Smlouvy o převodech cenných papírů – akcií
K převodu akcií bez ohledu na jejich formu či podobu dochází vždy smlouvou, která představuje právní důvod (titul) převodu. Avšak právě v závislosti na formě a podobě akcií zákon podmínky převodu modifikuje.
Smlouva o převodu akcií, resp. kupní smlouva, se řídí ustanoveními OZ o koupi, a to o koupi věci movité, jelikož akcie je ze zákona věcí movitou, ať již hmotnou či nehmotnou. Smlouva o převodu akcií na jméno nemusí mít ze zákona písemnou formu. Kupující (nabyvatel) akcie se stává vlastníkem akcie, i když prodávající neměl právo tento cenný papír (akcii) převést, pokud byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění převodce (prodávajícího) vlastnické právo převést na základě řádného titulu.
Závazek převést zaknihovaný cenný papír (akcii) je splněn registrací převodu provedenou v centrální evidenci cenných papírů, kterou vede centrální depozitář, a to na základě příkazu k registraci převodu. V praxi ke změně stávajícího zápisu dochází na základě pokynu převodce k prodeji zaknihovaného cenného papíru při současném udělení pokynu nabyvatele k jeho koupi.
K převodu akcie na jméno, jakožto zákonného cenného papíru na řad, dochází písemným prohlášením, které je zaznamenáno zpravidla na rubu listiny – akcie (od toho rubopis nebo indosament), a smlouvou k okamžiku jeho předání. Každý nový majitel, který chce uplatňovat práva spojená s akcií na jméno, musí nejprve prokázat, že mu svědčí nepřetržitá řada rubopisů. Co se týče právní úpravy rubopisu, odkazuje OZ na zákon směnečný a šekový.
Odlišnou otázkou je prokázání přechodu práva k cennému papíru jeho novým majitelem ve vztahu ke společnosti. To nastává teprve zápisem do seznamu akcionářů poté, co nový majitel cenného papíru přechod vlastnického práva k němu na svoji osobu společnosti prokáže, a to jeho předložením.
Listinné akcie na jméno se převádí smlouvou, která nemusí mít písemnou formu. Dále je k převodu listinných akcií na jméno nutný rubopis a jejich předání nabyvateli. Pokud seznam akcionářů nahrazuje výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů, spadá účinnost smlouvy ve vztahu ke společnosti v jedno se splněním závazku převést cenný papír.
Při převodu zaknihovaných akcií nezáleží na jejich formě, případně druhu, neboť převod se vždy realizuje stejným způsobem. Právním titulem je tedy vždy smlouva, ale způsobem (modem) převodu je zápis převodu do seznamu akcionářů či do příslušné evidence cenných papírů.
Rubopis (indosament)
Rubopis je speciálním směnečněprávním způsobem převádění práv ze směnky, který upravuje zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový v platném znění (dále jen „zákon směnečný a šekový“). Nicméně úprava rubopisu v zákoně směnečném a šekovém má univerzální platnost, neboť skoro všechny právní předpisy upravující cenné papíry, tedy i akcie, odkazují na použití úpravy směnečného práva ve vztahu k převodům práv z těchto cenných papírů, resp. akcií rubopisem.
Tak je tomu v případě akcií, kdy ustanovení § 269 ZOK – „Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele“ – ve spojení s ustanovením § 1103 OZ – „Vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jako i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky.“ – odkazuje na přiměřené použití předpisů upravujících směnky.
Indosament musí být bezpodmínečný a jakákoli podmínka, na níž byl učiněn závislým, platí podle zákona směnečného a šekového za nenapsanou. Částečný rubopis je neplatný. Indosament musí být napsán na akcii nebo na list s ní spojený (alonž, přívěsek) a musí jej podepsat indosant, tedy ten, kdo akcii rubopisem převádí.
Akcie na jméno
Akciová společnost, která vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů. Vydala-li společnost zaknihované akcie na jméno, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů. Do seznamu akcionářů se zapisuje:
- a) název druhu akcie (pokud mají být vydány akcie více druhů),
- b) jmenovitá hodnota akcie,
- c) jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře,
- d) číslo bankovního účtu,
- e) číselné označení listinné akcie,
- f) změny zapisovaných údajů,
- g) oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva.
Vlastnické právo k zaknihovanému cennému papíru se nabývá zápisem zaknihovaného cenného papíru na účet vlastníka. Zápis do evidence se provede na základě příkazu oprávněné osoby. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu. Jestliže osoba dává příkaz k zápisu do evidence investičních nástrojů vedené centrálním depozitářem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře, účastník centrálního depozitáře ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence investičních nástrojů osoba, která tuto evidenci vede.
Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů (zaknihovaných akcií), vydá majiteli účtu vedenému v této evidenci (akcionář) nebo emitentovi investičního nástroje (akciová společnost) vedenému v této evidenci výpis z evidence. Centrální depozitář vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka.
Vede-li společnost seznam sama, je povinna do něj promítnout všechny změny bez zbytečného odkladu poté, co jí je změna prokázána. Společnost je dále povinna každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost vydat opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti. V takovém případě je společnost oprávněna požadovat pouze úhradu nákladů s tím spojených, tedy náklady na pořízení a zaslání opisu.
Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána. ZOK upravuje zákonnou domněnku, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů. V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva. Je tak ve vlastním zájmu akcionáře, aby společnosti své postavení akcionáře řádně a včas doložil.
V této souvislosti upozorňujeme, že v případě akciové společnosti je ohledně účasti na valné hromadě rozhodující, koho společnost jako akcionáře eviduje k rozhodnému dni. Ten předchází konání valné hromady a společnosti slouží ke zjištění aktuálního seznamu akcionářů ve vztahu ke svolané valné hromadě. Pokud by tak nový akcionář chtěl společnosti skutečnost, že se stal jejím akcionářem, doložit až na samotné valné hromadě, nebude to bránit jeho zápisu do seznamu akcionářů, avšak valné hromady se v postavení akcionáře účastnit nebude – k zápisu totiž dojde až po uplynutí rozhodného dne.
Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno společnosti. Stanovy mohou převoditelnost akcií na jméno omezit, nikoliv však vyloučit. Omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změna je účinná dnem zápisu této skutečnosti do obchodního rejstříku.
V případě, že je převoditelnost akcií na jméno podmíněna souhlasem orgánu společnosti, pak smlouva o převodu těchto akcií nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Stanovy mohou dále určit, v jakých případech a za jakých podmínek je příslušný orgán společnosti povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout. Nerozhodne-li příslušný orgán společnosti do 2 měsíců od doručení žádosti, ačkoli tak byl dle stanov povinen učinit, platí, že souhlas byl udělen.
Odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu akcie na jméno udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno rozhodnutí o odmítnutí udělení souhlasu s převodem akcie.
Je-li převoditelnost akcií omezena jiným způsobem než udělením souhlasu orgánu společnosti (může se stát například v důsledku uzavření zástavní smlouvy k cennému papíru) a akcionář akcii převede v rozporu s daným omezením, je převod akcií neplatný.
Z výše uvedeného vyplývá, že při převodech akcií na jméno je pro nabyvatele (kupujícího) důležité seznámit se stanovami společnosti, která dané akcie vydala (emitovala) a v případě stanovami zakotveného omezení jejich převodu i se všemi podmínkami, jejichž splnění je k platnému převodu nezbytné. Stanovy každé akciové společnosti je společnost povinna zakládat do sbírky listin vedené příslušným rejstříkovým soudem, a to včetně jejich úplného znění, které se vyhotovuje v návaznosti na jakoukoliv jejich změnu. Elektronické vyhotovení stanov každé společnosti je veřejnosti přístupné náhledem do obchodního rejstříku nebo fyzicky ve sbírce listin vedené příslušným rejstříkovým soudem (krajské soudy, příp. Městský soud v Praze).
Převody listinných akcií na jméno
Jak bylo zmíněno výše, k převodu listinné akcie na jméno jakožto cenného papíru na řad (ordrepapíru) dochází smlouvu, která nemusí mít písemnou formu, rubopisem (indosamentem) a předáním akcie nabyvateli. Účinnost převodu vůči společnosti je pak podmíněna oznámením změny akcionáře společnosti včetně předložení rubopisované akcie. Jiné způsoby účinného převodu listinných akcií na jméno zákon neumožňuje. Pojem rubopis vyjadřuje skutečnost, že převodní zápisy se zpravidla píší na rubu akcie (cenného papíru), jedná se tedy o technickou stránku samotného převodu práv z akcie.
Při převodu práv spojených s akcií dochází k dvoustrannému vztahu mezi dosavadním majitelem listinné akcie na jméno, který práva převádí – převodcem (indosantem) a osobou, na kterou jsou práva převáděna – nabyvatelem (indosatářem) jako důsledek převodu vlastnictví k akcii.
Obsah rubopisu bude vždy sestávat minimálně ze tří částí:
- část převodní (transportní), kterou dává převodce najevo svůj úmysl akcii převést,
- určení nového majitele akcie,
- podpis indosanta (převodce).
Dále mohou vedle výše uvedeného minimálního obsahu existovat další doložky, např. datum převodu.
Vzorový rubopis vypadá následovně:
Za (jednoznačná identifikace převodce), na řad (jednoznačná identifikace nabyvatele)
V ________________ dne ________________
Podpis převodce (včetně funkce, pokud je převodcem společnost)
Nabyvatel cenného papíru na jméno svůj podpis na rubopis připojovat nemusí, to činí až v případě převodu na dalšího nabyvatele.
Naproti tomu některé doložky v souvislosti s rubopisem přípustné nejsou. Jedná se zejména o podmíněné rubopisy – v takovém případě zákon nečiní takový rubopis neplatným, ovšem doložka vyjadřující jeho podmíněnost, je považována za nenapsanou (nulitní). Dále jde o tzv. rubopis na „majitele“, kdy indosant hodlá takovýmto rubopisem přeměnit akcii na jméno na akcii na majitele (cenný papír na doručitele). Tuto situaci upravuje § 12 zákona směnečného a šekového, který stanoví, že zní-li indosament na majitele, platí za nevyplněný. Indosant by totiž byl současně indosatářem.
Co se týče umístění rubopisu na akcii, pak obecný předpis o umístění neexistuje. Indosament je tedy možné umístit na akcii kamkoli, ale zpravidla je umisťován na rubu akcie (na opačné straně), případně na alonž (přívěsek s cenným papírem pevně a neoddělitelně spojený). Alonž své praktické využití nachází v případě, kdy dojde k úplnému zaplnění rubové strany cenného papíru indosamenty).
Rubopis má zejména účinky převodní, tj. indosament je prostředkem a způsobem převodu veškerých práv dosavadního majitele akcie (akcionáře) – indosanta na jinou osobu a jehož prostřednictvím jsou na tuto osobu – nabyvatele převedena veškerá práva z listinné akcie na jméno. Indosamentem tedy dosavadní majitel akcie svá práva spojená s akcií převádí a nový majitel je nabývá. Důvodem vzniku práv nového majitele není skutečnost, že tato práva měl původní vlastník akcie (indosant), ale skutečnost, že se indosatář stal pravým vlastníkem akcie; jedná se tedy o tzv. originární nabytí práv.
Proto také nový vlastník akcie není právním nástupcem indosantovým. Práva indosantova k akcii nepřecházejí, ale mizí a u nabyvatele (indosatáře) se objevují práva zcela nová svým obsahem blízká právům indosanta. Tak i nabyvatel v dobré víře může nabýt vlastnictví akcie od indosanta, o kterém se později prokáže, že vlastníkem akcie nikdy nebyl. Neuplatní se tak zásada občanského práva, že nikdo nemůže převést více práv než sám má.
S tím souvisí zákonem definovaná fikce, že ten, kdo má v rukou listinou akcii na jméno, která k němu došla po zákonem definované a nepřerušené řadě indosací, je majitelem této akcie. Rozhoduje tedy pouze, zda akcie obsahuje sled formálně správných a na sebe navazujících rubopisů, tj. zda formálně správně došla akcie k této osobě.
V případě, že někdo pozbude akcie jakýmkoli způsobem, není nový majitel, který prokáže své právo způsobem uvedeným výše (nepřetržitou řadou rubopisů), povinen akcii vydat, ledaže ji nabyl ve zlé víře nebo se při nabývání akcie provinil hrubou nedbalostí. Tedy ten, kdo tvrdí, že mu svědčí lepší právo k akcii, než jejímu formálně legitimovanému vlastníkovi, se může domáhat vydání listiny. V takovém případě však musí prokázat nejen tento objektivní vztah, tedy že držitel akcii řádně nezískal, ale i zlou víru či hrubou nedbalost držitele akcie při jejím nabývání.
S výše uvedeným souvisí legitimační účinek rubopisu, tj. nutnost identity držitele akcie s osobou na akcii uvedenou. Právě tato osoba má na plnění (výkon práv) právo. První takovou osobou je dle zákona směnečného a šekového remitent, tj. v případě listinných akcií na jméno upisovatel (první indosant), který musí být na akcii uveden od počátku. Další majitelé akcie na jméno vyplývají právě z rubopisů. Vždy musí být dána identita mezi upisovatelem a prvním indosantem (převodcem) a pak vždy mezi předchozím indosatářem a indosantem. Tedy u osoby, která akcii předkládá, identita této osoby a posledního indosatáře. Zákon považuje přeškrtnuté rubopisy (a to z jakéhokoli důvodu – i neoprávněného) za nenapsané, tedy k nim nelze při zkoumání řady rubopisů přihlížet.
