Přestupky v podnikání a jiné správní delikty

Skutkové podstaty přestupků ve vztahu k podnikání podle přestupkového zákona

Jak již bylo řečeno, konkrétní přestupky jsou upraveny v zákoně o některých přestupcích. Jejich výčet však, jak vyplývá ze samotného jeho názvu, není úplný. tů za jejich spáchání ukládaných.

Příklady přestupků ze zákona o některých přestupcích (č. 251/2016 Sb.)

Přestupky na úseku podnikání (§9 zákona o některých přestupcích):

• A) „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost bez veřejnoprávního oprávnění, je-li požadováno.“ Takovou činností se rozumí činnost podnikatelská, tj. soustavná činnost, prováděná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku a zároveň za předpokladu, že k provádění takové činnosti je vyžadováno zvláštní oprávnění. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.
  • Přestupkem podle tohoto ustanovení nebude provozování činnosti, která je předmětem živnosti (ať už volné, řemeslné, vázané či koncesované) bez živnostenského oprávnění. Toto jednání je kvalifikováno podle živnostenského zákona, který projednává a postihuje správním trestem obecní živnostenský úřad. Tento přestupek tedy postihuje jen neoprávněné provozování obchodní, výrobní nebo jiné výdělečné činnosti, k níž není třeba živnostenské oprávnění.
  • Zároveň se nebude jednat o přestupek podle zákona o některých přestupcích, pokud půjde o trestný čin neoprávněného podnikání podle §251 TZ. U trestného činu je vyžadován větší rozsah neoprávněného provozování výdělečné činnosti, tedy způsobí-li svým jednáním značnou škodu, nebo získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Veškerá činnost, která nedosáhne hodnot stanovených pro trestný čin, je přestupkem.
• B) „Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost: uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o své obchodní firmě, a nemá-li ji, o svém jménu, sídle, zápisu do obchodního rejstříku, včetně oddílu a vložky, nebo do jiného veřejného rejstříku, popřípadě do jiné evidence, pokud jde o osobu nezapsanou ve veřejném rejstříku, a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku, popřípadě v jiné evidenci nebo uložit listinu do sbírky listin, nebo používat při podnikání svou obchodní firmu, a nemá-li ji, své jméno.
  • Sankcí za tento přestupek může být peněžitá pokuta až do výše 100 000 Kč nebo i zákaz činnosti do 1 roku spolu s pokutou.
  • Cílem uvedeného ustanovení je postihnout přestupky, které jsou způsobilé vyvolat nejasnost v obchodních vztazích. Pro obchodní firmu platí, že se jedná o název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Podnikatel je povinen jednat v rámci svého podnikání pod svou obchodní firmou. Na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku se ustanovení o firmě nevztahují. Podnikající fyzická osoba činí právní úkony pod svým jménem a příjmením, a pokud není zapsána v obchodním rejstříku, může u svého jména nebo příjmení užívat při podnikání odlišující dodatek nebo další označení za předpokladu, že nepůsobí klamavě.

Přestupky na úseku porušování porušování práv k obchodní firmě dle §10 zákona o některých přestupcích

„Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně užívá obchodní firmu nebo jakékoliv označení zaměnitelné s obchodní firmou nebo označením příznačným pro jiného podnikatele.“

• Jedná se vlastně o veřejnoprávní postih nekalé soutěže podle občanského zákoníku. Nekalosoutěžním jednáním je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.
• Podstatou tohoto přestupku je postih jednání, kdy může dojít k vyvolání nebezpečí záměny a parazitování na pověsti podniku, výrobku či služeb jiného.
• I u tohoto přestupku postačuje k protiprávnímu jednání zavinění z nedbalosti a úmyslné jednání je postihováno trestním zákoníkem. Konkrétně jde o § 248 trestního zákona zákoníku o porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a § 268 trestního zákona zákoníku o porušování porušení práv k ochranné známce a k jiným označením.
• Správním trestem může být pokuta až do výše 50 000 Kč.

Přestupky podle živnostenského zákona (č. 455/1991 Sb.)

Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.) obsahuje (vzhledem k jiným zákonům) v části páté hlavě II několik ustanovení týkající se přestupků fyzických osob a přestupků právnických a podnikajících fyzických osob.

