Rakousko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Rakousko je federativní parlamentní republikou. V čele vlády stojí spolkový kancléř. Hlavou státu je spolkový prezident. Rakouský parlament je dvoukomorový, skládá se z Národní rady a Spolkové rady. Ve spolkových zemích vládnou regionální vlády v čele se zemskými hejtmany.

Rakousko patří mezi důležité zahraničněpolitické a obchodně-ekonomické partnery České republiky. Současným výborným a intenzivním vzájemným vztahům odpovídá četnost politických, ekonomických, kulturních, stejně jako mezilidských kontaktů. Přestože mezi ČR a Rakouskem panují na některé otázky odlišné názory, neznámnějším příkladem je využívání jaderné energie, je na politické úrovni vedena věcná debata, která přispívá k budování a rozvíjení dobrého sousedství. S tím úzce souvisí aktivní rozvoj především přeshraniční spolupráce, hospodářských vztahů, dopravní infrastruktury, ale i spolupráce v oblasti kultury, vzdělávání či sociálních věcí.

Rakouská ekonomika je vysoce vyspělá, otevřená a velmi proexportně orientovaná. K růstu ekonomiky, která je založená na službách, přispívá silná domácí spotřeba, poptávka na hlavních exportních trzích, infrastruktura na vysoké úrovni a stabilita. Síla rakouské ekonomiky spočívá v průmyslové tradici, cestovním ruchu a zahraničním obchodu. Rakousko je špičkou ve využití technologií, které chrání životní prostředí a vylepšují udržitelnost. V současnosti získává Rakousko z obnovitelných zdrojů 34-36 % energie. Do roku 2030 má Rakousko v plánu vyrábět veškerou elektřinu pomocí obnovitelných zdrojů, už nyní se nachází s 80 % takto vyráběné energie ve světové špičce. Rakousko patří mezi velmi konzervativní trhy. Při obrovské konkurenci je třeba, aby české firmy, které na rakouském trhu chtějí uspět, na něj vstupovaly maximálně připraveny. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu, české zboží se nicméně těší solidní pověsti a Česká republika je považována za dodavatele kvalitních průmyslových výrobků.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Rakousko (459.75 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Rakousko (MZV) (79.57 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Rakouská republika (německy: Republik Österreich) je federativní parlamentní republika. V čele vlády stojí spolkový kancléř Karl Nehammer a hlavou státu je prezident Alexander Van der Bellen. Prezident je volený na šest let v přímé volbě a jmenuje členy spolkové vlády. Země se skládá z 9 spolkových zemí, výkonnou moc má regionální i federální vláda. Federální parlament tvoří dvě komory: Národní rada (Nationalrat) – volená přímo obyvateli na základě poměrného volebního systému – a Spolková rada (Bundesrat) – zástupce dle počtu obyvatel ve spolkových zemích vysílají zemské sněmy spolkových zemí. V předčasných parlamentních volbách v září 2019, které následovaly po skandálu na rakouské vnitropolitické scéně způsobeném zveřejněním videonahrávky tajně pořízené na Ibize v červenci 2017, zvítězila s výrazným náskokem Rakouská lidová strana (ÖVP) vedená bývalým spolkovým kancléřem S. Kurzem se ziskem 37,5 % hlasů (+6 % oproti r. 2017). Druhé místo obsadila Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) s 21,2 % hlasů (-5,7 %). Na třetím místě se se ziskem 16,2 % hlasů (-9,8 %) umístila Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Do Národní rady se po dvou letech vrátili Zelení se ziskem 13,9 % hlasů (+10,1 %). Výsledkem povolebních vyjednávání se stala vládní koalice ÖVP a Zelených, jejichž předsedové S. Kurz a W. Kogler následně představili společný vládní program. Kancléř Kurz po vládní krizi v roce 2021 odstoupil a úplně odešel z politiky. Na podzim 2024 proběhnou volby do Národní rady. Aktuální složení vlády je uvedeno na stránkách Spolkového kancléřství: https://www.bundeskanzleramt.gv.at/bundeskanzleramt/die-bundesregierung/bundesministerinnen-und-bundesminister.html

1.2. Zahraniční politika země

Hlavní akcenty rakouské zahraniční politiky jsou: Evropská unie, dobré vztahy se sousedy, západní Balkán, rozvojová spolupráce a aktivní účast v multilaterální diplomacii.

V důsledku konfliktu na Ukrajině zůstává v Rakousku jedním z nejzávažnějších témat také energetická bezpečnost. Vzhledem k dlouhodobému smluvnímu závazku OMV vůči Gazpromu dosud nedošlo k ukončení rakouské závislosti na plynu z Ruska. Rakousko odebralo ještě v březnu 2024 93 % plynu z Ruska. 

Vztahy s Ruskem byly v minulosti dlouhodobě nadstandardní a ruské investice v Rakousku se nadále pohybují na vysoké úrovni.

V otázce války na Ukrajině deklaruje spolková vláda napadené zemi politickou podporu a vyjadřuje jasný odsudek ruské agrese. Rakousko i nadále vychází z ústavního zakotvení neutrality, nyní však explicitně chápaného ve vojenském, nikoli politickém a hodnotovém smyslu. Rakouská podpora je politického, materiálního a humanitárního, nikoli vojenského rázu: o mezích vojenské neutrality se v Rakousku nevede téměř žádná veřejná diskuse.

Předmětem rakouského zájmu jsou zejm. témata odzbrojení, kontroly zbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení. V oblasti bezpečnostní politiky Rakousko aktivně spolupracuje v rámci mezinárodních organizací, jichž je členem, tedy OSN, OBSE, Rady Evropy, a ve vztahu k NATO prostřednictvím programu Partnerství pro mír, k němuž se Rakousko připojilo 10. února 1995.

Rakousko se v kontextu akcelerace perspektivy vstupu do EU pro Ukrajinu snaží o vyvážený přístup k regionu západního Balkánu. V rámci skupiny „Friends of Western Balkans“ mají být dány nové impulsy pro proces integrace regionu do EU.

Rakousko je členem EU od 1. 1. 1995, od 1. 1. 1999 je členem Evropské hospodářské a měnové unie. Díky své geografické poloze profitovalo Rakousko významnou měrou rovněž z rozšíření EU o země střední a východní Evropy.

V zahraniční politice praktikuje Rakousko multilateralismus. Kromě odzbrojení a nešíření jaderných zbraní podporuje vláda jejich úplný zákaz. Rakousko má zájem na zachování Vídně jako jednoho ze sídel OSN. Ve Vídni sídlí mj. IAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj), UNODC (Program OSN pro kontrolu drog a prevenci kriminality), UN Office for Outer Space (Úřad OSN pro kosmické záležitosti) a regionální úřadovny dalších organizací (UNHCR, UNDP). Vídeň je také sídlem sekretariátu OBSE, představitele OBSE pro svobodu médií, Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Přípravné komise Organizace Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBTO) aj.

1.3. Obyvatelstvo

K 1. lednu 2024 bylo v Rakousku registrováno 9,16 mil. obyvatel. Celkový počet obyvatel vzrostl oproti počátku roku 2023 o 55 tis. (0,6 %), růst byl mírnější než v předchozím roce, kdy příchod uprchlíků z Ukrajiny vedl k rekordnímu nárůstu (+ 1,4 %) a překročení hranice 9 mil. obyv. V roce 2023 překonala Vídeň dvoumilionovou hranici. Rakousko má průměrnou hustotu zalidnění 109 obyvatel na 1 km² (2024). Vzhledem k populačnímu růstu v posledních letech se hustota zalidnění neustále zvyšuje a loni dosáhla nového maxima. Trvalý růst, především v důsledku imigrace, je součástí zásadní změny v rakouské populační struktuře a podle prognóz bude pokračovat i nadále. Naděje dožití činila v roce 2023 u žen 84,2 let a u mužů 79,4 let. Ačkoliv podíl dětí a dospívajících (mladších 20 let) na celkovém počtu obyvatel zůstává stejný, populace stárne. Průměrný věk obyvatelstva je 43,4 let, podíl osob mladších 20 let je necelých 20 % (2024). Počet ekonomicky neaktivních osob (nad 65 let) se významně zvýšil, naproti tomu nastal pokles obyvatel v produktivním věku. Porodní bilance byla v roce 2023 již počtvrté za sebou negativní, tj. zemřelo více osob, než se narodilo. Průměrný počet dětí připadající na jednu ženu dosáhl v roce 2022 hodnoty 1,41.

Občané cizí státní příslušnosti tvoří asi 19,7 % populace (1,8 mil. osob). V této skupině zaujímají největší podíl Němci (233 tis.), Rumuni (153 tis.), Turci (124 tis.) a Srbové (122 tis.), následují Maďaři (107 tis.) a Chorvaté (107 tis.), osoby z Bosny a Hercegoviny (100 tis.), Syřané (95 tis.), Ukrajinci (81 tis.), Poláci (68 tis.), Afghánci (50 tis.) a Slováci (50 tis.). Čechů žije v Rakousku 16 tisíc. Česká menšina je ovšem mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na jeden milion. Asi 613 tis. Rakušanů žije v zahraničí, z toho cca 256 tis. v Německu. Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r. 1976 (Volksgruppengesetz). Podle průzkumů se 77,6 % obyvatel hlásí k náboženskému vyznání. Údaje z roku 2021 uvádějí, že 5 mil. obyv. a 55 % věřících náleží římskokatolické církvi, 8,3 % a 746 000 obyvatel tvoří muslimové následovaní pravoslavnými křesťany (437 000, 4,9 %) a evangelíky (340 000, 3,8 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Dynamický růst po období pandemie vystřídalo od poloviny roku 2022 postupné hospodářské oslabení zapříčiněné slabou mezinárodní poptávkou v kombinaci s dopady energetické krize. Vysoká inflace a úrokové sazby vedly k poklesu soukromé spotřeby a investic. HDP v roce 2023 klesl o 0,8 %. Rakouský průmysl specializovaný na výrobu strojních zařízení byl poklesem poptávky a investic do výrobních kapacit obzvlášť zasažen. Významný byl i pokles v oblasti stavebnictví, který by měl v roce 2024 dosáhnout svého vrcholu. Výkon ekonomiky zůstane v roce 2024 slabý, s předpokládaným uvolněním měnové politiky by však mělo dojít k jejímu oživení. Vysoká inflace v letech 2022 a 2023 vedla k růstu mezd, který opět podpoří kupní sílu obyvatel, avšak spolu s vysokými cenami energií oslabuje konkurenceschopnost vývozců. Přes lehký nárůst nezaměstnanosti spojený s hospodářským oslabením zůstává problémem nedostatek pracovních sil. Pozvolné přenášení nižších cen za energie na koncové zákazníky a výrazné zdražení v oblasti služeb a potravin byly hlavními přičinami pomalu klesající inflace, která bude podle prognózy národní banky i v roce 2024 převyšovat průměr eurozóny. V roce 2025 se očekává růst HDP o 1,8 %.

