Obchodní společnosti – změny

Obsah kapitoly:

• Podíl jako předmět dědictví
• Zánik účasti společníka ve společnosti
• Změny výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným

Podíl jako předmět dědictví

Smrtí společníka společnosti s ručením omezeným se jeho podíl stává předmětem dědictví a tento podíl přechází na dědice (nevylučuje-li to společenská smlouva), a to již okamžikem smrti zůstavitele. Práva společníka vykonává tento dědic, je-li dědiců více, mají postavení majitelů společného podílu.

Dědic nemůže odmítat nabytí podílu, který tvoří součást dědictví (smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno), musel by odmítnout celé dědictví. Pokud tak kvůli jiným majetkovým hodnotám obsaženým v dědictví neučinil, nemůže vzniku své účasti na společnosti zabránit.

Protože nikdo nemůže být nucen, aby setrvával ve společnosti proti své vůli, obsahuje zákon o obchodních korporacích speciální úpravu zániku účasti takového dědice ve společnosti. Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti rozhodnutím soudu, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby byl společníkem (při tomto rozhodování je nutno přihlédnout k osobním důvodům, které dědic pro svou neúčast na společnosti uvádí). Návrh musí podat do tří měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto jeho právo zaniká.

Dědic, který se domáhá soudního zrušení své účasti na společnosti, se nesmí osobně podílet na činnosti společnosti, i když takovou povinnost stanoví společenská smlouva, ledaže se s ostatními společníky rozhodne písemně jinak. Pokud by dědic tříměsíční lhůtu zmeškal, má ještě k dispozici ostatní právní skutečnosti, s nimiž zákon o obchodních korporacích spojuje zánik účasti společníka na společnosti. Ztratil však již určité výsadní postavení dědice, který nechce být společníkem společnosti, a musí se účastnit na společnosti v celém rozsahu práv a povinností jako všichni ostatní společníci.

Společnost se může nechtěným společníkům, kteří by se k účasti na společnosti dostali děděním bránit tak, že společenská smlouva vyloučí možnost dědění podílu. Dědicové mají potom právo na vypořádání se společností v podobě vypořádacího podílu, na který vzniká právo a který se stává předmětem dědění. Hodnota vypořádacího podílu se stanoví ke dni úmrtí společníka.

Zvláštním případem, ale v praxi poměrně frekventovaným, je společnost s ručením omezeným o jednom společníkovi. Zákon o obchodních korporacích stanoví zvláštní pravidla pro dědění podílu v jednočlenné společnosti, kterými se snaží zabránit tomu, aby po smrti jediného společníka zůstala společnost bez společníků. V jednočlenné společnosti proto není možné vyloučit ustanovením zakladatelské listiny dědění podílu a účast dědice též není možné zrušit rozhodnutím soudu shora popsaným.

Zpět na přehled

Zánik účasti společníka ve společnosti

Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným zaniká z důvodu:

1. smrtí společníka – fyzické osoby – blíže viz podíl jako předmět dědictví,
2. zánikem společníka – právnické osoby – blíže viz přechod podílu,
3. převodem podílu – blíže viz převod podílu,
4. vyloučením společníka – rozhodnutím valné hromady (připouští-li společenská smlouva kaduční řízení) nebo soudem,
5. v důsledku rozhodnutí soudu,
6. dohodou všech společníků,
7. vystoupením společníka.

Rozhodnutím valné hromady může být vyloučen společník, který je v prodlení s plněním vkladové povinnosti při založení společnosti nebo v prodlení s plněním příplatkové povinnosti. Společnost prostřednictvím jednatele vyzve společníka v prodlení pod pohrůžkou vyloučení ze společnosti ke splnění jeho povinnosti v přiměřené lhůtě. Pokud společník nesplní svou povinnost, může být rozhodnutím valné hromady vyloučen, a to prostou většinou přítomných společníků. Vylučovaný společník o tomto bodu programu valné hromady nehlasuje.

Důsledkem vyloučení je zánik členství ve společnosti, uvolnění podílu vyloučeného společníka a vznik nároku vyloučeného společníka na vypořádání.

V důsledku rozhodnutím soudu na návrh společníka. Jelikož společník nemůže způsobit jednostranným úkonem zánik své účasti na společnosti, je mu umožněno, aby jako společník požádal soud o zrušení své účasti na společnosti s ručením omezeným, kdy žalovanou je společnost s ručením omezeným. Předpokladem pro tento postup je splnění podmínky, že po společníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval. Zda je tento důvod naplněn, přísluší na zvážení rozhodujícímu soudu a záleží na konkrétních situacích.

V dosavadní praxi byl tento důvod shledán například v tom, že nebylo možno dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena, nebo kdy nepřítomnost jednoho společníka znemožňovala výkon práv ostatních společníků, nebo že ostatní společníci zneužívají svého postavení na úkor jiného společníka (žalobce). Pokud soud vyhoví žalobnímu návrhu společníka, právní mocí tohoto rozhodnutí zaniká účast žalujícího společníka ve společnosti s ručením omezeným, přísluší mu vypořádací podíl a jeho podíl se stává uvolněným.

