Rádce podnikatele pro využívání centrálních registračních míst

Podnikatelé mohou zahájení činnosti, včetně změn a údajů pro všechny další instituce hlásit na živnostenském úřadě, resp. kontaktního místa veřejné správy – Czech POINT.

1. Úvod

Hlavním úkolem tohoto materiálu je začínajícím, ale i stávajícím podnikatelům, kteří hodlají zahájit podnikatelskou činnost nebo již provozují některou z činností, která je dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, živností, poskytnout přehledným způsobem informaci o základních požadavcích, které právní předpisy stanoví pro zahájení, ale i pro průběh živnostenského podnikání.

2. Vstup do podnikání – fyzická osoba

2.1. Funkce CRM

Registrační povinnosti fyzické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost v režimu živnostenského zákona, je možno splnit na  kterémkoliv obecním živnostenském úřadě (centrálním registračním místě – CRM), jímž jsou určené odbory v 227 obcích na území ČR.

Na CRM je možné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) učinit tyto registrace, resp. přihlášky a hlášení do následujících evidencí:

Ve vztahu k živnostenskému úřadu:

• ohlášení živnosti
• žádost o koncesi

Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení:

• oznámení o zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti OSVČ
• přihláška k nemocenskému pojištění a k důchodovému spoření OSVČ

Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně:

• oznámení pojištěnce o zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti

Ve vztahu k Úřadu práce:

• oznámení volného pracovního místa (příp. jeho obsazení)

Ve vztahu k finančnímu úřadu:

I v případě využití služeb CRM je zapotřebí vyplnit formulář Ministerstva financí, prostřednictvím něhož lze učinit následující přihlášky:

• přihláška k registraci k dani z příjmů
• přihláška k dani silniční
• přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti; daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů
• přihláška k registraci pro plátcovy pokladny,
• oznámení o vstupu do paušálního režimu.

zpět na začátek

2.2. Získání živnostenského oprávnění

2.2.1. Všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti

K získání živnostenského oprávnění je zapotřebí splnit následující všeobecné podmínky provozování živnosti, kterými jsou:

• plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti
• bezúhonnost – prokazuje se výpisem z evidence Rejstříku trestů, který si zajistí CRM (není-li zapotřebí doložit výpis z obdobné evidence z jiného státu).

U živností vyžadujících splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (odbornou způsobilost) nutno doložit doklady prokazují odbornou způsobilost, tj. doklady o vzdělání, praxi, osvědčení, oprávnění, případně i autorizaci – podle druhu živnosti:

• řemeslné živnosti – odborná způsobilost dle § 21, § 22 živnostenského zákona
• vázané a koncesované živnosti – odborná způsobilost dle § 24 resp. § 27 a přílohy č. 2 a č. 3 živnostenského zákona
• některé koncesované živnosti navíc vyžadují předložení dokladů nutných k vydání souhlasu dalšího orgánu státní správy.

Pokud ohlašovatel (žadatel o koncesi) nesplňuje sám podmínky odborné způsobilosti, může ustanovit odpovědného zástupce, který tyto podmínky splňuje. K ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi je pak v tomto případě nutné doložit souhlas odpovědného zástupce s ustanovením do funkce (možno využít dokument „Prohlášení odpovědného zástupce“).

U ohlašovatele (žadatele o koncesi) ani jeho odpovědného zástupce nesmí trvat žádná z překážek provozování živnosti uvedená v § 8 živnostenského zákona, např. uložený zákaz činnosti, překážka související s insolvenčním řízením nebo vzniklá z důvodu zrušení živnostenského oprávnění pro závažné porušení zákona.

Liší-li se adresa sídla ohlašovatele (žadatele o koncesi) od jeho bydliště, je nutné doložit k ohlášení živnosti (žádosti o koncesi) ještě doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž je sídlo umístěno (např. nájemní smlouvu, souhlas vlastníka nemovitosti apod.). Tento doklad je nutno doložit i v případě, pokud je adresa bydliště shodná s adresou sídla, ale tato adresa je zároveň adresou ohlašovny, správního orgánu nebo zvláštní matriky.

Dále je nutné zaplatit správní poplatek ve výši 1.000,- Kč při vstupu do živnostenského podnikání; 500,- Kč při dalším ohlášení nebo podání další žádosti o koncesi; 50,- Kč navíc při využití služby kontaktního místa veřejné správy (Czech POINTu).

2.2.2. Vznik a prokazování práva provozovat živnost

Právo provozovat živnost vzniká:

• u ohlašovacích živností (pokud jsou doloženy všechny potřebné doklady a ohlášení je bez vady) dnem ohlášení živnosti živnostenskému úřadu (CRM)
• u ohlašovacích živností (pokud nejsou doloženy všechny potřebné doklady a ohlášení je vadné) živnostenský úřad vyzve k doložení chybějící dokladů ve stanovené lhůtě; pokud jsou vady podání odstraněny – oprávnění vzniká rovněž dnem ohlášení
• u koncesovaných živností vzniká právo provozovat živnost dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

Podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění:

• výpisem ze živnostenského rejstříku
• do vydání výpisu ze živnostenského rejstříku stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (viz bod 2.3.) nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese.

2.2.3. Zahraniční fyzická osoba (fyzická osoba, která nemá bydliště na území ČR)

U zahraniční fyzické osoby je odlišně upraveno dokladování bezúhonnosti, a to následovně:

• občan členského státu Evropské unie včetně občana jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občana Švýcarské konfederace, jejich rodinných příslušníků a dalších osob, které jsou uvedeny v § 70 odst. 1 živnostenského zákona, dokládají bezúhonnost výpisem z evidence trestů ze země, jejímž jsou občanem nebo z členského státu posledního pobytu (nevydává—li tento stát výpis z evidence trestů, pak čestné prohlášení učiněné u notáře nebo jiného orgánu těchto států), tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců; tyto osoby mohou rovněž předložit výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož jsou občanem, nebo členského státu posledního pobytu;
• občan z tzv. třetích států (tj. vyjma osob shora uvedených), který nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence trestů nebo odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem (nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů, pak čestné prohlášení učiněné u notáře nebo jiného orgánu státu, jehož je občanem, nebo státu posledního pobytu) a zároveň výpisem z evidence Rejstříku trestů, který si zajistí CRM, tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.

Dále je občan z tzv. třetích států povinen doložit rovněž doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR.

U zahraniční fyzické osoby (občana „třetí země“) je odlišně upraven i vznik práva provozovat živnost, jedná-li se o osobu, která živnostenskému úřadu prokázala splnění všech podmínek provozování živnosti kromě podmínky povolení k pobytu. Právo provozovat živnost vznikne této osobě dnem doložení dokladu prokazujícího udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu živnostenskému úřadu, u kterého byla živnost ohlášena (byla podána žádost o koncesi) za předpokladu, že tento doklad bude doložen do 3 pracovních dnů ode dne ohlášení místa pobytu cizince na území České republiky ve smyslu § 93 zákona o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zároveň ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výpisu vydaného živnostenským úřadem pro účely řízení o povolení k pobytu.

zpět na začátek

2.3. Funkce Czech POINTu

Podání vůči živnostenskému úřadu a dalším úřadům dle bodu 2.1. lze učinit (zaslat) rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, tzv. Czech POINT, jímž jsou např. notáři, krajské a určené obecní úřady, držitel poštovní licence nebo zastupitelské úřady.

zpět na začátek

3. Vstup do podnikání – právnická osoba

3.1. Založení společnosti

Hodlá-li fyzická osoba, resp. více těchto osob podnikat jako právnická osoba, je nutné nejprve tuto právnickou osobu založit (např. společenskou smlouvou nebo jiným zakladatelským dokumentem). Nejběžnějším typem právnické osoby podnikající v režimu živnostenského zákona je obchodní společnost (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost), případně družstvo. Zakládání těchto právnických osob je upraveno zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.