Rakousko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa. Má otevřenou, velmi proexportně orientovanou ekonomiku a silnou domácí poptávku. Sektor služeb má na celkové hospodářské přidané hodnotě podíl cca. 70 %, zatímco průmysl má – dlouhodobě konstantní – podíl necelých 30 %. V rámci služeb má velký význam cestovní ruch. Daňové zatížení je v rámci zemí EU nadprůměrné, zato se země vyznačuje vysokou kvalitou života a velmi dobrou úrovní sociálního zabezpečení. Naprostou většinu rakouských exportérů tvoří malé a střední podniky, každé druhé zaměstnání je přímo či nepřímo závislé na exportu. Nejvýznamnějšími komoditami zahraničního obchodu jsou stroje, vozidla, elektrotechnika či farmaceutické produkty, a to jak na straně vývozu, tak dovozu. Mezi další významné exportní produkty patří chemické výrobky, železo a ocel, u dovozu ropné produkty nebo oblečení a doplňky. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro Rakousko je dlouhodobě Německo. Rakousko klade důraz na ochranu klimatu, zelené technlologie a obnovitelné zdroje. V rámci EU má 3. nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj v poměru k HDP.

Zdroj: Statistik Austria, OeNB, WIFO, EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V roce 2023 dosáhly státní výdaje rekordní sumy 248,8 mld. EUR. Do výdajů se promítlo inflační navýšení mezd a penzí i opatření na zmírnění dopadů energetické krize. Zároveň došlo v důsledku inflace k růstu příjmů státu a nominálního HDP, což umožnilo poprvé od začátku pandemie dodržení maastrichtských pravidel deficitu státního rozpočtu, který obnášel 2,7 % HDP. Dlužní kvóta se meziročně snížila z 78,4 % na 77,8 % HDP. Deficit veřejných financí činil v roce 2023 12,7 mld. EUR. Státní výdaje vzrostly ve srovnání s rokem 2022 o 11,9 mld. EUR (5 %) a státní příjmy o 13,9 mld. EUR (6,2 %). Úroveň veřejného dluhu dosahovala k 31. prosinci 2023 371,1 mld. EUR, státní dluh tak byl o 20,4 mld. EUR vyšší, než v předchozím roce. Podle prognóz rozpočtové rady dosáhne v roce 2024 státní schodek 3,4 % HDP a přes předpokládaný výrazný růst nominálního HDP se má dlužní kvóta zvýšit na 78,4 %. Důvodem jsou vícenáklady spojené s prodloužením části opatření na podporu domácností i firem během energetické krize a zdražování, konjunkturní balíček pro stavebnictví a inflací podmíněný nárůst výdajů v posledních letech. Mezi rozpočtové priority v roce 2024 patří investice do předškolního vzdělávání, vědy a výzkumu, transformace hospodářství a oblastí mirkoelektroniky a bezpečnosti. V důsledku války na Ukrajině chce rakouská vláda postupně v následujících letech zvyšovat výdaje na obranu, oproti roku 2023 bude rozpočet na obranu v roce 2024 navýšen o 790 mil. EUR. 

Bilance běžného účtu skončila po deficitu v přechozím roce v roce 2023 přebytkem ve výši 12,7 mld. EUR.

2.3. Bankovní systém

Rakouský bankovní sektor má díky své velikosti s celkovými aktivy přes 250 % HDP velký ekonomický význam. Rakouské banky se dělí na akciové banky, spořitelny (Erste Bank), zemské hypoteční banky, družstevní banky (Raiffeisen), asociaci Volksbanken a stavební spořitelny. Síť poboček rakouských bank vykazuje již několik let klesající tendenci, je s 2715 obyvateli na pobočku (2022) stále dobře rozvinutá. K ziskovosti rakouských peněžitých ústavů významně přispívají dceřiné banky ve střední a východní Evropě. Sektor privátního bankovnictví je velmi konkurenční a dominují v něm místní banky – velcí zahraniční poskytovatelé často nevidí v Rakousku dostatek příležitostí k růstu.

Za stabilitu finančního trhu a správu měnových rezerv odpovídá Rakouská národní banka (OeNB). Má formu akciové společnosti, 100% majitelem je Rakouská republika. Dozorčím orgánem bankovního sektoru je FMA (Finanzmarktaufsicht), jemuž podléhají i firmy FinTech a poskytovatelé služeb spojených s virtuálními měnami. FMA není čistě vnitrostátním orgánem, je součástí orgánů dohledu nad finančním trhem EU.

Celková bilanční suma všech rakouských bank činila v r. 2022 1199,7 mld. EUR. S aktivy 323,9 mld. EUR byla Erste Group Bank AG v  r. 2022 největší bankou v Rakousku. Následuje Raiffeisen Bank International AG (207,1 mld. EUR), UniCredit Bank Austria AG (107,3 mld. EUR), Bawag Group AG (56,5 mld. EUR) a RLB OÖ AG (49,3 mld. EUR).  V r. 2023 dosáhl zisk rakouských bank rekordního výsledku ve výši 14,1 mld. EUR (+38,4 % ve srovnání s r. 2022). Letos vidí OeNB pro banky kvůli slabému růstu úvěrů a rostoucím nákladům na refinancování poněkud obtížnější prostředí. Vzhledem k vysoké inflaci a zvýšení úrokových sazeb se úvěry v Rakousku v r. 2022 znatelně zdražily a úrokové sazby zůstaly vysoké až do r. 2024. Navíc došlo ke zpřísnění podmínek pro udělování úvěrů na nemovitosti. V oblasti podnikání očekávají banky pro r. 2024 kvůli klesajícím investicím další oslabení poptávky po úvěrech.

2.4. Daňový systém

Rakousko disponuje stabilním daňovým systémem a efektivní finanční správou. Celková výše daní je nadprůměrná, zejména pokud jde o zdanění práce. Oproti mezinárodnímu trendu je nízké zdanění majetku a daňový systém již nějakou dobu prochází procesem ekologizace. Rakousko má se 40 státy celého světa včetně ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které se řídí podle vzoru smlouvy OECD.

Příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů (ESt). V případě trvalého pobytu v Rakousku se zdaňují všechny světové příjmy. Zahraniční subjekty podléhají dani z příjmů pouze částí příjmů, např. z podnikání s provozovnou nebo z kapitálového majetku. Po pobytu v Rakousku delším než 6 měsíců platí neomezená daňová povinnost. V případě zaměstnání se daň z příjmů vybírá odečtením ze mzdy prostřednictvím progresivního tarifu (daň ze mzdy). V případě daně z příjmu existuje podle výše zdanitelných příjmů 6 daňových sazeb, které zohledňují i nedávné zrušení studené progrese. Mezní hodnoty pro r. 2024 jsou následující:

0 % do 12 816 EUR

20 % >12 816 do 20 818 EUR 

30 % >20 818 do 34 513 EUR

41 % >34 513 do 66 612 EUR

48 % >66 612 do 99 266 EUR

50 % >99 266 do 1 mil. EUR

55 % >1 mil. EUR

Příjmy firem podléhají dani z příjmu právnických osob (KöSt). Jednotná sazba KöSt byla od r. 2022 postupně snížena o 1% za rok a činí v r. 2024 23 %. Kapitálová společnost (GmbH, AG) je samostatný daňový poplatník, zatímco příjem osobních společností je zdaněn u každého společníka zvlášť. Nová právní forma společnosti od r. 2023 je flexibilní kapitálová společnost s názvem FlexCo.

Daň z obratu resp. z přidané hodnoty (USt, MwSt.) má sazby 20 %, 10 % a v několika případech 13 %. Daň z výnosu kapitálu (KESt) činí 25 % – v případě cenných papírů 27,5 % – a vybírá se odečtením z kapitálového výnosu. Spotřební dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, ropné výrobky a nová auta. Živnostenská daň, daň z majetku nebo dědická daň se nevybírá.

Jádrem nedávné eko-sociální daňové reformy je zpoplatnění emisí CO₂ a vytvoření nového systému obchodování s emisemi, v jehož rámci je pro uvádění fosilních paliv a pohonných hmot na trh nutné zakoupit příslušné certifikáty. Každoročně probíhá redistribuce získaných příjmů v podobě klimatického bonusu, který se od r. 2023 vyplácí v různé výši v závislosti na regionu. V r. 2024 činí cena CO2 v Rakousku 45 EUR za tunu, v r. 2025 se má tato cena zvýšit na 55 EUR/t.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Rakousko je 5. nejdůležitějším trhem pro české vývozy a ČR je pro Rakousko 5. největším dovozcem. Rakousko patří k největším investorům v ČR.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Členské státy EU mají největší podíl na obchodní výměně Rakouska, nejdůležitějším obchodním partnerem je Německo. Nejdůležitějšími položkami rakouského vývozu i dovozu jsou stroje a dopravní prostředky.

Zdroj: Statistik Austria

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

USA jsou pro Rakousko 6. nejdůležitějším dovozcem, 2. odbytištěm a 4. největším investorem. Čína je 2. nejvýznamnějším rakouským dovozním partnerem a z hlediska vývozů 11. odbytištěm. Druhým největším investorem v Rakousku je Rusko s 22,5 mld. EUR. Kvůli vysokým cenám plynu bylo v roce 2022 6. největším dovozcem do Rakouska, v roce 2023 se hodnota dovozu snížila o polovinu a Rusko bylo 11. největším dovozním partnerem. Export do Ruska se v roce 2023 snížil o necelých 30 %. Nejdůležitějšími položkami rakouského vývozu i dovozu do zemí mimo EU jsou stroje a dopravní prostředky.

Zdroj: Statistik Austria

3.2. Přímé zahraniční investice

Po významném poklesu jak u aktivních, tak pasivních PZI v roce 2020 vykazuje Rakouská národní banka (Österreichische Nationalbank, OeNB) od roku 2021 stabilní nárůst PZI. Zatímco v roce 2022 se vzestupný trend silněji promítl u aktivních PZI, v loňském roce nárůst pasivních PZI mírně předčil aktivní PZI. Celkový stav aktivních rakouských PZI dosáhl v roce 2023 247,3 mld. EUR (2022: 238,4 mld. EUR), pasivních PZI bylo 204,8 mld. EUR (2022: 193,6 mld. EUR). Největším investorem bylo v roce 2023 s 61,3 mld. EUR Německo. Na 2. pozici bylo Rusko (22,5 mld. EUR), následované Švýcarskem (15,2 mld. EUR). Podle sektorů u pasivních PZI zdaleka vede poskytování služeb (124,2 mld. EUR), následuje peněžnictví a pojišťovnictví (19 mld. EUR) a obchod (13,8 mld. EUR).

Zákon o kontrole zahraničních PZI z roku 2020 vytváří efektivní kontrolu PZI, ale i velký nárůst schvalovacích řízení. Monitoringu podléhají mj. zdravotnictví, energetika, chemický průmysl a ICT, citlivými oblastmi jsou mj. zbraně, 5G, voda nebo VaV v oblasti vakcín.

PZI ČR v Rakousku v posledních letech zaznamenaly výrazný nárůst, který pokračuje již třetím rokem. Jejich celkový stav činil v roce 2023 1,1 mld. EUR (2022: 759 mil. EUR). ČR tak mezi Visegrádskou čtyřkou zaznamenává nejdynamičtější rozvoj. Investice českých firem směřují např. do komerčních nemovitostí (skupina CPI-Immofinanz, ZDR Investments).

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Od 1. ledna 1995 je Rakousko členem Evropské unie.

Smlouvy s ČR

Mezi ČR a Rakouskem bylo podepsáno na 80 bilaterálních smluv upravujících ekonomické, sociální a kulturní vztahy či problematiku společných státních hranic (turistické stezky apod.). V hospodářsko-obchodní oblasti jsou nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami dohoda o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (2012), dohoda o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech (2005) a dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (1991). Kompletní seznam základních bilaterálních smluvních dokumentů mezi Českou Republikou a Rakouskem je uveden zde: Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou

3.4. Rozvojová spolupráce

Rakousko není příjemcem rozvojové pomoci a v rámci rozpočtu EU patří k netto plátcům. Cíle, zásady a principy rozvojové spolupráce jsou zakotveny zákonem č. 65/2003 BGBl. Koordinační roli a připravu programů má v gesci ministerstvo zahraničí. Rakousko doposud poskytlo více než 150 mil. EUR okamžité pomoci Ukrajině. Je rovněž zodpovědné za realizaci multilaterálních programů rozvojové spolupráce. Za realizaci bilaterálních programů a projektů odpovídá Rakouská rozvojová agentura (Austrian Development Agency, ADA), která na určitých projektech spolupracuje také s Českou rozvojovou agenturou (ČRA). V rámci rozvojové spolupráce přizpůsobuje Rakousko své projekty a programy místním podmínkám a koordinuje je s lokálními partnery. Vybrané prioritní země a regiony jsou rozdělené do tří kategorií:

• Nejchudší rozvojové země: boj proti chudobě, zejména v Africe – Burkina Faso, Etiopie, Uganda, Mosambik
• Západní Balkán a Východní partnerství: udržitelný hospodářský rozvoj – Západní Balkán (2023), dále Moldavsko, Gruzie, Arménie
• Krizové regiony a nestabilní státy: mír a bezpečnost, stabilita a obnova, budování struktur – Palestina

ADA působí především v oblastech, ve kterých má Rakousko prokazatelné know-how a dlouholeté zkušenosti jako např. voda a sanitace, obnovitelné zdroje energie, ochrana klimatu, zemědělství a lesnictví, bezpečnost lidí, lidská práva a právní stát.

Vedle spolupráce s vládami se ADA soustřeďuje také na partnerství s nevládním sektorem a privátní sférou, resp. podniky ze zemí Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska. České firmy se tak mohou zapojit do dlouhodobých a udržitelných projektů partnerských zemí ADA a využít různých forem podpory – od studie proveditelnosti až po obchodní partnerství. Pravidla pro spolupráci s podniky jsou k nalezení na oficiálních stránkách ADA: www.entwicklung.at/akteure/unternehmen popř. www.entwicklung.at/akteure/unternehmen/wirtschaftspartnerschaften

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Rakousko patří mezi nejvyspělejší a nejbohatší země světa a rakouský trh nabízí pro české exportéry celou řadu možností zejm. v oblastech inovativních a vyspělých technologií a v perspektivních sektorech jako je energetika a čisté technologie, ICT, elektrotechnika, doprava a zdravotnictví.

▶ Cestovní ruch

S podílem 6,2 % na HDP hraje cestovní ruch v Rakousku významnou ekonomickou roli – země je atraktivním cílem pro turisty z celého světa. Rakouský cestovní ruch v r. 2023 nadále rostl. Pokud jde o počet noclehů, zaostává za rekordním rokem 2019 pouze o 1 %. Dynamický cestovní ruch znamená významné ekonomické impulsy pro oblasti kultury a pohostinství. Rakušané si zároveň i přes vysokou inflaci zachovali silnou kupní sílu. Loni jich do ČR zavítalo téměř 320 tisíc. Cestují za památkami, gastronomií i turistikou. Oživení turistického ruchu v jihočeském příhraničí podpoří dokončení dálničního a modernizace železničního spojení do Rakouska. Rakousko dodnes nevyužívá potenciál digitalizace v cestovním ruchu, vláda proto iniciovala digitální akční plán pro turistiku.

▶ Dopravní infrastruktura

Rakousko je čtvrtým největším investorem do železniční infrastruktury v Evropě. Sektor dopravy se podílí více než 4 % na tvorbě rakouského HDP. Vzrůstá tlak na snížení emisí skleníkových plynů a tím i snaha o přesun nákladní i osobní dopravy ze silnice na železnici, do jejíhož rozvoje bude do r. 2029 investováno 21 mld. EUR. Příležitosti se nabízejí i v oblasti elektromobility a infrastruktury dobíjecích stanic. V následujících letech má být také dokončeno přeshraniční dálniční spojení mezi ČR a Rakouskem v jižních Čechách a zahájeny stavby směrem k přechodu v Mikulově.

▶ Energetika

Rakousko chce svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích. S tím se pojí cíle dosažení klimatické neutrality v roce 2040 a bilanční pokrytí 100 % spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů do r. 2030. K podpoře dosažení těchto cílů bude do roku 2030 investováno 5,1 mld. EUR do transformace rakouského průmyslu a v rámci zákona na podporu rozšiřování OZE miliarda eur ročně. Hlavní podíl na navýšení zdrojů energie mají mít solární a větrné elektrárny, investice budou plynout ale i do využívání vodíku, zeleného plynu nebo geotermie. Příležitosti pro české firmy jsou zvýšené nedostatkem řemeslníků v Rakousku a nabízejí se i v oblasti investic do přenosových soustav.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Informační a komunikační technologie vytvářejí obchodní příležitosti pro inovativní produkty a služby a pro nové prodejní kanály. V případě Rakouska se ICT v r. 2022 na HDP podílely téměř 13 %. Celkový obrat rakouských firem z oblasti ICT činil v r. 2022 34,65 mld. EUR, což znamená meziroční nárůst o 12,5 %. Především díky Infineon ve Villachu je Rakousko čtvrtým největším výrobcem polovodičů v EU. Roste povědomí o přelomových možnostech umělé inteligence (AI) a zvyšuje se zájem o její cílenou a bezpečnou aplikaci v podnikání. Významné obchodní příležitosti existují v oblasti kyberbezpečnosti – v r. 2023 došlo k velkému nárůstu kybernetických útoků na firmy. V oblasti digitální infrastruktury se Rakousko podle indexu digitalizace EU (DESI) rychle blíží pokrytí 5G (92 % všech obydlených regionů), je ale ještě daleko od dosažení gigabitového připojení pro všechny obyvatele (55 %).

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

S podílem 21,9 % na HDP (2022) a počtem cca 25 000 výrobních podniků je průmyslový sektor jedním z hlavních pilířů rakouské ekonomiky. Rakouská spolková vláda chce do r. 2040 dosáhnout klimatické neutrality, což představuje pro průmyslovou výrobu velkou výzvu a zároveň tvoří obchodní příležitosti pro inovativní firmy. Podíl průmyslu na celkových emisích činil v Rakousku v r. 2022 24,2 mil. tun skleníkových plynů (34,4 %), což je výrazně nad průměrem EU (20 %). Rakousko na to reaguje zelenou průmyslovou politikou a snaží se do r. 2030 podpořit transformaci rakouského průmyslu na klimaticky neutrální výrobu finančním balíčkem ve výši 5,7 mld. EUR. Podle prognózy institutu ekonomického výzkumu WIFO se po poklesu rakouské průmyslové výroby o -1,5 % v r. 2024 očekává pro r. 2025 opět výrazný vzestupný trend (+3,3 %). Rakouský balíček opatření k evropskému aktu o čipech (Chip Act) přináší podporu investic v oblasti mikroelektroniky a polovodičů ve výši cca 3 mld. EUR do r. 2031, z čehož bude profitovat celý sektor průmyslu 4.0.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Rakousko je v oblasti farmaceutického výzkumu a průmyslu aktérem na světové úrovni. V oblasti Life Sciences, na kterou v Rakousku připadá více než 7 % HDP, je činných přibližně 1000 firem, od start-upů a MSP až po pobočky mezinárodních koncernů. Škála jejich zaměření sahá od vývoje očkovacích látek, přes in-vitro diagnostické nástroje, genovou a buněčnou terapii u onkologických onemocnění, výzkum vzácných onemocnění nebo rezistence vůči antibiotikům až po AI aplikace v diagnostice. U zdravotnické péče je pro české firmy zajímavá poptávka po nástrojích pro ulehčení práce lékařům i nižšímu zdravotnickému personálu a vysoká kupní síla obyvatel například s ohledem na wellness pobyty.

