Podnikání zahraničních osob v ČR

Podnikání zahraničních osob podle živnostenského zákona

Živnost a oprávněné subjekty

Na úvod je vhodné zařadit krátký exkurz k živnostenskému podnikání obecně.

Živnostenský zákon jako stěžejní předpis k této problematice definuje živnost zejména ve svém ustanovení § 2 jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Ustanovení § 3 ŽZ pak koriguje uvedenou definici tzv. negativním výčtem, když stanoví, jaké činnosti se za živnost nepovažují. Živností tedy například není provozování tzv. svobodných povolání (např. činnost lékařů, advokátů, znalců a tlumočníků) nebo pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a další.

Subjektem oprávněným provozovat živnost může být jak fyzická, tak právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem. Živnostenský zákon stanoví, že zahraniční osoba může provozovat živnost na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba – tj. fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky.

Pro azylanty a osoby, kterým byla udělena doplňková ochrana, a jejich rodinné příslušníky, zákon stanoví, že tyto osoby mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako občané České republiky.

Podmínky provozování živnosti

Pro provozování živnosti zákon obecně stanoví jednak všeobecné, jednak zvláštní podmínky. V některých zákonem vymezených případech je pak navíc vyžadováno ještě rozhodnutí o udělení souhlasu k provozování zvláštní koncesované živnosti – tzv. koncese.

Všeobecné podmínky jsou u fyzických osob plná svéprávnost, která může být nahrazena přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a bezúhonnost.

Bezúhonnost se u českých osob dokládá výpisem z Rejstříku trestů, u zahraničních osob – občanů země EU se dokládá výpisem z evidence trestů vydaným příslušným orgánem státu, kterého je občanem či státu jejího posledního pobytu nebo jiným rovnocenným dokladem, a u zahraničních osob pocházející z „třetích zemí“ se pak dokládá výpisem z evidence trestů vydaným orgánem státu, jehož je občanem, jinak čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným orgánem státu, jehož je občanem, či státu posledního pobytu. Doklad o bezúhonnosti nesmí být starší než tři měsíce.

Zvláštními podmínkami provozování živnosti se pak rozumí odborná či jiná způsobilost, kterou pro provozování určitých živností zákon vyžaduje. Zda zákon stanoví zvláštní podmínky, je vždy nezbytné ověřit konkrétně pro danou živnost, o jejíž provozování se podnikatel uchází. Tyto podmínky se pro jednotlivé druhy živností (řemeslné, vázané a koncesované živnosti) mohou zásadně lišit. Právnická osoba tyto podmínky musí splňovat prostřednictvím svého odpovědného zástupce.

Odpovědný zástupce

Odpovědný zástupce je fyzická osoba, která byla ustanovená podnikatelem a odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Odpovědný zástupce musí být k podnikateli ve smluvním vztahu, zároveň nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce taktéž musí splňovat všeobecné a zvláštní podmínky vyžadované živnostenským zákonem pro tu danou konkrétní živnost, pro kterou byl ustanoven odpovědným zástupcem.

U českých právnických osob by odpovědným zástupcem ideálně měla být ustanovena osoba, která je jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona, u zahraniční právnické osoby by měla být ustanoven do funkce odpovědného zástupce vedoucí organizační složky závodu umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Samozřejmě, nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, umožňuje zákon podnikateli ustanovit odpovědného zástupce z jiných osob.

Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala.

Odborná způsobilost

Je-li v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, rozumí se jí výkon odborných činností náležejících do oboru nebo příbuzného oboru živnosti. Tu mohou občané České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že dotyčná osoba vykonávala předmětnou činnost v jiném členském státě Evropské unie po dobu stanovenou v § 7 odst. 5 živnostenského zákona.

