Peru

Těžební průmysl je nejdůležitějším sektorem peruánské ekonomiky. Peru patří mezi  6 zemí s největší surovinovou různorodostí na světě. Např. v těžbě stříbra, zinku a mědi zaujímá druhé místo ve světové produkci, olova třetí místo a cínu, rtuti a molybdenu čtvrté místo. Těžební průmysl je klíčovým sektorem národního hospodářství. Na tvorbě HDP se podílí téměř 8 %. Těžební průmysl je důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu. V roce 2023 představovaly daňové příjmy 16,089 mld. PEN.

Vývoz kovových minerálů v r. 2023 se na celkovém vývozu podílel 61,6 %. Největší podíl připadl na měď – 35,2 %, následovalo zlato – 16,2 % a zinek – 3,6 %.

Export kovových rud představoval 39,639 mld. USD, což ve srovnání s předchozím rokem představuje zvýšení o 11,3 %. Pokud se týká jednotlivých minerálů, největší částkou přispěla měď s 23,005 mld. USD, zlato s 8,553 mld. USD a zinek s 2,223 mld. USD.

Největší podíl exportu kovových rudi směřoval do Číny (53,4 %), následovaly USA (6,7 %), Kanada (6,4 %) a Indie (6,2 %).

Na růstu hodnoty vývozu kovů mají podíl jak ceny na mezinárodních trzích, tak požadavky rostoucích ekonomik nebo konflikty v jiných částech světa. 

V současnosti pouze 1,42 % území Peru je využíváno k těžbě, i když koncese jsou uděleny na cca 15 %. Moderní technologie těžby a zařízení by mohly zpřístupnit exploraci i v dříve nedostupných oblastech a podmínkách. Stejně tak digitalizace, automatizace výrobních procesů a kontrola zásobování energií a perforace mohou umožnit kontinuitu prací v dolech i na dálku. Zajímavé příležitosti by také české firmy mohly najít v případě odstraňování následků těžby, poskytování geologických služeb, zařízení pro přepravu materiálů a osob. Podle Ministerstva energetiky a dolů je nyní v různých fázích rozpracovanosti 70 projektů v celkové hodnotě 520,6 mld. USD.

Investice do těžebního průmyslu dosáhly v r. 2023 částky 4,715 mld. USD 

Největším investorem ve sledovaném období byla společnost Anglo American Quellaveco S.A. (podíl na celkových sektorových investicích 24,7 %). Následovaly Compañía Minera Antamina S.A. (podíl 19,9 %) a Minera Chinalco Perú S.A. (podíl 8,2 %).

Největší podíl investic směřoval do regionu Ánkash (14,7 %), následovala Moquegua (14,3 %).

Těžební průmysl zaměstnával v prosinci 2023 přímo 225 764 pracovníků.

Problémem pro zahraniční investory můžou být neřešené protesty komunit původního obyvatelstva, které blokují aktivity těžařských firem. Stále větší dopad na sektor má nelegální těžba. Nejedná se o jednotlivé osoby, ale jde o organizované ozbrojené skupiny, které násilně zasahují o do aktivit legálních těžařů.

Na konci r. 2022 a na začátku r. 2023 se tento klíčový sektor peruánského hospodářství dostal do značných problémů. Po neúspěšném puči bývalého prezidenta Castilla zablokovali jeho podporovatelé přístupové komunikace v jižních oblastech země. Tím v podstatě přerušili těžbu a vývoz surovin. Nejsilnější protesty trvaly cca 2,5 měsíce.

Dalším odkládaným problémem je rozvod plynu do domácností.

Peru aktuálně privatizovalo většinu svých dolů, z velké části do rukou zahraničních firem (50 % z Číny). Role státu v těžebním průmyslu je regulační, podpůrná a kontrolní. Pro nastartování peruánské ekonomiky je těžební průmysl klíčovým odvětvím. V období 2009 – 2018 bylo přibližně 20 % projektů financovaných z veřejných zdrojů podpořeno z daní pocházejících z těžebního průmyslu. Je třeba začít s realizací důležitých projektů. Pro to je také potřebné jejich přijetí ze strany obyvatelstva. Ministerstvo energetiky a dolů spolu s Meziamerickou rozvojovou bankou (BID) spustilo virtuální platformu MapaInversiones Perú País Minero, která informuje o veřejných projektech financovaných z daní pocházejících z těžebního průmyslu, aby zlepšilo veřejný profil tohoto odvětví.

