Portugalsko

Substantivní investice do veřejného zdravotnického systému SNS byly ze strany portugalské vlády po mnoho let odkládány. Výsledkem tak byla situace, kdy infrastruktura, vybavení a služby zdravotnického sektoru začaly značně zaostávat za standardy západní Evropy. S vypuknutím pandemie nemoci covid-19 v roce 2020 vystoupily tyto slabiny ještě více do popředí, což nastartovalo politicko-společenskou debatu týkající se potřeby zásadních investic do oblasti zdravotnictví.

Z politického hlediska tak bylo klíčové dosáhnout navýšení finančních prostředků určených do sektoru zdravotnictví. V roce 2023 došlo k alokaci prostředků v té době historicky nejvyšší hodnotě téměř 15 mld. EUR a rok 2024 tento trend potvrdil, kdy vláda navýšila financování o 1.2 miliard EUR (navýšení o 9.8% oproti rozpočtu z roku 2022). Kromě posilování procesu najímání nových zdravotnických pracovníků jsou finanční prostředky určeny především na modernizaci stávající infrastruktury a vybavení, zajištění přístupu k vakcínám a novým lékům a na investice spojené s prevencí a ochranou zdraví. Zvláštní pozornost je věnována posílení kapacit pohotovostních zdravotnických zařízení, zvláště v oblastech prenatální a dětské péče, kde byla v roce 2022 a 2023 zaznamenána řada velmi závažných výpadků.

V roce 2023 byla zahájena výstavba některých velkých nemocnic a modernizace několika klinických center. Nové nemocnice budou v lokalitách jako Seixal, Sintra či Alentejo (Évora). Na konci roku 2024 se očekává zahájení výstavby nemocnice ve východním Lisabonu (Hospital Lisboa Oriental) s očekávanými celkovými výdaji 380 milionů EUR. Mimoto probíhají přípravné práce související s investicemi do nemocnice ve městě Setúbal (očekává se investice ve výši 58 milionů EUR a dokončení v roce 2025/2026), rekonstrukce nemocničního centra v Póvoa de Varzim/Vila do Conde, výstavba Radioterapeutického ambulantního centra v nemocnici Tondela/Viseu, rekonstrukce oddělení pro ženy a děti v nemocnici ve městě Guarda či výstavby nového porodnického a novorozeneckého oddělení v nemocnici v Coimbře. Také oblast digitalizace zdravotnických údajů ve veřejném zdravotnickém systému SNS vykazuje velké nedostatky, proto i zde jsou očekávány nemalé investice.

Stárnutí populace a nízká porodnost představují pro portugalský zdravotnický systém výzvu, která vede k nutnosti investovat do zlepšení péče o seniory. Navíc, významným fenoménem, který nabírá na intenzitě, je rozvoj zdravotní turistiky z bývalých portugalských kolonií, což vede jak k investicím do soukromých zdravotnických zařízení, tak i k potřebě posilovat státní zdravotnická centra z důvodu přeplnění kapacit.

Současný portugalský zdravotnický sektor je bezesporu jednou z oblastí, která má zajímavý potenciál z hlediska českých firem. Hlavní příležitosti lze samozřejmě nalézt v možných dodávkách nemocničního vybavení, zdravotnických lůžek a laboratorních přístrojů, nicméně v souvislosti s výstavbou nových či modernizací stávajících nemocničních kapacit jsou reálné i možnosti uplatnění projekčních, inženýrských a stavebních firem, které budou schopny splnit požadavky na vysokou energetickou efektivnost zdravotnických budov.

Portugalské výdaje na obranu se od roku 2014 zvýšily o 26 %. Podle dlouhodobé vládní politiky vytvářejí investice do obrany přidanou hodnotu ve výzkumu, průmyslu a inovacích a přispívají k oživení, obnově a internacionalizaci ekonomiky. Vedle toho ruská agrese na Ukrajině vedla portugalskou vládu k potvrzení zájmu o navýšení investic na obranu. Cílem je tedy posílit kapacity, zvýšit odolnost státu proti hrozbám, zvláště proti kybernetickým hrozbám, zvýšení produkce a poskytování služeb společně se spojenci v rámci vesmírné spolupráce a navýšení účasti portugalských firem v konsorciích evropského obranného průmyslu.

Země plánuje do roku 2030 zásadně modernizovat vybavení svých ozbrojených složek. Byl podepsán kontrakt na dodávku 5 vojenských transportních letounů KC-390 od brazilského Embraeru, přičemž první letadlo bylo odevzdáno v říjnu 2023. Letectvo bude dále posíleno o 5 evakuačních helikoptér. Námořnictvo obdrží 6 nových oceánských hlídkových lodí, 1 multifunkční logistickou loď a 1 tankovací plavidlo.

Portugalsko plánuje alokovat do obranného a bezpečnostního sektoru také přes 1 % prostředků z Národního plánu obnovy. Mělo by se jednat o 192 mil. EUR, které budou rozděleny mezi dvě hlavní investice. Celkem 112 mil. EUR bude stát  vybudování tzv. Atlantského operačního střediska. V praxi půjde o technologicky vyspělou loď, která mimo jiné umožní využití bezpilotních prostředků, nových materiálů a umělé inteligence. Zbývajících 80 mil. EUR je přiděleno na pořízení leteckých prostředků pro prevenci a hašení požárů, které každoročně sužují především venkov, přičemž na boj s nimi je vynakládáno až 500 mil. EUR ročně. Jedná se o oblast, která nabízí mimořádně zajímavé příležitosti pro české dodavatele dronů a statických monitorovacích systémů.

Specifická poloha kontinentálního Portugalska na nejzápadnějším cípu evropského kontinentu, podobně jako poloha autonomních Azorských ostrovů a Madeiry na frekventovaných leteckých trasách přes Atlantský oceán, vytváří značné nároky též na moderní radarové vybavení určené pro civilní i vojenský letový provoz. Navíc v této oblasti mají čeští výrobci dobré reference již z minulosti. 

V oblasti energetiky zaznamenává Portugalsko obrovský nárůst kapacity výroby z obnovitelných zdrojů, jejichž podíl se zvýšil z pouhých 7,9 % v roce 2000, přes 30,2 % v roce 2010 až na 61 % v roce 2023. Růst využívání obnovitelných zdrojů energie se připisuje důslednému provádění příslušných politik a pobídek nabízených vládou a podle nejnovějších statistik portugalský energetický sektor již nepředstavuje největšího původce emisí oxidu uhličitého (tím se nyní stala silniční doprava).

Splnění cílů Národního energetického a klimatického plánu (PNEC) do roku 2030 bude vyžadovat, aby Portugalsko pokračovalo v posilování investic do odvětví energetiky. Očekává se, že země zvýší kapacitu větrných elektráren na pevnině o 3,4 GW, přičemž související investice dosáhnou 3,0 až 3,5 mld. EUR. V oblasti solární energie bude nutné instalovat 6,4 GW s investicemi ve výši 4,3 až 4,7 mld. EUR. Pokud jde o větrné parky na moři, je plánována instalace kapacit ve výši 10 GW, která si vyžádá investice ve výši 30 až 40 mld. EUR.

Dalších 7 až 9 mld. EUR bude spojeno s projekty na výrobu zeleného vodíku, od kterého se očekává, že v blízké budoucnosti nahradí zemní plyn. V roce 2020 země schválila národní strategii pro vodík, která přinesla zavedení pobídek a podpory postupného zavádění vodíku. Vodík by se měl stát důležitým palivem také v oblasti osobní a nákladní silniční dopravy. V této souvislosti je plánována výstavba až 100 čerpacích stanic. Rozvoj výroby zeleného vodíku podle vládních plánů umožní zemi nejen vyrábět energii pro vlastní spotřebu, ale také se stát jejím vývozcem. V zájmu urychlení výroby a komercionalizace vodíku předpokládá distribuční společnost REN do roku 2030 investice ve výši 500 mil. EUR, z nichž 52 mil. EUR bude použito na výstavbu nového plynovodu, který by měl být v budoucnu určen výhradně pro přepravu zeleného vodíku, nicméně dočasně umožní i přepravu zkapalněného LNG ze stávajících i nově vybudovaných LNG terminálů v Portugalsku a ve Španělsku dále do Evropy. Tento nový „koridor pro zelenou energii“ bude vybudován ve spolupráci Portugalska, Španělska a Francie a jeho součástí by měl být i podmořský plynovod mezi městy Barcelona a Marseille.

V souvislosti s plánovaným zvýšením výrobních kapacit na bázi obnovitelných zdrojů patří mezi největší výzvy otázka řešení skladování energie. Mezi další zajímavé příležitosti pro české dodavatele patří plánované posílení rozvodné sítě, které je vedeno potřebou Portugalska vyrovnávat kolísání ve výrobě z obnovitelných zdrojů, a obecně budování robustnějšího propojení se španělským a následně evropským energetickým trhem.

Portugalská železniční síť je nedostatečná a zastaralá. V souvislosti se sílícím tlakem na dekarbonizaci a celkovou modernizaci ekonomiky proto v posledních letech dostávají plány na obnovu železnice stále konkrétnější obrysy. Národní investiční plán do roku 2030 tak počítá s 16 nosnými investičními projekty v oblasti železniční dopravy v celkové hodnotě přes 10,5 mld. EUR. 

V lednu 2024 vláda odcházejícího premiéra Antonia Costy oznámila vyhlášení mezinárodního tendru na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě mezi Lisabonem a Portem, která bude probíhat ve třech fázích. První fáze se bude realizovat mezi Portem a Sourem, druhá fáze mezi Sourem a Carregado a následně mezi Carregado a Lisabonem. Jelikož už nyní existuje trať mezi Lisabonem a Portem, cílem celého projektu je nová výstavba, kompletní modernizace, rozšíření železniční stanice v Portu Campanha, modernizace stanic Aveiro, Coimbra a Leiria a výstavba stanic nových. Nový železniční koridor by pak měl být napojen na současnou celostátní železniční síť, bude moci křížit spoje a zkrátit cestovní dobu na dalších tratích v zemi jako je Minho, Douro, Beira Alta nebo Beira Baixa. Současně se plánuje i spojení Porta a Viga v Galicii ve Španělsku. Celkové náklady vysokorychlostní trati se v této chvíli pohybují okolo 4,5 miliard EUR.

V dlouhodobějším horizontu patří mezi cíle Národního investičního plánu do roku 2030 v oblasti železnic kromě vybudování nových páteřních tratí také modernizace metropolitních tratí, kam patří vnitřní okruh Lisabonu, Severní trať (mezi městy Alverca a Azambuja) a trať Minho (mezi Contumil a Ermesinde). Další modernizace a zejména dokončení elektrifikace je plánováno na tratích Oeste (mezi Caldas da Rainha a Louriçal), Douro (mezi Régua a Pocinho), Alentejo (mezi Casa Branca a Beja) a na trati Vouga. Dalšími prioritami jsou zdvojení a modernizace tratě Alentejo (mezi Poceirão a Bombel), renovace jižní tratě (mezi Torre Vã a Tunes) a modernizace tratě Vendas Novas.

Významné investice se však budou týkat také kolejových vozidel, a to v podobě zakázky na pořízení 117 elektrických vlakových souprav v celkové hodnotě 819 mil. EUR a zahájení výběrového řízení na pořízení 12 vysokorychlostních vlaků v hodnotě 336 mil. EUR. 

Výše zmíněné trendy a jasně deklarovaný zájem vlády významně modernizovat portugalské železnice, který se již v praxi projevuje zahájením řady výběrových řízení, skýtá různorodé příležitosti pro české podniky. Kromě samotných vlakových souprav proto budou v příštích letech ze strany dodavatelských konsorcií hojně poptávány i kolejnice, výhybky a signalizační a traťová zařízení.

Impulsem pro rozvoj portugalského leteckého průmyslu se stal rok 2012, kdy brazilský Embraer v zemi zahájil provoz dvou výrobních závodů na komponenty a kompozity. Obě továrny, které zaměstnávají na 500 pracovníků, zůstávají páteří domácího leteckého sektoru i po roce 2022, kdy Embraer oznámil jejich odprodej španělské skupině Aernnova. Brazilský podnik nicméně zůstává největším akcionářem společnosti OGMA, která se specializuje na opravy letecké techniky. Kromě přirozené spolupráce s Embraerem se desítky domácích podniků podílejí i na dodávkách pro největší světové výrobce Boeing a Airbus. 

Rozvoj leteckého a kosmického sektoru v Portugalsku odvětví je tradičně podporován zahraničními investicemi. Odvětví je organizováno v klastru AED (Aeronáutica, Espaço e Defesa), který sdružuje na stovku výrobních firem, výzkumných institucí a univerzit. V roce 2019 vláda také vytvořila Portugalskou kosmickou agenturu – Portugal Space Agency. Dynamický vývoj tohoto odvětví v posledních letech zvyšuje poptávku po odbornících s odpovídajícím vzděláním a zájem o navázání mezinárodní spolupráce mezi firmami a výzkumnými institucemi. Portugalsko má navíc zájem o spolupráci s evropskými partnery v oblasti poskytování služeb ve vesmíru.

Vzhledem k nárůstu letecké dopravy a snaze posílit roli Portugalska jako mezinárodního leteckého uzlu se v posledních letech rozproudila debata o potřebě vybudovat v Lisabonu nové letiště, které by ulevilo stávajícímu letišti Humberto Delgado, jež je přetížené a nachází se v centru města, což značně omezuje jeho kapacitu. Výstavba nového letiště je jednou z hlavních priorit nové vlády, zejména kvůli dalšímu rozvoji cestovního ruchu, který je omezenými kapacitami stávajícího lisabonského letiště brzděn. Rozhodnutí se očekává v průběhu roku 2024.

Kromě možné výrobní kooperace a výměny know-how s portugalskými partnery jsou vzhledem k poloze kontinentálního Portugalska na západním cípu Evropy a autonomních Azorských ostrovů a Madeiry na frekventovaných leteckých trasách přes Atlantský oceán příležitostí pro české podniky i dodávky radarových systémů, které již disponují dobrými referencemi z minulosti.

Ekosystém technologických start-upů patří v současné době k nejdynamičtěji rostoucím odvětvím portugalské ekonomiky. V zemi v současnosti sídlí již 7 tzv. jednorožců, což jsou start-upy, jejichž tržní hodnota přesahuje hranici 1 miliardy dolarů. Jejich souhrnná hodnota činí 35 mld. USD, což představuje více než 16 % HDP Portugalska.

Rozvoji start-upové scény cíleně pomáhá i vláda, která vytvořila tzv. volné technologické zóny či speciální víza pro digitální nomády. Portugalsko tak o 13 % převyšuje evropský průměr, pokud jde o počet start-upů na obyvatele. Třetina z nich přitom působí v oblasti informačních a komunikačních technologií a více než 40 % sídlí v metropolích Lisabon nebo Porto. Sektor v současnosti zaměstnává 25 tisíc pracovníků a vytváří 1,1 % portugalského HDP, přičemž cílem vlády je, aby se tento podíl do roku 2025 zdvojnásobil na 2,2 % HDP.

Země každoročně organizuje Web Summit, což je jedna z největších technologických konferencí na světě a která nabízí pro české start-upy navázání klíčových kontaktů i možných investorů. Navíc jedním z cílů by mělo být posílení oficiální přítomnosti České republiky v rámci Web Summitu, aby se mohla prezentovat vedle evropských a dalších zemí jako stát, který má v oblasti start-upové scény co nabídnout. Vedle toho během Web Summitu v roce 2021 zahájila činnost Europe Startup Nations Alliance (ESNA), která představuje sdružení pro podporu členských států EU a Islandu, jež během portugalského předsednictví v Radě EU v březnu 2021 podepsaly deklaraci EU Startup Nations Standard of Excellence. Zavázaly se tak zajistit svým start-upům co nejlepší podmínky pro růst v každé fázi jejich životního cyklu. ESNA sídlí v Lisabonu a jejím primárním úkolem je podpora signatářských zemí při zavádění 8 stěžejních standardů. Mezi ně mimo jiné patří rychlé zakládání nových společností během jednoho dne, lákání a udržení talentů a hladký vstup na trh. 

Prudce rostoucí a liberalizovaný portugalský ekosystém start-upů a sektoru ICT obecně skýtá nemalé příležitosti pro české technologické firmy nabízející kompletní řešení na klíč, zvláště pak software zaměřený na kyberbezpečnost. Oblast kybernetické bezpečnosti se stává čím dál více aktuální v kontextu mezinárodního dění, kdy i Portugalsko muselo čelit útokům ze strany hackerů.

Nadace pro vědu a technologii (FCT) byla založena již v roce 1997 jako národní agentura v gesci Ministerstva vědy, technologie a vysokého školství a jejím posláním je financování výzkumu v oblasti vědy, technologie a inovací. O granty, které FCT poskytuje, mohou usilovat výzkumné týmy složené z pracovníků jakékoliv národnosti, a to ve všech oblastech poznání, což otevírá příležitosti i pro české výzkumníky. 

Portugalské firmy a výzkumné ústavy v posledních letech zrychlily dynamiku úspěšných žádostí o přiznání patentů u Evropského patentového úřadu (EPO). Zatímco v roce 2021 bylo zemi přiznáno 290 patentů (meziroční růst +15,5 %), v roce 2022 jich bylo již 312 (+7,6 %). Oborům, ve kterých Portugalsko získává největší počty patentů, dominuje ICT a zdravotnické a farmaceutické technologie.

Mezi největší současné investiční projekty v odvětví patří zkapacitnění vědeckovýzkumné výpočetní techniky v zemi, a to včetně instalace a zprovoznění superpočítače Deucalion v červenci 2023. Jedná se o investici s podporou EU v hodnotě převyšující 20 mil. EUR, superpočítač se nachází v Centru pokročilých výpočtů Univerzity v Minho ve městě Guimarães.

Další perspektivní oblastí se jeví oblast biomedicíny, která je považována za cestu modernizace portugalského zdravotnictví. V průběhu roku 2023 bylo oznámeno zrození dvou velkých výzkumných center v oblasti zdraví a biomedicíny, která budou financována z prostředků Evropské unie, a to ve výši 70 mil. EUR v průběhu příštích šesti let. Financování projektu bylo schváleno v soutěži Teaming for Excellence z evropského programu Horizont Europe.

Portugalské univerzity jsou velice aktivní, pokud jde o akademickou spolupráci se zahraničními protějšky. Navíc aktuálně mají portugalské univerzity zájem o posílení výměny studentů PhD a postdoc. Mezi zajímavé portugalské univerzity patří Univerzita do Minho v Braze, Univerzita v Portu, Lisabonská univerzita, Nová univerzita v Lisabonu, Portugalská katolická univerzita, Univerzita v Coimbře, Univerzita v Aveiro či Univerzita v Évoře.