▶ Voda a životní prostředí

Ochraně životního prostředí věnuje Rakousko velkou pozornost. Udržitelnost a zdravé životní prostředí jsou klíčovým podpůrným stavebním kamenem pro úspěšný a hospodářsky významný turistický sektor a cestovní ruch. 12 % HDP Rakouska je generováno v oblastech spojených se zelenými technologiemi. Rakousko usiluje o ambiciózní cíle v oblasti OZE, konkrétně se spolková vláda zavázala k plnění cílů pařížské dohody a snížení emisí skleníkových plynů o 36 % do r. 2030. Obchodní příležitosti se vyskytují v oblastech technologií k redukci emisí, řešení dopadů změny klimatu, kvality vod, cyklického hospodářství i přeshraniční spolupráce.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

V roce 2023 dosáhl v Rakousku poměr výdajů na výzkum a vývoj k HDP 3,26 %. V roce 2024 se předpokládá zvýšení výdajů na VaV na 16,6 mld. EUR a tím i další navýšení výzkumné kvóty. Polovina výdajů připadá na soukromý sektor, 17 % obnášejí zahraniční investice. V Rakousku existuje více než 5 tis. organizací provozujících výzkumnou činnost, 70 % z nich spadá do podnikatelského sektoru a věnuje se převážně vlastnímu firemnímu výzkumu. Napříč sektory připadá přibližně 48 % výdajů na experimentální vývoj, 33 % na aplikovaný výzkum a 19 % na základní výzkum. Špičkové úrovně dosahuje výzkum kvantových technologií, mikročipů i oblast farmacie.

Více informací naleznete v MAPĚ STRATEGICKÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ – MZV (export.cz)

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Následující text nabízí základní orientaci v neformálních pravidlech a zvyklostech, které se vztahují k vedení obchodního jednání v Rakousku. Rakouský trh patří mezi velmi konzervativní a vysoce konkurenční trhy. Zástupci firem, kteří chtějí na rakouském trhu uspět, proto musí být na jednání maximálně připraveni. Němčina je velkou výhodou a někdy podmínkou, stejně jako příprava kvalitních marketingových podkladů vč. webových stránek. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu – přidaná hodnota produktu nebo služby by měla být z jednání jasná. České zboží se nicméně těší solidní pověsti a jsme považování za dodavatele kvalitních průmyslových výrobků.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Běžné oslovení je „Guten Tag“ nebo „Grüß Gott“, v písemném styku „Sehr geehrter Herr …“ resp. „Sehr geehrte Frau …“. V ranních a dopoledních hodinách (do 9-10 hod.) je možné pozdravit formulací „Guten Morgen“, večer pak „Guten Abend“. Při oslovování se pravidelně používá funkce nebo titul podle toho, co je významnější. Zvyk používání titulů pochází z dob monarchie. Tituly se používají a hojně se používá označení funkcí jako prezident, guvernér, generální ředitel či tajemník, dále celá řada radů jako komerční, městský, zemský, ministerský, vrchní, dvorní, soudní, apod. Rakušané jejich hodnotu znají a pozorně sledují, na jaké úrovni kdo je. Teprve po trvalejším seznámení se od titulů opouští, což platí – s výjimkou státní správy – i pro opakovanou výměnu e-mailů. Mladší generace si obecně na užívání titulů zakládá již méně, což je také důsledkem kultury startupů a anglosaské firemní kultury. V případě oslovení e-mailem je třeba informace zaslat ve strukturované podobě, tzn. nejdříve krátce představit firmu a následně přejít k nabídce. Základním jednacím jazykem je němčina.

4.3. Obchodní schůzka

Na osobní schůzku je potřeba se dobře připravit a rovněž je důležité si zmapovat konkurenci. Doporučujeme sjednat si obchodní schůzku s předstihem. Běžně se jednání realizují v průběhu pracovního oběda či pracovní snídaně, pozvání obchodních partnerů domů je v Rakousku neobvyklé. V takovém případě je vhodné přinést hostiteli dárek – např. dobré (české) víno nebo květiny.

Přestože jsou Rakušané dobrými hostiteli, rádi se nechají pozvat. V průběhu oběda se obvykle konverzuje i o volnočasových tématech, rakouská kultura, víno nebo zimní sporty jsou velmi vhodná konverzační témata. Je běžné, že se o služebních a obchodních záležitostech začne diskutovat až v závěru schůzky.

Úprava vizitek je standardní, podobná jako v ČR. Různé tituly a funkce na vizitkách jsou pravidlem a běžné jsou případy, kdy má jedna osoba např. tři různé vizitky se stejnými tituly, ale odlišnou funkcí. Dochvilnost při jednání bývá samozřejmostí, zpoždění ze strany partnera je třeba vysvětlit. V případě, že není možné dodržet termín, je nutné na to obchodního partnera včas upozornit a dohodnout nové jednání. Drobné zpoždění dosahující několika minut lze bez problémů telefonicky sdělit bezprostředně před schůzkou.

Délka a struktura vlastního jednání závisí spíše na složitosti problematiky, než na vlastnostech Rakušanů. Jedná se věcně, i když je pravdou, že se Rakušané rádi pobaví i tématy neobchodními. Rakouští obchodní partneři jsou zpravidla příjemní, otevření, ale zároveň věcní. Vědí, čeho chtějí dosáhnout a mají předem zjištěné informace o firmě, se kterou se rozhodnou jednat. Rakušané dokáží vytvořit pro jednání příjemné prostředí. Rádi se pochlubí a jsou ochotni hovořit i o soukromém životě. Nezávazný small talk na začátku jednání pomáhá uvolnit atmosféru.

Zatímco na pracovním obědě je možné dopřát si sklenky vína nebo piva, během schůzky ve firmě je vhodnější se konzumaci alkoholu vyhnout, zejména při prvním kontaktu s obchodním partnerem. Běžně se nabízí káva a minerální voda.

Společenské postavení je ceněno a vnímáno, vytvořené hierarchické vztahy ve společnostech a ve státní správě jsou v běžném životě přijímány. Rakušané si potrpí na užívání titulů a během jednání se důsledně vyká. Odlišný postup lze pochopitelně zaznamenat ve sféře startupů, jejichž obchodní kultura je mladá, měně formální a výrazně ovlivněna anglosaskými zeměmi. Součástí jednacího týmu by měl být v ideálním případě pracovník s rozhodovací pravomocí a výhodou může být podobný věk mezi obchodními partnery. Obecně ale věk ani genderové složení týmu nehraje zásadní roli.

I když se rakouští obchodní partneři dobře a vkusně oblékají, lze zejména od doby pandemie ve všech odvětvích zaznamenat, že účastníci jednání častěji chodí bez kravaty. Samozřejmě jsou příležitosti, kdy by mělo být oblečení formální – ne vždy to však musí platit pro obchodní schůzku. Ve venkovských regionech (zejména v Tyrolsku, Salzburgu nebo Korutanech) se může stát, že obchodní partner přijde v tradičním kroji. Vhodné jsou spíše decentní šperky a decentní make-up.

Regionální rozdíly nejsou příliš velké, zejména v alpských oblastech bývá ale spisovná němčina často nahrazována dialektem. Na dialekt může rakouský obchodní partner přejít zejména v případě, že konverzace trvá delší dobu. 

Pandemie Covid-19 dala také v Rakousku impuls k urychlení digitalizace. Jeden z konkrétních výsledků je, že online schůzky jsou nyní běžnou záležitostí. I když se o plnohodnotnou náhradu osobního, tj. fyzického jednání nejedná, jsou online schůzky z praktických důvodů užitečné a u rakouských obchodních partnerů oblíbené.

V Rakousku hrají značnou roli různé lobbistické skupiny, které usilují o prosazení svých zájmů, nicméně zakořeněný princip „sociálního partnerství“ svádí dohromady různé zájmové svazy a instituce k vzájemnému jednání a přijímání kompromisů. Rakouský partner je ochoten přistoupit na kompromisy, zná ale dobře své hranice a většinou i hranice, ve kterých se může pohybovat jeho obchodní partner. Často tak dochází k důslednému tlaku na cenu. Obchodní jednání provází vysoký stupeň serióznosti a spolehlivosti, přesto však je nutná opatrnost v přístupu k obchodním partnerům. Znatelně vyšší respekt, než je obvyklé v ČR, mají Rakušané k zákonům, úřadům, úředníkům a ochráncům pořádku.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka? Jak je to s jazykovou vybaveností?

Potřeba využití služeb tlumočníka záleží na jazykové úrovni němčiny českých partnerů. Jako jednací jazyk používají Rakušané přirozeně nejraději němčinu. Dá se říci, že mnoho Rakušanů považuje téměř za samozřejmost, že Čech němčině rozumí a bude s ním německy mluvit. Rakouská němčina (včetně vídeňské) se od spisovného jazyka značně liší a ne vždy berou partneři ohled na schopnosti cizince porozumět. Zejména vysokoškolsky vzdělané osoby (a samozřejmě mladá generace) ovládají dobře i angličtinu, která pak může být jednacím jazykem. Na druhou stranu se jejím využitím dost často ze strany partnera projeví emocionální odstup. Cestu k srdci Rakušana otevřete spíše použitím němčiny. Ostatní jazyky – a tlumočníci – se v běžných obchodních jednáních téměř nepoužívají. Velmi málo Rakušanů mluví česky, někteří však znají několik základních frází a slov a používají je ve smalltalku. Je nutné se vyvarovat poznámek v češtině, které nejsou určeny pro ucho rakouského partnera, protože by jim mohl rozumět.

Existují nějaká komunikační tabu?

Rakušané jsou přístupní širokému konverzačnímu okruhu a těžko se hledá téma, o kterém hovořit nelze. Jsou však velcí patrioti a je třeba být obezřetný v okamžiku, kdy závěr vyzní kriticky vůči něčemu rakouskému, přestože vzdělaní a objektivně smýšlející partneři si její oprávněnost uvědomují. Naopak oblíbenými a vděčnými konverzačními tématy jsou víno a zimní sporty, zejména lyžování. Běžně se mluví i o aktuálním vývoji v politice, i když je třeba být opatrný při hodnocení jednotlivých politických stran nebo náboženského vyznání.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Základem úspěchu je osobní jednání a individuální přístup k partnerovi. Rakouský obchodní partner uvítá, pokud ho český partner dopředu informuje o všem důležitém, e-mailem nebo telefonicky. Rád by přesně věděl, jaké výhody mu určitý produkt nebo služba poskytne, a právě tyto výhody je zapotřebí jasně komunikovat. V osobním jednání by neměl být konfrontován s podstatnými změnami obchodních parametrů. Stěžejní body obchodních záležitosti je zapotřebí sdělit přímo zodpovědnému pracovníkovi a neměly by být komunikovány přes jiné kanály. Menší detaily je možné řešit opět přes telefon nebo e-mailem. V rámci přípravy obchodu je používání např. WhatsAppu ve státní správě a u většiny firem spíše výjimkou, zatímco u mladých firem a startupů je jejich používání obvyklé.

4.5. Doporučení

V první řadě doporučujeme se na jednání s rakouskými partnery dobře připravit a provést analýzu trhu. Je třeba kriticky posoudit, zda najde určitý produkt/určitá služba na náročném rakouském trhu uplatnění. K profesionálnímu postupu patří nejen jasná komunikace všech důležitých parametrů, ale i příprava kvalitní obchodní prezentace a webových stránek v němčině. Investice do jazykové dokonalosti obchodních materiálů se rozhodně vyplatí, neboť obchodní nabídce se od začátku věnuje zvýšená pozornost. Rakouský trh je nasycen – vysoká kvalita výrobku či služeb sama nestačí, je nutno prezentovat výjimečné parametry a nápady. V určitých oblastech, zejména ve strojírenství, má ČR v Rakousku velmi dobrou reputaci. Jako všude platí, že v případě nového obchodního kontaktu je lepší si potenciálního partnera pomocí místních zdrojů ověřit. Vyplatí se věnovat zvýšenou pozornost uzavírání smluv – dojde-li v návrhu smlouvy k nejasnostem, je vždy vhodné ho konzultovat s právníkem obeznámeným s rakouským právem. V rámci jednání lze doporučit jasné a stručné vyjadřování a k jednání i problémům přistupovat s důvěrou, že se je podaří překonat. Je třeba být připraven i na velmi dlouhá jednání, rakouští partneři umí být v klíčových otázkách, jako jsou např. ceny, velmi houževnatí.

4.6. Státní svátky

V Rakousku připadá většina státních svátků na stejné datum jako v České republice, několik se ale liší -např. není v Rakousku Velký pátek (Velikonoce) státní svátek. Na druhou stranu jsou v Rakousku mariánské svátky, které v ČR neexistují. Níže uvedené státní svátky platí na celém území Rakouska, jednotlivé spolkové země slaví také svátek na počest svého patrona. V den státního svátku jsou rakouské obchody zavřeny.

Státní svátky: 1. leden (Nový rok), 6. leden (Tři králové), Velikonoční pondělí, 1. květen (Svátek práce), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, Boží tělo, 15. srpen (Nanebevzetí Panny Marie), 26. říjen (Státní svátek Rakouské republiky), 1. listopad (Svátek Všech svatých), 8. prosinec (Neposkvrněné početí Panny Marie), 25. prosinec (První svátek vánoční), 26. prosinec (Druhý svátek vánoční).

Svátky národních patronů: 19. březen (Sv. Josef): Korutany, Štýrsko, Tyrolsko, Vorarlbersko, 4. květen (Sv. Florián): Horní Rakousko, 24. září (Sv. Rupert): Salcbursko, 11. listopad (Sv. Martin): Burgenland, 15. listopad (Sv. Leopold): Dolní Rakousko, Vídeň.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Na rakouský trh lze v zásadě vstoupit buď přímo, tedy otevřením pobočky v Rakousku, nebo nepřímo, prostřednictvím místního obchodního zastoupení – vždy záleží na povaze produktu nebo služby, kterou česká firma hodlá v Rakousku nabízet. Například u položek surovinového charakteru (dříví, uhlí, železo, ocel), mohou české firmy přímo nalézt odběratele, čímž se zkrátí nákupní cesta a tím i náklady. U ostatních produktů jsou v praxi využíváni místní zástupci. Řada velkých českých vývozců má také své vlastní kanály nebo využívá vlastních zastoupení.

Důležité místo v obchodní činnosti zaujímají výhradní dovozci, kteří dovážejí zboží od jediné nebo od několika málo firem stejného oboru (takto funguje např. prodej vozů Škoda nebo piva Budvar). Rakouský spotřebitel často dává přednost nákupu od rakouského dovozce, protože jej považuje za spolehlivého garanta termínů, jakosti a za partnera, který dobře zná domácí zvyklosti.

Také rakouská hospodářská komora má obchodní sekci, která sdružuje zástupce, agenty, importéry a velkoobchodníky. Tato sekce se nazývá Spolkové grémium obchodních agentů (tzv. Bundesgremium der Handelsagenten). Spolkové grémium obchodních agentů provozuje webovou stránku Salesagentaustria.com, která byla vytvořena ve spolupráci s centrální asociací německých obchodních svazů pro zprostředkování obchodu a prodeje (CDH eService GmbH) a Mezinárodní asociací obchodních zástupců (IUCAB). V současné době je v registru vedeno cca 1500 obchodních zástupců.

Rakousko je členem EU, a proto musí plně respektovat pravidla volného pohybu zboží a jednotného vnitřního trhu vůči členským zemím EU. Celní problematika spadá do působnosti Spolkového ministerstva financí (Bundesministerim für Finanzen – BMF), resp. jeho podřízené složky Celní správy (Zollverwaltung). Bližší informace k celní problematice lze najít na webových stránkách ministerstva financí prokliknutím na „Zoll“. V rámci reformy rakouské finanční správy vznikl z dosavadních 9 celních úřadů nový centrální celní úřad s názvem „Zollamt Österreich“.

Pro Rakousko tedy platí celní právo EU a tzv. Celní kodex (Zollkodex) a prováděcí směrnice k celnímu kodexu (Zollkodex-Durchführungsverordnung). Směrnice EU však neobsahují žádná organizačně právní ustanovení a ponechávají národnímu zákonodárství určitý prostor, který je v Rakousku vyplněn celním zákonem (Zollrechts-Durchführungsgesetz zkr. ZollR-DG č. 659/1994), který byl postupně novelizován a je k nalezení na www.ris.bka.gv.at.

Společný celní tarif EU se aplikuje na dovozy všech zemí, které nejsou členy EU, pokud nejsou použity preferenční sazby např. pro členy WTO. Ve vnitrounijním styku se cla nevybírají, to však platí jen pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním tranzitním procedurám nebo pro zboží dodávané na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). I v Rakousku platí společný harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (nomenklatura HS). Pro zemědělské výrobky, např. obilí, ovoce a zelenina, hovězí maso, tuky apod. platí 21 směrnic Evropské komise, kde je celní řízení do detailů upraveno.

Stejně jako v ostatních zemích EU jsou v Rakousku uvaleny spotřební daně na benzín, těžká paliva a jiné energetické produkty, alkoholické nápoje (pivo, lihoviny) či tabákové výrobky. Vína a šumivá vína v Rakousku spotřební dani nepodléhají – pro výrobu, skladování a nezdaněnou přepravu těchto produktů je však zapotřebí získat povolení od rakouského celního úřadu. Zboží podléhající spotřební dani totiž lze přepravit mezi členskými státy EU a) v rámci režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně uvnitř EU (něm. „Steueraussetzung“), nebo b) zboží je z hlediska spotřební daně propuštěno do volného oběhu. Podle toho se liší průvodní dokumentace, povolení a formality. Bližší informace o obou metodách jsou k dispozici na webu Rakouské hospodářské komory (WKO). Kontrola vývozu se uplatňuje především v oblasti zbraní a válečného materiálu ve smyslu zákona o vývozu, dovozu a tranzitu válečného materiálu č. 540/77 a jeho následných novelizací (tzv. Kriegsmaterialgesetz), který je rovněž dostupný na www.ris.bka.gv.at.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

České firmy mohou v Rakousku podnikat formou závislé organizační složky zahraniční společnosti nebo nezávislé dceřiné společnosti. V případě úmyslu zřídit právně nezávislou dceřinou společnost se nabízí široké spektrum právních forem.

Kapitálová společnost je právnická osoba s vlastní právní subjektivitou rozdílnou od jejího vlastníka, hlavními formami jsou společnost s ručením omezeným (GmbH) a akciová společnost (AG).

Nejběžnější formou podnikání zahraničních investorů v Rakousku je společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH). Povinná výše základního kapitálu byla od 1.1. 2024 výrazně snížena a činí min. 10 000 EUR (předtím: 35 000 EUR), z čehož je zapotřebí zaplatit polovinu v hotovosti ihned. Na základě této nové úpravy už není používána konstrukce privilegia zakladatele („Gründungsprivileg“), která byla v platnosti od r. 2014. Založení GmbH vyžaduje uzavření společenské smlouvy a zápis do obchodního rejstříku (Firmenbuch). Společnost GmbH ručí svým celým jměním, neexistuje žádné přímé nebo osobní ručení akcionářů.

Výběr hlavních obchodních společností:

• organizační složka – Niederlassung
• společnost s ručením omezeným – Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH
• akciová společnost – Aktiengesellschaft, AG
• veřejná obchodní společnost – Offene Gesellschaft, OG
• komanditní společnost – Kommanditgesellschaft, KG
• tichá společnost – Stille Gesellschaft, stGes
• sdružení – Gesellschaft nach bürgerlichem Recht, GesbR
• družstvo (společenství) – Genossenschaft

K 1.1. 2024 byla v Rakousku zavedena nová právní forma společnosti, a to flexibilní kapitálová společnost (FlexCo), která se podobá GmbH a má oslovit hlavně startupy a zakladatele firem. Hlavním rozdílem oproti GmbH je zjednodušený způsob spoluúčasti zaměstnanců a flexibilní převod akcií a hlasovacích práv.

Nejjednodušší způsob podnikání je podnikání fyzické osoby. Provozuje ho OSVČ – podnik fyzické osoby nemá vlastní právní subjektivitu rozdílnou od fyzické osoby. Za případné obchodní dluhy ručí neomezeně, tzn. veškerým svým majetkem. Zisk z podnikání podléhá dani z příjmu fyzických osob. Další možností podnikání na rakouském trhu je spolupráce se specializovanými obchodními zástupci, kteří spadají pod Rakouskou hospodářskou komoru (WKÖ, www.salesagentsaustria.com).

Bližší informace k právním aspektům zakládání podniků v Rakousku poskytne například státní investiční agentura Austrian Business Agency (ABA), www.aba.gv.at nebo Rakouská hospodářská komora/Wirtschaftskammer Österreich, www.gruenderservice.net. Více informací o tom, jak začít podnikat v Rakousku naleznete zde: Podnikání v Rakousku 2020 – ABA.pdf (mzv.cz).

5.3. Marketing a komunikace

Pokud hovoříme o marketingu, pak je vhodné připomenout, že rakouský trh je velice vyspělý a působí zde špičkové světové firmy. Vysoká hodnota HDP na obyvatele přesahuje 49 400 EUR. Navzdory relativně malé velikosti a počtu obyvatel představuje zajímavý trh se silnou domácí koupěschopnou poptávkou.

Uplatnění na náročném rakouském trhu nalézají produkty s vysokou přidanou hodnotou, nicméně při současném zachování konkurenční cenové výhody.

V zásadě lze konstatovat, že správně a v přiměřeném objemu na zdejší poměry prováděná propagace a reklama výrobků, stejně jako marketingová příprava, je předpokladem trvalejšího úspěchu na rakouském trhu, podobně jako je tomu na všech vyspělých trzích.

Náklady na propagaci jsou obecně v Rakousku vysoké a samozřejmě vyšší než v ČR, zejména v nejmasovějších mediích jako je televize a tisk. To je i jeden z důvodů, proč je o českých výrobcích v Rakousku málo slyšet. Dalším důvodem je skutečnost, že české podniky někdy podceňují důležitost propagace a reklamy na rakouském trhu.

Marketingové materiály firmy musí být zpracované profesionálně a v perfektní němčině. To samé platí i pro webové stránky, pro které je vhodné použít rakouskou doménu. Efektivní jsou také reklamní kampaně na nejpoužívanějším internetovém vyhledávači Google a optimalizace SEO. Velký důraz je v Rakousku kladen na důvěryhodnost a zajímavé reference.

Informace o příslušných tiskovinách, vydavatelích a cenách inzerce je možné zjistit přímo u Svazu rakouských vydavatelů novin – Verband Österreichischer Zeitungen, Schottenring 12, 1010 Wien, www.voez.at, tel.: +431/5337979-0, fax: +431/5337979422, e-mail: office@voez.at. Svaz vydává katalog Medienhandbuch (www.medienhandbuch.at). Informace o televizní reklamě je možné obdržet u ORF-Enterprise GmbH & Co. KG, Hugo-Portisch-Gasse 1, 1136 Wien, www.enterprise.at, tel.: +431/87077-15000, e-mail: enterprise@orf.at.

Marketingová komunikace by měla být přesně zaměřená na cílovou skupinu a musí probíhat v souladu s nařízením GDPR a obecnými pravidly platnými v EU.

Na rakouském trhu působí velké množství agentur, viz seznam PR agentur na stránkách svazu Public Relations Verband Austria, https://prva.at.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je v Rakousku realizována prostřednictvím příslušné legislativy o majetku nehmotné povahy. Mezi nejdůležitější dílčí oblasti této legislativy patří autorské právo (Urheberrecht), ochranná známka (Markenrecht), vynálezy/patenty (Patentrecht), užitný vzor (Gebrauchsmusterrecht), označení původu (Herkunftsangaben) a průmyslové vzory (Geschmacksmusterrecht). Uvedená legislativa umožňuje definovat duševní vlastnictví a obchodovat s ním, např. udělením licencí. V oblasti průmyslového vlastnictví jsou chráněné aspekty název značky, vizuální vzhled/design, technická struktura nebo výrobní proces produktu.

Základem rakouského patentového práva je spolkový zákon o patentech (Patentgesetz), který upravuje ochranu technických vynálezů. Rakousko je signatářem řady mezinárodních úmluv, vč. zákona o revizi Evropské patentové úmluvy (2000), smlouvy o patentové spolupráci z r. 1970 (PCT) a dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví z r. 1994 (TRIPS). Všechny chráněné vzory, patenty, značky atd. lze přihlásit na Rakouském patentovém úřadě (Österreichisches Patentamt, www.patentamt.at), kde jsou k dispozici potřebné informace zahrnující návody, formuláře a poplatky. Předpokladem pro podání patentové přihlášky je bydliště resp. pobočka v Rakousku, jinak je za tímto účelem zapotřebí určit zástupce, např. advokáta nebo notáře. Pokud se má výrobek uplatnit nejen v Rakousku, pak má smysl vynález chránit i mezinárodně. Tento krok musí být učiněn do jednoho roku od registrace v Rakousku (tzv. prioritní rok). Na rozdíl od toho je autorské právo aspektem duševního vlastnictví, které žádnou registraci nevyžaduje – existuje automaticky bez jakéhokoliv přihlášení či nákladů. Právním základem duševního vlastnictví a jeho soudní vymahatelnosti je spolkový zákon o autorském právu (Urheberrechtsgesetz). V případě sporu je nutné se obrátit na Obchodní soud ve Vídni (Handelsgericht Wien), popř. na civilní zemský soud. OEÚ není znám žádný případ poškozování práv českých subjektů v této oblasti v Rakousku.

5.5. Trh veřejných zakázek

Na veřejné zakázky připadá v Rakousku finanční objem cca 45 mld. EUR (14 % HDP) ročně. Rakouští veřejní zadavatelé jsou v závislosti na platných limitních hodnotách povinni své zakázky na základě zákona o zadávání veřejných zakázek (Bundesvergabegesetz, BVerG 2018) úředně oznámit. Směrnice EU o zadávání veřejných zakázek byly do národní legislativy implementovány.

Na základě novelizace zákona BVerG z roku 2018 a balíku reforem usilují rakouské veřejné orgány ve svých nákupních aktivitách i o efektivní podporu inovací a zároveň se zavazují splnit požadavky udržitelnosti. V neposlední řadě má příslušná legislativa usnadnit přístup k veřejným zakázkám i malým a středním podnikům. Už předtím byl zaveden princip nejlepší nabídky (Bestbieterprinzip), podle něhož by neměla být v procesu zadávání veřejných zakázek cena jediným rozhodovacím kritériem – spíše by měla být brána v potaz i sociální a kvalitativní kritéria, zejména co se týče transparentnosti a udržitelnosti. Jedním z cílů zákona BVerG je, aby měl zadavatel zakázky úplný přehled o součinnosti různých subdodavatelů a bylo zabráněno mzdovému dumpingu. Zadavatel může stanovit, aby byly určité významné části zakázky provedeny generálním dodavatelem, resp. členem skupiny uchazečů, a nikoliv subdodavatelem. Rakouská legislativa nicméně v rámci veřejných zakázek nestanovuje žádný poměr ceny a dalších kritérií v procentech.

Státní nákupní společnost Bundesbeschaffungsgesellschaft GmbH (BBG, www.bbg.gv.at) poskytuje zájemcům/potencionálním dodavatelům na základě předdefinovaných produktových skupin bezplatně průběžné informace o nových veřejných tendrech. O uvedenou službu lze BBG neformálně požádat emailem na: support@bbg.gv.at.

V oblasti veřejných zakázek platí od 1. ledna 2024 nové horní finanční limity, které určují zveřejnění v celé EU. Pro zakázky na dodávky a služby činí prahová hodnota 221 000 EUR, u sektorových zadavatelů (tzn. vybraných poskytovatelů infrastruktury) 443 000 EUR, 143 000 EUR na dodávky a služby centrálních veřejných zadavatelů a 5 538 000 EUR na stavební zakázky a stavební koncese. Uvedené finanční limity se vztahují vždy na celkovou hodnotu zakázky a platí jak v případě státních zakázek, tak pro zakázky spolkových zemí či měst a obcí. Jednací řízení (Verhandlungsverfahren) připadají v úvahu pouze ve výjimečných případech. Důvody, které jsou rozhodující pro provedení jednacího řízení, je zapotřebí písemně doložit. Veškeré částky jsou uvedeny bez DPH.

Pro veřejné zakázky s podlimitní částkou se používají následující ustanovení: Přímé zadávání (tzv. Direktvergabe) zakázek je na základě předběžného prodloužení rakouského nařízení o finančních limitech možné do 31. prosince 2025 u zakázek na dodávky a služby a stavebních zakázek do odhadované hodnoty 100 000 EUR. Jednací řízení bez uveřejnění je možné u zakázek na dodávky a služby do odhadované hodnoty 100 000 EUR a u stavebních zakázek je jednací řízení bez uveřejnění přípustné do odhadované hodnoty 1 000 000 EUR. Přitom je zapotřebí získat alespoň tři cenové nabídky a v dostačující míře vzít v úvahu i malé a střední podniky, resp. regionální firmy. Zadavatelé mohou zakázky o duševních službách (tzv. geistige Dienstleistungen) zadávat formou jednacího řízení bez uveřejnění za účasti pouze jednoho účastníka, pokud uskutečnění hospodářské soutěže na základě nákladů spojených s procesem zadávání není pro zadavatele z ekonomických důvodů akceptovatelné a odhadovaná hodnota zakázky nedosahuje 50 % příslušného finančního limitu (finanční limit činí 221 000 EUR, tzn. 110 500 EUR). Přitom je zapotřebí získat alespoň tři cenové nabídky a pozvané účastníky co nejčastěji střídat. Je-li to možné, měly by být vzaty v úvahu i malé a střední podniky. Pokud se výše uvedeného finančního limitu překročí, je zapotřebí provést otevřené řízení v rámci celé EU. Ve výjimečných případech je možné provést jednací řízení s uveřejněním. Podlimitní veřejné zakázky vypsané rakouskými orgány musí být zveřejněny na platformě www.auftrag.at. Nadlimitní veřejné zakázky musí být před zveřejněním v Rakousku publikovány přes Úřad pro úřední tisky v Lucembursku (https://op.europa.eu/cs/web/about-us/procurement).

Další zdroje:

http://ted.europa.eu (TED Tenders Electronic Daily)

https://ausschreibungen.usp.gv.at/at.gv.bmdw.eproc-p/public/tenderlist

https://www.e-beschaffung.at/

https://www.ausschreibung.at/ (pro oblast stavebnictví)

https://www.bbg.gv.at/information/aktuelle-ausschreibungen

Veřejné zakázky vypisované spolkovými zeměmi:

Vídeň: https://www.wien.gv.at/Vergabeportal/list

Horní Rakousko: https://www.land-oberoesterreich.gv.at/beschaffungsausschreibungen.htm

Dolní Rakousko : https://www.noe.gv.at/noe/Ausschreibungen-Liegenschaften/Ausschreibungen-Liegenschaften.html

Na digitální platformě ProVia jsou zveřejněna výběrová řízení státních infrastrukturních společností ASFINAG (Společnost pro financování dálnic a rychlostních silnic) a ÖBB (Rakouské spolkové dráhy). Pro poskytování služeb je nutná registrace: https://www.provia.at/

Rakouská armáda (Bundesheer, Spolkové ministerstvo obrany/BMLV): https://www.bundesheer.at/ausschreibungen/menu_sach.php

Na rozdíl od těchto platforem je online vydání úředního věstníku auftrag.at, které poskytuje plný přístup ke všem veřejným zakázkám v Rakousku a obsahuje řadu funkcí filtrování a vyhledávání, zpoplatněno.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Základní prověření obchodního partnera lze provést přes rakouský obchodní rejstřík (Firmenbuch) a v případě živnostníků přes informační systém živnostenského podnikání GISA, www.gisa.gv.at. Oficiální výpisy z obchodního rejstříku lze získat přes Obchodní soud ve Vídni anebo prostřednictvím oficiálních zúčtovacích míst, https://verrechnungsstellen.at. Do obchodního rejstříku se zapisují všechny právnické osoby se sídlem v Rakousku, vč. poboček zahraničních společností. Asociace ochrany věřitelů KSV 1870 (www.ksv.at) nabízí kromě informací o bonitě rakouských firem i inkasní služby formou mimosoudního vymáhání nebo zastupování věřitelů v insolvenčním řízení. KSV 1870 zároveň disponuje jako jedna z mála rakouských institucí rejstříkem neplatičů.

Informace o firmách vč. zjištění případné insolvence lze získat zdarma přes OEÚ Vídeň a na webu ministerstva spravedlnosti https://edikte.justiz.gv.at. V mezinárodním kontextu je platební morálka rakouských subjektů poměrně dobrá, v důsledku četných krizí se nicméně od r. 2022 postupně zhoršuje. V r. 2023 dosahovala průměrná doba splatnosti faktur v případě firem 26 dní (2022: 25 dní) a v případě soukromých osob 13 dní (2022: 13 dní). U firem bylo 79 % pohledávek uhrazeno včas (2022: 78 %) a u soukromých osob 88 % (2022: 88 %). Státní instituce se v tomto ohledu oproti r. 2022 o 5 % zhoršily (78 %).

Počet insolvencí firem v r. 2023 masivně vzrostl a činil 5380 (+13 % oproti r. 2022). Tento trend pokračoval v 1. čtvrtletí r. 2024, kdy počet insolvencí firem dosáhl nejvyšší úrovně od r. 2019. Nejvíce insolvencí lze zaznamenat u maloobchodu, ve stavebnictví a v gastronomii.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Doklady

Občan ČR může vstupovat a pobývat na území Rakouska bez zvláštních omezení na základě platného cestovního dokladu. Každé dítě musí být vybaveno vlastním cestovním dokladem. Odcizení dokladu je nutné ohlásit místní policii, a dále úřadu ČR, který doklad vydal, případně zastupitelskému úřadu. Ztrátu je vhodné nahlásit nejbližšímu úřadu pro ztráty a nálezy (např. www.wien.gv.at/verwaltung/fundservice)

Doprava vozidlem

V Rakousku je důsledně kontrolováno dodržování pravidel silničního provozu. Za nedodržení pravidel hrozí vysoké pokuty, odebrání řidičského průkazu nebo dokonce zadržení vozidla.

Směrnice EU 2015/413 zakládá výměnu údajů o registraci vozidla pro určení totožnosti osob podezřelých ze spáchání dopravních přestupků. Při spáchání dopravního přestupku musí být vyměřená pokuta zaplacena na místě.

Pokuty jsou vymáhány i pokud totožnost řidiče nebyla zjištěna při spáchání přestupku. Výzva k zaplacení pokuty s automatizovaným překladem je zasílána na adresu trvalého pobytu provozovatele vozidla. Pokuta musí být zpravidla uhrazena do 4 týdnů od výzvy k úhradě; adresát by však měl postupovat podle uvedených pokynů. Při pochybnosti o oprávněnosti pokuty se má provozovatel vozidla obrátit na úřad, který pokutu udělil; úředním jazykem je němčina.

Motorové vozidlo musí být vybaveno reflexní vestou pro všechny cestující. Povinnost zimních pneumatik platí od 1. 11. do 15. 4. pro všechny typy vozidel. Při vážných škodách, zraněních apod. je nutné přivolat policii. Při nehodě nebo poruše vozidla lze kontaktovat rakouský automotoklub ÖAMTC nebo sdružení ARBÖ.

Zastupitelské úřady ČR nejsou oprávněny zasahovat do rozhodnutí rakouských správních orgánů.

Před cestou osobním vozidlem se doporučuje sjednat havarijní pojištění, resp. připojištění vozidla. Řidiči musí být vybaveni tzv. zelenou kartou.

Zdravotní péče

Akutní lékařská péče je občanům ČR poskytována na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění. Některá zdravotnická zařízení v Rakousku nespadají do veřejného zdravotního systému. Horská služba a letecký transport ze sjezdovky nejsou kryty z veřejného pojištění. Ve vysokohorských oblastech je důležité nepodceňovat náročnost terénu a myslet na připojištění pro vysokohorskou turistiku.

Aktuální informace o cestování naleznete na stránkách Velvyslanectví ČR ve Vídni.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní povolení –  není nutné, volný pohyb zaměstnanců, tzn. právo zaměstnance z ČR vykonávat v Rakousku závislou činnost a nechat se zaměstnat v rakouském podniku, je od 1. května 2011 neomezený. Pro české žadatele o práci v Rakousku platí stejné podmínky jako pro žadatele z Rakouska.  

Daně – český zaměstnanec, který je zaměstnán rakouským zaměstnavatelem, je v Rakousku příslušný k dani ze mzdy resp. z příjmu (Lohnsteuer resp. Einkommensteuer). Veškeré formální náležitosti, tzn. mzdu, zdravotní a sociální pojištění a srážky daně ze mzdy, vyřizuje rakouský zaměstnavatel. Rakouský zaměstnavatel však nevyřizuje roční daňové zúčtování, tzv. „Arbeitnehmerveranlagung“. O toto si může (ale nemusí) po skončení příslušného kalendářního roku požádat zaměstnanec sám u místně příslušného rakouského finančního úřadu. Žádost lze podat i zpětně do 5 let. Pokud zaměstnanec vykonává práci pro vícero rakouských zaměstnavatelů současně a má celkové roční příjmy nad 12 816 EUR (2024), má povinnost podat do 30. září následujícího roku daňové přiznání. To platí i v případě, že má zaměstnanec vedle zaměstnání další příjmy přesahující nezdanitelnou částku 730 EUR ze samostatně výdělečné činnosti nebo z pronájmu.

Minimální mzda – není v Rakousku uzákoněná, v drtivé většině oborů se ale minimální mzda řídí kolektivními smlouvami, viz www.kollektivvertrag.at/. Součástí každé kolektivní smlouvy je mzdová tabulka, ve které je minimální mzda uvedena jako hodinová sazba nebo měsíční částka.

Sociální pojištění – rakouské sociální pojištění zahrnuje zdravotní pojištění, úrazové pojištění (proti pracovním úrazům a nemocím z povolání), důchodové pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti. V obvyklém případě činí celková výše příspěvků na sociální pojištění v Rakousku v roce 2024 39,05 % měsíčního hrubého platu zaměstnance (podíl zaměstnance: 18,07 %, podíl zaměstnavatele: 20,98 %). V případě zaměstnání na bázi „geringfügig“ (s měsíčním příjmem max. 518,44 EUR v r. 2024), je pracovník pojištěn pouze pro případ úrazu, ale nemá zdravotní ani důchodové pojištění. K tomu má ale možnost samopojištění podle § 19a zákona o sociálním pojištění ASVG (v r. 2024 73,20 EUR měsíčně).