Zdravotnictví patří k výrazně podfinancovaným sektorům peruánské ekonomiky. Chybí nemocniční zařízení, lékaři a technologie (případně jsou zastaralé – podle odhadů dokonce i o 10 let více než u vybavení v sousedních zemích). Ve srovnání s některými latinskoamerickými státy Peru dosud investovalo velmi málo do zdravotního sektoru. Velkým problémem je také schopnost využít veřejné prostředky určené pro zdravotnictví. Pouze 4 PEN z 10 jsou z důvodu neschopnosti úřadů na centrální, regionální a místní úrovni proinvestovány.

Nějaký druh zdravotního pojištění by mělo mít 70 % Peruánců.

Ve srovnání s rokem 2022 byl pro rok 2023 rozpočet navýšen o 8 % na téměř 25 mld. PEN. To představuje 12 % podíl na státním rozpočtu. 

V r. 2023 bylo zdravotnictví přiděleno z veřejných investic 5,183 mld. PEN. Z toho 2,023 mld. PEN směřovalo na projekty na úrovni centrální vlády (bylo použito 91,3 % prostředků). Pro regionální vlády bylo určeno 2,019 mld. PEN (proinvestováno 77,3 %) a pro místní samosprávy 1,141 mld. PEN (realizováno pouze 59,1 %).

Pro r. 2024 je na veřejné investice určeno 4,988 mld. PEN, z toho pro projekty realizované regionálními vládami 2,036 mld. PEN a místními samosprávami 514 mil. PEN.

Podle údajů z r. 2023 bylo v Peru v nevyhovujícím stavu 94 % státních nemocnic. V 18 regionech Peru je 100 % nemocnic v nevyhovujícím stavu. Ve srovnání s předchozím obdobím čísla rostou 91 % a 15 regionů).

O jaké nedostatky se jedná? Přetrvává nekvalitní infrastruktura a vybavení, což nabízí příležitosti pro české firmy – jako dodávky zdravotnické techniky, zdravotnického materiálu, zdravotních pomůcek.

V Peru je prakticky neustále velká poptávka v oblasti neonatologie. Veřejná zdravotnická zařízení potřebuji nové přístroje do porodnic a dětských oddělení, včetně inkubátorů, monitorů na měření základních životních funkcí, fototerapeutických lamp, zařízení pro intenzivní péči o novorozence ve vážném stavu apod.

Současná situace taktéž nahrává intenzivnímu rozvoji takzvaného elektronického či mobilního zdravotnictví, včetně umožnění online konzultace s odborníkem, online přístupu pacientů ke svým lékařským záznamům apod., to vše při respektování nejvyšších standardů ochrany soukromí online. Cílem vlády bylo do konce roku 2021 zavést digitalizaci klinických záznamů a to až v 70 % zdravotních středisek.

Státní zdravotní infrastruktura je tvořena z nemocnic (3 %), zdravotnických center (12 %), individuálních zdravotnických míst (např. ordinace všeobecného lékaře) (42 %), specializovaných institucí (0,1 %) a lékařských a zubních ordinací (42 %).

Odhaduje se, že na každých 390 obyvatel připadá pouze jeden lékař a jedna zdravotní sestra na každých 368 obyvatel v celé zemi.

56 % lůžek se nachází v nemocnicích ministerstva zdravotnictví (MINSA) a regionálních vlád (RG), 19 % v EsSalud a zbývajících 26 % v jiných institucích, jako jsou soukromé kliniky. V Peru připadá 16 postelí na každých 10 000 obyvatel (nejaktuálnější informace jsou z roku 2018).

Peruánská ekonomika vyžaduje více elektrické energie. V r. 2023 bylo vyrobeno 62.009 GWh elektrické energie, což je o 3,8 % více než v předchozím období, z toho 3 % vyrobily firmy pro svou vlastní spotřebu. Z toho 29.645 GWh bylo vyprodukováno z tepelných zdrojů a 29.052 GWh z vodních zdrojů. 49.763 GWh elektřiny bylo vyrobeno v centrální části země, z toho 28.912 v regionu Lima.

