Obchodní tajemství

Možné trestněprávní důsledky ohrožení či porušení obchodního tajemství

Trestní právo hmotné, jehož základem je zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Trestní zákoník“) poskytuje obecně ochranu různým společenským vztahům, zájmům a hodnotám tím, že některé útoky proti nim prohlašuje za trestné činy a za jejich spáchání stanoví tresty (resp. ochranná opatření u mladistvých), jež lze ukládat v trestním řízení.

Trestně odpovědná může být pouze fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila patnáctý rok věku a je příčetná. Právnická osoba může být trestně odpovědná pouze za trestné činy výslovně stanovené zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“) (viz jednotlivé skutkové podstaty níže), a to ještě pouze při naplnění zákonem stanovených podmínek.

Právnická osoba je trestně odpovědná pouze za protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak:

• a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,
• b) ten, kdo je ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a)
• c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo
• d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen „zaměstnanec“) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c),

I za splnění výše uvedených podmínek není možné právnické osobě spáchání trestného činu přičítat, pokud nebyl spáchán:

• a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených výše, nebo
• b) zaměstnancem na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených výše anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené výše neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Trestní odpovědnost právnických osob je založena na tzv. přičitatelnosti jednání. Na druhé straně, u trestní odpovědnosti fyzických osob se vždy vyžaduje zavinění předmětné osoby, tedy existence určitého vnitřního psychického vztahu osoby k trestnému jednání.

Většina trestných činů vyžaduje zavinění úmyslné (tedy pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoníku porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn), pokud zákon výslovně nestanoví, že postačí zavinění z nedbalosti (pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl).

Pro kvalifikaci jednání jako konkrétního trestného činu je třeba zkoumat jednotlivé otázky – především v jakém byl pachatel postavení (např. zda šlo o osobu, která má nějaký vztah k vlastníkovi obchodního tajemství), jaký byl obsah obchodního tajemství, jak bylo obchodní tajemství uchováváno (jakým způsobem podnikatel zajistil jeho utajení), jakým způsobem pachatel zasáhl do obchodního tajemství, jakou formu mělo zavinění pachatele, výše škody nebo jiné újmy, která byla podnikateli způsobena nebo mu v důsledku trestného činu hrozila, dále jaký prospěch pachatel (nebo jiná osoba) trestným činem získal, nebo se pokusil získat, a rozsah následků trestného činu.

Obchodní tajemství může být přímo předmětem trestné činnosti, ale může být také pouze prostředkem k jejímu páchání. Zaměříme se na několik skutkových podstat, u nichž může být obchodní tajemství předmětem.

Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákoníku)

V prvním odstavci trestní zákoník sankcionuje pachatele, který poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že při účasti v hospodářské soutěži svým jednáním poruší předpisy občanského zákoníku o nekalé soutěži tím, že se dopustí:

1. klamavé reklamy,
2. klamavého označování zboží a služeb,
3. vyvolávání nebezpečí záměny,
4. parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
5. podplácení,
6. zlehčování,
7. srovnávací reklamy,
8. porušování obchodního tajemství, nebo
9. ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.

Výše uvedený výčet v současné době plně neodpovídá aktuálním skutkovým podstatám nekalé soutěže vyjmenovaným v ustanoveních § 2976 až 2987 občanského zákoníku. Podle zásady „nullum crimen sine lege“ je pak pro trestní řízení nutné vycházet ze skutkových podstat taxativně stanovených trestním zákoníkem, nikoliv občanským zákoníkem.

Za spáchání trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže lze uložit trest odnětí svobody až na tři léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci.

Stejně bude potrestán, kdo

• v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž,
• v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení, nebo
• v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost osob oprávněných k podnikání na finančním trhu, činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, penzijního připojištění a pojišťovnictví, obhospodařování a administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, zadavateli nebo jinému dodavateli nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.

Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,

• spáchá-li některý z činů uvedených výše jako člen organizované skupiny,
• spáchá-li takový čin opětovně,
• způsobí-li takovým činem značnou škodu (tj. škodu dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč), nebo
• získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

• způsobí-li některým z činů uvedených výše škodu velkého rozsahu (tj. škodu dosahující nejméně částky 10 000 000 Kč),
• získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
• způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

Trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 trestního zákoníku nemůže být spáchán právnickou osobou.

Zneužití informace a postavení v obchodním styku (§ 255 trestního zákoníku)

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo neoprávněně zveřejní, zpřístupní nebo sdělí třetí osobě informaci dosud nikoli veřejně přístupnou, jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku, a způsobí tím větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch. V tomto případě hrozí pachateli trestného činu trest odnětí svobody v maximální délce trvání dvou let nebo zákaz činnosti.

Trestného činu zneužití informace v obchodním styku se navíc dopustí ten, kdo neoprávněně užije informaci dosud nikoli veřejně přístupnou, kterou získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení, funkce nebo jinak a jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku, tím, že uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace v obchodním systému nebo na organizovaném trhu se zbožím, a způsobí tím větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch. V takovém případě hrozí pachateli trestného činu trest odnětí svobody v maximální délce trvání čtyř let nebo zákaz činnosti.

