Výhody užití všeobecných obchodních podmínek
Obchodní podmínky se staly nepostradatelným institutem v běžné podnikatelské praxi. Nejvýznamnější předností využívání obchodních podmínek při uzavírání smluv je, jak už bylo uvedeno, celkové zjednodušení samotného procesu uzavírání smluv. Tím, že je velká část obsahu smlouvy vyčleněna do obchodních podmínek, dochází k usnadnění a do jisté míry i zautomatizování smluvních vztahů.
Přesune-li podnikatel, je-li zároveň navrhovatelem znění OP, do znění obchodních podmínek podstatnou část náležitostí smlouvy, má jakousi jistotu, že smluvní vztahy, do nichž vstupuje, s sebou nesou vždy stejná práva a povinnosti. Navrhovatel obchodních podmínek ale musí vždy důsledně dbát na správnou aplikaci zákonných aspektů podmiňujících platnost obchodních podmínek, aby byly účinné.
Samozřejmě na druhou stranu pro stranu přijímající obchodní podmínky je nezbytné doporučit neztrácet na ostražitosti. Jak bylo uvedeno, obchodní podmínky jsou plnohodnotnou součástí smlouvy a lze očekávat, že navrhovatel konstruoval obchodní podmínky spíše ve svůj prospěch. Je tedy rozhodně na místě se se zněním OP důkladně seznámit a v případě, že nějaké ustanovení OP nevyhovuje dohodě či představám, lze po navrhující smluvní straně požadovat zřízení odchylky v rámci samotného textu smlouvy.
Rizika užití všeobecných obchodních podmínek pro slabší smluvní stranu
Používání OP může mít do jisté míry za následek omezení smluvní svobody, a to hlavně ve vztazích s ekonomicky silnějším smluvním partnerem. Takový smluvní partner zpravidla odmítá na znění obchodních podmínek cokoli měnit. Pak nezbývá smluvní straně přijímající než volit mezi akceptací, byť ne zcela dle „svých pravidel“, nebo odmítnutím uzavření smlouvy.
Jak již bylo zmíněno, dalším rizikem smluvního vztahu, kde jedna ze stran používá OP, je tak jeho jednostranná výhodnost, neboť strana předkládající obchodní podmínky má přirozenou tendence si utvořit znění OP „k obrazu svému“.
Používání OP může vést ke ztrátě individuálního přístupu vůči jednotlivým smluvním partnerům, jejich následnému odcizení a zanedbání určitých specifických výhod, které by mohly při nestandardizovaném smluvním vztahu vzniknout.
Závěr
Z výše uvedeného vyplývá, že používání obchodních podmínek je bezesporu žádoucím zjednodušením a urychlením kontraktačního procesu. Zároveň je potřeba mít na zřeteli základní zákonná pravidla, aby mohly být obchodní podmínky považovány a přijaty za plnohodnotnou součást konkrétní smlouvy. Tyto podmínky stanoví občanský zákoník v ustanovení § 1751 a násl. OZ.
Aby byly obchodní podmínky pro smluvní vztah závazné, je třeba na připojení obchodních podmínek odkázat v samotné smlouvě a prokázat seznámení protistrany s jejich obsahem. Seznámení s obsahem je presumováno v případě, kdy je znění obchodních podmínek fyzicky přiloženo ke smlouvě, v ideálním případě včetně připojeného podpisu protistrany.
V případě rozporu obchodních podmínek s ustanovením smlouvy, platí, že smlouva má vždy přednost.
Pokud dojde k situaci, kdy každá ze stran závazku poukáže v rámci přijímání smlouvy na jiné vzájemně kolidující obchodní podmínky, budou platné v rozsahu, v jakém si neodporují. Na samotné uzavření smlouvy však konflikt obchodních podmínek žádný vliv nemá.
Obchodní podmínky lze také jednostranně měnit, ovšem pouze za splnění všech zákonem stanovených podmínek. Je tak možné učinit pouze u smluv stejného druhu s opětovným plněním uzavíraných s větším počtem osob, s tím, že možná změna OP musí být ve smlouvě předem sjednána, a to včetně způsobu oznámení takové změny protistraně. Protistrana musí mít v případě nesouhlasu se změnou obchodních podmínek možnost od smlouvy odstoupit.