English version
Opatrovnictví při omezené svéprávnosti
Opatrovnictví člověka je institutem, který je upraven v OZ a byl zřízen k ochraně práv člověka při jeho snížené schopnosti samostatně právně jednat. Smyslem tohoto institutu je ochrana zájmů zastupované osoby a ochrana jejích práv, jakož i podpora této osoby.
Při rozhodování soudu o omezení svéprávnosti je vždy pro danou osobu, jejíž svéprávnost je omezována ustanoven opatrovník. Opatrovník však může být ustanoven i bez omezení svéprávnosti.
Nejčastěji se jedná o situace, kdy bude člověk zastoupen rodinným příslušníkem či obcí, pokud si není sám schopen zajistit zástupce kupříkladu udělením plné moci. Opatrovník bez omezení svéprávnosti je nejčastěji ustanoven například u osob, které jsou dlouhodobě v ústavní péči. Takové osobě totiž nehrozí, že by se poškodila svým vlastním jednáním.
Výběr opatrovníka
Je nesporné, že osoba, která je jmenována opatrovníkem, výrazným způsobem ovlivní následující život opatrovance, tj. osoby, jejíž svéprávnost byla omezena. Je tudíž zapotřebí, aby při výběru opatrovníka soud dbal na přání opatrovance. Soud tedy vždy přihlédne k jeho přáním a potřebám a také k jeho důvěře k případnému budoucímu opatrovníkovi. Soud rovněž přihlédne k podnětům blízkých osob opatrovance, zda sledují jeho prospěch.
Pokud opatrovník není určen na základě opatrovancova přání, soud jmenuje opatrovníkem zpravidla příbuzného opatrovance nebo osobu jemu blízkou, která o něj jeví vážný a dlouhodobý zájem, je schopná se o opatrovance postarat, a to i do budoucna.
Pokud uvedené není možné, soud určí veřejného opatrovníka, např. obec. Opatrovníkem se však nikdy nemůže stát provozovatel zařízení, ve kterém dotčená osoba pobývá (např. domov důchodců provozovaný obcí). Taktéž se opatrovníkem nemůže stát osoba, u které by hrozil střet zájmů s dotčenou osobou.
Činnost opatrovníka
Opatrovník vykonává tuto činnost bez nároku na odměnu. Pouze má-li opatrovník povinnost spravovat jmění opatrovance, může soud stanovit odměnu.
Dle OZ patří mezi povinnosti opatrovníka zejména povinnost udržovat s opatrovancem pravidelné spojení, projevovat o něj skutečný zájem, dbát o opatrovancův zdravotní stav a naplňovat jeho práva, chránit jeho zájmy, stejně tak vysvětlovat mu povahu a následky rozhodnutí o jeho záležitostech.
Opatrovník nesmí bez souhlasu soudu například rozhodovat o změně bydliště opatrovance, nesmí pro opatrovance nabýt nemovitou věc či odmítnout dědictví. Opatrovník dále není oprávněn jednat v některých záležitostech osobnostních práv, například ohledně vzniku a zániku manželství.
Zjednodušeně řečeno, opatrovník se stará o záležitosti, ve kterých není opatrovanec sám způsobilý právně jednat.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
