Převody majetkové účasti v obchodních společnostech

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je společností, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí společně a nerozdílně za dluhy společnosti do výše, v jaké nesplnili své vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Zápis společnosti do obchodního rejstříku je současně dnem, ke kterému se váže vznik společnosti. Společnost se řadí mezi kapitálové společnosti, ačkoli se nejedná o čistě kapitálovou společnost, na rozdíl od akciové společnosti. Objevují se totiž u ní určité prvky společností osobních, zejména ručení společníků za závazky společnosti (třebaže omezené). Právě osobní ručení je odlišností od společností ryze kapitálových.

Účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti je vyjádřena jeho podílem na společnosti. Výše podílu se určuje poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů, přičemž podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. Ve společnosti však mohou existovat různé druhy podílů, kdy jejich druh a obsah práv s nimi spojených upravuje společenská smlouva. Ta může rovněž určit, že společník může vlastnit více podílů, a to i různého druhu.

Společenská smlouva může upravit i podíly, s nimiž není spojeno hlasovací právo. Platí však určité omezení a ve společnosti musí být nutně alespoň jeden podíl, s nímž hlasovací právo naopak spojeno je. Pokud jde o hlasování na valné hromadě společnosti, platí, že i společník, jehož podíl není s hlasovacím právem spojen, není z hlasování na valné hromadě vyloučen v případech, kdy rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy zasahuje do práv všech společníků.

Učí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka představován kmenovým listem, který lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna. Kmenový list je cenný papír na řad, nelze jej vydat jako zaknihovaný cenný papír. Umožňuje-li společenská smlouva vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list pro každý podíl. Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování.

Vkladem společníka je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu společnosti. Předmětem vkladu je věc, kterou se společník zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účastni v ní – tzv. vkladová povinnost. Jak je z formulace patrné, nemusí být vklad společníka představován výlučně penězi. Předmětem vkladu může být konkrétně určená věc, movitá i nemovitá. Podmínkou je možnost vyjádřit hodnotu takové věci v penězích, přičemž ZOK požaduje ocenění věci znaleckým posudkem. Zpracovat jej může znalec vedený v seznamu znalců podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

Převod podílu

K převodu obchodního podílu na společnosti dochází na základě písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy. ZOK v ustanovení § 207 upravuje pro tento převod zvláštní smluvní typ – smlouvu o převodu podílu. Ve vztahu ke společnosti, v níž je podíl převáděn, pak smlouva nabývá účinnosti doručením smlouvy o převodu podílu. V praxi se doručení potvrzuje na doručovací doložku umístěnou na poslední stranu smlouvy, za podpisy osob účastnících se převodu podílu. Tato doložka má rovněž význam při prokázání účinnosti smlouvy ve vztahu k obchodnímu rejstříku, do něhož se na základě smlouvy zapisuje nový společník.

Smlouva o převodu podílu

Smlouva o převodu podílu dle ZOK se vztahuje jak na převod úplatný tak i bezúplatný; vyloučena není ani směna podílů dle této smlouvy. V obecných náležitostech se smlouva řídí ustanoveními o kupní smlouvě upravené v NOZ. Zákon rozlišuje převod podílu na společníka a na jinou osobu.

Smlouva o převodu podílu musí mít vždy písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. Požadavek písemné formy se vztahuje na celou smlouvu. Ve smlouvě musí být dohodnuta výše úplaty či způsob jejího určení (požadavek určitosti ujednání o kupní ceně) anebo v ní musí být výslovně vyjádřeno, že se jedná o převod bezúplatný. Dále je nutné jednoznačně identifikovat smluvní strany smlouvy i převáděný podíl.

Smlouva o převodu podílu je platná dnem jejího uzavření. Zákon však odkládá účinnost vůči společnosti až ke dni jejího doručení společnosti (viz výše). Účinky převodu vůči třetím osobám nastávají dnem zápisu změn do obchodního rejstříku. Pokud chce být nový společník zapsán do obchodního rejstříku, přikládá k návrhu, vedle smlouvy opatřené doložkou doručení společnosti, také čestné prohlášení (vzor čestného prohlášení) a souhlas se zápisem své osoby jako společníka do obchodního rejstříku.

Převodce ze zákona ručí za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny.

Převod podílu na jiného společníka

Zákon stanoví, že každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka. ZOK tak možnost převodu podílu na jiného společníka ničím neomezuje. Společenská smlouva však může stanovit, že k převodu obchodního podílu na jiného společníka je nezbytný souhlas některého z orgánů společnosti (nejčastěji se jedná o souhlas valné hromady společnosti). Podmíní-li společenská smlouva převod podílu souhlasem některého orgánu, platí, že není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Takováto smlouva nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas daného orgánu společnosti udělen.

Společenská smlouva může rovněž upravit, že v konkrétním případě je orgán společnosti souhlas s převodem podílu udělit, resp. případy, kdy má povinnost souhlas odmítnout. Nedojde-li k udělení souhlasu do 2 měsíců ode dne žádosti o jeho udělení (nebo neudělí-li souhlas bez udání důvodu anebo neudělí-li souhlas v případech, v nichž je podle společenské smlouvy povinen souhlas udělit), vzniká společníkovi právo vystoupit ze společnosti, při současném splnění podmínky zániku závazku ze smlouvy o převodu podílu. Právo vystoupit ze společnosti musí vystupující společník využít do 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy o převodu podílu, jinak zaniká.

Rozhodnutí valné hromady o převodu podílu je rozhodnutím, v jehož důsledku dochází ke změně obsahu společenské smlouvy (s účinky vázanými na zápis do obchodního rejstříku), k čemuž ustanovení § 172 ZOK požaduje osvědčení veřejnou listinou.

Převod podílu na jinou osobu

Možnost převodu obchodního podílu na jinou osobu je ze zákona podmíněna souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu podílu tak nemůže nabýt účinnosti před udělením souhlasu. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu podílu, latí obecně, že nastávajíc účinky odstoupení od smlouvy (s výhradou, že ve smlouvě je ujednáno jinak). Společenská smlouva může stanovit jinak, tedy například takový převod podílu souhlasem valné hromady nepodmínit. Nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti.

Převod kmenového listu

Je-li podíl společníka představován kmenovým listem je k převodu nezbytný rubopis (obdobně jako při převodu akcií na jméno), přičemž v rubopise je nezbytné uvést jednoznačnou identifikaci nabyvatele. K účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti se, obdobně jako v případě převodu podílu, vyžaduje oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti. Návazně na jeho předložení dojde k zápisu nového společníka do seznamu společníků.

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je společností alespoň dvou osob, které se sdružily za účelem podnikání nebo správy majetku pod společnou firmou, přičemž tyto osoby ručí za dluhy společnosti v plném rozsahu, a to společně a nerozdílně. V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti společníka jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba. Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl vůči němu konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. Následkem porušení zákazu nemožnost stát se společníkem, i když společnost vznikne.

Veřejná obchodní společnost jakožto společnost čistě osobního charakteru a ZOK proto výslovně zakazuje převody majetkových účastí na společnosti. Členství v takovéto společnosti vzniká, a tedy společník může do společnosti vstoupit, změnou společenské smlouvy. To obdobně platí při vystoupení společníka, kdy změnou společenské smlouvy jeho účast ve společnosti zaniká. Derivativním (nabyvatel vlastnického práva toto právo odvozuje od svého předchůdce) způsobem může členství vzniknout za určitých okolností děděním.

Komanditní společnost

Komanditní společnost je taková obchodní společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za závazky společnosti omezeně (jen do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku) jakožto tzv. komanditista, a alespoň jeden společník ručí za závazky společnosti neomezeně jakožto tzv. komplementář. Platí, že ručení komandisty je obecně omezeno výší nesplaceného vkladu podle zápisu v obchodím rejstříku. Komandista však může za závazky společnosti ručit do určité částky, tzv. komanditní sumy, určí-li tak společenská smlouva. Komanditní suma musí být vyšší než podíl komandisty ve společnosti a k účinnému vzniku ručitelského závazku musí být výše komanditní sumy zapsána do obchodního rejstříku. Komandisté a komplementáři pak ručí společně a nerozdílně.

Komanditní společnost je tedy jakousi kombinací veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným. V této souvislosti, tedy pokud to umožňuje společenská smlouva, lze převádět obchodní podíly komanditistů. Na tyto převody se přiměřeně uplatní úprava společnosti s ručením omezeným.

Evropská společnost – Societas Europaea

Na území Evropské unie lze založit obchodní společnost ve formě evropské akciové společnosti za podmínek a způsobem stanoveným v nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti (SE) ve spojení se směrnicí Rady 2001/86/ES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců.

Základní kapitál evropské společnosti je rozvržen na akcie a každý akcionář ručí jen do výše svého upsaného základního kapitálu. Evropská společnost se považuje za akciovou společnost, která se řídí právem státu, ve kterém má sídlo a předpisy Společenství. Na převod majetkové účasti na Evropské společnosti se tedy analogicky použijí ustanovení ZOK a OZ vztahující se k akciové společnosti ve spojení se zákonem č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce