Pracovněprávní problematika

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen „BOZP“) je důležitou součástí péče o osoby zapojené do pracovního procesu.

BOZP lze vymezit jako soubor různých právních, technických, technologických, organizačních, zdravotních, hygienických, výchovných a dalších opatření. Taková opatření zajišťují ochranu zdraví a života při práci vytvořením kvalitního pracovního prostředí zaměstnancům, popřípadě i dalším osobám konajícím práci, které se nacházejí s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovišti. BOZP se rozumí také vzájemná práva a povinnosti jednotlivých zaměstnanců a zaměstnavatelů vztahující se k výkonu konkrétní práce na konkrétním pracovišti.

Zajištění BOZP je právní povinností zaměstnavatelů a všech vedoucích zaměstnanců. Plnění těchto povinností je vynucováno:

• státní mocí prostřednictvím kontrolních orgánů státu, a to zejména:
  • inspekcí práce – orgány inspekce práce jsou Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce,
  • státní báňskou správou – Český báňský úřad a obvodní báňské úřady,
  • státním zdravotním dozorem – orgány veřejného zdraví (hygienické služby) – Ministerstvo zdravotnictví ČR, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo vnitra ČR;
• zaměstnavateli a vedoucími zaměstnanci v rámci vyžadování dodržování pracovních podmínek.

Všeobecné preventivní zásady

Při přijímání a provádění zmíněných opatření musejí zaměstnavatelé vycházet ze všeobecných preventivních zásad, za které se pokládají:

• omezování vzniku rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců;
• odstraňování rizik u zdroje jejich původu;
• přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezit působení negativních vlivů práce na jejich zdraví;
• nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy;
• nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky;
• omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek, které překračují nejvyšší hygienické limity a omezování dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu;
• plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí;
• přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany;
• provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení;
• udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Struktura BOZP

Součástí BOZP je:

• Bezpečnost práce, jejíž právní úprava zahrnuje:
  • obecná pravidla chování zaměstnavatele a zaměstnanců, upravená především v zákoníku práce, v zákoně o BOZP, tj. zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a v dalších prováděcích předpisech,
  • pravidla obsluhy strojů technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí a provádění prací při používání některých technologií, která jsou stanovena v zákoně o BOZP a v nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, pak dále v některých zvláštních právních předpisech a návodech výrobce pro obsluhu.
• Vytváření a ochrana zdravých pracovních podmínek, včetně hygieny práce – dle právní úpravy v zákoníku práce, v zákoně o BOZP a prováděcích předpisech k nim (nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí). Do této kategorie spadá i posuzování rizikovosti práce podle závazné kategorizace prací, včetně určení rizikových pracovišť, jakož i některé součásti pracovnělékařské péče (závodní lékařská péče), a to odborná poradenská činnost pro zaměstnavatele a preventivní (zejména kontrolní) činnost lékaře s hygienickým zaměřením.
• Posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci – k tomu slouží vstupní, periodické, řadové, mimořádné a výstupní lékařské preventivní prohlídky stanovené zdravotnickými právními předpisy, zákoníkem práce a dalšími zvláštními právními předpisy. Tato činnost je součástí závodní zdravotní péče, která je v zákoníku práce označována jako pracovnělékařská péče.

Základní právní pravidla péče o BOZP

• Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům obecnou – základní povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Tato povinnost se vztahuje i na všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích.
• Další povinnost zaměstnavatelů, která má obecnou povahu, stanoví, že zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Za tímto účelem zejména zajišťují zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance, zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť a pracovnělékařskou péči.
• Dalším významným obecným pravidlem je, že péče o BOZP uložená právními předpisy zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Jestliže vedoucí zaměstnanec nedostojí těmto povinnostem, poruší své pracovní povinnosti.
• Další obecnou povinností zaměstnavatelů je koordinovat péči o BOZP s dalšími zaměstnavateli působícími na stejném pracovišti. Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a vzájemně spolupracovat při zajišťování BOZP. Zaměstnavatelé uzavřou písemnou dohodu, na základě které pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Uzavření takové smlouvy však není nijak vynutitelné. Každý ze zaměstnavatelů je přitom povinen:
  • zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele, a
  • dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci a zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.
• Důležitým obecným pravidlem je, že náklady spojené s BOZP je povinen hradit zaměstnavatel, přičemž tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo nebo nepřímo na zaměstnance. Tyto výdaje zaměstnavatele jsou daňově uznatelné, tj. zahrnují se do nákladů podniků.

Tato základní pravidla a v nich obsažené základní povinnosti zaměstnavatelů jsou dále v zákonech specifikovány a je stanovena řada zvláštních konkrétních povinností, které lze shrnout následovně:

• zajišťovat prevenci rizik, jako souhrn opatření k předcházení rizikům, jejich vyhledávání, vyhodnocování, odstraňování nebo minimalizování; zaměstnavatel je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek;
• zajišťovat podmínky pro poskytování první pomoci zaměstnancům;
• provádět školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, poskytovat zaměstnancům potřebné informace o rizicích a o opatřeních na ochranu před jejich působením a udílet pokyny k zajištění BOZP;
• zajistit pracovnělékařskou péči, a to na základě smlouvy s poskytovatelem pracovnělékařských služeb;
• poskytovat zaměstnancům potřebné osobní ochranné pracovní prostředky, včetně pracovních oděvů a obuvi, mycí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje;
• vyšetřovat a evidovat pracovní úrazy a evidovat nemoci z povolání;
• zajistit takové prostorové a konstrukční uspořádání a vybavení pracovišť, jaké odpovídá bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům na pracovní prostředí a pracoviště;
• zajistit, aby technická zařízení či práce, u nichž je to předepsáno, vykonávali jen k tomu odborně způsobilí zaměstnanci;
• dodržovat zákazy některých prací, respektive zákazy prací pro některé skupiny zaměstnanců (např. pro ženy, těhotné ženy, mladistvé);
• zabezpečit právo zaměstnanců a jejich zástupců na účast na řešení otázek BOZP.

Základní povinnosti zaměstnanců

Základní povinností každého zaměstnance je dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí, při práci.

Zákoník práce ukládá zaměstnancům i významné konkrétní povinnosti, zejména:

• účastnit se předepsaných školení a podrobit se stanoveným prohlídkám;
• dodržovat příslušné bezpečnostní předpisy, pokyny a informace;
• dodržovat při práci stanovené postupy a používat stanovené osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení;
• nepožívat alkoholické nápoje a neužívat jiné návykové látky podrobit se vyšetření na jejich zjištění, a to na základě pokynu příslušného vedoucího zaměstnance;
• dodržovat zákaz kouření stanovený zvláštními předpisy a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni nekuřáci;
• oznamovat závady na pracovišti a pracovní úrazy (vlastní i jiné osoby).

Nesplnění těchto (i dalších) povinností zaměstnanců je porušením pracovních povinností.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.