Právní a daňové aspekty zaměstnávání cizinců na území ČR

Sociální a zdravotní pojištění cizinců a občanů EU/EHP na území ČR

Důsledkem přeshraniční pracovní migrace je uzavírání dvoustranných smluv mezi státy a koordinace jejich sociálních systémů.

ČR má v současné době uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení asi se čtyřicítkou dalších států, přičemž obsahem těchto smluv je především úprava dávek v nemoci a v mateřství, důchodů, dávek při pracovních úrazech a nemocích z povolání, a rovněž dávek v nezaměstnanosti a přídavků na děti a pohřebné.

Například na pracovníka vyslaného zahraničním zaměstnavatelem se vztahují po určitou dobu právní předpisy sociálního zabezpečení vysílajícího státu a po jejím uplynutí takový pracovník bude účasten zákonného sociálního zabezpečení v ČR. Smyslem takových smluv je zajištění práv migrujících osob mezi danými státy.

Jednou ze základních povinností cizince je povinnost mít po celou dobu pobytu na území ČR platné zdravotní pojištění, a to speciální zdravotní pojištění pro cizince anebo zákonné veřejné zdravotní pojištění. Na splnění této povinnosti je dohlíženo ze strany cizinecké policie ČR při přihlášení cizince po vstupu na území ČR.

Příslušnost k právním předpisům týkajícím se zdravotního a sociálního pojištění občanů EU/EHP a cizinců se obecně určuje podle tzv. pravidla státu výkonu práce nebo závislé činnosti, tedy dle předpisů státu, kde je cizinec nebo občan EU/EHP zaměstnán. Z tohoto pravidla přirozeně existují výjimky, avšak na cizince s občanstvím jednoho ze států, s nímž ČR nemá uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, se pro poskytování zdravotní péče a zdravotního pojištění vztahují české právní předpisy.

Na cizince se za určitých okolností mohou vztahovat i pravidla vyplývající z evropských právních předpisů na základě členství ČR v EU, a to především za předpokladu, kdy tyto osoby legálně pobývají na území jednoho členského státu EU bez omezení pouze na daný členský stát EU.

Cizincům i občanům EU/EHP, bez trvalého pobytu na území ČR, vzniká účast v systému veřejného zdravotního pojištění ČR na základě vzniku pracovního poměru, tedy dnem, kdy jim počínají plynout nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků, jejich účast na veřejném zdravotním pojištění ČR pak končí dnem zániku pracovního poměru.

Předpokladem registrace u zdravotní pojišťovny u cizince bez trvalého pobytu je doklad o skutečnosti, že se stal zaměstnancem, na území ČR legálně pobývá a je držitelem povolení k pobytu nebo zaměstnanecké nebo modré karty. Registraci provádí stejně jako u českých občanů zaměstnavatel při vzniku pracovního vztahu s cizincem. V případě, že cizinec není účasten veřejného zdravotního pojištění ČR z důvodu zaměstnání, je na něm, aby si smluvní zdravotní pojištění dobrovolně uzavřel sám.

Pro úplnost je třeba zmínit, že cizincům s trvalým pobytem v ČR vzniká zdravotní pojištění dle zákona o VZP okamžikem získání trvalého pobytu na území ČR. Kromě toho stát platí zdravotní pojištění dle zákona o VZP také např. za azylanty po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu nebo za cizince požívající dočasné ochrany, tj. např. tyto skupiny cizinců jsou ze zákona automaticky pojištěny.

Daňové aspekty

Při odvodech daní z příjmu je třeba zohlednit skutečnost, že pro státy, které mezi sebou mají uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, platí, že příjmy ze závislé činnosti vykonávané v jednom ze smluvních států jsou zdaněny jen jednou, a to ve státě zdroje. Je tedy klíčové zjistit, zda má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění se státem, jehož je cizinec nebo občan EU/EHP občanem.

Taková mezinárodní smlouva je totiž nadřazena ustanovením zákona o daních z příjmu. Pokud je právní úprava v takové mezinárodní smlouvě odlišná od ustanovení zákona o daních z příjmu, aplikuje se mezinárodní smlouva.

Cizinec nebo občan EU/EHP je jako fyzická osoba podle zákona o daních z příjmu daňovým rezidentem na území ČR, pokud má na území ČR bydliště, čímž se rozumí místo, kde má stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v takovém bytě zdržovat, anebo pokud se v ČR obvykle zdržuje, tedy pobývá na území ČR alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to buď souvisle, anebo v několika obdobích.

Naopak daňovým nerezidentem je fyzická osoba, která nesplňuje shora uvedené podmínky nebo to o ní stanoví mezinárodní smlouva, přičemž taková osoba jako daňový nerezident má daňovou povinnost pouze na příjmy, které jí plynou ze zdrojů na území ČR.

Tuzemský zaměstnavatel, tj. daňový rezident v ČR, zdaňuje příjmy svých zaměstnanců ode dne nástupu do zaměstnání. Zaměstnavateli lze rovněž doporučit, aby si od cizince vyžádal tzv. potvrzení o domicilu, které vydává příslušný správce daně zaměstnance (cizince nebo občana EU/EHP) a tuzemským správcem daně může být při daňových kontrolách vyžadován.

Hrozící sankce za porušení předpisů v oblasti zaměstnanosti

Předpisy v oblasti zaměstnávání cizinců jsou poměrně striktní a za jejich porušování hrozí zaměstnavatelům značné postihy. Kontroly jsou na pracovištích prováděny inspektoráty práce. Mezi takové přestupky a správní delikty patří zejména následující:

• Zaměstnávání cizince, který nemá potřebné platné oprávnění k pobytu.
• Umožnění výkonu nelegální práce cizinci.
• Uzavření dohody s cizincem, který nemá potřebné platné oprávnění k pobytu, o vykonávání práce – v těchto případech může být zaměstnavateli uložena povinnost uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním takového cizince.
• Zaměstnávání uprchlíka v době do 6 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu nebo nelegálního migranta.
• Neohlášení zaměstnávaných cizinců, tj. neplnění oznamovací povinnosti (např. hlášení informací o nástupu do zaměstnání, o ukončení zaměstnání, popř. změně povinně vedených údajů).
• Chybějící dokumentace na pracovišti, která prokazuje existenci pracovněprávního vztahu, aj.

Závěr

Článek poskytuje obecný rámec a představení problematiky zaměstnávání cizinců na území ČR. S dalšími konkrétními dotazy, zejména na administrativní postupy, doporučujeme obrátit se na příslušné orgány státní správy. Jimi jsou:

• především Ministerstvo vnitra ČR – odbor azylové a migrační politiky,
• či Ministerstvo zahraničních věcí ČR a příslušné ambasády pro záležitosti pobytu cizinců,
• ohledně zaměstnávání cizinců pak Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo krajská pobočka Úřadu práce ČR dle sídla zaměstnavatele,
• případně Generální ředitelství Úřadu práce ČR.

Komplexní poradenství v této oblasti mohou rovněž poskytnout advokátní kanceláře, jež se na tuto problematiku zaměřují.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce