English version
Obrana žalobou na ochranu dobré pověsti
Vedle výše uvedené škody a ušlého zisku může poškozenému neoprávněným insolvenčním návrhem vzniknout také tzv. jiná újma. Tato jiná újma souvisí zejména s tím, že veřejnost a obchodní partneři si v souvislosti se subjektem v insolvenci automaticky představují něco negativního, což má v závěru nepříznivý dopad na dobré „jméno“ a pověst daného subjektu.
Pod pojmem dobrá pověst nebo také „goodwill“ subjektu si lze představit vztah daného subjektu k sobě samému, k jeho minulosti, k celé společnosti a naopak také vztah celé společnosti k němu. Jde o velmi významnou hodnotu v životě subjektu, která má zásadní vliv na jeho existenci a to především proto, že dokresluje jeho celkový charakter a individuálnost.
Jde o pojem, který sám o sobě zahrnuje nehmotné a samostatně vyčíslitelné hodnoty, které jsou s daným subjektem spojovány. Dobrou pověst podnikatel či každý subjekt získává postupně svojí podnikatelskou nebo jinou činností, a to často velmi pracně.
V obchodních vztazích je dobrá pověst podnikatele vnímána jako poctivost, důvěryhodnost, slušnost, vážnost, spolehlivost, solidnost, profesionalita, jistota v zajištění obchodních tajemství, serióznost v jednání, jistota dodržení závazků, apod.
Dobrá pověst v sobě skrývá nejenom spolehlivost samotného podnikatele, ať jde o fyzickou osobu podnikající nebo o právnickou osobu, ale i čestnost a spolehlivost zaměstnanců podnikatele a u právnických osob i čestnost a morálku členů statutárního orgánu.
Každý subjekt má právo na ochranu své dobré pověsti a je dle obecné právní úpravy chráněn před neoprávněným zásahem směřujícím proti ní. Pod takovým neoprávněným zásahem si lze představit jakékoliv jednání, které směřuje k určité změně ve stávajícím stavu, a to ve smyslu k horšímu, tedy k horší pověsti, v krajním případě až ke špatné pověsti.
Takovým zásahem je pak např. i samotné uveřejnění nepravdivého tvrzení, které se dotýká dobré pověsti daného subjektu. Ta je chráněna § 81 NOZ, jenž stanoví, že je chráněna osobnost člověka včetně jeho přirozených práv, přičemž ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby byl odstraněn škodlivý následek.
Ve vztahu k právnickým osobám zakotvuje § 135 NOZ, že právnická osoba, která byla dotčena zpochybněním svého práva k názvu nebo která utrpěla újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, nebo které taková újma hrozí, zejména neoprávněným užitím názvu, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek, přičemž stejná ochrana náleží právnické osobě proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti nebo soukromí.
Principem výše uvedené ochrany je, že právnická nebo fyzická osoba, která byla dotčena na své pověsti nebo které toto dotčení důvodně hrozí, se může domáhat ochrany vůči každému a požadovat, aby se ten, kdo tento zásah způsobil, zdržel protiprávního jednání, odstranil závadný stav, vydal bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. NOZ), hradil vzniklou újmu a poskytl přiměřené zadostiučinění (peněžité nebo nepeněžité povahy – § 2894 a násl. NOZ).
NOZ také výslovně v § 2951 odst. 2 stanovuje, že nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Toto zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Dále pak § 2956 NOZ uvádí, že vnikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném tímto zákonem – tedy újmu na dobré pověsti – nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
Právo poškozeného vyplývající z neoprávněného zásahu do jeho pověsti se promlčuje v obecné promlčecí lhůtě tří let, v případě náhrady škody nebo újmy však nejdéle ve lhůtě 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
