Pojistné smlouvy

Pojistná smlouva

Pojistná smlouva je smlouvou, ve které se pojistitel vůči pojistníkovi zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout jemu nebo třetí osobě ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

Forma

V zásadě platí, že pojistná smlouva musí mít písemnou formu.

Výjimku tvoří případy, kdy pojistná smlouva zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok, tedy tzv. krátkodobé pojištění, např. pojištění cestovních výloh. Tehdy písemná forma smlouvy není zákonem vyžadována a pojistná smlouva může být uzavřena např. telefonicky. I v případě uzavření pojistné smlouvy v ústní formě, je však pojistitel povinen vydat pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, jak je podrobněji rozebráno v článku níže.

Upozorňujeme ovšem, že pokud pojistník přijal nabídku tím, že řádně a včas zaplatil pojistné, uplatní se zákonná fikce a písemná forma smlouvy se považuje za zachovanou.

Písemná forma je pak obecně vyžadována pro jakékoli právní jednání týkající se pojištění. Platí tedy, že pokud vznikne  v průběhu pojistného vztahu povinnost podat vysvětlení, doložit skutečný stav, dát souhlas apod., všechna tato jednání musí být učiněna v písemné formě. Zejména pro urychlení některých jednání se umožňuje dohodnout v pojistné smlouvě i jinou než písemnou formu.

Typem pojistné smlouvy je smlouva uzavřená formou obchodu na dálku v souladu s právem Evropské unie, tj. pojistná smlouva uzavřená s výhradním použitím jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku, např. telefon, elektronická pošta, faxový přístroj, veřejná komunikační síť, například internet.

Podstatné náležitosti

Pokud nebyla pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, uvede pojistitel v pojistce alespoň:

• číslo smlouvy (bez ohledu na formu),
• určení pojistitele a pojistníka,
•  určení oprávněné osoby nebo způsob jejího určení,
• případná odchylná ujednání od pojistných podmínek,
• vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události,
• výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojištění běžné nebo jednorázové (pouze v případě že pojistná smlouva nebyla uzavřena písemnou formou),
• vymezení pojistné doby,
• způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet (bylo-li to dohodnuto v případě pojištění osob a pouze v případě že pojistná smlouva nebyla uzavřena písemnou formou).

Pojistitel je oprávněn zabezpečit identifikaci pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby při uzavírání a změně pojistné smlouvy a identifikační údaje o těchto osobách vést ve své evidenci. Dle OZ se vyžaduje jméno, bydliště nebo sídlo a identifikující údaj (tj. údaj, který jednoznačně danou osobu identifikuje).

Identifikačními údaji se rozumí u:

• fyzických osob:
  • jméno, popř. jména, příjmení,
  • adresa bydliště,
  • rodné číslo,
  • datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno,
  • obchodní firma a IČO – jedná-li se o osobu samostatně výdělečně činnou,
• právnických osob:
  • obchodní firma nebo název právnické osoby,
  • sídlo,
  • identifikační číslo (u tuzemských právnických osob) .

Pojistná smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného (s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob) měnit výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě dvou měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Od těchto ustanovení je možné odchýlit se dohodou stran.

Pokud pojistník se změnou výše pojistného nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl. V tomto případě pak pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno, nebylo-li dohodnuto jinak. Pojistitel je povinen ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento následek upozornit. Následkem neupozornění v souladu s výše uvedeným bude, že pojištění bude trvat nadále s nezměněnou výší pojistného.

Neměl-li zájemce pojistný zájem (tedy oprávněnou potřebu ochrany před následky pojistné události) za trvání pojištění a pojistitel o tom při uzavření smlouvy věděl, nebo musel vědět, je smlouva neplatná ze zákona. Od tohoto ustanovení se nelze odchýlit. Pojistiteli však náleží odměna na pojistné do doby zániku pojistného.

Pojistné podmínky

Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky. Pojistné podmínky vydané pojistitelem obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, dále by měly definovat pojistnou událost a stanovit podmínky, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (tzv. výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

Pojistné podmínky mohou být uvedeny i přímo v textu pojistné smlouvy. Pokud je na pojistné podmínky ale pouze odkazováno, musí být pojistník s pojistnými podmínkami prokazatelně seznámen ještě před uzavřením pojistné smlouvy. Výjimkou z tohoto pravidla je uzavření pojistné smlouvy formou obchodu na dálku.

Uzavření pojistné smlouvy

Pojistná smlouva se uzavírá přijetím návrhu na její uzavření, který může být podán pojistitelem, pojistníkem nebo osobou zmocněnou jedním z navrhovatelů, tj. pojišťovacím zprostředkovatelem.

Lhůta k přijetí návrhu je stanovena obecně na 1 jeden měsíc, nebylo-li účastníky vztahu dohodnuto jinak. V případě, že se jedná o životní pojištění, kde je podmínkou přijetí návrhu lékařská prohlídka pojištěného, resp. pojistníka, je stanovena dvouměsíční lhůta k přijetí návrhu.

Návrh je přijat okamžikem, kdy navrhovatel obdrží sdělení druhé smluvní strany o přijetí svého návrhu nebo, bylo-li dohodnuto, že návrh předložený pojistitelem lze přijmout zaplacením stanoveného pojistného, je návrh přijat zaplacením tohoto pojistného, tj. převedením nebo poukázáním pojistného na účet pojistitele.

Obsahuje-li přijetí návrhu dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původnímu návrhu, považuje se takové přijetí za nový návrh. Nevyjádří-li se druhá strana k novému návrhu ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jí byl nový návrh doručen, považuje se návrh za odmítnutý.

Pojištění pak obecně vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li účastníky dohodnuto, že pojištění vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo naopak později.

Účastníci soukromého pojištění se mohou dohodnout, že se soukromé pojištění bude vztahovat i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Pojistitel však není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost již nastala, a naopak pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost nemůže nastat.

Významnou novou povinností je upozornění zájemce na nesoulad mezi nabízeným pojištěním a požadavky zájemce, navazuje to na povinnost pojistitele zodpovědět na všechny dotazy zájemce úplně a pravdivě.

Pojistiteli náleží odměna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti pojistného zájmu dozvěděl. Pojistný zájem je oproti současné úpravě značně rozšířen, znamená totiž objektivní charakter pojistného zájmu – nepostačí tedy pouhé subjektivní prohlášení pojistníka. V případě prokázání neexistence pojistného zájmu je smlouva neplatná.

Pojistka

Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.

Pokud nebyla pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, musí pojistka obsahovat minimálně číslo pojistné smlouvy a další výše uvedené podstatné náležitosti. V ostatních případech musí pojistka obsahovat minimálně určení smluvních stran, číslo pojistné smlouvy, pojistnou událost a pojistné nebezpečí, pojistnou dobu a určení oprávněné osoby nebo způsobu, jakým bude určena.

Dojde-li ke ztrátě, poškození nebo zničení pojistky, vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Vzniká-li podle pojistné smlouvy povinnost předložit k uplatnění práva na pojistné plnění pojistku, může pojistitel požadovat, aby se původní pojistka před vydáním druhopisu umořila. Práva na vydání pojistky se nelze vzdát.

Povinné pojištění

Povinné pojištění je ex lege zaváděno v případech, kdy existuje zvláštní zájem společnosti na pojistné ochraně proti určitému riziku. Zvláštní právní předpis, jako např. ZoPV, ZoCR, ZoŽP, může stanovit osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu je uložena i vybraným profesím, např. advokátům nebo daňovým poradcům.

Jak je uvedeno výše, musí být pojistná událost v pojistné smlouvě přesně vymezena, přičemž může být vymezena i právě zvláštním právním předpisem, a stanoví-li tak zvláštní právní předpis, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby.

Z takto uzavřené pojistné smlouvy může pojistitel odmítnout poskytnutí pojistného plnění, jen pokud se na uvedení nepravdivých informací, neúplně zodpovězených dotazů učiněných v písemné formě, nebo vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů podílel výlučně poškozený nebo i jiná osoba s vědomím poškozeného.

Promlčení

Občanský zákoník stanoví zvláštní pravidla pro promlčení pouze pro životní pojištění, kde se nárok na pojistné plnění promlčí za 10 let od vzniku pojistné události, a dále pro pojištění odpovědnosti, kde se právo na pojistné plnění promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody či újmy, na níž se pojištění vztahuje.

Pro ostatní typy pojištění se užije obecná tříletá promlčecí doba dle ust. § 629 OZ. Vždy je ale nezbytné brát v úvahu rozdílné délky promlčecí doby týkající se náhrady škody nebo újmy a rozdílný počátek běhu lhůt z toho odvozený.

Pojištění cizího pojistného nebezpečí

Ten, kdo s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu (pojistník) nemusí být ve všech případech současně pojištěným, tj. osobou, na jejíž život, zdraví, věc, právo, odpovědnost za škodu nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistník je pak povinen seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy týkající se pojištění jeho pojistného rizika.

Právo na pojistné plnění může pojistník uplatnit pouze tehdy, jestliže prokáže, že seznámil pojištěného s obsahem pojistné smlouvy týkající se pojištění jeho pojistného rizika a jestliže prokáže, že mu byl k přijetí pojistného plnění dán souhlas pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám.

Zemře-li nebo zanikne-li bez právního nástupce pojistník, který sjednal pojištění cizího pojistného rizika, vstupuje pojištěný do soukromého pojištění namísto pojistníka, a to dnem, kdy pojistník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, nestanoví-li pojistná smlouva jinak.

Občanský zákoník stanoví neplatnost postoupení smlouvy v případě, že s tím pojištěný nevyjádří souhlas (neplatí to však v případě, kdy se souhlas pojištěného nevyžaduje). Dále OZ stanoví lhůtu k účinkům prodlení vůči pojištěnému, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne, kdy se pojištěný o vstupu do pojištění dozvěděl. Pro tento účel stanoví občanský zákoník možnost oznámit pojištěným pojistiteli v písemné formě, že na trvání pojištění nemá zájem (ve lhůtě 30 dnů ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku).

Pojištění ve prospěch třetí osoby

Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch třetí osoby. Tato třetí osoba je oprávněna k plnění z pojistné smlouvy okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Souhlas může být dán i dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění. Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí pojistná smlouva mezi těmi, kdo ji uzavřel.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.