English version
Dále odpovědnost za vady, odstupné v závazkových vztazích, pojištění právní ochrany, žaloby a žalobní právo, smlouva o obchodním zastoupení a problematika outsourcingu.
Související právní předpisy:
Související právní průvodci:
- Elektronický obchod
- Nadnárodní formy společností
- Obchodní korporace – založení a vznik
- Obchodní korporace – zrušení
- Obchodní podmínky
- Obchodní společnosti – změny
- Obchodní tajemství
- Odpovědnost statutárního orgánu
- Odpovědnost za přestupky podle přestupkového zákona
- Podnikání a společné jmění manželů
- Podnikání zahraničních osob v ČR
- Podnikatelská seskupení
- Pojistné smlouvy
- Pohledávky
- Přeměny obchodních korporací
- Přestupky a správní delikty v podnikání
- Převody nemovitostí a daňové důsledky
- Smlouvy
- Smlouvy uzavírané podnikateli
- Správný výběr obchodní společnosti pro váš obchodní plán
- Veřejné zakázky
- Vymahatelnost pohledávek
- Zajištění a utvrzení dluhu
- Živnosti
Pojem obchodního práva
Zániku dvojkolejnosti závazkových vztahů, tedy rozlišení, zda se právní vztah řídí ustanoveními občanského nebo obchodního zákoníku, v závislosti na subjektech, mezi kterými právní vztah vzniká, z českého právního řádu zmizela současně s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“). Obchodní právo však můžeme nadále označovat za speciální soubor právních norem, které upravují tři základní okruhy otázek:
- postavení podnikatele,
- obchodní korporace,
- některé další vztahy s podnikáním související.
Jak již bylo řečeno, OZ nerozlišuje, zda právní vztah vzniká mezi podnikateli či nepodnikateli, není tedy již podstatné, jestli se právní vztah vztahuje k podnikání.
Porušení smluvních závazků
Nepříznivým právním důsledkům porušení smluvních závazků předchází OZ zejména institutem zajištění závazků. Cílem daného institutu je posílení hospodářského, popřípadě i procesního postavení subjektů oprávněných ze závazkového vztahu (věřitelů), jejich jistoty, že povinnosti subjektů povinných (dlužníků) budou jimi splněny, a práva věřitelů uspokojena řádně a včas. Tato vyšší míra jistoty je dosahována tím, že k původnímu závazku přistupuje nový zajišťovací vztah. Právní prostředky zajištění plní zpravidla dvě funkce, a to funkci zajišťovací a funkci uhrazovací. Zajištění závazkových vztahů upravuje OZ komplexně.
Pojem smluvních závazků a následky porušení smluvní povinnosti
Závazky jsou relativními právními vztahy, vztahy mezi individuálně určenými subjekty (v tomto smyslu se mluví také o právech osobních na rozdíl od práv věcných) a současně jsou právy majetkové povahy. Smluvní strany při uzavření smlouvy vzájemnou dohodou určují její obsah a vymezují vzájemná práva a povinnosti. Při včasném a řádném splnění závazků vyplývajících ze smlouvy dosahují obě smluvní strany účelu, pro který smlouvu uzavíraly. Splnění závazku je jedním ze způsobů zániku závazku upraveným OZ.
Může však dojít k situaci, kdy některá ze smluvních stran poruší jednu nebo více povinností, které jí uzavřením smlouvy vznikly. V důsledku porušení primárních smluvních povinností dochází k modifikaci obsahu smlouvy a zpravidla vedle původních povinností a závazků přibývají porušující smluvní straně další sekundární povinnosti. Dochází k realizaci vztahů odpovědnosti.
V občanskoprávních vztazích se uplatňuje několik druhů odpovědnosti. Nesplní-li dlužník svoji povinnost včas a řádně, dostává se v prvé řadě do prodlení a vzniká mu odpovědnost za prodlení. V případě prodlení může mít druhá smluvní strana (věřitel) zpravidla právo na odstoupení od smlouvy, právo na smluvní pokutu, právo na zákonný nebo smluvní úrok z prodlení.
Dalším případem odpovědnosti je odpovědnost za škodu. Pokud dlužník poruší svoji primární smluvní povinnost, nastupuje i zde jeho sekundární povinnost k náhradě škody, a to tehdy, jestliže v příčinné souvislosti s porušením primární povinnosti vznikne na straně věřitele majetková újma vyčíslitelná v penězích.
Pro případ vadného plnění smluvní povinnosti tíží dlužníka odpovědnost za vady. V takovém případě dlužníkovi vzniká povinnost vady odstranit dodáním náhradního plnění, výměnou plnění vadného za plnění bezvadné, opravou vadného plnění, poskytnutím slevy nebo strpěním odstoupení věřitele od smlouvy. Pro uplatnění práva z vadného plnění je nutné vadu vyknout bez zbytečného odkladu poté, kdy bylo možné vadu zjistit. Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě. Často dochází k případům souběhu jednotlivých druhů odpovědnosti.
OZ rovněž zavádí nově institut takzvané předsmluvní odpovědnosti. Jedná se o případy, kdy jedna ze stran jednajících o smlouvě ještě před uzavřením smlouvy jednání ukončí, aniž by k tomu měla spravedlivý důvod. Předpokladem pro vznik předsmluvní odpovědnosti je, že jednání mezi stranami dospělo tak daleko, že uzavření smlouvy se jevilo jako vysoce pravděpodobné. V takovém případě může pak poškozená strana žádat na druhé náhradu škody.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
