Článek dále představuje typy smluvních vztahů a základní předpoklady pro využití práce a služeb cizinců a vysvětluje základní pojmy, jako jsou cizinec, občan EU/EHP, zaměstnanecká karta a jiné typy povolení k zaměstnání a nastiňuje daňovou a sociální problematiku k tomuto tématu se vztahující.
Podrobný obsah
Související právní předpisy:
Tento článek vychází výlučně z právních předpisů, účinných ke dni jeho zpracování na území České republiky a některých právních předpisů EU, tj. zejména:
- Zákon o pobytu cizinců na území České republiky (dále jako „pobytový zákon“)
- Zákoník práce
- Zákon o zaměstnanosti
- Zákon o azylu
- Zákon o živnostenském podnikání („ŽZ“ nebo „živnostenský zákon“)
- Zákon daňový řád
- Zákon o daních z příjmů
- Zákon o veřejném zdravotním pojištění („zákon o VZP“)
Související právní průvodci:
Úvod
Zaměstnávání cizinců na území ČR je poměrně složitým a komplexním tématem s širokou škálou povinností kladených na zaměstnavatele. Při zaměstnávání cizinců musejí zaměstnavatelé dbát na to, aby cizinci pracující v ČR měli vyřešené jak povolení k pobytu, tak povolení k zaměstnání. Proto zaměstnavatel, který v ČR zaměstnává cizince, je ve všech případech povinen dodržovat nejen povinnosti jemu kladené zákonem o zaměstnanosti a zákoníkem práce, ale i zákonem o pobytu cizinců na území ČR.
Tento článek se zabývá zejména možnostmi zaměstnávání cizinců především z hlediska pracovního práva, jako jsou zaměstnávání cizinců subjektem se sídlem v ČR, agenturní zaměstnávání, vysílání zaměstnanců do ČR či jiná spolupráce se zahraničními subjekty a s tím spojené administrativní záležitosti. Rovněž je řešena problematika zdravotního a sociálního pojištění cizinců na území ČR a daňové otázky při zaměstnávání cizinců. Předkládaný text se z kapacitních důvodů podrobně neorientuje na jednotlivé druhy pobytů cizinců na území ČR dle pobytového zákona, ani na bližší konkrétní podmínky pro udělení pobytových povolení či povolení k zaměstnání.