English version
Zánik odpovědnosti za přestupek
Aby bylo toto pojednání o odpovědnosti za přestupek kompletní, není možné vynechat problematiku zániku takové odpovědnosti.
Po spáchání přestupku mohou po čase nastat určité zákonem předvídané okolnosti, pro které odpovědnost za daný přestupek zanikne. Pokud tyto okolnosti nastanou, nelze řízení o daném přestupku zahájit (tj. věc bude odložena), a bylo-li řízení již zahájeno, bude nutné jej zastavit. K důvodům zániku odpovědnosti za přestupek jsou správní orgány povinny přihlížet z úřední povinnosti.
V ust. § 29 přestupkového zákona nalezneme taxativní výčet důvodů zániku odpovědnosti za přestupek, jimiž jsou:
- a) uplynutí promlčecí doby;
- b) smrt fyzické osoby;
- c) zánik právnické osoby, nemá-li právního nástupce;
- d) vyhlášení amnestie.
Uplynutí promlčecí doby
Promlčecí dobou rozumíme takovou dobu, po jejímž uplynutí zaniká právo správního orgánu na potrestání pachatele přestupku a tomu korespondující povinnost pachatele se uložené sankci podrobit. Jinými slovy uplynutím promlčecí doby zaniká hmotněprávní odpovědnostní vztah mezi nositelem (subjektem) veřejné správy (zejm. státem, ale např. i krajem či obcí) a pachatelem přestupku.
Přestupkový zákon stanovuje promlčecí dobu, která činí 1 rok, příp. 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice činí alespoň 100 000 Kč. Promlčecí doba začíná běžet dnem, který následuje po dni, ve kterém byl spáchán přestupek.
Dnem spáchání přestupku rozumíme den, kdy pachatel přestupku ukončil jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. Pokud se pachatel dopustí více přestupků, běží promlčecí doba pro každý z nich zvlášť.
Přestupkový zákon dále (taxativně) vypočítává důvody pro stavení promlčecí doby. V případě stavení promlčecí doby dochází k tomu, že se do promlčecí doby nezapočítává doba, po kterou trval některý z níže uvedených důvodů:
- a) doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení;
- b) řízení o přestupku bylo přerušeno, neboť bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, jenž mohl být uložen v trestním řízení;
- c) doba, po kterou se vedlo soudní řízení správní;
- d) doba, po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu.
Jakmile důvody stavení promlčecí doby pominou, lhůta běží dále (nikoliv znovu od začátku, nýbrž její běh pokračuje tam, kde před existencí nějakého výše uvedeného důvodu skončil).
Vedle důvodů pro stavení promlčecí doby přestupkový zákon vypočítává důvody pro přerušení promlčecí doby. Podstatou přerušení je skutečnost, že pro výskyt některého z níže uvedených důvodů počíná promlčecí lhůta běžet znovu od počátku:
- a) oznámení o zahájení řízení o přestupku;
- b) vydání rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným ze spáchání přestupku;
- c) vydání rozhodnutí o schválení dohody o narovnání.
Zákon i přesto stanovuje maximální délky trvání promlčecích dob v případě jejich přerušení, a to 3 roky od spáchání přestupku, resp. 5 let od spáchání přestupku, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví horní hranici pokuty ve výši alespoň 100 000 Kč.
Smrt fyzické osoby
Jelikož je odpovědnost fyzické osoby odpovědností individuální (odpovídá pouze za vlastní protiprávní jednání a nelze jí přičítat následky protiprávního jednání, kterého se sama nedopustila), nemůže být odpovědný jakýkoliv nástupce fyzické osoby, a proto její smrtí odpovědnost bez dalšího zaniká.
Jinak je tomu v případě smrti podnikající fyzické osoby, u které je možné, aby odpovědnost za přestupek přešla na jejího právního nástupce, avšak pod podmínkou, pokud pokračuje v její podnikatelské činnosti. Není-li takového nástupce nebo nepokračuje-li v její podnikatelské činnosti, odpovědnost rovněž zaniká smrtí dané fyzické osoby.
Zánik právnické osoby
Právnická osoba zaniká dnem, kdy dojde k výmazu takové osoby z veřejného rejstříku, je-li v něm zapsaná, jinak ukončením její likvidace.
Odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká pouze v případě, zanikne-li právnická osoba a nemá žádného právního nástupce. V opačném případě dochází k přechodu odpovědnosti na jejího právního nástupce. Je-li takových nástupců více, odpovídá za přestupek každý z nich, jako by jej spáchal sám.
Vyhlášení amnestie
Udělení amnestie v oblasti přestupků přísluší prezidentu republiky. U amnestie rozlišujeme 3 druhy jejích forem:
- a) abolice – nařízení, aby se přestupkové řízení vůbec nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo;
- b) agraciace – odpouštění nebo zmírnění uloženého správního trestu nebo jeho zbytku;
- c) rehabilitace – nařízení, aby došlo k vyřazení přestupku z evidence přestupků.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
