Proces přípravy a realizace projektů



Právní úprava investičního rozhodování a realizace investičních projektů

Základní zákonná úprava související s investiční výstavbou je definována především:

• podmínkami realizace investiční výstavby (ty určuje zejména tzv. stavební zákon);
• splněním podmínek provozu budoucí investice (jde zejména o právní úpravu určující podmínky bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí a určité technické podmínky);
• podmínkami dodržování pravidel hospodářské soutěže (definují např. podmínky provádění výběrových řízení pro společnosti s významnou účastí státu).

Stavební zákon definuje obsah nezbytné dokumentace pro získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. V této dokumentaci, jak jsme již uvedli v podkapitole 1.5.3 této kapitoly, je definována technická náplň investičního projektu, přičemž náklady spojené s vypracováním této dokumentace tvoří nezanedbatelnou položku (obvykle činí několik procent z celkových investičních nákladů).

Právní úprava se dále týká zejména ochrany životního prostředí a definuje podmínky, které musí být splněny při zahájení provozu projektu (jde především o zákon o integrované prevenci a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). I když náklady na zpracování této dokumentace nejsou zanedbatelné, významnějším faktorem ovlivňujícím investiční rozhodování a v konečném důsledku i efektivnost investic je časová náročnost projednání této dokumentace. Ze současné zákonné úpravy je ke zpracování, projednání a schválení této dokumentace nezbytná doba 9-15 měsíců. Zákonné úpravy týkající se ochrany vod, ovzduší, bezpečnosti a hygieny práce ovlivňují zejména způsob provedení stavby a jejího provozování a podmiňují realizaci celé řady „nevýrobních“ opatření, která pochopitelně snižují efektivnost „výrobní“ části projektu. Na druhou stranu by bez realizace těchto opatření nebylo možné projekt zkolaudovat ani provozovat. Je nepochybné, že při investičním rozhodování je naprosto nezbytné splnit zákonné normy a najít přijatelnou hranici naplnění požadavků společenského soužití a trvale udržitelného rozvoje.

Legislativní požadavky určující dodržování podmínek hospodářské soutěže jsou převzaty do české legislativy zejména z legislativy Evropské unie. Definují např. podmínky provádění výběrových řízení (a následných kontraktačních jednání) a mají rovněž vliv na realizaci investičních projektů z časového pohledu. Délka výběrových řízení u větších zakázek vyžaduje období několika měsíců, které je nezbytné poskytnout potenciálním dodavatelům na zpracování nabídek a dále na jejich objektivní vyhodnocení.

Nejdůležitějšími zákony upravujícími investiční rozhodování a realizaci investičních projektů jsou zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., zákon o integrované prevenci č. 76/2002 Sb., stavební zákon č. 50/1976 Sb. a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb..

Shrnutí

Investiční projekty lze klasifikovat podle více hledisek, a to podle vztahu k rozvoji podniku (projekty rozvojové, obnovovací a mandatorní), věcné náplně (projekty zavedení nových výrobků, resp. technologií, výzkumu a vývoje, inovace informačních systémů, zvýšení bezpečnosti provozu a bezpečnosti práce, snížení negativního vlivu na životní prostředí, infrastrukturní projekty), míry závislosti (projekty vzájemně se vylučující, plně závislé, komplementární, ekonomicky závislé, stochasticky závislé), formy realizace (projekty investiční výstavby a akvizice), charakteru peněžních toků (projekty se standardními peněžními toky a s nestandardními peněžními toky) a velikosti (velké, střední a malé projekty).

Příprava, hodnocení a výběr investičních projektů by měly vycházet ze strategických cílů firmy a z její strategie. Základními prvky strategie projektu (firmy) jsou geografická strategie, strategie z hlediska tržního podílu, strategie z hlediska vazby výrobek – trh a marketingová strategie.

Vlastní přípravu a realizaci projektů od identifikace určité základní myšlenky projektu až po ukončení jeho provozu a likvidaci lze rozčlenit do čtyř fází, které tvoří fáze předinvestiční (předprojektová příprava), investiční (projektová příprava a realizace výstavby), provozní, ukončení provozu a likvidace.