V důsledku rozhodnutí soudu na návrh společnosti. O zrušení účasti společníka na společnosti s ručením omezeným může požádat i sama společnost, ale jen v odůvodněných případech (pokud si společníci ve společenské smlouvě dohodli své důvody, není k nim přihlíženo), a to jen tehdy, pokud společník zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti společníka a byl prokazatelným způsobem společností vyzván k jejich plnění a byl současně upozorněn na tu skutečnost, že pro porušování jeho povinností může být ze společnosti vyloučen.

Pokud soud vyhoví žalobnímu návrhu společnosti, právní mocí tohoto rozhodnutí zaniká účast žalovaného společníka ve společnosti s ručením omezeným a přísluší mu vypořádací podíl a jeho podíl se stává uvolněným.

Dohodou o ukončení v členství ve společnosti s ručením omezeným může zaniknout členství některého ze společníků. Dohoda musí být podepsána všemi společníky a podpisy musí být úředně ověřeny. Dohodou nemůže být ukončeno členství jediného společníka společnosti ani nemůže být ukončeno členství všech společníků ve společnosti.

Vystoupením společníka, který nesouhlasil s rozhodnutími, která byla přijata na valné hromadě o změně převažující povahy podnikání společnosti nebo prodloužení trvání společnosti (pakliže byla založena na dobu určitou) a zároveň na valné hromadě hlasoval proti výše uvedenému.

Zpět na přehled

Změny výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným

Základní kapitál je svojí podstatou statický, jeho výši je ovšem možné změnit. Změna nenastává samočinně, nýbrž na základě rozhodnutí příslušného orgánu společnosti, totiž valné hromady. Změna výše základního kapitálu je možná dvěma způsoby – zvýšením anebo snížením. Při zvýšení není stanovena žádná maximální hranice výše, kterou nelze překročit. Při snížení je nutné dbát na minimální zákonný limit 1 Kč a na výši vkladu každého společníka, jež nesmí klesnout pod 1 Kč.

Zvýšení základního kapitálu

O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků (nevyžaduje-li společenská smlouva poměr vyšší) a musí být o tom pořízen notářský zápis. Zvýšení základního kapitálu novými peněžitými vklady je přípustné, jen když jsou zcela splaceny všechny dosavadní peněžité vklady, ledaže ke zvýšení dochází vytvořením nových podílů. Pro zvýšení vklady nepeněžitými tento požadavek neplatí.

Rozhodne-li valná hromada o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady, musí to být v důležitém zájmu společnosti. Jednatelé jsou v tomto případě povinni předložit valné hromadě zprávu s uvedením důvodu takového kroku, výši a odůvodnění rozsahu zvýšení nepeněžitého vkladu. Pokud valná hromada zvýšení nepeněžitými vklady schválí, je možné zvýšení provést jen těmi druhy nepeněžitých vkladů, které byly schváleny.

Usnesení valné hromady musí určit:

1. částku, o kterou se základní kapitál zvyšuje,
2. lhůtu, do níž musí být závazky ke zvýšení vkladu nebo k převzetí nového vkladu převzaty,
3. označení podílu, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, a název druhu podílu, připouští-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, popřípadě
4. popis nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka na základě znaleckého posudku a
5. lhůtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro převzetí nového kmenového listu.

Zákon rozlišuje zvýšení základního kapitálu novými vklady (zvýšení efektivní) a zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů společnost (zvýšení nominální).

Efektivní zvýšení

Obvyklým a příznačným způsobem zvyšování základního kapitálu je převzetí vkladové povinnosti dosavadním společníkem nebo třetí osobou. Společnost nejprve nabídne převzetí vkladové povinnosti stávajícím společníkům, a to v poměru podle velikosti jejich podílu, ledaže dohoda všech společníků určí jinak. Společenská smlouva může přednostní právo společníků vyloučit, omezit nebo určit poměr, v jakém jsou společníci oprávněni převzít vkladovou povinnost.

Přednostní právo společníků váže zákon pouze na peněžité vklady, o nepeněžitých mlčí. Společníci se mohou svého přednostního práva k účasti na zvýšení základního kapitálu vzdát písemnou formou s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě.

Nevyužijí-li společníci přednostního práva ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy se dověděli o usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nebo jestliže se přednostního práva vzdají, může se souhlasem valné hromady převzít vkladovou povinnost kdokoliv.

Závazek ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu se přebírá jednostranným písemným prohlášením zájemce, které obsahuje údaje o částce, o niž se zvýší základní kapitál, předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na emisní kurs společníka na základě znaleckého posudku, a lhůtu pro splnění vkladové povinnosti. Osoba, která není společníkem, musí kromě toho prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Prohlášení s úředně ověřeným podpisem zájemce nabývá účinnosti okamžikem doručení společnosti.

Nepeněžité vklady musí být vneseny v plné výši před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Má-li společnost pouze jediného společníka, musí být před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku splaceny zcela všechny vklady.

