Odpovědnost za škodu

Porušení právní povinnosti a škoda

Jak již bylo výše uvedeno, porušení povinnosti je jednou z podmínek vzniku odpovědnosti. V předchozím textu bylo uvedeno, jak taková právní povinnost vzniká. V této části se budeme zabývat tím, jak dojde k jejímu porušení.

K porušení právní povinnosti může dojít jak v důsledku konání, tak v důsledku nekonání. V případě konání není konáno tak, jak ukládá právní povinnost. V případě nekonání zde nedochází k uspokojení právní povinnosti. Porušení právní povinnosti je objektivní stav. Musíme se vždy ptát, zda byla porušena právní povinnost.

K porušení právní povinnosti může dojít zejména následujícími způsoby:

• porušením zákona,
• porušením smlouvy,
• porušením zásad dobrých mravů.

Škoda

Škoda je další podmínkou pro vznik odpovědnosti. Definici škody v OZ nenalezneme. Není ovšem možné, aby byla definována pokaždé jinak, tedy pro její ustálený výklad se použije judikatura soudů.

Judikatura skutečnou škodu definuje jako újmu, která nastala anebo se projevuje v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, převážně poskytnutím peněz, pokud nedochází k naturální restituci (tj. k uvedení do původního stavu). Vznik škody a její rozsah prokazuje poškozený.

Škodu rozlišujeme jako újmu na jmění (škody) a nemajetkovou újmu. V případě škody na věci či majetku se nahrazuje skutečná škoda a ušlý zisk. U nemajetkové újmy je pamatováno na přiměřené peněžité zadostiučinění. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené nemajetkové újmy. Škodu můžeme rozdělit na materiální, kterou lze vyjádřit přímo v penězích, a na imateriální, kterou v penězích přímo – zcela přesným ekvivalentním stanovením sumy peněz – vyjádřit nelze.

OZ upřednostňuje náhradu škody uvedením do původního stavu a teprve není-li to možné, nebo poškozený o to požádá, nahrazuje se újma v penězích. Kromě obvyklé ceny věci, kterou má v době poškození, musí být zohledněny i účelně vynaložené náklady, které byly na obnovení funkčnosti věci vynaloženy. Již není možné proti původní právní úpravě požadovat uhrazení částky, díky které se hodnota věci zvýšila.

Materiální škoda

Škoda skutečná

Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, škoda skutečná. Skutečnou škodou na věci je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu (např. náklady spojené s léčením, pokud škoda vznikla na zdraví nebo náklady opravy poškozené věci).

OZ postavení poškozeného posiluje, když stanoví tzv. cenu zvláštní obliby. V případě zničení věci ze svévole či škodolibosti se tedy poškozenému poskytne peněžitá náhrada odpovídající nikoli tržní ceně věci, nýbrž takové ceně, jakou věc měla pro samotného poškozeného, tedy vystihuje zvláštní vztah vlastníka k věci představující pro něj rodinnou památku, vzpomínku na nějaké události či mající význam dokumentární. V závislosti na okolnostech tak může z okolností a důkazů vyplynout, že pro poškozeného měla věc cenu mnohonásobně vyšší, než je její tržní hodnota (byť by byla nulová).

Dále OZ obsahuje zvláštní ustanovení pro případ, že škoda byla způsobena z pohnutky zvláště zavrženíhodné či z jiného kvalifikovaného důvodu, což má za následek náhradu nejen majetkové újmy, ale také újmy nemajetkové, a to každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

Ušlý zisk

Škodou ovšem není pouze škoda skutečná, která byla výše popsána, ale i ušlý zisk. K tomu, aby vznikla odpovědnost za škodu ve formě ušlého zisku, není třeba, aby skutečná škoda opravdu nastala. Pokud by takováto podmínka byla, odpovědnost by zde mohla být prokázána pouze v minimu případů. Existují různé metody jak ušlý zisk určit. Bohužel ani v tomto případě v zákoně nenalezneme přesnou definici, co se rozumí ušlým ziskem.

Z platného práva nelze dovodit, že by podmínkou vzniku odpovědnosti za škodu ve formě ušlého zisku byl též vznik skutečné škody. Stanovení ušlého zisku však nemůže být libovolné a musí být provedeno tak, aby byla zjištěna pravděpodobná výše blížící se podle běžného uvažování jistotě.

Ušlý zisk je definován jako majetková újma stanovená v penězích, která spočívá v tom, že v důsledku daného jednání nedošlo ke zvětšení majetku poškozeného, které poškozený mohl odůvodněně očekávat za situace, že by vše probíhalo jako obvykle, bez škodné události. Škoda v podobě ušlého zisku spočívá v tom, že nedošlo k rozmnožení majetku poškozeného, které by bylo možno očekávat za normálního chodu věcí (Taranda, P., Kobík, J. Vznik škody. Praha: ASPI, 2006, s. 71).

K tomu, aby škoda spočívající v ušlém zisku mohla být poškozenému hrazena, je na něj kladena povinnost, aby skutečnosti, že mohl zisku dosáhnout, prokázal. Příkladem může být případ, kdy dojde ke škodě na zdraví a poškozenému bude vyplácena po dobu rekonvalescence nemocenská. Ušlým ziskem tedy v takovém případě bude rozdíl mezi výší nemocenské a mzdou, která by poškozenému v daném období náležela.  

Nemajetková újma

Nemajetková újma je škoda, která spočívá ve vytrpěných bolestech, usmrcení nebo ve zvlášť závažném ublížení na zdraví, případně jiné nemajetkové újmě. Ke vzniku nemajetkové újmy může dojít i z důvodu porušení práva, typicky práva na soudní řízení v přiměřené lhůtě.

Pokud vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. V případě že výši náhrady v těchto případech nelze určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Dle aktuální judikatury se výše nemajetkové újmy v případě usmrcení osoby blízké pohybuje kolem jednoho milionu korun českých.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.