Pojišťování a financování vývozu se státní podporou (ČEB, EGAP)

Související právní předpisy:

• Zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou
• Zákon o bankách
• Zákon o pojišťovnictví
• Občanský zákoník
• Zákon o mezinárodním právu soukromém
• Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, jež je nedílnou součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (č. 191/1995 Sb.)

Související právní průvodci:

• Mezinárodní právo soukromé
• Obchodní právo
• Pojistné smlouvy
• Smlouvy uzavírané podnikateli – rozdíly mezi smluvními typy

Úvod

Na problematiku podpory exportu je nezbytné nahlížet nejen z hlediska tuzemské právní úpravy – zde je potřeba uvést zejména zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, zákon o bankách, a další, ale rovněž ve vztahu k mezinárodním dokumentům (např. Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních) a předpisům Evropské unie, jež s ohledem na mezinárodněprávní obsah této problematiky značně nabývají na důležitosti.

Nedílnou součástí článku je pak seznámení čtenáře se základními pravidly pro poskytování státem podporovaných exportních úvěrů a sjednávání pojištění proti politickým a komerčním rizikům v souvislosti s vývozem tuzemské produkce do zahraničí.

Obecně o nástrojích podpory exportu

Podpora exportu je jednou z tradičních politik, kterou se vyspělé i méně rozvinuté státy snaží podpořit své hospodářství. Výsledkem však nemusí být pouze ekonomická prosperita jednoho subjektu na úkor druhých, ale díky zefektivnění globální dělby práce také prosperita světového společenství jako celku. Česká republika v tomto směru není výjimkou. Stát tak činí pomocí řady nástrojů, a to jak právních, tak mimoprávních.

Mezi právní nástroje se řadí především uzavírání mezistátních dohod o podpoře a ochraně investic, mezistátní dohody o zamezení dvojího zdanění, členství v globálních i regionálních ekonomických, mezinárodních organizacích či subvencování vývozu.

Mezi mimoprávní nástroje podpory zahraničního obchodu pak lze zařadit například nástroje zahraniční politiky v podobě navazování a rozvíjení diplomatických a obchodních styků v rámci mezistátních návštěv nebo prostřednictvím zastupitelských úřadů v cizích státech či poskytování poradenství v oblasti zahraničního obchodu v rovině obecné i se zaměřením na konkrétní stát či region.

Z tematicky široké problematiky podpory exportu se budeme v tomto článku věnovat pouze tématu subvencování vývozu, a to konkrétně v podobě pojišťování a financování vývozu se státní podporou.

Právní úprava pojišťování a financování vývozu se státní podporou

Tento právní nástroj podpory vývozu je upraven především v zákoně č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů. Jen s úpravou citovaného zákona však bezesporu nevystačíme, neboť český zákonodárce je v této oblasti „limitován“ řadou mezinárodních smluv a v rámci jednotného evropského trhu samozřejmě také předpisy Evropské unie.

Z mezinárodních smluv je třeba v prvé řadě zmínit mnohostrannou Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, která je nedílnou součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) uzavřené v dubnu 1994 v Marakeši (dále jen jako „Dohoda“ nebo „Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních“). Tato mezinárodní smlouva byla ve Sbírce zákonů publikována prostřednictvím Sdělení Ministerstva zahraničních věcí ČR pod č. 191/1995 Sb. a Česká republika je jí tak vázána.

Dalším významným dokumentem je tzv. Konsensus OECD (oficiálním názvem „Ujednání OECD o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry“). Tento dokument Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nemá povahu právně závazného dokumentu, nýbrž pouze „gentlemanské dohody“, jak tento dokument deklaruje v čl. 2.

Řečené však neplatí pro členské státy Evropské unie. Rozhodnutím Rady č. 2001/76/ES byl totiž Konsensus OECD „překlopen“ do právně závazného dokumentu přímo aplikovatelného mezi členskými státy Evropské unie. S ohledem na skutečnost, že Konsensus OECD doznal od vydání shora uvedeného rozhodnutí Rady značných změn, došlo k nahrazení tohoto rozhodnutí Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/155 ze dne 29. září 2015, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů (EU) 2016/155. Samotný Konsensus OECD pak tvoří přílohu č. II tohoto nařízení.

Z vnitrostátních předpisů je pak dále třeba neopomenout hlavně zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, zejména pak ve vztahu k České exportní bance, a.s., dále zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve vztahu k Exportní a garanční pojišťovně, a.s., a v neposlední řadě též zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který obsahuje především obecnou úpravu úvěrové smlouvy, pojistné smlouvy či smlouvy o akreditivu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.