Obchodní společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Za společenskou smlouvu zákon považuje jak zakladatelskou listinu, tak i stanovy. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu; formu notářského zápisu rovněž musí mít zakladatelská listina.

Notářské poplatky jsou uvedeny ve vyhlášce č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory ČR (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů. Výše odměny notáře za založení obchodní společnosti nebo družstva nebo osvědčení těchto právních skutečností se odvíjí od výše tarifní hodnoty, za kterou se považuje u obchodní společnosti a u družstva výše základního kapitálu (viz příloha vyhlášky — sazebník odměny notáře za úkony notářské činnosti, položka A).

zpět na začátek

3.2. Funkce CRM

Registrační povinnosti právnické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost v režimu živnostenského zákona, je možno splnit na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě (centrálním registračním místě – CRM), jímž jsou určené odbory v 227 obcích na území ČR.

Na CRM je možné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) učinit tyto registrace, resp. přihlášky a hlášení do následujících evidencí:

Ve vztahu k živnostenskému úřadu:

• ohlášení živnosti
• žádost o koncesi

Ve vztahu k Úřadu práce:

• oznámení volného pracovního místa (příp. jeho obsazení)

Ve vztahu k finančnímu úřadu:

I v případě využití služeb CRM je zapotřebí vyplnit formulář Ministerstva financí, prostřednictvím něhož lze učinit následující přihlášky:

• přihláška k registraci k dani z příjmů
• přihláška k dani silniční
• přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti; daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů
• přihláška k registraci pro plátcovy pokladny,
• oznámení o vstupu do paušálního režimu.

zpět na začátek

3.3. Získání živnostenského oprávnění

3.3.1. Podmínky pro získání živnostenského oprávnění:

• společenská smlouva, příp. zakladatelská listina nebo stanovy
• doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž je umístěno sídlo (např. nájemní smlouva, souhlas vlastníka nemovitosti apod.)
• neexistence překážky provozování živnosti podle § 8 živnostenského zákona

U živností, u nichž se vyžaduje prokázání odborné způsobilosti (řemeslné, vázané, koncesované), je právnická osoba povinna ustanovit odpovědného zástupce, který musí vždy splňovat jak všeobecné, tak i zvláštní podmínky provozování živnosti i podmínku neexistence překážky provozování živnosti (viz bod 2.2.1). Podmínka odborné způsobilosti se prokazuje předložením dokladů o vzdělání, praxi, osvědčení, oprávnění, případně i autorizaci – podle druhu živnosti:

• řemeslné živnosti – odborná způsobilost dle § 21 a § 22 živnostenského zákona
• vázané a koncesované živnosti – odborná způsobilost dle § 24 resp. § 27 a přílohy č. 2 a č. 3 živnostenského zákona
• některé koncesované živnosti navíc vyžadují předložení dokladů nutných k vydání souhlasu orgánu státní správy

K ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi je nutné doložit souhlas odpovědného zástupce s ustanovením do funkce (možno využít dokument „Prohlášení odpovědného zástupce“).

Dále je nutné zaplatit správní poplatek ve výši 1.000,- Kč při vstupu do živnostenského podnikání; 500,- Kč při dalším ohlášení nebo podání další žádosti o koncesi; 50,- Kč navíc při využití služby kontaktního místa veřejné správy (Czech POINTu).

3.3.2. Vznik a prokazování práva provozovat živnost

Právnickým osobám, které se povinně zapisují do obchodního rejstříku (obchodní společnosti, družstva) nebo jiného veřejného rejstříku (např. spolkového rejstříku), vzniká právo provozovat živnost dnem zápisu do tohoto rejstříku. O zápis do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku požádá právnická osoba příslušný rejstříkový soud (soud, v jehož územním obvodu je umístěno sídlo obchodní společnosti, resp. jiné právnické osoby).

