Podnikatelská seskupení

Jednání ve shodě

Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace. Osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. Podstatou je pak věcný (funkční) vliv, nezávisle na způsobu, jak se tak stalo, a vliv skrze výkon hlasovacích práv.

Jednání ve shodě má za následek zákaz výkonu hlasovacího práva společníka, pokud se rozhoduje o tom, zda bude jemu nebo osobě jednající s ním ve shodě prominuto plnění dluhu. Toto však neplatí, jednají-li ve shodě všichni společníci.

Zákon přitom uvádí příkladný výčet možného jednání ve shodě (jde jen o názorný výčet, nikoliv výčet konečný) a tyto zákonné domněnky jsou vyvratitelné. Má se za to, že osobami jednajícími ve shodě jsou:

• a) právnická osoba a člen jejího statutárního orgánu, osoby v jeho přímé působnosti, člen kontrolního orgánu, likvidátor, insolvenční správce a další správci podle jiného právního předpisu, nucený správce,
• b) ovládající osoba a jí ovládané osoby,
• c) vlivné a ovlivněné osoby,
• d) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci,
• e) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci,
• f) komanditní společnost a její komplementáři nebo pouze její komplementáři,
• g) osoby blízké podle občanského zákoníku,
• h) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy, nebo
• i) osoby, které uzavřely dohodu o výkonu hlasovacích práv.

Právo na odkup

V případě, kdy ovládající osoba využije svého vlivu v ovládané osobě, v jehož důsledku dojde k podstatnému zhoršení postavení společníků ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů, a není proto možné po nich spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrvali, je každý společník, který není ovládající osobou nebo osobou jí ovládanou, oprávněn požadovat, aby od něj ovládající osoba jeho podíl odkoupila za přiměřenou cenu.

Musí tedy dojít k podstatnému zhoršení postavení společníka (případně k jinému poškození jeho oprávněných zájmů) a zároveň z tohoto důvodu není možné po společníkovi požadovat, aby v ovládané nebo řízené osobě setrval.

Naplnění těchto podmínek je pak předmětem dokazování. Jako příklad takového zhoršení postavení lze uvést opakované potlačení hlasovacích práv, nebo poškození dobré pověsti ovládané nebo řízené osoby a s tím souvisejícího snížení hodnoty podílu společníka, apod. Mezi takovým vlivem a jeho projevem na postavení společníka musí existovat příčinná souvislost.

Právo na odkup by přitom měl mít možnost uplatnit i ten společník, který v době žádosti o odkup je v postavení ovládající osoby nebo osoby jí ovládané, nicméně v době poškození jeho podílu v takovém postavení nebyl.

Důkazní břemeno při prokazování, zda došlo k podstatnému zhoršení postavení společníka nebo k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů, nese takový společník, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. Důkazní břemeno nelze po společníkovi rozumně požadovat, když společník nemá možnost předložit potřebné důkazy, jelikož jsou v rukou ovládané nebo řízené osoby.

Při posuzování, zda k podstatnému zhoršení postavení společníků nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů nedošlo v důsledku využití vlivu ovládající osoby v osobě ovládané, nese důkazní břemeno ovládající osoba, ledaže soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat.

Podstatné zhoršení postavení společníků se pak předpokládá vždy v těch případech, kdy se ovládaná osoba v důsledku vlivu osoby ovládající dostane do úpadku.

Přiměřená cena za odkup podílu společníka se bude určovat dle hodnoty majetku obchodní korporace s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu, a to na základě posudku znalce jmenovaného na návrh ovládané osoby soudem. Dle dikce zákona lze předpokládat, že odměnu a náklady znalce v tomto případě ponese navrhovatel, tím ale není dotčena možnost dovolávat se náhrady škody.

Znalec v takovém případě určuje hodnotu majetku ovládané osoby, kterou měla v době, než došlo ke zhoršení postavení společníků nebo jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů.

Pro potřeby odkupu podílu se stávají neúčinnými omezení převoditelnosti podílů plynoucí ze zákona nebo společenské smlouvy. Nadále se však budou uplatňovat jiná omezení převoditelnosti, např. omezení související s akcionářskými dohodami.

Jiná zákonná ustanovení aplikovatelná obdobně na vlivné a ovládající osoby

Závěrem je důležité uvést takové případy, kdy se na vlivné a ovládající osoby mající vliv na chování jiných nahlíží funkčně stejně jako na členy orgánů s tím, že se podřizují podobným pravidlům.

Prvním takovým případem je užití pravidel o střetu zájmů, které dopadá i na případy, kdy je jednání určitého člena orgánu ovlivňováno vlivnou nebo ovládající osobou. Jelikož vliv zakládá střet zájmů, musí být o takovém vlivu obchodní korporace informována, a to nezávisle na tom, zda hrozí konflikt zájmu nebo porušení péče řádného hospodáře či nikoliv.

Dalším případem je dopad ustanovení týkajících se rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace (kdy takový člen statutárního orgánu nesmí po dobu tří let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení) i na vlivnou nebo ovládající osobu, pokud svým vlivem podstatně přispěla k úpadku ovlivněné nebo ovládané obchodní korporace.

Na základě výše uvedeného lze dovozovat, že při splnění zákonných podmínek může být vlivná nebo ovládající osoba vyloučena z členství v orgánech obchodních korporací, bez ohledu na to, zda byla členem orgánu korporace, která se jejím přičiněním dostala do úpadku.

Obdobná aplikace jiných ustanovení týkajících se členů orgánů obchodní korporace na vlivnou a ovládající osobu nastane v situaci, kdy soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý člen jejího statutárního orgánu ručí za splnění jejích povinností, jestliže bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku a člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděl nebo měl a mohl vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné.

Toto pravidlo se však bude aplikovat na vlivné a ovládající osoby pouze zřídka, jelikož zákon neukládá vlivné nebo ovládající osobě povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, proto bude aplikace možná pouze v případě, kdy taková osoba bude mít stanovenou ad hoc péči řádného hospodáře, např. rozhodnutím soudu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce