Obchodní výbor OECD

Jedním z nejdůležitějších pracovních orgánů OECD, jehož gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, je Obchodní výbor. Náplň činnosti tohoto výboru předurčuje již zakladatelská Úmluva OECD z roku 1960, která v úvodu zmiňuje „přispívání k rozšiřování světového obchodu na mnohostranném a nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky“ jako jeden ze základních cílů organizace.



Obchodní výbor

Posláním Obchodního výboru je pak „poskytnutí prostoru pro mezinárodní spolupráci, dialog a analýzu obchodní politiky a pomoc státům, aby plně využívaly obchodní příležitosti a přizpůsobily se měnícímu charakteru obchodu“.

Vzhledem k tomu, že mnohostranná jednání o celosvětové liberalizaci obchodu probíhající v Ženevě stále nevedou k jasnému výsledku, Obchodní výbor se snaží zaměřovat na otázky, které tento proces přesahují. V souladu s obecnou strategií OECD se Obchodní výbor snaží stát jakýmsi „nervovým centrem“ globálních procesů v oblasti obchodu.

Činnost Obchodního výboru je dále určena střednědobými cíli, stanovenými ve dvouletém Plánu činnosti a rozpočtu. Hlavní oblasti definované střednědobou strategií jsou označeny jako „Liberalizace obchodu“, „Obchod službami“, „Obchod a domácí politiky“ a „Ujednání o vývozních úvěrech“. Tyto oblasti jsou z věcného hlediska řešeny zejména v podřízených orgánech – v Pracovní skupině obchodního výboru a v Pracovní skupině pro vývozní úvěry.

V roce 2009 se Obchodní výbor začal věnovat v oblasti liberalizace obchodu některým novým tématům, např. významnému dvouletému projektu „Měnící se charakter komparativních výhod“. Pokračuje též v analýze globálních produkčních řetězců, souvislostí obchodu a inovací apod. V oblasti obchodu a služeb se hlavní činnost soustředila na vývoj Indexu omezení obchodu službami (Services trade restrictiveness index-STRI) – do značné míry unikátní studii překážek v oblasti služeb pro podnikání a telekomunikačních a stavebních služeb.

Oblast obchodu a domácích politik se zabývala zejména analýzou účinnosti a restriktivnosti netarifních opatření, náklady obchodu (financování obchodu, náklady vnitrostátní logistiky, námořní dopravy apod.), usnadňováním obchodu, souvislostmi obchodu a spotřebitelské politiky, vlivy netransparentnosti na obchod apod. Uskutečnilo se rovněž velmi dobře hodnocené pracovní setkání o vývozních omezeních uplatňovaných některými zeměmi v oblasti obchodu se surovinami.

Stále důležitější roli v Obchodním výboru hraje také komunikační strategie výboru, která spočívá v jasnější a důraznější obhajobě klíčových závěrů této práce navenek. Obchodní výbor ve spolupráci se Sekretariátem OECD aktivně usiloval o udržení volného obchodu a zamezení nástupu protekcionismu, neboť je toho názoru, že obchod nebyl viníkem, ale obětí krize. Tyto myšlenky prosazoval v rámci skupiny G20 a na dalších světových fórech i generální tajemník OECD Angel Gurría.

Obchodní výbor se rovněž aktivně zapojil do analytické činnosti v souvislosti s vyhodnocováním účinnosti opatření, zaváděných v souvislosti s krizí a snahou o doporučení záchranných politik, které by co nejméně omezovaly obchod a měly co nejméně diskriminační charakter. Hlavní výsledky práce výboru jsou uvedeny v přiloženém dokumentu „Obchod, politika a ekonomická krize“, který zahrnuje i řadu doporučení pro překonání krizového období.

Obchodní výbor pořádá rovněž řadu fór a seminářů věnovaných obchodní politice, například Globální fórum o obchodu se bude v roce 2010 konat v čínském Čcheng-tu.

Předsedou Obchodního výboru je mexický velvyslanec při WTO Fernando de Mateo. Zástupci MPO se zasedání Obchodního výboru zúčastňují pravidelně, neboť tento orgán OECD hraje při tvorbě obchodní politiky ČR významnou roli.

Další informace je možné nalézt na webových stránkách OECD: http://www.oecd.org/trade

Ke stažení

Doporučujeme