Za první zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku je stanoven soudní poplatek ve výši 12.000,— Kč, za první zápis osoby do veřejného rejstříku s výjimkou akciové společnosti a spolku 6.000,— Kč (viz položka 11 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Návrh na zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku musí být podán nejpozději do 90 dnů ode dne obdržení výpisu z živnostenského rejstříku potvrzujícího splnění podmínek pro provozování živnosti.

Podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění:

• výpisem ze živnostenského rejstříku
• do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (viz bod 3.4.) nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese.

3.3.3. Zahraniční právnická osoba (právnická osoba, která nemá sídlo na území ČR)

Zahraniční právnická osoba zřizuje na území ČR organizační složku závodu, jejímž prostřednictvím podniká.

Odlišná úprava dokladů předkládaných zahraniční právnickou osobu od obecné úpravy pro českou právnickou osobu:

• Právnická osoba, která nemá sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v členském státě Evropské unie (nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo na území Švýcarské konfederace), je povinna doložit výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla (tento doklad nesmí být starší 3 měsíců) a rovněž doklad o provozování podniku v zahraničí.
• Právnická osoba, která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v členském státě Evropské unie (nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo na území Švýcarské konfederace), je povinna doložit pouze výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla (tento doklad nesmí být starší 3 měsíců).
• Právnická osoba se sídlem na území jiného státu než České republiky dokládá neexistenci překážky provozování živnosti podle § 8 odst. 5 živnostenského zákona výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu. Nevydává—li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží právnická osoba čestné prohlášení učiněné před notářem nebo orgánem tohoto státu.

Zahraničním právnickým osobám vzniká právo provozovat živnost dnem zápisu organizační složky jejich závodu do obchodního rejstříku. O zápis do tohoto rejstříku požádá zahraniční právnická osoba příslušný rejstříkový soud (soud, v jehož územním obvodu je umístěna organizační složka jejího závodu).

Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán nejpozději do 90 dnů ode dne obdržení výpisu z živnostenského rejstříku potvrzujícího splnění podmínek pro provozování živnosti.

zpět na začátek

3.4. Funkce Czech POINTu

Podání vůči živnostenskému úřadu a dalším úřadům dle bodu 3.2. lze učinit (zaslat) rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, tzv. Czech POINT.

zpět na začátek

4. Další informace k plnění některých povinností v souvislosti s podnikáním

4.1. Oznámení změn v průběhu podnikání

Podnikající fyzická i právnická osoba je povinna v průběhu podnikání oznamovat změny svých údajů jak živnostenskému, tak i dalším úřadům. Na CRM je možno učinit oznámení změn uvedených v přihláškách a oznámeních dle bodu 2.1. a 3.2. nejen vůči živnostenskému úřadu, ale i dalším úřadům (v případě oznámení finančnímu úřadu pouze tehdy, pokud nemá osoba povinnost činit podání vůči správci daně v elektronické podobě).

Změny údajů je podnikatel povinen živnostenskému úřadu ohlásit do 15 dnů ode dne jejich vzniku s výjimkou změn a doplnění, které jsou již zapsány v základních registrech, obchodním rejstříku, informačním systému evidence obyvatel nebo informačním systému cizinců.

Podnikatel je oprávněn přerušit provozování živnosti. Oznámí—li živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti, je přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším dnem uvedeným v oznámení a přerušení provozování živnosti končí dnem uvedeným v oznámení) živnostenské oprávnění na dobu určitou lze přerušit nejdéle na dobu trvání oprávnění). V průběhu oznámeného přerušení se na něj nevztahují některé povinnosti uvedené v § 31 odst. 11 živnostenského zákona, jako např. povinnost splňovat podmínku odborné nebo jiné způsobilosti. Pokud dojde k pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno, je podnikatel povinen toto předem písemně oznámit živnostenskému úřadu.

zpět na začátek

4.2. Provozovny

Povinnosti při zřízení provozoven (viz § 17 a 31 živnostenského zákona):