Ke konci října r. 2020 bylo určeno na investice v energetickém sektoru 3,061 mld. USD. Je také potřeba dokončit projekty přenosových sítí, které byly naplánovány k realizaci již v r. 2014. Další důležitý krok je realizace plánu na elektrifikaci venkova, kde stále některé oblasti nemají přístup k elektrické energii. Tomu by měl napomoci Zákon o elektrifikaci venkova přijatý v červnu 2020. Oblast Amazonie není napojena na národní přenosovou síť SEIN.

Modernizaci sektoru má v gesci Multisektorová komise pro reformu sektoru elektrické energie CRSE. Komise soustřeďuje práci do 4 hlavních oblastí:

• Posílení institucionálního rámce,
• Transformace obchodování s elektrickou energií, které bude   zahrnovat i energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Mělo by být dosaženo rovného přístupu k energii a konkurenčních cen,
• Inovace v distribuci a obchodování s elektřinou pro domácnosti, opět s možností zahrnout energii z obnovitelných zdrojů,
• Regulace a řízení přenosu elektrické energie.

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to především ve venkovských oblastech a Amazonii, by mohla být příležitostí pro vstup českých firem na peruánský trh.

Národní energetický plán 2014 – 2025 uvádí, že v r. 2013 podíl výroby elektrické energie z netradičních obnovitelných zdrojů (kam je zařazovaná produkce z malých vodních elektráren pod kapacitu 20 MW, ze solárních a bioplynových elektráren a elektráren spalujících zbytky po extrakci šťávy z cukrové třtiny a agáve) na celkovém objemu činil 2,52 %. Do r. 2040, s tím, že by na výrobě z netradičních zdrojů participovaly i větrné elektrárny, by se podíl mohl zvýšit až na 20 %, což by dle odhadů představovalo investice v hodnotě 8,8 mld. USD.

Aktuálně je v Peru registrováno 80 koncesí na výrobu, přenos, distribuci a obchodování s elektrickou energií v celkové hodnotě 13,219 mld. USD.

V únoru 2022 došlo již ke druhému zvýšení tarifů elektřiny. Pro domácnosti se v lednu zvedly v průměru o 0,04 % a v únoru o 0,94 %, pro průmyslové spotřebitele o 0,02 %, resp. o 0,95 %. Odhaduje se, že by mohlo dojít k dalšímu růstu cen elektrické energie.

Peru v posledních letech zintenzivnilo snahy o digitalizaci země. Podle indexu OECD E-Government 2022 se Peru posunulo do skupiny 60 zemí s nejvíce rozvinutou digitalizací státu (dostalo se na 59. místo). V Latinské Americe je v této skupině 6 zemí.

Nejnovější index OECD E-Government 2023 z ledna 2024 uvádí Peru na 34. místě s tím, že dosud nejsou k dispozici data ze SRN, USA, Slovenska, Řecka a Švýcarska. Tedy zemí, u kterých se předpokládá vyšší úroveň digitalizace. Peru by pak obsadilo 40. místo.

Digitální transformaci země zastřešuje Sistema Nacional de Transformación Digital (Národní systém pro digitální transformaci). Koordinační roli má Sekretariát pro digitální transformaci. Systém sdružuje příslušná ministerstva, Národní radu pro vědu, technologie a technologické inovace Concytec, Výbory pro digitalizace další veřejných institucí na národní úrovni a organizace ze soukromého sektoru, občanské společnosti a akademické sféry.

Podle nejaktuálnější údajů (II. čtvrtletí r. 2023) mělo 77,3 % Peruánců přístup k internetu, což je o 4,3 % více než ke stejnému období předchozího roku. V Limě a okolí to bylo dokonce 89,2 %, ve venkovských oblastech 51,2 %.

