English version
Vzhledem k jeho stručnému obsahu vyvstala celá řada dosud nevyřčených otázek, ke kterým absentuje jakýkoli obsáhlejší výklad. Článek seznamuje čtenáře jednak s obsahem uvedeného zákona včetně výkladu ústředních pojmů, jednak s některými úskalími, které s sebou zákon pro podnikatele přinesl.
Podrobný obsah
Související právní předpisy:
- Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, v platném znění
- Zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v platném znění
- Zákon o živnostenském podnikání, v platném znění
- Zákon o České obchodní inspekci, v platném znění
- Správní řád, v platném znění
- Zákon o kontrole (kontrolní řád), v platném znění
Související právní průvodci:
Úvod
Dne 1. 10. 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě (dále jen „ZoPD“ nebo „zákon o prodejní době“), který ve vybraných státních či ostatních svátcích zakazuje prodej v maloobchodech a velkoobchodech.
Na dodržování zákona dohlíží Česká obchodní inspekce (dále také „ČOI“), která ještě před prvním svátkem, na který se zákaz vztahoval, tj. den 28. 10. 2016, avizovala, že její inspektoři budou provádět řádné kontroly a za případná porušení ukládat příslušné pokuty.
Prakticky ihned po přijetí zákona o prodejní době se ozývala kritika jak ze strany opozice, tak ze strany samotných podnikatelů. Nelíbilo se jim, že je zákonem omezena svoboda podnikání i možnosti spotřebitelů. Zároveň se objevovaly názory, že je zákon diskriminační, neboť se zákaz prodeje nevztahuje na prodejny do 200m2, a tak jsou provozovatelé těchto prodejen ve výhodě oproti těm, na které se zákaz vztahuje, a naopak zaměstnanci těchto ze zákona vyjmutých provozoven jsou oproti zaměstnancům maloobchodů nad 200m2 znevýhodněni.
Opoziční i senátní návrhy na úplné zrušení zákona byly však Poslaneckou sněmovnou odmítnuty. Schválena byla až novela č. 276/2019 Sb., která s účinností od 21. 11. 2019 ruší zákaz prodeje ve velkoobchodech o státních i ostatních svátcích. Tento zákaz tak nyní platí pouze pro maloobchody.
Zákaz prodeje
Zákon o prodejní době stanoví, že v uvedené svátky je v maloobchodě zakázán prodej.
Zde je namístě se podrobněji zaměřit na účel, respektive na základní východiska pro přijetí zákona o prodejní době. Zákonodárce v důvodové zprávě k ZoPD uvádí jako hlavní východisko zákazu prodeje především ochranu zaměstnance, respektive odvolává se na evropský princip kladoucí důraz na sladění pracovního a rodinného života.
Klade si za cíl, že zaměstnanci, kteří by jinak v tyto dny museli do práce, budou mít díky úpravě zákona o prodejní době pracovní volno a budou se tak moci věnovat ve sváteční dny své rodině a nejbližším
Ovšem Česká obchodní inspekce vydala krátké stanovisko k nejčastějším dotazům ohledně ZoPD. Zde mimo jiné uvádí, že zastává názor, že zákaz se vztahuje pouze na prodej, a tudíž nic nebrání tomu, aby v provozovnách, které mají být ve stanovené svátky uzavřeny pro prodej, byly prováděny jiné činnosti od prodeje odlišné.
Je tedy možné například provádět inventury či úklid provozoven. Zde je na zvážení, zda tím není popřeno základní východisko této zákonné úpravy. Zaměstnanec je sice „ochráněn“ před běžnou náplní práce, nicméně dá se očekávat, že se podnikatelé budou snažit využít tyto dny k činnostem, které by jinak běžný provoz omezovaly, např. právě k inventurám. Stanovisko naleznete na webových stránkách ČOI.
Pro doplnění ještě uvádíme, že dle stanoviska ČOI je pojem prodej nezbytné chápat komplexně, a tedy zahrnout nejen samotné objednání zboží, ale také jeho výdej zákazníkovi. Dle tohoto výkladu je tedy nezbytné aplikovat zákaz prodeje ve stanovené svátky také na prodejny, resp. výdejny internetových obchodů, na které nebude použitá jiná výjimka dle ZoPD.
Maloobchod
Jak již bylo uvedeno výše, zákaz prodeje se vztahuje na všechny maloobchody, které nespadají pod výjimky, které zákon taxativně vymezí. Maloobchod se dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění (dále jako „ŽZ“ nebo „živnostenský zákon“) řadí mezi obory činností náležející do živnosti volné. K tomu, aby podnikatel mohl provozovat živnost v oboru „Velkoobchod a maloobchod“ živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti, musí být tedy splněny pouze všeobecné podmínky pro získání živnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 ŽZ.
Pojem maloobchod nemá v současné době v českém právním řádu zákonnou definici. Živnostenský zákon ve znění účinném do 30. 6. 2008 definoval maloobchod jako „nákup a prodej zboží za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli“ (pojem velkoobchod byl naproti tomu definován jako „nákup a prodej zboží za účelem jeho prodeje k další podnikatelské činnosti“.
Vedle zákazu prodeje pro maloobchod zákon stanoví, že se zákaz vztahuje také na prodejní a výkupní dobu zastaváren, provozoven, které jsou určeny k obchodování s použitým zbožím a zařízení určených ke sběru a výkupu odpadů. Pro výše uvedené provozovny není navíc ani možné uplatnit výjimku týkající se velikosti prodejní (resp. výkupní) plochy.
Svátky, na které se vztahuje zákaz prodeje
Ačkoli je z účelu zákona možné dovozovat, že by se zákaz prodeje měl vztahovat na všechny sváteční dny, není tomu tak. Zákon o prodejní době označuje pouze většinu dnů, které za státní svátek nebo ostatní svátek označí zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v platném znění.
Těžko polemizovat, co vedlo zákonodárce právě k výběru jen některých svátků, zatímco jiné, jistě ne méně důležité, zůstaly opomenuty a v tyto dny tak zůstane podnikatelům možnost zvolit, zda ponechají své provozovny otevřené či ne.
Zákaz prodeje se dle ZoPD vztahuje pouze na tyto svátky:
- 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok
- Velikonoční pondělí
- 8. květen – Den vítězství
- 28. září – Den české státnosti
- 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu
- 25. prosinec – 1. svátek vánoční
- 26. prosinec – 2. svátek vánoční
Zároveň zákon stanovuje zákaz prodeje na Štědrý den, tj. 24. 12., ovšem pouze v časovém rozmezí mezi 12. až 24. hodinou.
Výjimky ze zákazu prodeje
Zákaz prodeje dle ZoPD v uvedené dny ovšem neplatí bezvýjimečně. Zákon stanoví výjimky pro následující provozovny, které mohou prodávat i ve sváteční dny, a to pro následující:
- prodejny, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m2,
- čerpací stanice s palivy a mazivy,
- lékárny,
- prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích,
- prodejny ve zdravotnických zařízeních,
- maloobchody a velkoobchody v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Prodejny s prodejní plochou do 200 m2
Právě ohledně první jmenované výjimky probíhaly nejen četné diskuze, ale zároveň vzbuzuje tato výjimka největší počet výkladových nejasností. Pokusíme se tedy alespoň částečně některé níže objasnit.
V první řadě je nezbytné vymezit, co považuje zákonodárce za prodejní plochu. Právě zde nastoupí první otazník, jelikož české právní předpisy tento pojem nikterak nedefinují.
Česká obchodní inspekce k této problematice vydala stanovisko, kde uvádí, že při své kontrolní činnosti bude vycházet zejména z evropských předpisů, a to z nařízení Komise (ES) č. 250/2009 ze dne 11. 3. 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008, a NACE Rev. 1.1 a NACE Rev. 2, které prodejní plochu definují jako „odhadnutá velikost povrchové plochy (v m2) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží“, tj.:
- celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,
- plocha, která je zabraná prodejními pulty a výklady,
- plocha nacházející se za prodejními pulty, kterou používají prodavači.
Naopak, do prodejní plochy není zahrnut prostor, který tvoří zázemí pro podnikatele a jeho zaměstnance jako jsou například kanceláře, šatny, schodiště, skladové prostory, prostor přípravny a další.
Z toho důvodu lze doporučit podnikateli, jehož prodejní plocha se výměrou pohybuje kolem hraničních 200 m2, aby ověřil, zda na výjimku nedosáhne, odečte-li z celkové plochy právě tyto „servisní“ plochy.
Obchodní centra
Výkladové nedostatky postihnou zejména provozovatele obchodních center či podnikatele, jejichž provozovna je součástí většího obchodního komplexu či prodejní haly. Provozuje-li v rámci jednoho obchodního (resp. prodejního) prostoru svoji obchodní činnost více podnikatelů, bude se stanovená hraniční výměra vztahovat pouze na jednotlivé prodejny jednotlivých podnikatelů, nikoli na obchodní prostor jako celek. K aplikaci tohoto výkladu dojde v praxi zejména právě u již zmiňovaných obchodních center.
Ovšem právě zde vznikaly již při prvním svátečním dnu za účinnosti zákona o prodejní době značné rozpory. Podnikatelé nesplňující výjimku museli svou prodejnu ponechat uzavřenou, menší provozovny v rámci obchodního centra však mohly otevřít a prodávat. Tuto situaci řešili před prvním svátečním dnem, na který se zákon vztahoval, provozovatelé obchodních center různě.
Někteří ponechali obchodní centrum zavřené jako celek, jiní nechali obchodní centrum otevřené s tím, že pak bylo na každé jednotlivé provozovně, aby sama aplikovala zákon. Těžko posoudit, jaké řešení je správné, nicméně rozhodovat je nutné zejména s ohledem na provozní náklady.
Provozovna – oddělení a označení
Další dosud nevyjasněnou otázkou je, jakým způsobem či v jakém rozsahu musí být prodejna oddělena, je-li umístěna v rámci většího obchodního prostoru. Dle stanoviska ČOI musí být jednotlivé prodejny rozděleny tak, aby zákazníkovi bylo zřejmé, v jaké prodejně se nachází.
Provozovna musí být v prvé řadě vždy řádně označena, jak stanoví živnostenský zákon. Za provozovnu se považuje i automat a mobilní provozovna. Dle ustanovení § 17 odst. 7 a 8 ŽZ musí být provozovna trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby. Vedle toho musí být provozovna určená pro prodej zboží nebo služeb spotřebitelům trvale zvenčí viditelně označena také následujícími údaji:
- jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, s výjimkou automatů,
- prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o mobilní provozovnu nebo automat, příp.
- kategorií a třídou u ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování.
Minimálně je tedy nezbytné doplnit formální označení každé jednotlivé provozovny. Jak dále docílit, aby bylo zákazníkovi vždy zřejmé, v čí provozovně se zrovna nachází? Rozhodně není možné požadovat stavební oddělení, ovšem alespoň vizuální oddělení provozovny rozhodně nemůže být na škodu.
Dle našeho názoru je také vhodné, aby každá jednotlivá provozovna měla oddělený vchod přístupný ze společných či veřejných prostor. Také co se týče placení zboží, pokladny by měly být pro každou provozovnu samostatné.
K výše uvedenému je ještě pro úplnost vhodné doplnit, že u velkých prodejen nelze dosáhnout výjimky ani tak, že by prodej probíhal ve stanovené dny pouze na určité části prodejny.
Prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích
Další výjimka ze zákazu prodeje se vztahuje na prodejny, které se nacházejí v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích.
Právě k této výjimce se objevily četné dotazy, a to zejména ze strany provozovatelů maloobchodů ve stanicích metra. K tomu ovšem Česká obchodní inspekce vydala striktní stanovisko, že tuto výjimku není možné na prodejny umístěné ve stanicích metra aplikovat.
Odůvodnila tento názor tím, že „na železniční stanici jsou kladeny odlišné požadavky než na stanici metra, a to na základě vyhlášky Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, jež rozlišuje pojmy ‚železniční stanice‘ a ‚stanice‘, které nelze zaměňovat“. Nedomníváme se, že by toto odůvodnění bylo relevantní, a to zejména z toho důvodu, že jistě nelze popřít, že stanice metra naplňují minimálně podmínku místa, v němž je zvýšená koncentrace cestujících.
Maloobchody v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav
Poslední výjimka stanoví, že zákaz prodeje se neaplikuje, je-li vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Podmínky, za nichž mohou být výše uvedené stavy vyhlášeny, stanoví ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, v platném znění, a dále zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Porušení zákona a sankce
Poruší-li podnikatel stanovený zákaz prodeje v uvedené svátky, dopustí se dle ustanovení § 3 zákona o prodejní době přestupku. Dozor nad dodržováním zákazu prodeje (či výkupu) provádí, jak již bylo uvedeno, Česká obchodní inspekce.
Za přestupek může být podnikateli uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Pokud se ale fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba dopustí takového porušení opakovaně, může mu být uložena pokuta až do výše 5 000 000 Kč.
Při provádění kontrolní činnosti se použijí obecné předpisy o správním řízení, zejména tedy zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, a také zákon č. 255/2012, o kontrole (kontrolní řád).
Zrušení zákazu prodeje o svátcích pro velkoobchody
Původně se zákaz prodeje o svátcích vztahoval i na velkoobchody. Následně se však ukázalo, že uzavření velkoobchodů o svátcích ohrožuje ty obchody, na které se vztahuje výše zmíněná výjimka ze zákazu prodeje. V praxi šlo především o stravovací či podobná zařízení, která potřebují odebírat čerstvé potraviny z velkoobchodů každý den, bez ohledu na to, zda jde o státní svátek či nikoli. Z tohoto důvodu byl zákaz pro velkoobchody zrušen. Nyní tak záleží přímo na podnikateli provozujícím velkoobchod, zda bude o státním svátku otevřeno.
Shrnutí a závěr
Z výše uvedeného vyplývá, že počínaje dnem 1. 10. 2016 musí každý podnikatel provozující živnost v oboru „velkoobchod a maloobchod“ důkladně zvážit, zda naplňuje podmínky zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, a má tudíž povinnost ve stanovené dny uzavřít svou provozovnu pro zákazníky.
Zákon stanovuje z obecného zákazu prodeje výjimky, z nichž nejširší představují prodejny, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m2. Na dodržení zákona dohlíží Česká obchodní inspekce, která může za porušení zákazu udělit pokutu ve výši až 1 000 000 Kč, při opakovaném porušení až do výše 5 000 000 Kč.
Už první „den zákazu prodeje“ vzbudil logické ohlasy, že je zákon silně diskriminační, a tedy protiústavní. Skupina senátorů dokonce podala Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, který však plénum Ústavního soudu v březnu roku 2019 zamítlo. Po třech letech účinnosti zákona byla schválena novela, která ze zákazu prodeje o svátcích odstranila velkoobchody. Zákaz prodeje o státních a ostatních svátcích tak nyní platí pouze pro maloobchody. Je ale více než pravděpodobné, že se zákon bude měnit podle aktuální politické situace, a tak v budoucnu uvidíme, jaké bude jeho další směřování.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