• oznámit zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně předem živnostenskému úřadu (neplatí u provozoven uvedených v ohlášení nebo v žádosti o koncesi, u automatů a mobilních provozoven)
• zajistit způsobilost provozovny pro provozování živnosti (např. kolaudační rozhodnutí)
• označit řádně provozovnu
• ustanovit osobu odpovědnou za činnost provozovny
• zajistit osobu se znalostí českého (slovenského) jazyka v provozovnách, kde dochází k prodeji zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům
• na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání provozovny, jako např. vlastnické právo nebo nájemní smlouvu k prostorám, kde je provozovna umístěna (neplatí u mobilní provozovny a u automatů)
• u mobilních provozoven na žádost živnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění provozovny
• vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby
• prokázat na žádost kontrolního orgánu a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí zboží nebo materiálu
• dodržovat povinnosti stanovené živnostenským zákonem u použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí (nákup, přijímání do zástavy, zprostředkování nákupu či přijmutí do zástavy) — zejména se týká provozu zastaváren a bazarů.

Dále musí být splněny specifické povinnosti při zřízení provozoven u některých živností, např. koncesovaná živnost „Vedení spisovny“ – schválení provozovny příslušným státním oblastním archivem.

zpět na začátek

4.3. Založení účtu

Podnikatel není povinen si zřizovat účet, ale z hlediska platebního styku s obchodními partnery i s příslušnými státními orgány je to pro něj vhodnější. Zároveň je však zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů, upravena povinnost provádět zákonem stanovené platby bezhotovostně.

zpět na začátek

4.4. Základní informace o registracích podnikatele podle zvláštních právních předpisů

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Tyto zákony upravují oznamovací povinnost plátců pojistného zdravotního pojištění a úhradu pojistného.

Na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu.

Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se považuje okamžik, kdy se činnost začne provozovat s cílem „mít příjmy“ (tj. objednávky, fakturace, uzavírání smluv apod.). Za zahájení samostatně výdělečné činnosti se nepovažuje pouhé získání živnostenského nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.

Na základě zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, je osoba samostatně výdělečně činná dále povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání, předložit příslušné zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích. Případný doplatek pojistného je splatný do osmi dnů po podání daňového přiznání. Změní—li se dodatečně údaje oznámené zdravotní pojišťovně, je tato osoba povinna ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděla. K tomu účelu vyplní tato osoba opravný přehled.

zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo přijal příjem ze samostatné činnosti. Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým nerezidentem, je povinen podat přihlášku k registraci, pokud na území České republiky započal vykonávat činnost nebo pokud přijal příjem ze zdrojů na území České republiky. Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým nerezidentem, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém mu na území České republiky vznikla stálá provozovna, nebo získal povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku. Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, jemuž vznikla na území České republiky stálá provozovna, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této provozovny. Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne, ve kterém započal vykonávat činnost na území České republiky, která je zdrojem příjmů, přijal příjmy ze zdrojů na území České republiky, obdržel povolení nebo získal oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

Daňový subjekt, který podniká na základě živnostenského oprávnění, může splnit registrační povinnost i podáním učiněným u příslušného živnostenského úřadu, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny s údaji, obsahem i uspořádáním údajů shodnými s tímto tiskopisem, za předpokladu, že nemá zákonem uloženu povinnost podat přihlášku k registraci nebo oznámení určené správci daně v elektronické podobě. Povinnost podávat podání v elektronické podobě se týká osob, které mají, příp. jejich zástupce, zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

V přihlášce k registraci je daňový subjekt povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní.

Dojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, a to včetně zániku jeho daňové povinnosti u některé z daní, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody.

Daňový subjekt je povinen předložit správci daně, u kterého je registrován, příslušnou listinu prokazující jeho zrušení, popřípadě další listinu, podle které dojde k rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu tato listina byla doručena, nebo kdy ji potvrdil; rozhodnutí orgánu veřejné moci o jeho zrušení, popřípadě rozhodnutí o zániku povolení nebo oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno, tento postup se neuplatní, pokud daňový subjekt správce daně o těchto skutečnostech již informoval; smlouvu o koupi obchodního závodu nebo jeho části, a to 15 dnů od jejího uzavření. Shora uvedená oznamovací povinnost se nevztahuje na údaje, jejichž změnu může správce daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní správce daně na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 127 daňového řádu).