V lednu 2020 vláda schválila takzvanou Digitální agendu ke 200. výročí založení Peru: seznam kroků nezbytných k digitalizaci veřejné správy za účelem usnadnění administrativních úkonů občanů. Podle BID potřebují v současnosti Peruánci v průměru 8 hodin na vyřízení běžného administrativního požadavku, což je 2. nejdelší doba v Latinské Americe. BID se také stal hlavním partnerem Peru v implementaci digitalizace státní správy. Finančně podporuje aktivity nově vytvořeného Generálního sekretariátu pro digitalizaci, včetně poskytnutí grantu 10 mil. USD na vytvoření jednotné platformy pro dotazy a požadavky občanů. BID bude dále financovat zavedení digitalizace pro 24 nejvíc žádaných občanských procesů.

Peru participuje na programu EU BELLA, který by prostřednictvím podmořského kabelu zlepšit propojení Evropy a Latinské Ameriky.

U 95 % malých a středních firem pandemie zrychlila digitalizaci. Ta byla vynucena z důvodu snížení nákladů a zvýšení efektivity. Kvalita digitalizace je však stále na nízké úrovni (např. jen webové stránky). 

Mezi r. 2019 a 2023 vzrostl počet nákupů přes internet (e-commerce) ze 6 milionů na 20 milionů.

Výhledově chce 80 % firem zavádět další technologie. Nepřipravenost ukazuje např. to, že 85 % společností muselo na digitalizaci najmout externí služby nebo nový personál. Nejméně virtuální způsob práce zavedl zprac. průmysl, výroba potravin a nápojů.

V souvislosti s covid-19 byly veřejné instituce nuceny ustupovat od fyzické účasti občanů. V dubnu 2020 spustila vláda digitální propojení mezi jednotlivými regiony, takzvané GORE Digital. Cílem je sdílení informací a novinek, především z oblasti telemedicíny a vzdělávání. Ministerstvo dopravy zavedlo páteřní internetové sítě do všech regionů, do tohoto projektu investovalo 850 mil. PEN (230 mil. USD).

V červenci 2020 byl přijat Rámec pro digitální důvěryhodnost, který stanovuje standardy pro digitální bezpečnost, ochranu dat a transparentnost.

Kromě veřejné digitalizace začalo Peru více investovat do podpory inovací a online řešení. Národní plán pro konkurenceschopnost 2019–2030 předpokládá postupný nárůst veřejných investic do ICT, včetně vytvoření centralizované digitální datové platformy, která umožní žadatelům přímo a transparentně se ucházet o vládní prostředky na vývoj inovací a poskytne informace o programech a datech Národního systému vědy a technologie (SINACYT). Již nyní funguje v rámci Ministerstva produkce nová platforma „Innovate Peru“ (Inovuj se, Peru) s cílem zapojení soukromého sektoru do vývoje a zavádění digitálních řešení. ICT firmy, inženýrské asociace či programátoři zde mohou nalézt informace o tendrech, hackathonech a dalších výzvách v oblasti využití AI, internetu věcí, blockchains, robotiky, smart cities apod.

Do užšího výběru na provozování 4G a 5G technologií se kvalifikovaly 3 firmy – Telefónica del Perú S.A.A., América Movil Perú S.A.C. a Entel Perú S.A. Projekt v hodnotě 289 mil. USD umožní zlepšit fungování národních mobilních sítí.

České firmy by se mohly uplatnit i v zabezpečení digitálních operací a procesů, jako například zabezpečovací prvky nebo hologramy.

Pro rozvoj peruánské ekonomiky je klíčový rozvoj infrastruktury. Národní plán pro infrastrukturu v letech 2016 – 2025 ohodnotil potřeby sektoru na téměř 160 mld. USD, z toho téměř 57,5 mld. USD představuje dopravní infrastruktura, cca 31 mld. USD energetika, 27 mld. USD telekomunikace. To by znamenalo průměrné roční výdaje s podílem 8,27 % HDP.

V r. 2023 byly realizovány investice do dopravní infrastruktury ve výši 723,4 mil. USD (o 33,2 % více než v předchozím období), do infrastruktury přístavů za 214 mil. USD (o 79,6 % více).

V r. 2023 byly realizovány projekty v režimu PPP v hodnotě 11,272 mld. USD, jako např. rozšíření letiště Jorge Cháveze v Limě, Terminál Sever přístavu Callao, linka 2 metra Lima nebo vybudování sítě regionálních letišť. Téměř polovina z nich má aktuálně velké zpoždění, další část zatím není přidělena nebo je teprve ve fázi veřejné soutěže. Nejdůležitější z nich je výstavba Careterra Central s předpokládaným rozpočtem 2,96 mld. USD.

K říjnu 2022 mělo asfaltový povrch jen 13,2 % silnic. 

V dopravním sektoru chybí na období 2016 – 2025 investice do infrastruktury v hodnotě 57,499 mld. USD. Z toho již naplánované nebo realizované projekty představují 40,336 mld. USD, což představuje jen cca 70 % potřeby.

Severní pobřeží Peru, postižené před několika lety El Niño (2017), je postupně rekonstruováno. Vlády Velké Británie a Peru uzavřely dohodu o technickém poradenství při realizaci projektů (6000 dokončeno, 1800 probíhá, 700 dosud ve fázi kontraktací). Dohoda měla skončit na konci roku 2021, peruánská vláda aktuálně jedná s britskou o prodloužení.

Na začátku r. 2023 zasáhl především sever Peru klimatický jev Yaku, od dubna probíhá klimatický jev El Niño. Přinesly silné vytrvalé deště spojené se záplavami a sesuvy půdy. Ukázalo se, že zdaleka nebyly napraveny škody po El Niño z r. 2017. Některé práce ani nezačaly, u jiných se ukázalo, že nebyly správně provedeny.

České firmy by mohly participovat jako subdodavatelé technologií a řešení.

• Geologické služby
• Elektrické řídící systémy
• Kontrolní dopravní systémy
• Parkovací systémy
• Systém asistenční služby

Vědecko-technické aktivity jsou v Peru tvořeny Sistema Nacional de Ciencia, Tecnología e Innovación Tecnológica SINACYT (Národní systém pro vědu, technologii a technologickou inovaci), který tvoří následující subjekty:

• El Consejo Nacional de Ciencia, Tecnología e Innovación Tecnológica CONCYTEC (Národní rada pro vědu, technologii a technologickou inovaci), který systém zastřešuje
• El Fondo Nacional de Desarrollo de la Ciencia, Tecnología e Innovación Tecnológica FONDECYT (Národní fond pro rozvoj vědy, technologie a technologické inovace)
• El Consejo Consultivo Nacional de Investigación y Desarrollo para la Ciencia y Tecnología CONID (Národní konzultační rada pro výzkum a rozvoj vědy a technologie)
• vědecká pracoviště spadající do působnosti regionálních vlád a radnic
• univerzity, podnikatelský sektor, programy, instituce v oblasti vědy a technologie
• El Instituto Nacional de Defensa de la Competencia y de la Protección de la Propiedad Intelectual INDECOPI (Národní institut na ochranu konkurenceschopnosti y práv duševního vlastnictví)
• původní komunity jako subjekty zachovávající a šířící tradiční znalosti a zvyky
• veřejné výzkumné instituce
• další subjekty nebo programy poskytující prostředky na rozvoj vědy a technologie.

CONCYTEC v r. 2024 investoval v rámci 324 projektů do rozvoje vědy, technologie a inovací téměř 224,7 mil. PEN, což bylo o 70 % více než v r. 2022.

CONCYTEC vytvořil na období 2006 – 2021 Národní plán pro vědu, technologii a inovaci pro konkurenceschopnost a rozvoj obyvatelstva 2006–2021. Na další období zatím obdobný plán představen nebyl.

Na rozvoj vědy a technologie v Peru je třeba nahlížet v kontextu politickém, ekonomickém, společenském nebo kulturním.

Ekonomika, která během období, na které byl vytvořený Plán, rostla. V jeho závěru a v měsících následujících však z důvodů vnějších (především covid-19 a s ním spojené zpomalení světového hospodářství, válka na Ukrajině), tak z důvodů vnitřních (politická nestabilita a s ní související častá výměna osob v rozhodovacích pozicích) začala zpomalovat. Ani produktivní struktura není dostatečně rozvinutá a proto si nevynucuje zavádění technologicky náročnějších procesů (podle studií peruánské firmy investují pouze 0,13 % svých příjmů do nových technologií a užití vědeckých poznatků). Kolem 50 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby, přes 20 % obyvatelstva dokonce žije pod hranicí extrémní chudoby. Tato část populace nemá přístup k vědecko-technickým a inovačním výstupům ani ke vzdělání a zaměstnání s vyšší kvalifikací. Úroveň základního vzdělání v Peru patří k nejnižším v Latinské Americe, což není dobrým základem pro další vzdělávání vědců. Peru tak nemá dostatečnou vědeckou základnu s technologickým vybavením na nejvyšší úrovni.

Podle Global Innovation Index 2023, který měří technologický rozvoj, je Peru na 76. místě ze 132 sledovaných zemí. Např. v kapitole Znalosti, vědomosti a technologické výstupy obsadilo až 101, místo. Na financování vědy a technologie v r. 2023 bylo určeno méně než 0,2 % HDP. V rámci Latinské Ameriky patří Peru k nejhorším zemím. V únoru  2022 získalo Peru půjčku 100 mil. USD na posílení systému vědy, technologie a inovace se zaměřením na 3 klíčové oblasti: klimatické změny, zdravotnictví a digitální ekonomika. Očekává se, že obdobnou částku by země mohla získat od Meziamerické rozvojové banky. 

Peru participuje v různých programech EU:

• Horizonte 2020/Horizonte Europa – EU soustřeďuje aktivity zaměřené na vědu, výzkum a inovace do několikaletých programů. Horizonte Europa 2020–2027 má rozpočet 95,517 mld. EUR a zahrnuje např. projekty základního výzkumu, rozvoj a přenos technologií, sociální inovace a další. Je otevřený i mimoevropským zemím. Peru participovalo v programu Horizonte 2020. Od r. 2014 se programu ve 35 projektech vedených evropskými subjekty účastnilo 21 výzkumných institucí a univerzit.
• Erasmus+ – program nabízí technologickým a výzkumným centrům, univerzitám, soukromým firmám zlepšovat konkurenceschopnost. Na období 2021–2027 počítá s částkou 2,174 mld. EUR, z kterých 196 je určeno pro Latinskou Ameriku a Karibik. Programu se účastnily různé peruánské univerzity s cílem snížit odliv vysokoškolských studentů do zahraničí.
• Díky programu Bella, na kterém participuje i Peru, byl k červnu 2021 položen podmořský optický kabel o délce 35 tis. km, který propojuje Evropu a Latinskou Ameriku. Rychlejší propojení dá impuls pro nové investice, výměnu zkušeností a znalostí. Na program Bella navazuje Bella II., která chce posílit a rozvinout digitální „ekosystém“ regionu, tj. propojit výzkumné a vzdělávací instituce na obou stranách Atlantského oceánu.
• EU zdarma poskytla služby v rámci satelitních programů Galileo a Copernicus. Konkrétně v Peru mohou pomoci s prevencí přírodních katastrof, monitorováním klimatických změn, při lesních požárech, zemětřeseních, záplavách, stejně jako v zemědělství, rybolovu nebo detekci nelegální těžby.
• EU jako novou možnost spolupráce se soukromým sektorem nabízí Latinské Americe „Digitální hub pro rozvoj“. Aktivita by měla napomoci zavádění inovativních digitálních řešení a tím podpořit technologický rozvoj a konkurenceschopnost firem z regionu.

České subjekty by mohly najít příležitost v rámci programů EU Horizonte Europa, Erasmus+, Bella II. Peru je vzhledem ke své geografické poloze a klimatickým podmínkám postihováno živelními pohromami, které jsou často umocňovány nekontrolovanými lidskými zásahy – zemětřesení, záplavy, sesuvy půdy, apod. ČR má v této oblasti Peru co nabídnout – čeští vědci patří ke špičkám v oboru. Bylo by možné navázat např. na dlouhodobé aktivity Georespect s.r.o., která díky svým geologickým studiím pomáhá snižovat např. opakování životu nebezpečných situací (výstavba v záplavové zóně nebo v oblasti sesuvů půdy).

Existuje bilaterální spolupráce v rámci univerzit, např. Mendelova univerzita v Brně má úspěšný projekt s Universidad Nacional Daniel Alcides Carrión na výzkumu agrolesnických kávových plantáží.