Podle § 62 ŽZ se právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem:

• nezajistí výkon činností, u živností u kterých to zákon vyžaduje, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti nebo nevede a neuchovává po zákonem stanovenou dobu o těchto osobách evidenci anebo neuchovává po zákonem stanovenou dobu kopie dokladů o jejich odborné způsobilosti,
• neoznámí živnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací nebo ukončení výkonu jeho funkce,
• nepředloží živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou nebo neoznámí živnostenskému úřadu ukončení výkonu jeho funkce,
• neustanoví nového odpovědného zástupce, je-li k tomu povinna,
• v rozporu s § 17 odst. 3 ŽZ neprokáže na žádost živnostenského úřadu právní důvod pro užívání provozovny, nebo oprávněnost umístění mobilní provozovny, neoznámí předem zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně,
• neustanoví osobu odpovědnou za činnost provozovny,
• neoznačí provozovnu dle příslušných ustanovení ŽZ,
• umožní prodejem zboží nebo poskytováním služeb pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštními právními předpisy,
• poruší některou z podmínek stanovených nebo změněných živnostenským úřadem pro provozování koncesované živnosti,
• bez ohlášení provozuje činnost, která je oborem činnosti živností volné,
• neoznačí sídlo nebo odštěpný závod, nebo
• neprokáže kontrolnímu orgánu způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu,
• neidentifikuje účastníka smluvního vztahu nebo předmět smluvního vztahu, nebo nevede evidenci o účastnících nebo předmětu smluvního vztahu, nebo nemá tuto evidenci přístupnou v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází,
• neeviduje nebo neuchovává identifikační údaje podle § 31 odst. 6 ŽZ,
• v rozporu s § 31 odst. 7 ŽZ koupí zboží nebo ho přijme do zástavy nebo zprostředkuje jeho nákup,
• nezajistí, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka,
• nezajistí, aby jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti,
• neoznámí pokračování v provozování živnosti,
• nevydá na žádost zákazníka doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, nebo na dokladu neuvede zákonem stanovené údaje,
• v rozporu s § 31 odst. 15 ŽZ nesdělí na žádost živnostenského úřadu, zda provozuje živnost, nebo nedoloží doklady prokazující provozování živnosti,
• neoznámí při ukončení činnosti v provozovně živnostenskému úřadu adresu místa, kde lze vypořádat případné závazky,
• zaměstnává zaměstnance, kteří nemají způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy nebo znalost bezpečnostních předpisů anebo předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví,
• neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti, nebo nepředloží doklady o nich, s výjimkou neoznámení změny oboru činnosti u živnosti volné,
• neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o koncesi, nebo nepředloží doklady o nich.

Podnikatel se také dopustí správního deliktu, pokud provozuje živnost, aniž by měl živnostenské oprávnění, nebo není schopen prokázat oprávněnost výkonu živnosti.

Správním trestem za nesplnění povinnosti může být pokuta, a to s horní hranicí v rozmezí od 1 000 000 Kč do 10 000 000 Kč podle provinění.

Odpovědnost podnikatele za přestupek zaniká také uplynutím promlčecí doby. Ta je obecně jednoletá, přičemž u přestupků, za něž lze uložit pokutu s horní hranicí ve výši alespoň 100 000 Kč.

K projednání přestupku podle živnostenského zákona jsou v prvním stupni příslušné obecní živnostenské úřady.

Přestupky podle celního zákona (č. 242/2016 Sb.)

Přestupkem podle celního zákona je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a není zároveň trestným činem. K odpovědnosti postačí i zavinění z nedbalosti.

Skutkovou podstatu přestupku naplní ten, kdo:

1. doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie,
2. odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie,
3. poruší celní závěru v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie,
4. přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán přestupek,
5. v rozporu s §10 celního zákona neuchovává informace po dobu nejméně 10 let,
6. nesplní některou z povinností souvisejících se zadržením zboží nebo dopravního prostředku, a dále ten, kdo:
7. poruší některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v
   • pro propuštění zboží do režimu nebo pro nakládání se zbožím, nebo
   • pro propuštění zboží do navrhovaného celního režimu za použití zjednodušeného celního prohlášení a jiných zjednodušení.

Jako sankce může být uložena pokuta do výše 4 000 000 Kč nebo propadnutí zboží, případně obě tyto sankce vedle sebe. U právnické osoby a podnikající fyzické osoby je zvláštnost, že jí lze uložit správní trest zákazu činnosti.

Celní zákon stanoví také zvláštní liberační důvod, a sice že pachatel oznámil správci cla nesprávnost v jím podaném prohlášení nebo oznámení a poskytl veškerou součinnost k opravě tohoto prohlášení nebo oznámení. Neplatí však v případě, kdy nesprávnost měla vliv na výši stanoveného cla a nebyla oznámena správci do 60 dnů po právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno celní řízení. Odpovědnost zaniká, i pokud poskytla součinnost osoba, která s pachatelem odpovídá za celní dluh společně a nerozdílně..

Přestupky podle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.)

Povinnosti, které tento zákon stanoví, jsou závazné pro každého plátce daně.

Podnikateli, který nesplní ve stanovené lhůtě povinnost nepeněžité povahy vyplývající z daňového řádu nebo zvláštního daňového zákona nebo povinnost mu uloženou správcem daně a dále povinnost mlčenlivosti, může správce daně  uložit pokutu do výše 500 000 Kč. Opakovaně lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, nevedlo-li předchozí uložení pořádkové pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá.

Pokutu lze uložit nejpozději do tří let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy a pořádková pokuta je splatné do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

Tyto pokuty lze uložit i v tzv. zjednodušeném řízení, a to v případě, že tato nepřesahuje 5 000 Kč a pokud ten, komu je pokuta ukládána, její důvody a výši uzná a současně pokutu uhradí na místě. Takto uložená pokuta je pak splatná zaprotokolováním rozhodnutí – v protokolu musí být uvedena výše a důvody ukládané pokuty. Osoba, které byla takto uložena pokuta, obdrží stejnopis protokolu i bez vyžádání. Proti rozhodnutí o udělení pokuty ve zjednodušeném řízení se nelze odvolat.

Přestupky podle Zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (č. 253/2008 Sb.)

Dalším zákonem, který obsahuje zvláštní ustanovení o přestupcích je zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Skutkové podstaty jednotlivých správních deliktů jsou upraveny v ust. § 43 – 53 tohoto zákona, namátkou lze uvést například:

• nesplnění povinností k prevenci (§ 48),
• porušení povinností úvěrovými a finančními institucemi (§ 49),
• neplnění oznamovací povinnosti při přeshraničních převozech (§ 50).

Pachatelem zde může být pouze osoba, která je nadána zvláštními pravomocemi, či se dopouští jednání podle tohoto zákona.

Přestupky podle Zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví (č. 355/2014 Sb.)

Dalším zákonem, který obsahuje zvláštní ustanovení o přestupcích je zákon o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví č. 355/2014 Sb., který nahrazuje dosavadní zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví č. 191/1999 Sb.

I. Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dle § 31 zákona č. 355/2014 Sb. dopustí přestupku na úseku dozoru nad dodržováním povinností a zákazů v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví tím, že:

• a) nakládá se zbožím porušujícím právo duševního vlastnictví,
• b) jako osoba, které bylo celním úřadem pozastaveno propuštění zboží nebo ponecháno zadržené zboží, které je podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví, s takovým zbožím nakládá,
• c) jako osoba, která poskytla jistotu bankovní zárukou, neposkytne novou jistotu tak, jak stanoví § 25 zákona č. 355/2014 Sb.

Správní trest, který lze za přestupek podle písm. a) a b) uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, je pokuta do výše 10 000 000 Kč. Za přestupek podle písm. c) je možno uložit pokutu ve výši neposkytnuté jistoty.

II. Dále se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dle § 32 zákona č. 355/2014 Sb. dopustí správního deliktu na úseku opatření v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví v součinnosti s držitelem rozhodnutí pro vnitrostátní trh nebo s držitelem rozhodnutí tím, že:

1. jako držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh:
   • a) neoznámí určenému celnímu úřadu skutečnost, která může být důvodem zrušení rozhodnutí pro vnitrostátní trh, nebo změnu údajů uvedených v tomto rozhodnutí, nebo tuto skutečnost nebo změnu údajů neoznámí ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem,
   • b) použije informace poskytnuté celním úřadem v rozporu s § 12 odst. 3 tohoto zákona, nebo
   • c) v rozporu s § 17 odst. 3 tohoto zákona nevrátí celnímu úřadu vzorky zboží nebo neprokáže celnímu úřadu jejich zničení nebo poškození.
2. jako držitel rozhodnutí se podnikatel dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s nařízením Evropské unie:
   • a) neoznámí určenému celnímu úřadu skutečnost, která může být důvodem zrušení rozhodnutí, nebo změnu údajů uvedených v rozhodnutí,
   • b) použije informace poskytnuté celním úřadem, nebo
   • c) nevrátí celnímu úřadu vzorky zboží.

Za přestupek spáchaný podle § 32 uvedeného zákona se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.

III. Podle § 33 zákona č. 355/2014 Sb. se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku na úseku bezúplatného převodu padělků tím, že:

1. právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nakládá se zbožím v rozporu s podmínkami jeho bezúplatného převodu k humanitárním účelům,
2. právnická osoba se jako přejímající organizace:
   • a) nepřijme opatření k zabránění zneužití padělků a jejich opětovnému uvedení na trh,
   • b) nevyužívá padělky pouze ke stanoveným humanitárním účelům, nebo
   • c) nezajistí úpravu padělků převedených k humanitárním účelům.

Za přestupek je v tomto případě možno uložit pokutu do výše 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo c); nebo pokutu do výše 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. b).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.