Majetkem společnosti se stávají:

1. movité věci jejich předáním,
2. nemovité věci dnem, ke kterému nastávají právní účinky vkladu do katastru nemovitostí.

Nominální zvýšení

Uvedený způsob zvýšení je možný, pokud valná hromada rozhodne o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce, nejsou-li tyto zdroje účelově vázány (zejména rezervní fond). Účetní závěrka musí být sestavena z údajů zjištěných ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady neuplynulo více než 6 měsíců, a musí být ověřena auditorem bez výhrad.

K nominálnímu zvýšení lze použít buď čistý zisk, anebo jiné vlastní zdroje. Zvyšuje-li se základní kapitál na základě mezitímní účetní závěrky, nemůže být k tomu použito čistého zisku, ale pouze jiných vlastních zdrojů společnosti. Při nominálním zvýšení nevstupuje do společnosti nový společník, jen se zvyšuje výše vkladů stávajících společníků, a to podle poměru jejich dosavadních vkladů. Fakticky se jedná o účetní transakci, kdy se nemění celkový objem aktiv a pasiv společnosti, pouze jejich vnitřní strukturování.

Jednatelé jsou povinni bez zbytečného odkladu podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Zápis má konstitutivní účinky, tzn., že je zvýšení účinné až ode dne zápisu do obchodního rejstříku.

Do obchodního rejstříku se dokládá zvýšení základního kapitálu těmito listinami:

1. doklad(y) o splnění vkladové povinnosti,
2. posudkem/posudky znalce o ocenění nepeněžitých vkladů,
3. doklady o vnesení nepeněžitých vkladů,
4. notářským zápisem o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu,
5. prohlášením o převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu.

Snížení základního kapitálu

Ke snížení základního kapitálu může být společnost vedena hospodářskými potížemi společnosti, kdy se snížením základního kapitálu vyrovnává ztráta, ale důvodem snížení může být také ta skutečnost, že společnost nepotřebuje pro provoz společnosti základní kapitál v aktuální výši a snížením tak může být vyplacena společníkům finanční hotovost, nebo může být upuštěno od splnění dosud neuhrazeného vkladového závazku. Ke snížení může být společnost také vedena nutností vypořádat uvolněný podíl.

O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků (nevyžaduje-li společenská smlouva poměr vyšší) a musí o tom být pořízen notářský zápis.

Pozvánka na valnou hromadu musí kromě obecných náležitostí obsahovat:

1. návrh údajů o tom, o jakou částku se základní kapitál snižuje,
2. údaje o změně výše vkladů jednotlivých společníků, případně jejich počet,
3. údaje o tom, zda částka, o niž se má základní kapitál snížit, bude (zcela nebo zčásti) vyplacena společníkům nebo,
4. údaj o tom, zda bude prominuta povinnost splnit vkladovou povinnost nebo,
5. údaj o tom, jak bude s touto částkou naloženo.

V podstatě shodné náležitosti obsahuje i následné rozhodnutí valné hromady.

Obecně platí, že snižování základního kapitálu musí být ve vztahu ke společníkům rovnoměrné. Výjimkou jsou situace, kdy:

1. v důsledku snížení zaniká vklad připadající na vlastní podíl (podíl v majetku společnosti),
2. o nerovnoměrném snížení rozhodnou všichni společníci,
3. se jedná o snížení základního kapitálu o výši dosud nesplaceného vkladu.

Jednatelé jsou povinni zveřejnit rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu a jeho výši do 15 dnů po jeho přijetí valnou hromadou dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. V oznámení se vyzvou věřitelé společnosti, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě 90 dnů po posledním oznámení, nejde-li o snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty. Pokud věřitelé své pohledávky nepřihlásí, nemá to vliv na jejich promlčení nebo jejich prekluzi ani na běh promlčecích nebo prekluzivních lhůt.

Věřitelům, kteří své pohledávky včas a řádně přihlásí, je společnost povinna poskytnout přiměřené zajištění jejich pohledávek, nebo tyto pohledávky uspokojit. Pro přiměřenost zajištění platí obecná občanskoprávní úprava.

Poté, co je zajištění nebo uspokojení pohledávek přihlášených věřiteli ukončeno, je povinností jednatelů podat bez zbytečného odkladu návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Soud návrhu vyhoví a snížení zapíše pouze tehdy, je-li prokázáno, že:

1. je-li prokázáno, že věřitelé byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek vůči společnosti, a
2. přihlášené pohledávky věřitelů byly zajištěny nebo uspokojeny, ledaže se takové zajištění nevyžaduje, popř. byla předložena účinná dohoda společnosti s věřiteli, kteří mají právo na uspokojení nebo zajištění jejich pohledávek.

Snížení základního kapitálu je účinné ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zápis má konstitutivní účinky. Teprve po zápisu do obchodního rejstříku může společnost přistoupit k poskytnutí plnění společníkům. Tyto platby se nepovažují za vrácení vkladu, které je jinak nedovolené.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.