Předinvestiční fáze zpravidla zahrnuje identifikaci podnikatelských příležitostí, předběžný výběr projektů a přípravu projektu obsahující analýzu jeho variant, hodnocení budoucího projektu a rozhodnutí o jeho realizaci či zamítnutí. V rámci této fáze se zpracovává nejprve studie příležitostí (Opportunity Study), resp. průzkumná studie (Scouting Study), sloužící k identifikaci podnikatelských příležitostí. U rozsáhlejších projektů se pak zpracovává předběžná technicko-ekonomická studie (Pre-Feasibility Study), která představuje určitý mezistupeň mezi stručnou studií příležitostí, resp. průzkumnou studií a podrobnou technicko-ekonomickou studií (Feasibility Study), která detailně rozpracovává jednotlivé aspekty projektu.

Cílem zpracování předběžné technicko-ekonomické studie (Pre-Feasibility Study) je zjistit finanční náročnost projektu, posoudit v menší míře podrobnosti ekonomickou efektivnost projektu, resp. jeho variant, zjistit rizika projektu, a zhodnotit, zda základní myšlenka, na které je projekt založen, je či není pro určitého investora nebo skupinu investorů dostatečně atraktivní. V případě vysoké finanční náročnosti, nízké ekonomické efektivnosti a značné rizikovosti je daný projekt zamítnut.

V opačném případě se dále zpracovává podrobná technicko-ekonomická studie (Feasibility Study) projektu, označovaná též jako studie proveditelnosti. Tato studie by měla poskytnout veškeré podklady potřebné pro investiční rozhodnutí. V jejím rámci se formulují a kriticky vyšetřují základní komerční, technické, finanční a ekonomické aspekty, resp. požadavky týkající se ochrany životního prostředí, a to na základě variantních řešení, která byla koncipována již v předběžné technicko-ekonomické studii. Výsledkem je pak formulace projektu včetně jeho cílů a základních charakteristik, zahrnujících marketingovou strategii, dosažitelný podíl na trhu, velikost výrobní jednotky, její umístění, základní suroviny a materiály, vhodnou technologii a výrobní zařízení a v případě potřeby i zhodnocení vlivu na životní prostředí. Tato studie je pak základem pro rozhodnutí o přijetí projektu, resp. jeho určité varianty, či o zamítnutí projektu.

Technicko-ekonomickou studii projektu by měl zpracovávat tým odborníků z různých profesí, jehož součástí by měl být ekonom, marketingový specialista, technolog, strojní, případně i stavební inženýr, odborník z oblasti managementu, specialista z oblasti financování a účetnictví a specialista na ochranu životního prostředí.

Podstatnou vlastností technicko-ekonomické studie je, že mezi jejími jednotlivými prvky existuje obvykle těsná závislost (o marketingové strategii nelze rozhodovat bez ohledu na velikost výrobní jednotky, tato velikost může ovlivnit volbu technologie a umístění jednotky, někdy naopak orientace na určité materiálové vstupy ovlivní výběr technologického procesu a umístění výrobní jednotky aj.), které je třeba při jejím zpracování respektovat. Příprava technicko-ekonomické studie představuje proto iterační proces postupného zpřesňování jejích jednotlivých prvků s mnoha zpětnými vazbami.

Investiční fáze obsahuje zpravidla dvě základní etapy, a to etapu projekční a etapu realizační, tj. etapu výstavby. Náplní projekční etapy je především zadání stavby a zpracování úvodní a prováděcí projektové dokumentace. Během investiční fáze probíhá výstavba projektu, přičemž základním předpokladem úspěšné realizace projektu je zpracování kvalitního plánu a účinné vlastní řízení realizace projektu.

Provozní fáze začíná zkušebním provozem s realizací postupného náběhu instalované jednotky na projektovou kapacitu. Součástí provozní fáze není jenom běžný provoz vybudované jednotky, ale také jeho postupné zdokonalování a řádná údržba. Na konci životnosti projektu, resp. v případě významných změn podnikatelského okolí (např. značný pokles poptávky, objevení nové technologie aj.), dochází k ukončení provozu projektu a jeho likvidaci. Rozdíl příjmů a výdajů z likvidace projektu (včetně respektování případných daňových dopadů) představuje tzv. likvidační hodnotu projektu.

Při přípravě a realizaci investičních projektů je třeba respektovat zákonná ustanovení související s investiční výstavbou, jež zahrnují především požadavky realizace investiční výstavby (stavební zákon), požadavky provozu budoucí investice (zejména oblast bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí) a dodržování pravidel hospodářské soutěže.

Ukázka z knihy „Investiční rozhodování a řízení projektů“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing.
Autor: Fotr Jiří, Souček Ivan