Přestupky v podnikání a jiné správní delikty

I právnické osoby a podnikající fyzické osoby se mohou v rámci podnikatelské činnosti dopouštět přestupků a jiných správních deliktů. Dokument informuje také o přestupcích, ke kterým může docházet v podnikání a dále se věnuje přestupkovému řízení.

Přeskočit seznam kapitol

Podrobný obsah

Související právní předpisy:

Související právní průvodci:

Úvod

Problematika správního trestání je velmi obsáhlá a složitá kapitola veřejného práva. Účelem správního trestání je potrestat pachatele za porušení normy veřejného práva. Obecným termínem pro porušení normy veřejného práva je označení správní delikt. Ty se v právní teorii dále dělí na přestupky a jiné správní delikty (disciplinární delikty a pořádkové delikty).

Přestupky jsou tak jen jednou z podskupin správních deliktů. Ty nejsou (s výjimkou přestupků) komplexně upraveny pouze v jednom zákoně a hmotněprávní otázky jejich ukládání jsou roztříštěny v mnoha právních normách. Stěžejní úpravou procesu jejich projednání je pak zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.  Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen přestupkový zákon) je ke správnímu řádu v postavení právního předpisu speciálního s a použije se tehdy, když konkrétní problematika není přestupkovým zákonem výslovně upravena.

Správní delikty

Správní delikt je jedním z druhů deliktů, tedy porušení povinnosti stanovené zákonem. Objektem (chráněným statkem) správních deliktů je zájem na bezporuchovém výkonu veřejné správy. Za správní delikt je označováno protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá správní úřad (orgán) trest stanovený normou správního práva. Úprava správních deliktů je obsažena a značně roztříštěna v množství zákonů, které upravují danou oblast činnosti kontrolovanou veřejnou mocí.

Jednotlivými znaky správního deliktu tedy jsou:

1. Jednání jako projev vůle ve vnějším světě. Může jím být konání i opomenutí takového konání, ke kterému je odpovědná osoba povinna. V případě právnických osob jde o jednání fyzických osob (ředitelů, zaměstnanců), které je podle poměrů přičteno právnické osobě. Zde záleží na situaci, která předcházela porušení právního předpisu a na konkrétních okolnostech případu. Tak např. poškození věci bude přičteno pouze konkrétní fyzické osobě, neudržování stavby podle stavebního zákona naopak právnické osobě.

2. Protiprávnost znamená, že jednání je v rozporu s právem, tedy je porušena nebo nebyla splněna povinnost vyplývající z normy správního práva nebo uložená na základě zákona k tomu oprávněným orgánem.

3. Škodlivost znamená, že k tomu, aby jednání naplnilo znaky správního deliktu, musí být pro společnost škodlivé.

4. Správní delikty jsou v zákonech popsány prostřednictvím tzv. skutkové podstaty. Tou je jednoznačně určeno jednání, které je zákonem zakázáno. Skutková podstata se skládá ze 4 základních prvků, a sice objektu, objektivní stránky, subjektu a subjektivní stránky.

  • Objektem je právem chráněný zájem (např. zájem státu na řádném a včasném odvedení daně ze strany podnikatele).
  • Objektivní stránka záleží v jednání (ve formě konání či opomenutí), následku a v příčinné souvislosti mezi jednáním a následkem (tzv. kauzální nexus).
  • Subjektem je osoba, která za delikt odpovídá. Subjektem může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba. U fyzické osoby je třeba vzít v úvahu také její deliktní způsobilost. Pro fyzickou osobu je deliktní způsobilost spojena s určitou rozumovou a volní vyspělostí, věkem a příčetností (schopností ovládat své jednání a posoudit jeho následky). Deliktní způsobilost právnické osoby je spojena s její existencí.
  • Subjektivní stránka se u správních deliktů vyčerpává zaviněním, které lze definovat jako vnitřní psychický vztah pachatele k následku svého jednání. Platí, že postačuje zavinění z nedbalosti, pokud není zákonem stanoven požadavek, že jednání musí být úmyslné (u správních deliktů převažuje pouhá nedbalost).

5. Trestnost je skutečnost, že se spácháním deliktu spojuje zákon hrozbu uložení trestu.

Druhy správních deliktů

Již bylo výše řečeno, že úprava správních deliktů je roztříštěná mezi více různých zákonů. V celém právním řádu můžeme i přesto rozlišovat následující skupiny správních deliktů:

  1. přestupky
  2. správní disciplinární delikty
  3. tzv. správní pořádkové delikty

Pro účely tohoto textu, který se věnuje správním deliktům, které mohou být spáchány při podnikání, se budeme podrobněji věnovat přestupkům. Jen pro úplnost však naznačíme i ostatní druhy správních deliktů, i když se s nimi podnikatelé setkají jen obtížně.

Správní disciplinární delikty

Správním disciplinárním deliktem jsou delikty fyzických osob, které jsou ve zvláštním vztahu k určité veřejné instituci, se zvláštními právy a povinnostmi vyplývajícími ze služebního, zaměstnaneckého nebo členského poměru fyzické osoby k instituci. Půjde nejčastěji o státní instituce, profesní komory atd. Subjektem takového deliktu může být pouze osoba příslušející k dané instituci.

Správní pořádkové delikty

Správní pořádkové delikty nemusí být u právnických osob nijak vzácné. Jedná se o delikty spočívající v tom, že odpovědný subjekt nesplnil povinnost uloženou právním předpisem odpovídajícím způsobem, a správní orgán nutí povinnou osobu k jejímu řádnému splnění. Právě účel pořádkového deliktu (prosazení porušených nebo nesplněných povinností) je odlišný od ostatních správních deliktů. Sankce je většinou pokuta se stanovenou horní hranicí a lze ji uložit i opakovaně (na rozdíl od ostatních správních deliktů). Skutkové podstaty a sankce jsou obsaženy v řadě zákonů. Pořádkové delikty se projednávají ve správním řízení.

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme