Odpovědnost statutárního orgánu

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých obchodních korporací, jeho povinností vůči společnosti

Veřejná obchodní společnost (dále jen v. o. s.)

Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za dluhy společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v. o. s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník.

Aby však mohl být společník v. o. s. statutárním orgánem, musí splňovat podmínku bezúhonnosti ve smyslu živnostenského zákona a nesmí u něj nastat skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. Jestliže je podle společenské smlouvy určení některého společníka jako statutárního orgánu neodvolatelné, je možné, aby některý ze společníků navrhl, aby toto určení zrušil soud, ale jen v případě, kdy společník – statutární orgán zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, ledaže by se jednalo o koncern. Společenská smlouva však může upravit tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k. s.)

Statutárním orgánem k.s. jsou všichni komplementáři, kteří splňují podmínku bezúhonnosti ve smyslu živnostenského zákona a u kterých nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. Společenskou smlouvou může být stanoveno, že statutárním orgánem k.s. jsou pouze někteří z komplementářů, kteří splňují uvedené podmínky, nebo i jen jeden z nich. Komplementáři ručí za dluhy společnosti neomezeně. Podmínka bezúhonnosti statutárního orgánu podle živnostenského zákona však bude platit jen do 30. 6. 2023, neboť novelou zákona o obchodních korporacích byla tato povinnost zrušena.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s. r. o.)

Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného. Společenská smlouva nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv, a to ani v případě, když je toto omezení zveřejněno.

Jednatelem může být fyzická i právnická osoba. Má-li však být jednatelem právnická osoba, musí určit fyzickou osobu, která bude funkci jednatele za právnickou osobu vykonávat.

Jednatel vedle toho, že jedná za společnost (ve vztahu k třetím osobám), také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva, která by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti. Jestliže je jednatelů více, ale netvoří kolektivní orgán, je k rozhodnutí o obchodním vedení zapotřebí souhlasu většiny z nich, společenská smlouva však může určit i jinak.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (je za něj společnosti odpovědný), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti, jestliže o to požádají. Jednatel má povinnost bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o změně společenské smlouvy na základě jakékoliv právní skutečnosti, vyhotovit úplné znění společenské smlouvy a uložit je do sbírky listin obchodního rejstříku.

V této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že i určení společníků (a uvedení jejich jména a bydliště) je povinnou součástí společenské smlouvy. Dojde-li tedy v tomto směru k jakékoli změně, je nutné nejen podat návrh na zápis takové změny do obchodního rejstříku, ale rovněž změnu promítnout do textu společenské smlouvy a ten uložit do sbírky listin.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 98 odst. 2 insolvenčního zákona, dle kterého je statutární orgán společnosti povinen podat tzv. insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.

Podle § 210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jestliže se posuzuje, zda jednatel povinnost péči řádného hospodáře porušil, poměřuje se jeho jednání s péčí, kterou by vynaložila v obdobné situaci jiná rozumně pečlivá osoba.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ni odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Zákaz konkurence

Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva se souhlasem všech společníků neurčuje nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy příkazní, komisionářské a ostatních smluv příkazního typu). Nesmí být společníkem v. o. s nebo komplementářem k. s. a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Nesmí být také členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikáním nebo osobou v obdobném postavení (ledaže by se jednalo o koncern).

U člena dozorčí rady, správní rady a představenstva akciové společnosti (obdobně i pro člena kontrolní komise akciové společnosti, člena představenstva družstva a společníka veřejné obchodní společnosti (obdobně pro komanditní společnost, § 119 ZOK), je možné rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem, stanovami, resp. společenskou smlouvou, zúžit i zcela vyloučit.

Poruší-li obecně osoba – statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Totéž společnost může vyžadovat i po jakékoli jiné osobě, která nabyla z takového jednání nějaký prospěch či právo, pokud nejednala v dobré víře. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužití informace a postavení v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně užije informaci dosud nikoli veřejně přístupnou, kterou získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku, a uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na regulovaném trhu s investičními nástroji nebo na organizovaném trhu se zbožím. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 10 let odnětí svobody (za získaný prospěch 10 milionů a více).

Akciová společnost (dále jen a. s.)

Určení statutárního orgánu a. s. je dvojí, přičemž záleží na vnitřní struktuře společnosti, tedy zda se jedná o společnost s tzv. monistickým nebo tzv. dualistickým systémem vnitřní struktury společnosti. V akciové společnosti s dualistickým systémem je to představenstvo, které rozhoduje zejména o obchodním vedení společnosti. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat za společnost, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám.

Každý člen představenstva jedná za společnost samostatně, stanovy však mohou například určit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda. Společnost by také měla pověřit jednoho z členů představenstva právním jednáním vůči zaměstnancům; neučiní-li tak, vykonává tuto působnost předseda představenstva.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se však nestává statutárním orgánem. V rozsahu obvyklém vzhledem ke svému zařazení nebo funkci je ze zákona oprávněn společnost zastupovat také její zaměstnanec.

Představenstvo akciové společnosti zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal).

Při rozhodování představenstva by měl každý člen protežovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře. Člen představenstva může požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení. Respektování uděleného pokynu však nemá vliv na jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Soud také může rozhodnout o ručení členů představenstva při úpadku společnosti, jak je uvedeno dále.

V akciové společnosti s monistickým vnitřním uspořádáním je statutárním orgánem správní rada , pro jejíž členy platí totéž, co bylo uvedeno pro členy představenstva.

Družstvo

Statutárním orgánem družstva je stejně jako u dualistické a. s. představenstvo, které zastupuje družstvo v jeho záležitostech navenek, přísluší mu obchodní vedení družstva, zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské schůzi ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami družstva také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Ručení členů statutárního orgánu při úpadku obchodní korporace

Pozor by si měly dávat osoby, které jsou členy statutárního orgánu obchodní korporace, pokud se obchodní korporace nachází v úpadku nebo jí úpadek hrozí. V takovém případě totiž může soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitele rozhodnout o tom, že člen statutárního orgánu, a to i bývalý, bude ručit za splnění povinností korporace. To však soud může učinit pouze v případě, kdy člen statutárního orgánu o hrozícím úpadku věděl nebo měl a mohl vědět a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil vše potřebné a rozumně předpokladatelné k odvrácení úpadku.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně

• Dodržovat právní povinnosti stanovené občanským zákoníkem (zákonem č. 89/2012 Sb., v platném znění) a zákonem o obchodních korporacích (zákonem č. 90/2012 Sb., v platném znění) – vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a s pečlivostí, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše.
• Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb., v platném znění.
• Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb., v platném znění.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.