Příklad listinné akcie na jméno:
Emitent:
AKCIOVÁ SPOLEČNOST a.s.
se sídlem: ……………………………………., PSČ …………………….., IČO: ……………………..
spisová značka: ……………………….
jedna
AKCIE
na jméno
základního druhu
číslo akcie: C001
jmenovitá hodnota
100 000 Kč
slovy: jedno sto tisíc korun českých
splaceno: 100 %
akcionář: jméno a příjmení/název, bydliště/ sídlo, IČO/dat.nar.
výše základního kapitálu v den emise: 10 000 000 Kč
(celkový počet akcií k datu emise je 100 ks kmenových listinných akcií na jméno o nominální hodnotě každé akcie 100 000 Kč)
Datum emise: …………………………..
……………..…………………………………..
Předseda představenstva
Akcie na majitele
Akciová společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír. Akcionáři obecně nejsou oprávněni požadovat vydání svých imobilizovaných akcií z hromadné úschovy.
Akciová společnost, jejíž stanovy to umožňují, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti (příslušnou licenci uděluje Česká národní banka jako orgán dohledu nad kapitálovým trhem) nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů, obchodníkem s cennými papíry oprávněným poskytovat investiční službu úschova a správa investičních nástrojů nebo se zahraniční osobou s obdobným předmětem činnosti, která je oprávněna poskytovat služby v České republice.
Akciová společnost, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů.
Vynětí imobilizovaných akcií na majitele z hromadné úschovy je přípustné pouze tehdy, dojde-li současně ke změně jejich formy nebo podoby anebo budou-li současně svěřeny do úschovy jinému schovateli postupem podle zákona.
Na evidenci imobilizovaných cenných papírů se přiměřeně použijí ustanovení upravující evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů – viz dále.
Zaknihované akcie
Stanovy společnosti mohou převoditelnost zaknihovaných akcií na jméno či majitele omezit. Platí, že v případě, že je převoditelnost zaknihovaných akcií podmíněna souhlasem orgánu společnosti, smlouva o převodu těchto akcií nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak.
Stanovy mohou dále určit, v jakých případech a za jakých podmínek je příslušný orgán společnosti povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je naopak povinen souhlas odmítnout. Nerozhodne-li příslušný orgán společnosti do 2 měsíců od doručení žádosti, ačkoli tak byl dle stanov povinen učinit, platí, že souhlas byl udělen.
Odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu zaknihované akcie udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno rozhodnutí o odmítnutí s převodem akcie.
Centrální depozitář vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů na základě smlouvy s emitentem. Centrální depozitář předá emitentovi výpis z evidence emise při vydání nebo zrušení emise cenného papíru nebo na žádost emitenta. výpis z evidence emise obsahuje údaje o majiteli účtu, na kterém je cenný papír evidován, počet kusů cenného papíru, údaje o správci nebo jiné osobě oprávněné vykonávat práva spojená s těmito cennými papíry a další údaje stanovené osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů.
Centrální depozitář zahrne do výpisu též informace, které obdržel od majitele účtu zákazníků. Pro účely výpisu z evidence emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit centrálnímu depozitáři údaje o majiteli účtu vlastníka a další údaje jím stanovené (mohou být upraveny v provozním řádu). Centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář poskytne České národní bance na její žádost výpis z evidence emise akcií banky. Centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář na základě této žádosti vyzve prostřednictvím svých účastníků všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií, které jsou na účtu zákazníků evidovány, a tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise.
Převod zaknihované akcie je vůči společnosti účinný, bude-li jí prokázána změna osoby vlastníka akcie výpisem z účtu vlastníka nebo dnem doručení či převzetí výpisu z evidence emise akcií podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Práva spojená se zaknihovanou akcií vykonává osoba, která je zapsaná v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni jako vlastník akcie, a není-li stanoven rozhodný den, ke dni, kdy právo uplatňuje, ledaže bude prokázáno, že zápis v evidenci zaknihovaných cenných papírů neodpovídá skutečnosti.
Převádí-li se zaknihovaná akcie na nového vlastníka, dochází k převodu vlastnictví v okamžiku zápisu na účet zákazníků. Majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka, nejpozději však do závěrky dne. Změna se zapíše k okamžiku zápisu na účet zákazníků. Převádí-li se zaknihovaná akcie a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka, přičemž i zde se změna zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne.
Pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, stává se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést. Uvedené pravidlo neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.
Obchodník s cennými papíry, který obstaral převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence.
Pokud se uskuteční převod investičního nástroje na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, dává příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence organizátor regulovaného trhu, provozovatel mnohostranného obchodního systému nebo provozovatel vypořádacího systému.
Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vydá majiteli účtu vedeného v této evidenci nebo emitentovi investičního nástroje vedeného v této evidenci výpis z evidence. Centrální depozitář vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka.