Aneta bydlí v menším městečku ve středních Čechách a před půl rokem se jí narodil chlapeček. Aneta je velmi pečlivá maminka, mezi její zájmy patří vaření, ekologie a nakupování. S blížícím létem se rozhodla, že nakoupí svému synovi oblečení.
Aneta si oblíbila „maminkovské“ skupiny na sociálních sítích, na jedné z nich narazila na Zuzanu. Zuzana má na svém profilu fotografie tříletého syna a před nedávnem přidala na sítě, že prodává jeho oblečení, neboť další ratolest již neplánuje.
Aneta si nabídku prohlédla a Zuzce napsala, pár kousků ji totiž zaujalo. S nákupem pomocí sociálních sítí má zkušenost, již několik oblečků takto zakoupila. Do této doby byl nákup vždy bezproblémový.
Se Zuzkou si již vyměnily z dřívější doby pár zpráv týkajících se dětí, tím pádem neměla ani z nákupu jakoukoliv obavu. Zuzana napsala Anetě, že jí věří, proto není důvod věc posílat na dobírku a peníze stačí zaslat, až zásilka dorazí. Zuzana ale následně uvedla, že jí prozatím stačí, když Aneta zaplatí dopravu.
Zuzka poslala Anetě odkaz na kurýrní službu, kde vyplnila svoji adresu, telefonní číslo a e-mail. Poté jako vždy se jí zobrazila platební brána, a tak vyplnila požadované údaje, tedy číselné údaje na platební kartě – číslo platební karty, datum platnosti karty a CVC/CVV kód, který je na zadní straně karty. Žádné podezření u ní nevzniklo, internetová stránka vypadala jako vždy spolehlivě.
Konverzace se Zuzanou pokračovala dále. Zuzka napsala, že dojde do obchodního centra, kde je i automat na odevzdání zásilek pro zvolenou kurýrní službu. Anetě ovšem místo zprávy od Zuzany, že je balíček v automatu, začala chodit oznámení z účtu, že její kartou jsou placeny nízké částky, ovšem ve velkém množství (v souhrnu 3 000 Kč). Aneta prozřela, jedná se o podvod.
Zuzana ovšem netušila, koho podvedla. Anety manžel pracuje u Policie ČR, o své práci doma příliš nemluví, ona ovšem ví, že jeho práce souvisí s IT. Ihned mu proto zavolala. Anety manžel poté, co toto zjistil, ihned kontaktoval kolegy a věc jim postoupil, aby dodržel veškeré právní předpisy. Pátrání bylo zahájeno. Policii se podařilo do 48 hodin dopadnout pachatelku.
Pachatelce se obdobným způsobem podařilo oklamat více osob. Díky svému počínání si takto „přišla“ až na 150 000 Kč. Policii ČR se ji podařilo dopadnout, protože tento podvod prováděla v současné době již zastaralým způsobem. Pachatelka se domnívala, že se v případě jejího odhalení bude jednat pouze o přestupek, Policii ČR se ovšem podařilo prokázat, že stejným způsobem podvedla 60 lidí a tím se snadno dopustila trestného činu (pokračování v podvodu). Zuzana nyní vyčkává na rozhodnutí soudu.
Mýty, které již dávno neplatí
1. Podvodník nám bude volat z neznámého čísla se zvláštní předvolbou.
MÝTUS! Podvodníci umí napodobit kterékoliv telefonní číslo – na telefonu se může zobrazit „POLICIE“ či „VAŠE BANKA“. Podvodník dokáže odeslat zprávu, která se tváří jako informační např. z Ministerstva práce a sociálních věcí týkající se možnosti čerpání podpor.
2. Podvodník nebude mluvit dobře česky.
MÝTUS! Volající, který se vydává za banku, Policii ČR či jinou instituci, působí velice věrohodně. Fráze mají podvodníci dopředu naučené. Používají brilantní češtinu.
3. O podvodech víme a citlivé informace nesdělujeme a nesdílíme.
MÝTUS! Podvodníci jsou vždy ovkrok napřed. Často vyvolávají časovou tíseň. Umí perfektně působit na psychiku – využívají ve svých podvodech promyšlených a manipulativních metod. Dnes je každý zranitelný – věk, vzdělání ani pohlaví nehraje roli.
4. Podvodnou platební bránu rozpoznáme.
MÝTUS! V současné době jsou podvodníci schopni napodobit platební bránu naší banky, která je k nerozeznání od skutečné. Je velmi důležité sledovat adresní řádek prohlížeče internetu. Zde lze odhalit, že se jedná o podvodnou bránu.
TIP: Někteří uživatelé internetu spoléhají na kontrolu adresního řádku a hledají tlačítko identity serveru (ikona zámku). To sice může pomoci při rozeznávání podvodných stránek, které se mohou pokusit získat osobní údaje, ale není to stoprocentní (zámek může být i přeškrtnutý či s vykřičníkem). I přesto, že zámek se zobrazuje a je bez další výstrahy, ani to není záruka, že se nejedná o podvodnou webovou stránku. Toto souvisí mimo jiné se zabezpečeným hypertextový přenosovým protokolem HTTPS (hypertext transfer protocol secure), který je v adresním řádku u konkrétní webové adresy. Spotřebitel může mylně nabýt dojmu, že pokud v adresním řádku je protokol HTTPS přítomen, webová stránka je bezpečná. Bohužel, téměř všechny podvodné stránky dnes již využívají zmíněný protokol, a proto kontrola adresního řádku, zda je přítomen protokol HTTPS a ikonka zámku, není zárukou, že se jedná o bezpečnou webovou stránku.
Platební brána je systém, který umožňuje rychlé platby na internetu. Na e-shopu u obchodníka si vyberete zboží či službu, které si chcete zakoupit. Poté budete přesměrováni na webovou stránku platební brány, kde zadáte údaje ze své platební karty (číslo karty, datum platnosti karty a CVC/CVV kód) a provedete platbu. Jedná se o platbu kartou online, což je druh internetové platby, při které zákazník uhradí cílovou částku pomocí platební karty přes platební bránu.
E-shopy a nová pravidla pro jejich fungování ve světle evropské legislativy
5. Nemůžeme přijít o moc peněz, na internetu si kupujeme pouze levné zboží.
MÝTUS! Již neplatí, že podvodníci se zmocní pouze peněz, které zaplatíte za zakoupený výrobek či službu. Podvodníci dokáží ukrást veškeré prostředky, které jsou na účtu.
6. Nemůžeme přijít o peníze a svá data, na internetu komunikujeme pouze se svými známými.
MÝTUS! Podvodníci dokáží napodobit profil na sociálních sítích i emailovou adresu našeho známého. Je proto velmi důležité být obezřetný v případě uvádění citlivých údajů kterékoliv osobě. Vždy si řádně prověřte, kam a komu své informace poskytujete, případně jaké osoby si přidáváte do seznamu svých přátel na sociálních sítích. Množí se případy, kdy Vám např. někdo napíše, že ztratil kartu a potřebuje poslat peníze, aby se mohl vrátit z dovolené, a vypadá to, že se jedná o někoho z Vašich blízkých, třeba kamarádku. Vaše kamarádka by Vám pravděpodobně zavolala, nekontaktovala by Vás takto. Mezi další znaky, že se jedná o podvodné jednání, může patřit i ta skutečnost, že podvodník používá úplně jiný způsob vyjadřování než Vaše kamarádka.
7. Je důležité hlídat si své soukromí a informovat se o novinkách v této oblasti.
NENÍ MÝTUS! Ano, toto je správná cesta a nejedná se o mýtus. Hlídat si soukromí, kde si nejsme jistí, nezadávat své platební údaje a zvolit jinou formu platby. Mít na PC, telefonu i tabletu antivirus, chránit tato zařízení heslem. Obecně se při vymýšlení hesla řídit pravidly pro tvorbu silného hesla, využívat vícefázové ověření (při přihlašování je potřeba uvádět dva nebo více důkazů potvrzujících identitu), ideálně mít pro každé zařízení jiné heslo. Důležité je jít s dobou, sledovat alespoň po očku technologický vývoj, informovat se o tom, jaké typy podvodů aktuálně nejvíce hrozí a jak jim předcházet. Dozvíme-li se po telefonu, že máme napadený účet, zachovat chladnou hlavu a informovat se u své banky zatelefonováním na číslo uvedené na stránkách konkrétní banky či v nejlepším případě zastavením se na pobočce. I když nám může někdo vyčítat, že to přeháníme, podvodníci jsou vždy minimálně o jeden krok napřed a je potřeba neztrácet ostražitost za každých okolností.
Stručný přehled případu
Co | Podvodné volání z banky či jiné instituce |
Kdy | Při zjištění, že jsem se stal obětí podvodu. |
Kdo | Spotřebitel, bankovní instituce, Policie ČR |
Jak řešit situaci | 1. Okamžitě kontaktovat banku, u které máme vedený svůj účet, a Policii ČR na tísňové lince 158. Použít lze i linku 112. Každá minuta hraje roli, banka i Policie ČR se primárně snaží o zastavení pohybů na účtu. 2. Uklidnit se. Nejsme jediní, komu se to stalo. Podle České bankovní asociace (ČBA) je průměrná škoda jednoho poškozeného při internetových podvodech 161 500 korun. Policie ČR uvádí, že se každý měsíc zdvojnásobí počet těch, kteří podvod nahlásí. 3. Nestydět se a sdílet svůj příběh na sociálních sítích, případně v médiích. Informovat okolí o svém příběhu. Díky tomu si dají lidé pozor na podobný typ podvodu. |
Zákony | Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník – typicky § 209 Ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu, dopustí se trestného činu podvodu. Příprava samotného činu je také trestná. Pachatel může být potrestán až 10letým odnětím svobody ve zvlášť závažných případech. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách |