Metody snižování podnikatelského rizika: Přesun rizika na jiné podnikatelské subjekty



Akontace

Do oblasti přesunu rizika patří i požadavek akontace, což je částečné placení předem, většinou jako první splátka kupní ceny. Vyjadřuje se obvykle v procentech z celkové ceny plnění. Jejím účelem je snížit riziko dodavatele, plynoucí z kontraktu (například v důsledku odstoupení objednatele), ale používá se i pro částečné financování zakázky. Kupující v případech velkých kontraktů může krýt svoje riziko, spočívající v platbě předem, požadavkem na vystavení bankovní záruky pro případ, že by dodavatel nesplnil svůj závazek.

Variantou úplné, tj. 100% akontace je platba předem, což je ovšem u běžných obchodních případů mezi dlouhodobými partnery neobvyklé; v současných podmínkách Česka se ale s tímto postupem setkáme zejména v případech, kdy spolu obchodují kapitálově slabí partneři nebo partneři, kteří k sobě nemají dostatek důvěry.

Bankovní (finanční) záruka

V případě bankovní, podle NOZ finanční záruky se banka na základě žádosti svého klienta zavazuje vyplatit určitou peněžní částku oprávněné osobě, pokud budou splněny podmínky stanovené v záruční listině. Podle § 313 a násl. obchodního zákoníku bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Podle § 2029 odst. 1 NOZ finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Je-li výstavcem banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, jedná se o bankovní záruku. Banka, resp. výstavce ručí za splnění zajištěného závazku do výše částky a za podmínek stanovených v záruční listině. Nevyplývá-li ze záruční listiny něco jiného, nemůže banka uplatnit námitky, které by byl oprávněn vůči věřiteli uplatnit dlužník, a je povinna plnit své povinnosti, pokud o to byla písemně požádána věřitelem.

Záruční listina není cenným papírem, a není s ní tedy možné jako s cenným papírem obchodovat.

Rozlišujeme různé druhy záruk (především platební a neplatební, kdy se výstavce – banka – zavazuje vyplatit stanovenou částku, pokud klient poruší jiný závazek – například nedodrží podmínky dodávky či záruky), přičemž v mezinárodním obchodě se při poskytování záruk používají podmínky Mezinárodní obchodní komory v Paříži (Jednotná pravidla pro smluvní záruky), které mají povahu všeobecných obchodních podmínek podle § 273 odst. 1 obchodního zákoníku, resp. podle § 1751 NOZ.

Převzato z knihy Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích vydané nakladatelstvím Grada v roce 2013