Povinnosti podnikatelů při nakládání s odpady

Související právní předpisy:

• Občanský zákoník
• Zákon o odpadech
• Zákon o ochraně veřejného zdraví
• Zákon o ochraně spotřebitele
• Zákon o vodách
• Zákon o požární ochraně
• Zákon o ochraně veřejného zdraví
• Zákon o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami
• Vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
• Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

Související právní průvodci:

• Odpovědnost statutárního orgánu

Kdo je podnikatel

Článek se zabývá povinnostmi, které vznikají podnikatelům při nakládání s odpady, a proto považujeme za vhodné nejdříve objasnit, kdo je podnikatelem. Definici můžeme nalézt např. v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se za podnikatele považuje ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku a dále osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku. Má se za to, že podnikatelem je také ten, kdo má k podnikání živnostenské či jiné oprávnění.

Co je to odpad

Dále je třeba upřesnit, co přesně pod pojem odpad, jenž je pro tento článek klíčový, spadá. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) definuje odpad jako každou movitou věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.

Podle zákona o odpadech dochází ke zbavování se odpadu:

• předáním movité věci k využití nebo odstranění ve smyslu zákona o odpadech,
• předáním jí osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle zákona o odpadech, bez ohledu na to, zda se jedná o převod úplatný či bezúplatný, nebo
• odstraněním movité věci osobou samotnou.

Zákon o odpadech zakotvuje také domněnku úmyslu zbavení se movité věci, a to v případě, že zaniklo její původní účelové určení. Jsou-li pochybnosti o tom, zda se movitá věc považuje za odpad či nikoli, rozhoduje na žádost vlastníka movité věci nebo z moci úřední krajský úřad.

Osoba má povinnost zbavit se movité věci, nepoužívá-li ji k původnímu účelu a ohrožuje-li tato věc životní prostředí či byla-li věc vyřazena na základě zvláštního právního předpisu, kterým je např. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

Movitá věc, jež vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, není za splnění dalších podmínek, které musí být splněny kumulativně, odpadem, nýbrž vedlejším produktem. Těmito podmínkami jsou:

• vznik této věci jako nedílné součásti výroby,
• zajištění jejího dalšího využití, které je možné bez dalšího zpracování jiným způsobem, než je běžná výrobní praxe a
• je-li toto využití zákonné a nepovede-li k nepříznivým účinkům na životní prostředí či lidské zdraví.

Příklad
Vedlejším produktem mohou být např. piliny, které vznikají při výrobě dřevěného nábytku, jelikož lze tyto piliny bez dalšího zpracování opětovně použít k výrobě dřevěných briket či OSB desek.

Zákon o odpadech dále upravuje situace, za nichž movitá věc, která je odpadem, tímto být přestává. Jedná se o situace, kdy:

• věc se běžně využívá pro daný účel,
• existuje pro ni trh nebo poptávka,
• splňuje technické požadavky pro konkrétní účel,
• její využití je v souladu s právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí a lidské zdraví a
• splňuje kritéria, která jsou pro daný typ odpadu stanovena předpisy Evropské unie.

Příklad
Pokud je staré auto, jež je odpadem, zbaveno nekovových částí, jsou z něj odstraněny tekutiny a nebezpečné látky a jeho kovovou kostru lze upravit tak, aby vznikl čistý kovový šrot splňující kritéria umožňující stanovit, že se o odpad nejedná, odpadem být přestává. Takový šrot lze poté použít v ocelárnách, hliníkárnách či slévárnách.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.