Pojistné smlouvy

Přerušení soukromého pojištění

Soukromé pojištění může být během pojistné doby přerušeno, např. při pojištění vozidla, které v důsledku dlouhodobější opravy nebude užíváno v provozu. Za dobu přerušení soukromého pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není dáno právo na plnění z událostí, které nastaly v době přerušení soukromého pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi. Doba přerušení soukromého pojištění se započítává do pojistné doby, jen je-li to výslovně ujednáno.

Soukromé pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. V pojistné smlouvě lze dohodnout podmínky, za kterých může být soukromé pojištění přerušeno.

Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní pojištění, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Škodové pojištění a obnosové pojištění

Zákon o pojistné smlouvě rozlišuje dvě základní formy pojištění, a to pojištění škodové a pojištění obnosové.

Škodové pojištění je soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škod vzniklých v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Na rozdíl od pojištění obnosového pojistitel nemůže ze škodového pojištění poskytnout pojistné plnění z pojistné události v částce vyšší, než je vzniklá a prokázaná škoda, s drobnými výjimkami, které tento zákon umožňuje např. v souvislosti s pojištěním na novou cenu.

Obnosové pojištění je soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody.

Škodové pojištění

Změna vlastnictví pojištěného majetku

Soukromé pojištění, které se vztahuje k majetku, zaniká dnem, kdy došlo k oznámení změny vlastníka tohoto majetku pojistiteli, pokud nebylo výslovně dohodnuto jinak. Jestliže podle pojistné smlouvy v důsledku této změny pojištění nezaniká, musí pojistná smlouva současně stanovit, za jakých podmínek soukromé pojištění dále trvá, a upravit způsob přechodu práv a povinností ze soukromého pojištění.

Nabývá-li se vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitému majetku vkladem do katastru nemovitostí, soukromé pojištění zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí.

Hranice pojistného plnění

Pojistitel má možnost omezit jak horní, tak i spodní hranici svého plnění. Škodové pojištění nesmí vést k obohacení. V případě pojištění věci nebo jiného majetku, jehož hodnota je ocenitelná v době sjednání pojištění, by horní hranice plnění měla odpovídat hodnotě takovéto věci nebo majetku vyjádřené v penězích formou pojistné částky. Tuto stanoví pojistník a ten je také povinen změny této hodnoty pojistiteli oznámit, v opačném případě se vystavuje nebezpečí přepojištění nebo podpojištění.

Zákon spojuje taková ujednání pojistné smlouvy, která by pojistnou částku vztahovala k hodnotě pojištěného majetku v době vzniku, s její neplatností. Důvodem je zabránit možným podvodům, neboť taková ustanovení pojistné smlouvy by nutila pojistitele plnit bez ohledu na výši pojistného rizika, které bylo základem pro stanovení výše pojistného v době sjednání pojistné smlouvy.

Hranice pojistného plnění se obecně vztahuje na jednu škodnou událost. Vznikne-li při jedné škodné události více pojistných událostí, pak celkové plnění pojistitele za všechny pojistné události nemůže překročit stanovenou horní hranici. Překračuje-li skutečná škoda tuto hranici, pak se pojistné plnění poskytuje jednotlivým oprávněným osobám v poměru, v jakém je tato horní mez plnění k výši celkové škody. Zvláštní zákon (např. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nebo pojistná smlouva může však stanovit jinak.

Limit pojistného plnění

V těch druzích pojištění, kde v době uzavření pojistné smlouvy nelze určit pojistnou hodnotu pojištěné věci, např. pojištění odpovědnosti, pojištění právní ochrany, pojištění finančních ztrát, atp., lze horní hranici pojistného plnění omezit tzv. limitem pojistného plnění. V takovém případě pojistitel nemůže používat institut přepojištění a podpojištění a je v závislosti na obsahu pojistné smlouvy povinen plnit do výše skutečné škody, nejvýše však do sjednaného limitu pojistného plnění.

Přesahuje-li skutečná škoda tento limit a nebylo-li sjednáno jiné pojištění, které by tento přesah krylo, jde tato škoda k tíži pojištěného. Uvedený způsob určení hranice pojistného plnění může být použit i v pojištění věci nebo jiného majetku ocenitelného v době sjednání pojištění, jestliže účelem tohoto pojištění je krytí pouze části hodnoty pojištěného majetku, tzv. zlomkové pojištění.

Spoluúčast

V pojistné smlouvě se lze dohodnout, že se oprávněná osoba bude podílet na úhradě vzniklé škody. Tato spoluúčast má za cíl vést pojištěné osoby k předcházení škodám.

Množné pojištění

Je-li totéž pojistné riziko pojištěno pro stejné období u více pojistitelů nebo několika pojistnými smlouvami, jedná se o tzv. množné pojištění.

Množné pojištění může vzniknout jako:

• soupojištění nebo
• souběžné pojištění nebo
• vícenásobné pojištění.

Soupojištění

Soupojištění vzniká uzavřením pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli. Pojistná smlouva určí, kdo je vedoucím pojistitelem. Vedoucí pojistitel stanoví pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přijímá pojistné, přejímá od pojištěného oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění. Vedoucí pojistitel v tomto rozsahu jedná jménem ostatních pojistitelů. Způsob příjmu pojistného lze dohodnout i jinak. V případě, že způsob příjmu pojistného není určen, bude platit, že jej přijímá vedoucí pojistitel.

