MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Sultanát Omán je země s přibližně 5 mil. obyvatel, ⅓ z tohoto počtu připadá na v zemi zaměstnané cizince. Ománská ekonomika je relativně malá a silně závislá na ropném průmyslu, který tvoří hlavní zdroj státních příjmů a příjmů z exportu. Ropný sektor představuje kolem 60 % HDP a většinu státních příjmů země. Kolísání cen ropy na světových trzích tak představuje riziko pro ekonomickou stabilitu země. Trh je velmi konkurenční a otevřený mezinárodnímu obchodu.
Vláda Ománu si uvědomuje potřebu ekonomické diverzifikace, aby snížila závislost země na ropě. Iniciativa Vision 2040 zahrnuje plány na rozvoj neropných sektorů, jako je turismus, logistika, průmysl, zemědělství a rybolov. Tyto snahy jsou zaměřeny na podporu udržitelného ekonomického růstu, zvýšení zaměstnanosti a rozvoj malých a středních podniků. Snaha o diverzifikaci ekonomiky představuje náročný úkol, který vyžaduje značné investice a strukturální reformy. Omán dlouhodobě láká zahraniční investory, kteří by v zemi rozvinuli výrobu finálního spotřebního zboží, vytvořili vyšší přidanou hodnotu a nová pracovní místa pro narůstající mladou populaci země.
Ukazatel | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
Růst HDP (%) | 4,3 | 1,3 | 1,1 | 2,6 | 2,1 |
Veřejný dluh (% HDP) | 41,2 | 36,1 | 34,2 | 34,1 | 33,9 |
Míra inflace (%) | 2,5 | 0,9 | 0,7 | 1,2 | 1,9 |
Populace (mil.) | 4,9 | 5,2 | 5,3 | 5,3 | 5,4 |
Nezaměstnanost (%) | – | – | – | – | – |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 37 797,4 | 37 880 | 38 650 | 39 830 | 40 950 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | 5,8 | 4,2 | 2,7 | 2,1 | 1,9 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | 31,3 | 30,1 | 29,1 | 27,6 | 26,1 |
Průmyslová produkce (% změna) | 9,3 | 1,1 | -0,2 | 1,8 | 1,7 |
Exportní riziko OECD | 5/7 | 5/7 | 5/7 | 5/7 | 5/7 |
Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD, WB (nezaměstnanost) |
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zemí (%) | |
Spojené arabské emiráty | 28,3 |
Saudská Arábie | 12,6 |
Indie | 8,8 |
Čína | 7,6 |
Brazílie | 4,9 |
Zdroj: EIU |
Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
Celkem | 38,6 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 8,6 |
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 1,8 |
Ruda železná a koncentráty | 1,6 |
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu | 0,7 |
Zlato (ne mincovní, ne rudy a koncentráty zlata) | 0,7 |
Zdroj: EIU |
Energetika
Omán se zavázal k nulovým čistým emisím do roku 2050. Vláda se snaží rozšířit své kapacity na výrobu elektřiny prostřednictvím nezávislých projektů obnovitelných zdrojů energie (IPP) a plánuje do roku 2030 získávat nejméně 30 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím větrných a solárních projektů na pevnině.
Množství slunečního svitu, povětrnostní podmínky v přímořských oblastech, rozsáhlá nevyužitá pouštní plocha a podpora vlády vytváří v Ománu ideální podmínky, které nahrávají rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Omán má také velmi ambiciózní cíle v oblasti produkce zeleného vodíku a amoniaku, které se bez masivního rozvoje obnovitelných zdrojů neobejdou. Země cílí na využití solární energie v blízkosti průmyslových parků a větrných elektráren na pobřeží Indického oceánu.
V návaznosti na COP-26 v Glasgow byl v listopadu 2021 zveřejněn nový ambiciózní cíl Ománu. V období 2021–2027 chce Omán vybudovat nové zdroje obnovitelné energie v objemu alespoň 2660 MW. Plán se opírá hlavně o fotovoltaiku – 79 % nových zdrojů a vítr – 21 % z plánované nové kapacity OZE. Všechny dosavadní konvenční zdroje v Ománu jsou plynové elektrárny, s nimiž může Omán lehce vykrývat fluktuaci výkonu OZE.
Všechny nové zdroje se v Ománu budují jako tzv. nezávislé energetické projekty (IPP) většinou na bázi BOO (build own operate) či BOOT (build own operate transfer). Tyto projekty se umisťují do průmyslových parků a zvláštních ekonomických zón, kde jsou dodavatelům nabízeny nejlepší pobídky a úlevy. O těch je třeba jednat s Úřadem pro průmyslové investice (MADAYN) či Agenturou pro správu zón (OPAZ). Vybírat je možné z několika desítek lokalit na území celého Sultanátu Omán, který je co do rozlohy třetí největší zemí Arabského poloostrova. Licence uděluje Úřad pro regulaci veřejných služeb (APSR). Vydavatelem certifikátů I-REC (o pravosti dodávek z obnovitelných zdrojů) v Ománu – někdy označovaných také jako Energy Attribute Certificates (EAC) – je ománská společnost Three Pillars Consulting (TPC).
Omán plánuje investice do zeleného vodíkového průmyslu ve výši 140 miliard dolarů a doufá, že do roku 2030 dosáhne produkce 1 milionu tun ročně. Společnost Hydrogen Oman (Hydrom), dceřiná společnost státního podniku Energy Development Oman má dohlížet na rozvoj v tomto odvětví.
Zapojení do projektů je možné prostřednictvím účasti ve výběrových řízeních, která vypisují Ománské státní subjekty.
Zelený vodík, solární IPP, větrné a solární projekty jsou hlavními oblastmi energetického sektoru, které vytvářejí příležitosti pro zahraniční podniky v oblasti prodeje zařízení a služeb, transferu technologií, výzkumu a vývoje a privatizace státního majetku. Sektor je příležitostí rovněž pro investory zaměřující se na velké infrastrukturní projekty.
Těžební a ropné technologie
Těžební průmysl je jedním z odvětví, na které se ománská vláda zaměřuje v rámci svého programu diverzifikace hospodářství. Očekává se, že těžební sektor v Ománu v nadcházejících letech významně poroste. Růst budou pohánět rostoucí globální poptávka po nerostných surovinách, vládní podpora a investice do nových těžebních projektů.
Těžební sektor Ománu je silně zastíněn produkcí ropy a zemního plynu. Jeho podíl na HDP země je na úrovni 0,6%, do budoucna však vykazuje značný růstový potenciál.
Vláda Ománu aktivně podporuje rozvoj těžebního průmyslu. Zákon o nerostných zdrojích, který vstoupil v platnost v březnu 2019, poskytuje rámec pro udržitelný rozvoj a komercializaci ománských přírodních zdrojů. Vláda rovněž poskytuje investiční pobídky a daňové úlevy pro investory do tohoto odvětví.
Růst těžebního sektoru v Ománu v nadcházejících letech podpoří rostoucí globální poptávka po nerostných surovinách, vládní podpora a investice do nových projektů. Vláda se snaží formou legislativních opatření, pobídek pro investory, včetně daňových úlev a dalších výhod oslovit zahraniční investory a zahraniční společnosti z oblastí průzkumu, těžby, logistiky a zpracování těžených surovin.
Ačkoliv v Ománu již probíhá těžba některých surovin, jsou ománské nerostné zdroje, včetně kovů a průmyslových nerostů, stále relativně nevyužité. Mezi nejvýznamnější realizované projekty patří projekt Sohar (těžba mědi a chromitu), projekt Barka (těžba zlata) a projekt Duqm (těžba vápencového kamene). Celková investice do těchto projektů se odhaduje na 3 miliardy USD. Mimo uvedené suroviny ukázaly průzkumy na komerčně využitelná ložiska azbestu, uhlí, železné rudy, olova, manganu, niklu, stříbra a zinku.
Jedním z hlavních cílů rozvoje tohoto odvětví je rovněž dokončení a rozvoj geologických, geofyzikálních a geochemických map v Ománu, pokračování v průzkumných pracích pro všechny druhy nerostných surovin a nalezení jejich využití v oblasti průmyslu.
Na vládní úrovni jsou partnery zahraničních firem zejména Ministerstvo energetiky a nerostných zdrojů a Minerals Development Oman, státní společnost, která je v Ománu pověřena rozvojem sektoru těžby a zpracování nerostných surovin.
Stavebnictví
Státní průmyslová strategie Ománu počítá s rozvojem technologie a výroby stavebních materiálů z cementu či sádry, kam patří třeba výroba betonových prefabrikátů či sádrokartonových desek. Firmy zabývající se produkcí tohoto zboží by mohly díky částečné lokalizaci výroby, pobídkám a úlevám státu expandovat na trhy Arabského poloostrova a přilehlých oblastí Asie a Afriky.
Omán patří k velkým dovozcům stavebního materiálu, a to i přes to, že je v zemi pro jeho výrobu dostatek vstupů. Vláda se proto – lákáním investorů a posilováním výrobních kapacit místních podniků – snaží přesunout Omán z kategorie dovozce do kategorie exportéra stavebního zboží a materiálu. Jde především o nadstavbovou výrobu navazující na státními podniky zajišťovanou těžbu surovin a vytváření konečného produktu pro stavebnictví.
Omán chce zajistit, aby se v sultanátu rozšířila výroba stavebních hotových prefabrikovaných dílů, jakými jsou např. dlaždice a zámková dlažba, betonová odvodňovací koryta, trubky či komínové díly, betonové sloupy a sloupky, tvárnice, díly pro výstavbu plotů, obrubníky, květináče, betonové stavební tašky nebo např. panelové moduly se zárubněmi, připravenými rozvody pro vodu a elektřinu a tepelnou izolací (zde proti horku) – tj. prefabrikované stavební moduly apod.
Cementové a sádrové směsi jsou připravené ve velkých zpracovatelských provozech státních ománských firem. Ty by mohly být vstupními surovinami pro výrobu stavebních a omítkových směsí, sádrokartonových desek a betonových prefabrikátů. Ománská vláda hledá firmy, které by do země přinesly výrobu celé plejády zboží pro stavebnictví. Státní agentury jsou pak investorům schopny garantovat vstupy i jejich ceny, připravit (zaplatit školení a vzdělávání) ománských zaměstnanců, případně pomáhat s odbytem či připravit vhodný exportní kanál (zavázat se k odběru produkce či pomoci s přepravou a exportem), zajistit daňové prázdniny, úlevy, pobídky případně bezcelní dovoz pro stroje, technologie i další vstupy.
Na straně těžby nalezne český investor často velké státní podniky, jako jsou Minerals Development Oman (MDO) či Oman Mining Company (OMC). MDO je státní subjekt usilující o rozvoj sektoru těžby v Ománu. Jeho zájmem je lákání investorů a budování nových kapacit na těžbu a zpracování minerálů v sultanátu. Státní agentura pro průmyslové investice (MADAYN) či Úřad pro dohled nad průmyslovými parky a ekonomickými zónami (OPAZ) pak českému investorovi mohou ozřejmit systém pobídek a úlev a řadu dalších podrobností.
Cesta expanze na trhy Ománu a dalších GCC zemí může vést přes lokalizaci (alespoň části) výroby do Ománu. Převážet poměrně těžký stavební materiál z Evropy na Arabský poloostrov by bylo neekonomické, obzvlášť v případě země bohaté na vstupní suroviny.
Průmyslové technologie, průmysl 4.0
Vláda má zájem o všestranný rozvoj kovovýroby v zemi, zajímá se o výrobu elektromotorů, transformátorů, vodičů, potrubí a ovládacích prvků, pump, kompresorů a ventilů – a to jak v metrických, tak především v imperiálních normách (včetně chytrých měřáků a čidel). Omán je země bohatá na nerostné suroviny a zpracovávání rudy v sultanátu bylo dlouhodobě vládou podporováno. V posledních dvaceti letech v zemi vyrostly některé významné provozy na výrobu železa, oceli a hliníku. Dodnes však chybí výrobní závody, které by kovovýrobu v zemi dále rozvíjely.
V oblasti těžby a zpracování primárních surovin je v zemi řada velkých – především státem vlastněných závodů, ale sofistikovanější koncové zboží určené k finální spotřebě zákazníků se v sultanátu dodnes nevyrábí. Sultanát je schopen – díky bohatým nerostným zdrojům a příjmům z prodeje ropy – těžit rudu a z ní vyrábět ingoty, plechy, profily apod. Nedokázal však dosud v hodnotovém řetězci uzavřít cyklus výroby a poskytovat konečné výrobky. Ománská vláda je pevně rozhodnuta zvýšit podíl domácí přidané hodnoty a prostřednictvím úlev a pobídek láká do země firmy z oblasti zpracovatelského průmyslu – mezi těmi je rozvoj kovovýroby a strojírenství v popředí zájmu vlády.
Omán je bohatý na kovy je zde měď, zlato, stříbro, chrom, mangan, olovo a zinek, vyrábí se hliník, zpracovává železo, ocel atd. Omán vyváží hlavně polotovary a ingoty ze železa, oceli a hliníku a dováží kovové zboží v sofistikovanější podobě: potrubí a ventily, měděné dráty, železné konstrukce či válcovanou ocel.
Ománská vláda si je dobře vědoma potřeby maximalizace přidané hodnoty při výrobě zboží a světového trendu elektromobility. Zaměřuje proto svoji pozornost na zboží pro elektroenergetiku. Plánuje v zemi zavést a zvýšit výrobu elektrických vodičů, transformátorů a elektromotorů. Za stejně důležitou pak považuje výrobu pro síťovou přepravu průmyslových tekutin a plynů, pro niž vidí v domácím petrochemickém průmyslu velké uplatnění. Usiluje proto, aby soukromé i státní subjekty v zemi zavedly výrobu potrubí, pump, kompresorů a ventilů. Ropná infrastruktura v zemích Perského zálivu stojí na angloamerickém základě, v Ománu je pak metrický a imperiální systém často smíšený. A to je výzva, které je potřeba se přizpůsobit, a to včetně měřáků a čidel.
Případná expanze českého subjektu do Ománu se pak odvíjí od schopnosti lokalizovat místně alespoň část výroby a předem dojednat se státními agenturami, jako jsou Státní agentura pro průmyslové investice (MADAYN) či Úřad pro dohled nad průmyslovými parky a ekonomickými zónami (OPAZ), co největší úlevy a pobídky. Potenciál skýtá také možnost nalézt silného místního odběratele a jemu dlouhodobě dodávat např. vybavení pro strojírenskou výrobu.
ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Vize 2040, dlouhodobý plán rozvoje Ománu, počítá s posílením národních technických schopností, vybudování důležité infrastruktury ICT a zlepšení služeb e-governmentu. Vláda stanovila rozvoj ICT jako svou prioritu a toto odvětví má v nadcházejících letech dobré předpoklady k růstu.
Omán buduje infrastrukturu informačních a komunikačních technologií s cílem snížit digitální zaostalost odlehlých oblastí prostřednictvím své National Broadband Strategy. Strategie předpokládá, že do konce roku 2024 bude vysokorychlostní připojení a tím i digitální služby dostupné pro 95 % populace Ománu.
V souladu se strategií digitálního Ománu podniky stále více přecházejí na cloud computing, což vytváří obchodní příležitosti pro budování datových center. Růst elektronického obchodu zvyšuje poptávku po cloudových službách a datových centrech spolu se spoluprací mezi vládním a soukromým sektorem v těchto oblastech. Ománský datový park je příkladem společného podniku vládní telekomunikační společnosti Omantel a společností ze soukromého sektoru.
Omán usiluje o vývoj vlastních služeb kybernetické bezpečnosti se zaměřením na řízené bezpečnostní služby, analýzu kyberkriminality, řízení bezpečnostních incidentů a poradenství. První fungující centrum kybernetické bezpečnosti v Ománu je součástí Ománského národního týmu pro počítačovou pohotovost (Oman National Computer Emergency Readiness Team), které chrání vládní instituce před kybernetickými riziky.
Rozvoj e-commerce s sebou přináší potřebu rozvoje digitálních platebních řešení a obecně fintech odvětví. Ománská centrální banka (CBO) spustila v roce 2020 Fintech Sandbox, uzavřené testovací prostředí pro fintech společnosti, které má prokázat funkčnost a využitelnost nových technologií před jejich nasazením do praxe. Dále v roce 2023 vydala CBO pokyny pro banky a poskytovatele platebních služeb, aby nabízeli službu tzv. tokenizace karet umožňující zákazníkům registrovat platební karty a aplikace jako Apple Pay, Samsung Pay apod.
Nejvýznamnějšími institucemi v tomto odvětví jsou Ministerstvo dopravy, komunikací a informačních technologií (MTCIT), které dohlíží na národní projekty IT infrastruktury a iniciativy e-governmentu. Telekomunikační regulační úřad vytváří pravidla a provádí dohled při zavádění ománských sítí 5G. Ománský technologický fond realizuje investice do společností, které vyvíjejí platformy pro online aukce, tržiště, výukové platformy apod.