Získá-li pachatel takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. Získá-li pachatel takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let.

Výše sazby pro trest odnětí svobody se navíc může zvýšit v okamžiku, kdy pachatel spáchá tento trestný čin a způsobí jím značnou škodu, škodu velkého rozsahu a nebo získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

Trestných činů zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 trestního zákoníku se může dopustit též právnická osoba.

Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 trestního zákoníku)

Tento trestný čin spáchá ten, kdo překoná bezpečnostní opatření, a tím neoprávněně získá přístup k počítačovému systému nebo k jeho části, za což bude potrestán odnětím svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Trestného činu se dále dopustí ten, kdo získá přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací a

1. neoprávněně užije data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací,
2. data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací neoprávněně vymaže nebo jinak zničí, poškodí, změní, potlačí, sníží jejich kvalitu nebo je učiní neupotřebitelnými,
3. padělá nebo pozmění data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací tak, aby byla považována za pravá nebo podle nich bylo jednáno tak, jako by to byla data pravá, bez ohledu na to, zda jsou tato data přímo čitelná a srozumitelná, nebo
4. neoprávněně vloží data do počítačového systému nebo na nosič informací nebo učiní jiný zásah do programového nebo technického vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat.

Získáním přístupu se zde rozumí takové jednání, které umožní pachateli volnou dispozici s počítačovým systémem nebo nosičem informací a využití jeho informačního obsahu.

Nosičem informací se rozumí jakýkoli nosič dat v informační technice, tedy materiál, do kterého nebo na který lze zaznamenávat data a z kterého lze data zpět získat. Může to být jak pevný disk počítače, operační paměť, tak například disketa, flashdisc, či jiná zařízení, která umožňují uchovávat data v elektronické podobě. Pokud jde o použitý termín „získání přístupu k nosiči informací“, je třeba zdůraznit, že může jít nejen o neoprávněný přístup (včetně tzv. počítačového pirátství), ale i o přístup oprávněný, který má například zaměstnanec podnikatele.

Za spáchání tohoto trestného činu bude pachatel potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Spáchá-li pachatel trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo v úmyslu neoprávněně omezit funkčnost počítačového systému nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací

1. jako člen organizované skupiny,
2. způsobí-li takovým činem značnou škodu,
3. způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
4. získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
5. způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem.

Trest odnětí svobody na tři léta až osm let bude pachateli uložen, způsobí-li trestným činem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací škodu velkého rozsahu (tzn. minimálně 10 000 000 Kč), nebo získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 trestního zákoníku může být spáchán fyzickou i právnickou osobou.

Poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti (§ 232 trestního zákoníku)

Ustanovení § 232 trestního zákoníku chrání data a technické či programové vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat před poškozením, v jehož důsledku je způsobena značná škoda.

Trestné je takové jednání, kterým pachatel z hrubé nedbalosti poruší povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložené mu podle zákona nebo smluvně převzaté:

1. data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací zničí, poškodí, pozmění nebo učiní neupotřebitelnými, nebo
2. učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat,
3. tím způsobí na cizím majetku značnou škodu.

Značnou škodou se rozumí škoda ve výši nejméně 1 000 000 Kč.

Za spáchání trestného činu poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásahu do vybavení počítače z nedbalosti bude pachateli uložen trest odnětí svobody až na šest měsíců, zákaz činnosti nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty.

Způsobí-li pachatel trestným činem poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásahu do vybavení počítače z nedbalosti škodu velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Trestný čin poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti podle § 232 trestního zákoníku může být spáchán fyzickou i právnickou osobou.

Porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku)

Obchodní tajemství může být porušeno či ohroženo také v souvislosti s dopravováním zpráv. Jedná se např. o situaci, kdy si obchodní partneři vyměňují poštou či mailem různé informace tvořící obchodní tajemství.

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo úmyslně poruší tajemství

1. uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením,
2. datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo
3. neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data.

Trestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv se dopustí i ten, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo takového tajemství využije.

Za trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv bude pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

1. spáchá-li trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv jako člen organizované skupiny,
2. spáchá-li takový čin ze zavrženíhodné pohnutky,
3. způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
4. spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,

1. spáchá-li trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv jako úřední osoba,
2. způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
3. spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Trestní zákoník dále v souvislosti s trestným činem porušení tajemství dopravovaných zpráv stanoví zvláštní tresty pro pachatele, který je zaměstnancem provozovatele poštovních služeb, telekomunikační služby nebo počítačového systému nebo osobou vykonávající komunikační činnosti. Takový pachatel bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti pokud:

• a) spáchá trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv,
• b) jinému úmyslně umožní spáchat takový čin, nebo
• c) pozmění nebo potlačí písemnost obsaženou v poštovní zásilce nebo dopravovanou dopravním zařízením anebo zprávu podanou neveřejným přenosem počítačových dat, telefonicky, telegraficky nebo jiným podobným způsobem.

Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,

• a) způsobí-li trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv škodu velkého rozsahu, nebo
• b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv podle § 182 trestního zákoníku může být spáchán fyzickou i právnickou osobou.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.