s. do likvidace.

Rozdělení

Projekt přeměny (rozdělení) musí být schválen všemi společníky, musí mít formu notářského zápisu a musí obsahovat projev vůle zrušit v.o.s. bez likvidace. Rozdělením mohou vznikat jak v. o. s. tak k. s.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.