Podnikání zahraničních osob v ČR

Majetková účast zahraničních osob v české právnické osobě

Zahraniční osoby mohou na území České republiky založit českou právnickou osobu, podílet se na založení české právnické osoby nebo účastnit se jako společník (jediný společník) nebo člen v české právnické osobě již založené. Tyto majetkové účasti zahraničních právnických osob český právní řád nepovažuje za podnikání zahraničních osob v pravém slova smyslu, neboť samotnou činnost – podnikání v těchto případech vykonávají samotné české osoby, které podnikají vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

Majetkovou účast zahraničních osob ve výše uvedených formách tak můžeme chápat jako investici, kdy zahraniční osoba sama svým jménem vnáší vklad do české osoby a svými dalšími rozhodnutími spolupůsobí či, je-li sama, plně působí ke vzniku a chodu nového subjektu.

Stejně tak jako je tomu u samotné činnosti, která vykazuje znaky podnikání zahraniční osoby v České republice, platí při zakládání a majetkové účasti zahraničních osob v české právnické osobě zásada, že zahraniční osoby mají v těchto případech stejná práva a povinnosti jako české osoby.

Majetková účast zahraničních osob v české právnické osobě není právním řádem České republiky omezena, zahraniční osoby v ní tedy mohou nabývat i 100 %. Pokud tedy zahraniční osoba poskytne vklad do společnosti se sídlem v České republice a bude mít při tom stoprocentní (převážnou) účast v této společnosti, může pomocí své „investice“ plně ovládnou chování české právnické osoby.

S tímto jevem se lze v praxi setkat velmi často. O „jednočlennou“ společnost se může jednat v případě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.

Jak již bylo uvedeno, právní osobnost právnické osoby a její způsobilost (mít práva a povinnosti a k právním jednáním) se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla. Tímto právním řádem se řídí i obchodní firma nebo název a vnitřní poměry takové osoby, poměry mezi takovou osobou a jejími společníky nebo členy a vzájemné poměry společníků nebo členů, ručení společníků nebo členů za závazky takové osoby a kdo za osobu jako její orgán jedná, jakož i její zánik. Pro vázanost zahraniční právnické osoby z běžných jednání však stačí, je-li k nim způsobilá podle právního řádu platného v místě, v němž bylo takové jednání učiněno.

U fyzických zahraničních osob se jejich právní osobnost a svéprávnost řídí, nestanoví-li zákon o mezinárodním právu soukromém něco jiného, právním řádem státu, v němž má osoba obvyklý pobyt. Zpravidla také stačí, jestliže fyzická osoba činící právní jednání je k němu způsobilá podle právního řádu platného v místě, v němž fyzická osoba toto právní jednání činí.

Založení české právnické osoby

V případě, že by zahraniční osoba zakládala v České republice novou právnickou osobu, musí tak činit pouze podle českého práva. Tento princip zakotvený v § 30 odst. 3 zákona o mezinárodním právu soukromém znamená pro zahraniční osoby jistou odchylku od již výše zmíněného (§ 87 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém), který dává stranám smluvního vztahu možnost zvolit si právo, jímž se bude jejich závazkový vztah, jakož například i jejich vzájemné majetkové vztahy řídit.

V dalších odstavcích této části článku se budeme zabývat jednotlivými formami účasti zahraničních osob v českých právnických osobách, a to založením nové české právnické osoby zahraničními zakladateli, a účastí zahraničních osob na podílech v českých právnických osobách, přičemž se budeme zabývat především jak je tomu u společností s ručením omezeným a akciových společností, neboť v rámci těchto forem obchodních společností se můžeme s činností zahraničních osob v České republice setkat nejčastěji.

Pro obchodní společnosti platí obecná ustanovení občanského zákoníku upravující ustavení a vznik právnické osoby. Obchodní společnosti vznikají ve dvou etapách. V první etapě dochází k založení společnosti zakladatelským právním jednáním a v druhé etapě dochází k jejímu vzniku jako právnické osoby, a to ke dni jejího zápisu do obchodního rejstříku.

Samotné založení společnosti neznamená její právní existenci. Jak již bylo řečeno výše, zahraniční osoba může na území České republiky založit právnickou osobu pouze dle českého práva. V období mezi svým založením a vznikem nemá obchodní společnost právní osobnost (není způsobilá mít soukromá práva a povinnosti).

V období mezi založením a vznikem obchodní společnost hovoříme o tzv. předběžné společnosti. V tomto období lze již jednat za společnost jejím jménem, ten, kdo takto jedná, je však z takového jednání sám povinen i zavázán. Jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. Právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku.

Společnost s ručením omezeným a akciová společnost se zakládají společenskou smlouvou ve formě veřejné listiny (notářský zápis). Unipersonální (jednočlenná) společnost se zakládá zakladatelskou listinou pořízenou ve formě veřejné listiny. K založení akciové společnosti se vyžaduje také přijetí stanov. Stanovy upravují vnitřní poměry a fungování společnosti včetně úpravy některých práv a povinností akcionářů.

Notářský zápis vyhotoví každý notář na základě podkladů a skutečností, které mu sdělí a doloží zakladatel či jeho právní zástupce. Za vyhotovení notářského zapisuje účtována cena dle vyhlášky č. 196/2001 Sb., notářského tarifu. Cena za sepis NZ se odráží od výše tarifní hodnoty úkonu, což je v tomto případě základní kapitál zakládané společnosti, nejméně však činí 2000 Kč (u tzv. zjednodušeného notářského zápisu. Za vydání stejnopisu notářského zápisu si notář podle tarifu bude účtovat 100 Kč bez DPH za každou stránku, zatímco za vydání opisu 30 Kč bez DPH za stránku.

Jak již bylo řečeno výše, před svým vznikem společnost nemá právní osobnost, nemůže tudíž nabývat svůj majetek. Z toho důvodu musí zakladatelé ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině pověřit konkrétní osobu správou splacených nebo vnesených předmětů vkladů, které podle zákona musí být složeny ještě před vznikem společnosti (u společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti). Správce vkladů má povinnost o svěřené vklady řádně pečovat.

Správcem vkladů může být pověřen některý ze zakladatelů, nebo jiná osoba. Peněžitý vklad do kapitálových společností (společnost s ručením omezeným a akciová společnost) se splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „banka“), který zřídí správce vkladu. Banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne.

Pro nepeněžité vklady platí, že mají být vneseny před jejím vznikem. Okamžik, kdy je nepeněžitý vklad považován za vnesený stanoví zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) pro různé druhy vkladů odlišně. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci. Je-li nepeněžitým vkladem movitá věc, je předmět vkladu vnesen zpravidla předáním věci správci vkladů, ledaže společenská smlouva určí jinak.

V případech stanovených zákonem o obchodních korporacích musí být hodnota nepeněžitého vkladu určena znaleckým posudkem. Správce vkladu je povinen vydat tomu, kdo je oprávněn podat návrh na zápis obchodní společnosti do obchodního rejstříku písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Toto prohlášení se přikládá k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.

Uvede-li správce vkladů v prohlášení o splnění vkladové povinnosti vyšší částku, než ve které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům obchodní korporace za její dluhy až do výše tohoto rozdílu; ručení správce vkladů zaniká, nebyla-li pohledávka vůči obchodní korporaci uplatněna u soudu do 5 let od vzniku obchodní korporace.

Vlastnické právo k předmětu vkladu vnesenému před vznikem obchodní korporace nabývá obchodní společnost okamžikem svého vzniku. Vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, která je předmětem vkladu, nabývá obchodní společnost zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě písemného prohlášení vkladatele předaného správci vkladu.

Ještě před vznikem společnosti musí společnost získat podnikatelská oprávnění (za předpokladu, že je založena za účelem podnikání), a to buď živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. Získáním živnostenského oprávnění a podmínkami provozování živnosti jsme se zabývali již výše v tomto článku, provozování jiné podnikatelské činnosti je pak oprávnění vydané příslušným orgánem podle jiných právních předpisů.

Návrh na zápis založené společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé. Návrh na zápis založené akciové společnosti do obchodního rejstříku podávají všichni členové představenstva nebo statutární ředitel.

Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě; to platí obdobně pro dokládání listin o skutečnostech uvedených v návrhu na zápis a listin zakládaných do sbírky listin. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen. Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává.

Dále se budeme zabývat postavením zahraničních osob jakožto společníků či akcionářů v českých právnických osobách, pokud jsou v této společnosti jedinými, kdo se podílí na základním kapitálu společnosti a vykonávají působnost valné hromady a rozhodují o všech záležitostech společnosti. Podíl zahraničních osob v českých právnických osobách může vzniknout při založení této společnosti či koupí podílu v průběhu činnosti této společnosti. V následujících odstavcích další části tohoto článku se budeme zabývat jednotlivými právy a povinnostmi zahraniční osoby jakožto (jediného) společníka a (jediného) akcionáře české právnické osoby.

Společnost s ručením omezeným

Pro společnost s ručením omezeným je stanovena minimální výše vkladu ve výši 1 Kč. Vyšší vkladovou povinnost může stanovit společenská smlouva. Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu. Pokud to určí společenská smlouva, může společník společnosti s ručením omezeným vlastnit více podílů, a to i různého druhu.

Před podáním návrhu na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku se splatí celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 %. Společník společnosti s ručením omezeným musí být ve společenské smlouvě určen uvedením jména a bydliště nebo sídla.

Mezi povinnosti společníka patří povinnost splatit vklad za podmínek a během lhůty stanovené v rámci společenské smlouvy, přičemž tato lhůta nesmí činit více než 5 let od vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. Vkladové povinnosti nemůže být společník zproštěn.

Ocitne-li se společník v prodlení se splacením peněžitého vkladu, je povinen uhradit společnosti úrok z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje mimo jiné i výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky z dlužné částky, pokud společenská smlouva neurčuje jinou výši. Společník, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, může být také ze společnosti vyloučen.

K právům společníka patří zejména právo, na valné hromadě i mimo ni, požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou. Stejné právo má i společníkův zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

K dalším významným právům patří právo podílet se na řízení společnosti, a to na valné hromadě nebo mimo ni.

V případě zahraničních osob jakožto společníků v s.r.o. je v praxi častá právě účast jedné zahraniční osoby jakožto jediného společníka, která vykonává působnost valné hromady (nejvyšší orgán společnosti) a přímo tak ovlivňuje chod české právnické osoby, když do působnosti valné hromady (§ 190 odst. 2 zákona o obchodních korporacích) patří zejména schvalování účetních závěrek, rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, rozhodování o změnách výše základního kapitálu, volba a odvolání jednatele, rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, volba a odvolání likvidátora, rozhodnutí o přeměně společnosti atd. Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.

V neposlední řadě se společníci podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Neobsahuje-li společenská smlouva jiný způsob výplaty, vyplácí se podíl na zisku v penězích.

Akciová společnost

Zahraniční osoba jakožto akcionář má rovněž postavení společníka v rámci akciové společnosti (dále jen a.s.). Mezi akcionářem a společností se vytváří právní vztah, jehož obsahem jsou práva a povinnosti umožňující společníkovi ovlivňovat aktivity společnosti a podílet se na jejich hospodářských výsledcích.

Vliv akcionářů na společnost se děje především nepřímo, ovlivňováním složení statutárních orgánů společnosti a v případě kvalifikovaných akcionářů (akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne zákonem stanovený minimální podíl na základním kapitálu společnosti) využíváním možnosti svolat valnou hromadu k projednání jimi navržených záležitostí.

Pro akciovou společnost je stanovena minimální výše základního kapitálu v částce 2 000 000 Kč nebo 80 000 eur. Založení společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách a na účet banky určený ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.

Z výše uvedeného vyplývá jedna ze základních povinností akcionáře, a to povinnost splatit emisní kurs akcií, které upsal, a to v době určené ve stanovách nebo rozhodnutí valné hromady, nejpozději však do jednoho roku od vzniku akciové společnosti nebo od účinnosti zvýšení základního kapitálu.

Akcionář, který je v prodlení se splacením emisního kursu, uhradí společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje mimo jiné i výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ledaže stanovy určí jinak. Vkladové povinnosti nemůže být akcionář zproštěn, ledaže se jedná o snížení základního kapitálu.

Práva akcionářů je možné rozdělit do tří skupin, a to na práva majetková, nemajetková a práva kvalifikovaných akcionářů. Do skupiny majetkových práv patří především právo na podíl na zisku společnosti, který valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu. Podíl na zisku se zpravidla vyplácí v penězích.

Dalším majetkovým právem akcionáře je právo na podíl na likvidačním zůstatku, pokud je společnost zrušena a následuje likvidace. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií, přednostní právo na podíl na likvidačním zůstatku mají majitelé prioritních akcií. Právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři vrácením akcií společnosti na výzvu likvidátora. U zaknihovaných akcií vzniká právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni, kdy na základě příkazu likvidátora byly zrušeny akcie společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírů.

V případě nemajetkových práv se jedná o práva na řízení a kontrolu společnosti. Tato práva vykonává akcionář pomocí své účasti na valné hromadě, kde je kromě svého práva účasti rovněž oprávněn hlasovat, požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon akcionářských práv na ní, a uplatňovat návrhy a protinávrhy.

Hlasovací právo je spojeno s akcií. Stanovy mohou výkon hlasovacího práva omezit stanovením nejvyššího počtu hlasů jednoho akcionáře, a to ve stejném rozsahu pro každého akcionáře.

Do působnosti valné hromady patří zejména rozhodování o změně stanov společnosti, rozhodování o změně výše základního kapitálu, volba a odvolání členů představenstva nebo statutárního ředitele a členů dozorčí rady nebo správní rady, schvalování účetních závěrek, rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, rozhodnutí o rozdělení zisku, atd.

Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.

Kvalifikovaným akcionářem je akcionář nebo akcionáři společnosti, jejíž základní kapitál je vyšší než 100 milionů Kč, kteří jsou majiteli akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 3 % základního kapitálu společnosti, jejíž základní kapitál je 100 milionů Kč nebo nižší, kteří jsou majiteli akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 5 % základního kapitálu a dále akcionář nebo akcionáři společnosti, která má základní kapitál 500 milionů Kč nebo vyšší, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 1 % základního kapitálu.

Pro kvalifikované akcionáře platí, že:

• mohou požádat představenstvo o svolání valné hromady akciové společnosti k projednání jimi navržených záležitostí,
• na jejich žádost zařadí představenstvo jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady,
• mohou požádat dozorčí radu, aby v jimi uvedených záležitostech přezkoumala výkon působnosti představenstva,
• každý kvalifikovaný akcionář je oprávněn se za společnost domáhat náhrady újmy proti členu představenstva nebo dozorčí rady, nebo splnění jejich případné povinnosti vypořádat újmu způsobenou společnosti porušením péče řádného hospodáře, anebo splacení emisního kursu proti akcionáři, který je v prodlení s jeho splácením, a v tomto řízení společnost zastupovat.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.