Daně se platí příslušnému správci daně v české měně. Je—li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně. Daňový subjekt je povinen uvést, na kterou daň je platba určena, a správce daně ji na tuto daň přijme. Platbu vykonanou bez dostatečného označení daně přijme správce daně na účtu nejasných plateb a vyzve daňový subjekt, aby mu ve stanovené lhůtě oznámil, na kterou daň byla platba určena. Správce daně přijme každou platbu daně, i když není provedena daňovým subjektem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt (§ 163 a § 164 daňového řádu).

zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna podle § 48 uvedeného zákona oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen „samostatná výdělečná činnost“) s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje; den ukončení samostatné výdělečné činnosti (za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje též den přerušení této činnosti za podmínky uvedené v § 10 odst. 6 písm. a) větě druhé zákona o důchodovém pojištění), den zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, den, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti. Uvedené povinnosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost.

Podle § 35a tohoto zákona jsou zaměstnavatelé povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení. Změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání a pro výši a výplatu dávky jsou zaměstnavatelé povinni písemně hlásit, není—li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou organizace povinny podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není—li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy

zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Zaměstnavatel může oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 35 uvedeného zákona). Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance.

zpět na začátek

5. Zánik živnostenského oprávnění

Živnostenské oprávnění podnikatele může zaniknout z různých důvodů. Jednotlivé způsoby zániku jsou uvedeny níže:

a) smrtí podnikatele, nejde-li o případy podle § 13

Smrtí podnikatele zaniká živnostenské oprávnění, jestliže nepokračují v provozování živnosti osoby uvedené v ustanovení § 13 živnostenského zákona (např. dědicové ze zákona, dědicové ze závěti, správce pozůstalosti, svěřenský správce apod.).

b) zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14

Zánikem právnické osoby zásadně zaniká i její živnostenské oprávnění. Obdobně jako u fyzické osob lze v provozování živnosti pokračovat za podmínek obsažených v § 14 živnostenského zákona (právo pokračovat v provozování živnosti má, v případě splnění podmínek, právní nástupce zaniklé společnosti nebo družstva).

c) uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou

Živnostenské oprávnění zaniká uplynutím doby, pokud bylo vydáno na dobu určitou (v současné době přichází v úvahu pouze u zahraničních fyzických osob, jejichž pobyt na území České republiky je vázán na povolení). K zániku subjektivního práva podnikat však nedochází, jestliže podnikatel před uplynutím uvedené doby oznámí změnu data ukončení provozování živnosti nebo požádá o změnu rozhodnutí o udělení koncese vydané na dobu určitou.

d) výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v obchodním rejstříku nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku

Výmazem podnikatelského subjektu, který je povinně zapsaný v obchodním rejstříku, zaniká i jeho živnostenské oprávnění.

e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis

 Živnostenské oprávnění dále zaniká, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

f) rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.

Živnostenské oprávnění zaniká i v případě, že tak rozhodne ve správním řízení živnostenský úřad. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže

1. podnikatel již nesplňuje všeobecné podmínky provozování živnosti
2. nastanou u podnikatele překážky podle § 8 živnostenského zákona (s výjimkou překážky podle § 8 odst. 5 u živnosti volné)
3. podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor, kde má umístěné své sídlo
4. podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy, nebo neplní závazky vůči státu na úseku sociálního zabezpečení
5. zahraniční fyzická osoba, která může provozovat živnost na území České republiky jen za předpokladu, že zde má povolen pobyt, podmínku pobytu nesplňuje
6. podnikatel o to požádá (pokud chce podnikatel požádat o zrušení živnostenského oprávnění, může tak učinit na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě).

Živnostenský úřad rovněž může zrušit živnostenské oprávnění podnikateli, který neprovozuje živnost po dobu delší než čtyři roky, pokud neoznámil živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti.

zpět na začátek