V soupojištění je dohodnuta výše podílů jednotlivých pojistitelů na právech a závazcích plynoucích ze soupojištění. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají v poměru výše svých podílů, nebylo-li dohodnuto jinak, v opačném případě se má za to, že jsou stejné. Oprávněná osoba má právo na pojistné plnění v celé výši vůči vedoucímu pojistiteli.

Soupojištění přitom může vzniknout jak s vědomím pojistníka, tak i bez jeho vědomí, tj. v případech, kdy pojistitel po uzavření pojistné smlouvy s pojistníkem rozloží převzaté pojistné riziko mezi více pojistitelů na základě smlouvy o soupojištění. Soupojištění lze provozovat i formou tzv. poolu, kdy se více pojistitelů dohodne, že bude za určitých podmínek krýt společně určitý druh pojistného rizika, většinou se bude jednat o velká pojistná rizika, např. atomová rizika. V takovém případě může funkci vedoucího pojistitele vykonávat společný orgán k tomu vytvořený nebo pojišťovací zprostředkovatel s vyšším stupněm odborné způsobilosti.

Od platných ustanovení týkajících se soupojištění se nelze odchýlit.

Souběžné pojištění

Souběžné pojištění vzniká mezi pojistníkem a dvěma nebo více pojistiteli, s nimiž pojistník uzavřel pojistné smlouvy týkající se téhož pojistného rizika, a výše podílů jednotlivých pojistitelů na celkovém pojistném plnění nepřesáhne úhrnem pojistnou částku nebo limit pojistného plnění, tedy souhrn limitů pojistného plnění tedy nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody.

V tomto případě plní každý z pojistitelů v souladu s pojistnou smlouvou až do výše sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění.

Vícenásobné pojištění

Vícenásobné pojištění vznikne tehdy, jestliže se dvě nebo více pojištění vztahují na totéž pojistné riziko, a to pro stejné období a jestliže souhrn pojistných částek přesahuje hodnotu pojištěné věci nebo souhrn limitů pojistného plnění přesahuje skutečnou výši škody. V takovém případě je každý pojistitel povinen plnit v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou a jednotliví pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě stanovené horní hranice pojistného plnění.

Vznik vícenásobného pojištění je pojistník povinen oznámit, jakmile se o tom dozví, každému pojistiteli, který uzavřel pojistnou smlouvu týkající se vícenásobného pojištění.

Pojistitel může v případě pojistné události pojistnou smlouvu týkající se vícenásobného pojištění změnit nebo zrušit, jestliže by to bylo k neprospěchu ostatních pojistitelů.

Zachraňovací náklady

Obecným zájmem je, aby byla učiněna všechna opatření nezbytná k zabránění vzniku škod, popř. ke zmírnění jejich následků nebo k zabránění dalších následných škod. Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které pojistník:

• vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
• vynaložil na zmírnění následků již nastalé pojistné události,
• byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.

Pojistník nebo pojištěný nebo jiná osoba má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s vynaložením nákladů na odvrácení vzniku hrozící pojistné události. Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena. Výše limitu zachraňovacích nákladů na záchranu života nebo zdraví osob nesmí být nižší než 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil se souhlasem pojistitele a k nimž by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení.

Tyto náklady se nehradí osobě, která je povinna tyto náklady vynaložit v souladu s právním předpisem, který se ve své činnosti řídí (např. hasiči, záchranná služba, armáda, policie atp.). Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody.

Přechod práv na pojistitele

Škodové pojištění slouží k náhradě škod vzniklých v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Je proto nutné, aby právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo (např. odvrácení hrozící škody; odpovědnost za škodu způsobenou zaviněním jiného), které vznikne oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, přešlo na pojistitele, a to až do výše jím vyplaceného pojistného plnění.

Oprávněná osoba je povinna zabezpečit přechod těchto práv na pojistitele, v opačném případě má pojistitel právo pojistné plnění snížit nebo právo na vrácení již vyplaceného pojistného plnění. OZ tuto povinnost upřesňuje v tom smyslu, že ustanovuje povinnost vydat pojistiteli potřebné doklady a sdělit mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

Obnosové pojištění

Na rozdíl od pojištění škodového, je pojištění obnosové sjednáváno za účelem získání prostředků a kapitálu, rozšiřujících majetkovou sféru oprávněných osob. Plnění pojistitele může mít formu jednorázového plnění nebo formu opakujících se plateb (důchodu).

Základem pro výpočet pojistného v obnosovém pojištění je částka, která má být v případě pojistné události vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.

Právo na náhradu škody

Jedná se o další základní odlišnost obnosového pojištění od pojištění škodového. V pojištění obnosovém není vznikem práva na pojistné plnění vůči pojistiteli dotčeno právo na náhradu proti tomu, kdo za škodu odpovídá. To znamená, že např. v případě smrti pojištěné osoby, která byla způsobena protiprávním jednáním třetí osoby, nezaniká oprávněné osobě uplatněním práva na plnění z pojištění pro případ smrti pojištěné osoby vůči pojistiteli právo na náhradu škody vůči třetí osobě, která odpovídá za smrt pojištěného.

Pojistná smlouva a právo na redukci, odkupné nebo obnovení soukromého pojištění

Za podmínek stanovených zákonem a za podmínek, které pojistitel stanoví v pojistné smlouvě, vzniká z předčasně ukončeného obnosového pojištění:

• právo na odkupné,
• právo na výplatu části nespotřebovaného pojistného uloženého jako rezerva životních pojištění,
• právo na redukci pojištění,
• právo na snížení pojistné částky bez povinnosti platit další pojistné nebo na zkrácení doby pojištění,
• právo na obnovení pojištění po redukci.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.