Obsah ohlášení

Zahraniční fyzická osoba do žádosti uvede jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo (bylo-li přiděleno), datum narození, dále bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen), označení a umístění organizační složky závodu v České republice (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční, popřípadě orientační číslo, poštovní směrovací číslo), dále k osobě vedoucího organizační složky závodu jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, státní občanství, bydliště (název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční, popřípadě orientační číslo, poštovní směrovací číslo), rodné číslo (bylo-li přiděleno) a datum narození.

Bude-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky závodu osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též místo jejího pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen, a dále dle § 45 odst. 2 živnostenského zákona.

Živnostenskému úřadu tedy k ohlášení živnosti musí žadatel doložit primárně vyplněnou žádost (prostřednictvím jednotného registračního formuláře – k tomu více na webových stránkách MPO ČR), spolu s ní pak dále výpis z rejstříku trestů či jiné obdobné evidence, nostrifikovaný doklad o odborné způsobilosti žadatele (u živnosti řemeslné), a dále souhlas vlastníka s umístěním sídla žadatele a povolení k pobytu. O elektronickém podání rovněž více na webu MPO ČR.

Za ohlášení živnosti nebo žádosti o udělení koncese při vstupu do živnostenského podnikání činí 1 000 Kč, při každém dalším ohlášení pak 500 Kč.

Bude-li se jednat o zahraniční osobu, která má dle zákona o pobytu cizinců povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, je v první řadě nezbytné získat příslušný doklad, a to buď doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů, nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Jeden z uvedených dokladů je pak nezbytné k ohlášení živnosti či k žádosti o koncesi doložit. Zákon z této podmínky stanoví výjimku pro ty zahraniční fyzické osoby, které hodlají v ČR provozovat živnost skrze organizační složku obchodního závodu.

V případě, že žadatel tedy dosud nemá povolení k pobytu, např. z důvodu, že jeho účelem bude podnikání (pro tento účel se dokládá výpisem ze živnostenského rejstříku), je i tak možné ohlášení živnosti příslušnému úřadu podat. Živnostenský úřad v takovém případě vydá předběžný výpis ze živnostenského rejstříku, který se přikládá k žádosti o povolení k pobytu. Tento předběžný výpis nepředstavuje doklad o vzniku samotného živnostenského oprávnění. Nicméně po doložení povolení k pobytu vydá živnostenský úřad do 5 dnů plnohodnotný výpis ze živnostenského rejstříku.

Podnikatel je následně povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které uváděl už pro ohlášení živnosti, a předložit doklady o nich nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Tato povinnost není, pokud jde o změny a doplnění již zapsané v základních registrech, v obchodním rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, pokud je podnikatel občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců, pokud je podnikatel cizincem.

Vznik živnostenského oprávnění

Obecně platí, že jsou-li splněny všechny výše uvedených podmínek – tedy doloženy všechny nezbytné doklady a zaplacen správní poplatek, vzniká živnostenské oprávnění právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního rejstříku nezapisují a fyzickým osobám:

• a) u ohlašovacích živností dnem ohlášení (či k datu pozdějšímu, pokud podnikatel takové datum v ohlášení uvede),
• b) u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

Analogicky dle § 43 zákona o veřejných rejstřících platí, že vznik živnostenského oprávnění pro státní občany členských států EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarska a jejich rodinné příslušníky oprávněné pobývat na území ČR, dále ale i pro občané třetích států, kteří mají v EU statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta a jejich rodinní příslušníci, kteří mají v ČR dlouhodobý pobyt, nastane při splnění všech dalších podmínek okamžikem ohlášení.

Jak ale již bylo uvedeno, dle § 5 odst. 5 živnostenského zákona je vznik oprávnění provozovat živnost u fyzických osob – občanů třetích států, kteří mají v EU dlouhodobý pobyt, primárně vázán na den doložení jejich povolení k dlouhodobému pobytu nebo dokladu prokazujícího udělení víza k pobytu nad 90 dnů příslušnému živnostenskému úřadu.

Tedy, pokud dotyčná osoba nepředložila doklad o pobytu zároveň s žádostí o udělení živnostenského oprávnění, bude okamžik vzniku živnostenského oprávnění vázán až na okamžik následného doložení povolení k pobytu. Tato povinnost se nevztahuje na zahraniční fyzické osoby, které hodlají v ČR provozovat živnost skrze organizační složku obchodního závodu.

U osob, které se do obchodního rejstříku povinně dle zákona o veřejných rejstřících zapisují, je ale situace odlišná. Těmto osobám nejdříve živnostenský úřad potvrdí splnění podmínek pro provozování živnosti vydáním výpisu. Výpis vydaný živnostenským úřadem pak musí tyto osoby ve lhůtě 90 dnů od jeho doručení připojit k podání na návrhu na zápis do obchodního rejstříku a tento návrh podat příslušnému rejstříkovému soudu. Tak platí pro:

• zahraniční fyzické osoby, které hodlají na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého závodu;
• zakladatele, popřípadě orgány nebo osoby, oprávněné podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena; nebo
• zahraniční právnické osoby.

Těmto osobám vzniká živnostenské oprávnění dnem jejich zápisu do obchodního či obdobného rejstříku. Pokud tato lhůta marně uplyne nebo není-li návrhu na zápis vyhověno, rozhodne živnostenský úřad o tom, že ohlašovatel podmínky pro získání živnostenského oprávnění nesplnil.

Další povinnosti

Zahraniční osoby musí stejně jako české osoby při provozování živnosti dodržovat povinnosti podnikatele stanovené živnostenským zákonem. Z těch nejvýznamnějších stojí za zmínku povinnost podnikatele viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem (bylo-li přiděleno), objekt, v němž má sídlo, liší-li se od bydliště, a zahraniční osoba organizační složku závodu.

Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba organizační složku závodu, a dále i povinnost prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.

Podnikatel je povinen také zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka, a jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, je povinen před uzavřením smluvního vztahu identifikovat jeho účastníky podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, předmět smluvního vztahu, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu. Tato evidence musí být přístupná v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází.

Podnikání zahraničních osob bez založení právnické osoby

Zahraniční osoba se může v rámci svého podnikání v České republice podílet na činnosti české osoby, aniž by musela založit novou právnickou osobu či přistoupila do již existující české právnické osoby, a to na základě závazkového právního vztahu, který může být založen např. smlouvou o společnosti, smlouvou o tiché společnosti apod.

Zahraniční osoby mohou také za účelem podnikání vytvářet s českými osobami společnosti (dříve označovanou jako sdružení) dle podle ustanovení § 2716 a násl. občanského zákoníku.

Společnost vzniká smlouvou, zaváže-li se několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci. Občanský zákoník nepožaduje písemnou formu smlouvy, bylo-li však ujednáno sdružení majetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Pokud svá práva a povinnosti společníci nedohodnou jinak, platí pro vztahy společníků obdobně ustanovení o spoluvlastnictví. Rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý společník má jeden hlas. Ujednání nebo rozhodnutí společníků bránící některému společníkovi účastnit se rozhodování nemá právní účinky. Jako nevýhoda se může jevit skutečnost, že společníci v rámci společnosti odpovídají za závazky společnosti společně a nerozdílně.

Smlouvou o tiché společnosti se zavazuje tichý společník k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku. V tiché společnosti se tichý společník podílí na zisku nebo na ztrátě podnikatele, a to v ujednané výši, jinak ve výši určené vzhledem k výši jeho vkladu a zavedené praxi stran, popřípadě vzhledem k zvyklostem.

U tiché společnosti dále platí, že ze všech právních skutečností vzniklých z podnikání je zavázán jen podnikatel, ovšem prohlásí-li tichý společník osobě, s níž podnikatel jedná o uzavření smlouvy, že podnikají oba společně, ručí za dluhy podnikatele vyplývající z uzavřené smlouvy.

U těchto závazkových vztahů platí, že účastníci vztahu si mohou určit rozhodné právo, které považují za výhodnější a kterým se budou řídit. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu (§ 87 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.