Právo ochrany spotřebitele

Nejčastěji používané typy spotřebitelských smluv

Nejčastěji používané typy spotřebitelských smluv jsou jednotlivé typové smlouvy dle občanského zákoníku. Jedná se o smlouvy, které běžně uzavírá spotřebitel jako konečný článek obchodního řetězce.

Ze spotřebitelského hlediska jsou důležité tyto typové smlouvy dle občanského zákoníku:

• Kupní smlouva
• Smlouva o dílo
• Smlouva o úschově
• Smlouva o ubytování
• Smlouva o přepravě osob
• Smlouva o přepravě věci
• Příkazní smlouva
• Nájemní smlouva
• Smlouva o účtu
• Smlouva o zájezdu

Kupní smlouva a odpovědnost za vady

Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

Při prodeji odpovídá prodávající za to, že věc nemá vady. Věc je vadná, pokud prodávající neodevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, je věc vadná, neplní-li prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Vadná je i věc, která neodpovídá vzorku nebo předloze. Za vadu se považuje i plnění jiné věci a také vady v dokladech nutných pro užívání věci.

Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo:

• na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
• na odstranění vady opravou věci,
• na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
• odstoupit od smlouvy.

Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady, přičemž provedenou volbu nemůže kupující bez souhlasu prodávajícího změnit. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva jako v případě, kdy je vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy.

Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o tzv. zjevnou vadu, tedy vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

Vady převzaté věci musí kupující oznámit bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Jedná-li se o skrytou vadu, je kupující povinen ji oznámit bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

Odpovědnost za vady při prodeji zboží spotřebiteli

Určité odchylky od úpravy odpovědnosti za vady koupené věci platí při jejím prodeji spotřebiteli. Pokud z této zvláštní úpravy nevyplývá něco jiného, platí i pro tento prodej obecná úprava odpovědnosti za vady při koupi hmotné movité věci, resp. na dodání takové věci, kterou je třeba teprve vyrobit nebo vytvořit.

Při prodeji zboží v obchodě prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Prodávající zejména odpovídá kupujícímu, že:

• odpovídá ujednanému popisu, druhu a množství, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem,
• je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil, a
• je dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k montáži nebo instalaci.

Vedle výše uvedeného prodávající odpovídá za to, že:

• je věc vhodná k účelu, k němuž se věc tohoto druhu obvykle používá, i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví, není-li technických norem,
• věc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná prodávajícím nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením,
• je věc dodána s příslušenstvím, včetně obalu, návodu k montáži a jiných pokynů k použití, které může kupující rozumně očekávat, a
• věc odpovídá jakostí nebo provedením vzorku nebo předloze, které prodávající kupujícímu poskytl před uzavřením smlouvy.

Projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. To neplatí, pokud to povaha věci nebo vady vylučuje. Pokud kupující prodávajícímu oprávněně vytkne vadu věci, dochází ke stavění doby k uplatnění vad a ta se prodlužuje o dobu, po kterou kupující nemohl věc z důvodu vady užívat.

Prodávající odpovídá kupujícímu také za vadu způsobenou nesprávnou montáží nebo instalací, která byla podle smlouvy provedena prodávajícím nebo na jeho odpovědnost. To platí i v případě, že byla montáž nebo instalace provedena kupujícím a vada nastala v důsledku nedostatku v návodu, který k ní poskytl prodávající (případně poskytovatel digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, jde-li o věc s digitálními vlastnostmi).

Kupující je oprávněn vytknout vadu věci, která se projeví v průběhu dvouleté doby počínaje převzetím věci. Je-li předmětem koupě věc s digitálními vlastnostmi a mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytovány soustavně po určitou dobu, může kupující vytknout vadu, která se na nich vyskytne nebo projeví v době dvou let od převzetí. Má-li být plněno po dobu delší dvou let, má kupující právo z vady, která se vyskytne nebo projeví v této delší době. Naopak při prodeji použité věci může být doba pro uplatnění vad zkrácena až na jeden rok. Podmínkou je dohoda prodávajícího a kupujícího.

Co se týče doby dodání věci (času plnění), prodávající odevzdá věc kupujícímu bez zbytečného odkladu, nejdéle do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Pokud má být věc kupujícímu odeslána, dochází k jejímu odevzdání okamžikem jejího předání dopravcem spotřebiteli. Z tohoto pravidla však existuje výjimka pro případ, kdy volbu dopravce provede sám kupující, aniž by prodávající dal možnost výběru, je věc kupujícímu odevzdána již okamžikem jejího předání kupujícím určenému dopravci.  

Je-li kupujícím převzatá věc vadná, může kupující požadovat její odstranění. Podle své volby může požadovat dodání nové věci bez vady nebo opravu věci, avšak nikoliv v situaci, kdy by zvolený způsob odstranění vady byl nemožný nebo ve srovnání s druhým (dodání nové věci nebo její oprava) nepřiměřeně nákladný. Přihlíží se zejména k významu vady, hodnotě bezvadné věci a rovněž k tomu, zda může být druhým způsobem vada odstraněna bez značných obtíží pro kupujícího. Pokud je odstranění vady nemožné nebo nepřiměřeně nákladné (s přihlédnutím ke kritériím výše), může prodávající odstranění vady odmítnout.

Dalším právem kupujícího z vadného plnění je právo na poskytnutí přiměřené slevy, případně dokonce odstoupení od smlouvy, pokud:

• prodávající odmítl vadu odstranit nebo vadu neodstranil v přiměřené době,
• se vada projeví opakovaně,
• vada je podstatným porušením smlouvy, nebo
• z prohlášení prodávajícího nebo z okolností je zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro kupujícího.

Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující vadu sám způsobil. Vadou věci však není její opotřebení způsobené obvyklým užíváním věci. Toto obdobně platí též pro koupi použité věci. Spotřebitel však může práva z vadného plnění uplatnit pouze ve vztahu k vadě, která se projevila do dvou let od převzetí věci.

Vady věci se vytýkají prodávajícímu, u kterého věc byla koupena. Je-li však k opravě věci určena jiná osoba, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, vytkne kupující vadu tomu, kdo je určen k provedení opravy.

V souladu s ustanoveními zákona o ochraně spotřebitele má prodávající povinnost vyřídit reklamaci včetně odstranění vady bez zbytečného odkladu a informování spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po marném uplynutí této lhůty může spotřebitel od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu.

Zvláštní ustanovení o záruce na jakost

Poskytovatel záruky vydá kupujícímu nejpozději při převzetí věci záruční list (potvrzení o záruce za jakost). Záruční list musí být sepsán jasným a srozumitelným jazykem a obsahovat:

• údaj, že má kupující ze zákona právo vůči prodávajícímu na bezplatnou nápravu a že toto právo není zárukou za jakost dotčeno, a
• označení věci, na niž se záruka vztahuje, obsah záruky, jméno a bydliště nebo sídlo poskytovatele záruky, postup k uplatnění práv ze záruky a podmínky záruky.

Na platnost záruky nemá vliv, pokud její poskytovatel své povinnosti uvedené výše nesplní.

Oblast mimosoudního řešení spotřebitelských sporů

Na závěr této kapitoly je třeba ještě zmínit některá ustanovení § 20d až § 20y zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, který zakotvuje možnost řešit spotřebitelské spory mimosoudní cestou, konkrétně řízením podobajícím se řízení smírčímu. Spotřebitel, který se cítí jednáním podnikatele poškozen, tak není být odkázán pouze na poměrně složité a zdlouhavé soudní řízení, ale může obrátit na Českou obchodní inspekci (ČOI).

Spotřebitel má tedy podle zákona o ochraně spotřebitele právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb, dochází-li k plnění na území České republiky. V ostatních případech však jen tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky. Možnost mimosoudního řešení se netýká sporů ze smluv uzavřených:

• v oblasti zdravotních služeb poskytovaných pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem poskytování zdravotní péče, včetně předepisování, vydávání a poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků,
• v oblasti služeb obecného zájmu nehospodářské povahy,
• s veřejnými poskytovateli dalšího nebo vysokoškolského vzdělávání.

Podle současné právní úpravy může zprostředkovávat mediační řízení v oblasti spotřebitelských sporů zásadně ČOI, která má být zárukou nestrannosti a nezávislosti smírčího řízení. Dále se však počítá s pravomocí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pověřit i jiný subjekt mimosoudním řešením sporu, a to osobu, která o to písemně požádá a doloží splnění zákonem stanovených podmínek.

Další výjimkou (jak bylo zmíněno výše) jsou spory vyplývající z poskytování finančních, telekomunikačních a energetických služeb. Spory týkající se poskytování finanční služeb i nadále řeší takzvaní finanční arbitři, spory v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství pak Energetický regulační úřad (ERÚ) a spory v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb spadají do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vede seznam subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který naleznete na webových stránkách MPO ČR.

Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se zahajuje na návrh spotřebitele. K návrhu se přiloží doklad o skutečnosti, že se navrhovateli nepodařilo spor vyřešit s druhou stranou přímo, a další písemnosti dokládající tvrzené skutečnosti, jsou-li k dispozici. Návrh na zahájení mimosoudního řízení musí spotřebitel podat ČOI do jednoho roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u prodávajícího poprvé.

Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu musí být ukončeno do 90 dnů od jeho zahájení (s výjimkou případů zvlášť složitých, u nich je možné lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů). Výsledkem mimosoudního řešení spotřebitelského sporu má být zásadně uzavření dohody mezi podnikatelem a spotřebitelem. Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů se nezpoplatňuje. Náklady spojené s mimosoudním řešením spotřebitelských sporů si strany nesou samy. Samotný návrh pak lze, vedle písemné formy, podat rovněž ústně do protokolu nebo k jeho podání využít online formuláře.

Veřejnoprávní ochrana spotřebitele

Veřejnoprávní ochranu spotřebitele zajišťuje zejména zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších změn, který upravuje řadu podmínek podnikání významných z hlediska ochrany spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů, sdružení spotřebitelů a jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele, jakož i mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.

Ustanovení zákona o ochraně spotřebitele se vztahují na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky.

Zákon o ochraně spotřebitele vymezuje některé základní pojmy týkající se subjektů, předmětu a obsahu spotřebitelských vztahů:

• Spotřebitelem je fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu povolání. Spotřebitelem je tak pouze subjekt, který je konečným uživatelem výrobku nebo služby, které jsou určeny pro jeho osobní (konečnou) spotřebu.
• Výrobkem je věc, včetně práv a závazků s touto věcí souvisejících.
• Službou je jakákoli podnikatelská činnost, včetně práv a závazků s touto činností souvisejících. Služby se nejčastěji člení na služby věcné a služby osobní. Věcné služby souvisí s konkrétními movitými či nemovitými věcmi (opravy, údržba, služby čistíren), osobní služby se pak týkají člověka bezprostředně (kadeřnictví, restaurace).
• Dále zákon definuje pojmy jako výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou, obuv, hlavní část obuvi, useň, křišťálové sklo nebo výrobek porušující některá práva duševního vlastnictví (padělek, nedovolená napodobenina, výrobek porušující práva majitele patentu nebo užitného vzoru nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu, výrobek porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení).
• Prodávajícím je podnikatel, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby.
• Výrobcem je podnikatel, který zhotovil výrobek anebo jeho součást, vytěžil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval. Výrobcem je konečně i podnikatel, který se za výrobce označil.
• Dovozcem je podnikatel, který uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie.
• Dodavatelem je každý podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal výrobky prodávajícímu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.