Převzato z knihy „Personalistika pro manažery a personalisty“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2012.
Péče o zaměstnance vyjadřuje starost zaměstnavatele o zaměstnance, jejich pracovní podmínky k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného výkonu.
Účelem péče o zaměstnance a jejich pracovní podmínky je dosáhnout příznivých hodnot všech časových(pracovní doba), prostorových (pracovní prostředí), bezpečnostních (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) a jiných faktorů, které ovlivňují zaměstnance v pracovním procesu při vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného výkonu.
Péče o zaměstnance je zákonnou povinností i ekonomickou nutností. Příznivé pracovní podmínky pozitivně ovlivňují zdraví, spokojenost, motivaci, schopnosti, výsledky a chování zaměstnanců a jsou předpokladem úspěšného vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného výkonu. Příznivé pracovní podmínky stabilizují zaměstnance a posilují jejich sounáležitost s vykonávanou prací a realizovanými cíli zaměstnavatele. Současně zvyšují atraktivnost práce a zlepšují pověst zaměstnavatele.
Péče o zaměstnance zahrnuje:
- povinnou péči, resp. smluvní péči vyplývající z pracovněprávních předpisů, kolektivních, pracovních a jiných smluv (pracovní doba, pracovní prostředí, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, odborný rozvoj, stravování apod.),
- dobrovolnou péči vyplývající z personální politiky zaměstnavatele (personální rozvoj, zaměstnanecké výhody a ostatní služby poskytované zaměstnancům na pracovišti).
Povinná péče o zaměstnance vyplývající ze zákoníku práce zahrnuje:
- pracovní podmínky zaměstnanců (§ 224 až 226 zákoníku práce),
- odborný rozvoj zaměstnanců (§ 227 až 235 zákoníku práce),
- stravování zaměstnanců (§ 236 zákoníku práce),
- zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců (§ 237 až 247 zákoníku práce).
V oblasti pracovních podmínek je zaměstnavatel povinen vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, a v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči (§ 224 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání (§ 226 zákoníku práce). V oblasti odborného rozvoje zaměstnavatel zajišťuje zaškolení a zaučení zaměstnanců, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace zaměstnanců a zvyšování kvalifikace zaměstnanců. V oblasti stravování je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Tuto povinnost zaměstnavatel nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu (§ 236 odst. 1 zákoníku práce). Povinnost umožnit stravování neznamená povinnost zajišťovat stravování cestou závodního stravování, poskytování stravenek apod. Znamená povinnost vytvořit prostor a poskytnout čas ke stravování na pracovišti během přestávek v práci na jídlo a oddech. V oblasti zvláštních pracovních podmínek je zaměstnavatel povinen zajistit zvýšenou ochranu zaměstnanců se zdravotním postižením, zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců.
Specifickou oblastí povinné, smluvní i dobrovolné péče o zaměstnance je problematika:
- pracovní doby a doby odpočinku,
- pracovního prostředí,
- bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Převzato z knihy „Personalistika pro manažery a personalisty“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2012.