English version
Podání trestního oznámení
Neoprávněně podaný návrh na zahájení insolvenčního řízení může naplňovat znaky skutkové podstaty některého z trestných činů a může tedy pro poškozeného být důvodem k podání trestního oznámení na navrhovatele neoprávněně podaného insolvenčního návrhu. Pokud se jedná o fyzickou osobu, může být trestní oznámení podáno na samotného navrhovatele,, a v případě navrhovatele – právnické osoby lze podat trestní oznámení na osobu či osoby oprávněné za společnost jednat (jednatel, předseda představenstva atd.).
V úvahu by přicházely zejména tyto trestné činy: porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákoníku), pomluva (v případě neoprávněného insolvenčního návrhu směřujícího vůči podnikateli, fyzické osobě § 184 trestního zákoníku) a poškození cizích práv (§181 trestního zákoníku).
Trestného činu „porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže“ se dopustí mimo jiné ten, kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži (tedy NOZ) tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí zlehčování a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody. Základním trestem za tento trestný čin je odnětí svobody až na tři léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty.
Trestného činu „pomluvy“ se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Základním trestem za tento trestný čin je odnětí svobody až na jeden rok a v případě, že pachatel tento trestný čin spáchá tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem, odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.
Ten, kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl, nebo využije něčího omylu, se dopustí trestného činu „poškození cizích práv“, a může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Při kvalifikované skutkové podstatě tohoto trestného činu se zvyšuje trest odnětí svobody až na pět let.
Všechny výše uvedené trestné činy jsou trestnými činy úmyslnými. K naplnění jejich skutkových podstat je tedy třeba u pachatele úmyslného zavinění, a to ve formě přímého či nepřímého úmyslu.
Trestní oznámení je možné podat ústně či písemně na oddělení policie v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo jej lze podat k příslušnému státnímu zastupitelství. V případě podání trestního oznámení v ústní formě je s oznamovatelem sepsán protokol. V písemném podání trestního oznámení je třeba vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, které jsou o skutku, jeho době a místě spáchání, jeho domnělém pachateli a dalších okolnostech podnikateli známy.
Písemné trestní oznámení lze poslat doporučeně poštou. Další možností je osobně jej donést na podatelnu příslušného orgánu a na kopii si nechat potvrdit jeho přijetí. Mimo výše uvedené způsoby lze trestní oznámení podat telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem.
Doporučujeme, aby podnikatel výslovně v písemném trestním oznámení či ústně podaném do protokolu požádal, aby jej policie do 30 dnů vyrozuměla o tom, co ve věci podaného trestního oznámení činí. V případě takovéto žádosti je totiž policie povinna takovouto informaci poskytnout.
V rámci trestního řízení může soud na žádost oznamovatele – poškozeného rozhodnout v tzv. adhezním řízení o náhradě škody způsobené trestným činem.
Závěrečné doporučení
Závěrem bychom chtěli podnikatelům, na které byl podán neoprávněný tzv. „šikanózní“ návrh na zahájení insolvenčního řízení, doporučit, aby se nebáli a využili výše uvedených prostředků na svou obranu. Na neoprávněný insolvenční návrh je třeba zareagovat co nejrychleji a nejdůrazněji, aby tak byly co nejvíce minimalizovány jeho nepříznivé následky.
Důležitá je vedle komunikace s insolvenčním soudem také komunikace s veřejností, obchodními partnery a zaměstnanci. Při uplatňování prostředků obrany je potřeba mít na paměti zákony stanovené lhůty, jejichž uplynutím právo na obranu prostřednictvím toho kterého prostředku zcela zaniká a není již možné se jej nijak dovolat.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