Vysílání pracovníků – český podnikatel, který chce své zaměstnance vysílat do Rakouska, podléhá formální ohlašovací povinnosti u Finanční policie (hlášení o vyslání ZKO) a musí splnit řadu dalších požadavků podle zákona o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu (LSD-BG). Dále musí v případě vázané živnosti (např. stavebních prací, většiny montážních činností) předem podat oznámení o poskytnutí služeb (tzv. Dienstleistungsanzeige) na spolkovém ministerstvu práce a hospodářství (BMAW). Na základě LSD-BG musí česká firma dodržovat rakouské mzdové a sociální předpisy, tzn. zaplacení základní minimální mzdy a případné další platby či příplatky v alikvótní výši podle příslušné rakouské kolektivní smlouvy. Na místě výkonu práce je zapotřebí mít k dispozici veškeré zaměstnanecké a mzdové dokumenty včetně překladu do NJ nebo AJ. Včasné doplnění dokumentace po kontrole neznamená beztrestnost, nýbrž brání pouze uvalení dalších sankcí. V září r. 2021 vstoupila v platnost novelizace zákona LSD-BG, která na základě rozsudků ESD přinesla v rámci správního trestního řízení odstranění principu kumulace. Rakouské orgány mají ale nadále možnost za porušení předpisů LSD-BG uložit pokuty, jejichž výše může být pro malé a střední podniky likvidační. Díky implementaci směrnice (EU) 2020/1057 platí od r. 2022, že v oblasti silniční dopravy je z předpisů vysílání kromě tranzitu vyňata i bilaterální přeprava zboží a osob. Jedná-li se o kabotáž nebo určité třetizemní operace, platí však pravidla vysílání, a v tomto případě je zapotřebí hlášení přes systém pro výměnu informací na vnitřním trhu IMI. V mezinárodní železniční, letecké nebo vodní dopravě musí zaměstnavatelé své mobilní pracovníky nadále hlásit formulářem ZKO3-T, mohou ale využít paušální hlášení na dobu 6 měsíců. Součinnost více OSVČ v rámci stejné zakázky a na základě smluv o dílo není podle rakouských úřadů přípustná – může vést k podezření z obcházení zákona LSD-BG a k přehodnocení OSVČ na zaměstnance, což má za následek zahájení správního trestního řízení a vysoké pokuty.

Na základě v Rakousku implementované směrnice EU o službách je podnikům usnadněno poskytování služeb uvnitř EU tím, že všechny důležité úřední postupy mohou být prováděny online. Za tímto účelem existuje na internetu jednotné kontaktní místo EAP (einheitlicher Ansprechpartner): www.eap.gv.at.

5.9. Veletrhy a akce

V Rakousku je každoročně pořádáno přes 300 veletrhů a výstav. Hlavní města všech spolkových zemí mají svá výstaviště. Výjimkou je spolková země Vorarlberg, kde místo v hlavním městě Bregenz je výstaviště v nedalekém Dornbirnu. Některé významné veletržní akce se však konají i mimo hlavní města spolkových zemí, např. ve Welsu a v Ried im Innkreis ve spolkové zemi Horní Rakousko či ve Wieselburgu v Dolním Rakousku.

Počet měst, kde se v Rakousku konají mezinárodní veletrhy a výstavy, je 21, a v dalších téměř 40 městech se konají regionální výstavy, prodejní výstavy a trhy. V podstatě každé výstaviště má svoje informační webové stránky, resp. informace o veletrzích lze nalézt na webových stránkách či informačních materiálech příslušné země či obce.

Nejucelenější přehled o výstavách a veletrzích v Rakousku poskytují stránky www.auma.de.

Největší veletržní správou je vídeňská RX Austria & Germany, která vznikla v roce 2020 spojením Reed Deutschland a Reed Österreich, a jíž také patří výstaviště v Salcburku. Více informací o veletrzích pořádaných RX je na www.messe.at. Nutno poznamenat, že řada veletrhů je zaměřena spíše na koncové zákazníky a mezinárodní charakter mají v Rakousku nejvíce vídeňské veletrhy a výstavy. Velmi navštěvované jsou tzv. Herbstmessen, které mají v Rakousku velmi dlouhou tradici. Postupně se z těchto národních či zemských, resp. regionálních výstav stávají mezinárodní. Nejmarkantnější je to patrně u výstavišť ve městech Wels (www.messe-wels.at) a Ried im Innkreis (www.riedermesse.at).

Před rozhodnutím o účasti na veletrhu v Rakousku doporučujeme kontaktovat vídeňskou pobočku agentury CzechTrade nebo Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rakousku.

Nejzajímavější výstavy a veletrhy v Rakousku v roce 2023 a 2024:

• Kommunalmesse (technika a služby pro municipality) 18. – 19.9.2024, Oberwart
• Blickfang (design) 8. – 10. 11. 2024, Vídeň
  
• Bauen und Wohnen (stavebnictví): 6. – 9. 2. 2025, Salcburk
• Wohnen und Interieur (stavebnictví, design): 12. – 16. 3. 2025, Vídeň
• Alles für den Gast (HORECA): 9. – 13. 11. 2024, Salcburk
• Renexpo Interhydro (hydroenergetika): 27. – 28. 3. 2025, Salcburk
• Intertool (strojírenství): duben 2026, Wels

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR ve Vídni, Penzinger Straße 11-13, 1140 Wien

Tel.: +43 1 89958 111

e-mail: vienna@mzv.gov.cz

web: www.mzv.gov.cz/vienna

Ekonomické oddělení: tel.: +43 1 89958 168, e-mail: vienna.commerce@mzv.gov.cz

Konzulární oddělení: tel.: +43 1 89958 155/154 ( tel. po-pá 14:00-15:30 hod.), e-mail: vienna.ku@mzv.gov.cz

České zastoupení v Rakousku

CzechTrade: Penzinger Straße 11-13, 1140 Wien

tel.: +43 1 899 58 162, +43 664 3525 105

Julie Havlová, vedoucí kaneláře CT

e-mail: julie.havlova@czechtrade.cz

CzechTourism: Penzinger Straße 11-13, 1140 Wien tel.: +43 1 89202 99, +43 650 63 44 822

Roman Hrdina, ředitel zahraničního zastoupení Rakousko

e-mail: hrdina@czechtourism.cz

České centrum Vídeň: Kreuzherrengasse 1, 1040 Wien

tel.: +43 660 42 09 740, e-mail: ccwien@czechcentres.cz, web: wien.czechcentres.cz

Spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví ČR je snadno dostupné městskou dopravou. Ze stanice Westbahnhof (nádraží / metro U3) jezdí tramvaj č. 52 nebo č. 60 směrem na stanici Penzinger Straße. Při použití metra U4 můžete vystoupit na stanici Schönbrunn nebo Hietzing (oboje 10 minut pěšky od velvyslanectví). Z letiště je možno do centra použít City Airport Train (CAT), poté na nádraží Wien Mitte – Landstraße přestoupit na metro U3 a ze stanice Westbahnhof pokračovat tramvají č. 52 nebo č. 60 až na stanici Penzinger Straße.

Honorární konzuláty

Honorární konzulát Graz/Štýrsko a Korutany

Honorární konzulát Linz/Horní Rakousko

Honorární konzulát Salzburg/Solnohradsko 

Honorární konzulát Wattens/Tyrolsko a Vorarlbersko

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Centrální tísňové volání: 112

Zdravotnická záchranná služba: 144

Policie: 133

Hasiči: 122

Horská záchranná služba: 140  

Poruchy vozidel (ÖAMTC a ARBÖ): 120 nebo 123

Aplikace Záchranka (www.zachrankaapp.cz) funguje od dubna 2018 také na celém území Rakouska.  

Pomoc v nouzi pro občany ČR: Zastupitelský úřad ČR poskytuje pohotovost pro případ, že se občané ČR ocitnou na území Rakouska v nouzi. Nouzová linka funguje pouze mimo pracovní dobu velvyslanectví a je určena výhradně občanům ČR v nouzi či ohrožení zdraví nebo života: +43 676 849 64 615. V pracovní době od 8:00-16:30 hod. kontaktujte v případě nouze či ohrožení zdraví nebo života +43 1899 58 111.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Oficiální stránky prezidenta: 

www.bundespraesident.at/alexander-van-der-bellen

Vláda a orgány státní správy:

Oficiální stránka kancléře: www.karl-nehammer.at

Spolkové kancléřství: www.bundeskanzleramt.gv.at

Rakouský parlament: www.parlament.gv.at

Ministerstvo hospodářství a práce: www.bmaw.gv.at

Ministerstvo školství, vědy a výzkumu: www.bmbwf.gv.at

Ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti: www.bmeia.gv.at

Ministerstvo financí: www.bmf.gv.at

Ministerstvo vnitra: www.bmi.gv.at

Ministerstvo spravedlnosti: www.bmj.gv.at

Ministerstvo umění, kultury, veřejných služeb a sportu: www.bmkoes.gv.at

Ministerstvo pro ochranu klimatu, životního prostředí, energie, mobility, inovace a technologie: www.bmk.gv.at

Ministerstvo obrany: www.bmlv.gv.at

Ministerstvo zemědělství, regionů a turismu: www.bmlrt.gv.at

Ministerstvo sociálních věcí, zdravotnictví, péče a ochrany spotřebitele: www.sozialministerium.at

Zákony, právní předpisy a směrnice

Oficiální právní informační systém vč. úplného znění zákonů: www.ris.bka.gv.at

Portál informující o úředních postupech v různých životních situacích: www.oesterreich.gv.at

Rakouská advokátní komora: www.rechtsanwaelte.at

Přehled tendrů a veřejných soutěží

Přehled placených i neplacených portálů s veřejnými zakázkami: www.wko.at/service/noe/wirtschaftsrecht-gewerberecht/Vergabe-Plattformen.htmlVergabe-Plattformen.html

Ekonomika

Rakouský statistický úřad: www.statistik.at

Organizace pro zahraniční obchod Rakouské hospodářské komory: www.advantageaustria.org/cz

Rakousko jako hospodářská lokalita: www.wsoe.at

Rakouská hospodářská komora: www.wko.at

Rakouská vládní agentura na podporu podnikání a investic: www.aba.gv.at

Rakouská národní banka: www.oenb.at

Rakouské sdružení průmyslníků: www.iv-net.at

Rakouský svaz soudních překladatelů: www.gerichtsdolmetscher.at

Rakouský hospodářský institut WIFO: www.wifo.ac.at/

Turismus, kultura, vzdělání, věda

Turistické informace o Rakousku: www.austria.info

Průvodce Vídní: www.wien.info

Rakouská muzea: www.museen-in-oesterreich.at

Rakouské aerolinie: www.austrian.com

Rakouské dráhy: www.oebb.at

Agentura pro vzdělávání a internacionalizaci: www.oead.at/de

Školský spolek Komenský: www.komensky.at

Média Rakouská zpravodajská agentura APA: apa.at, www.ots.at

Rakouská rozhlasová a televizní společnost: www.orf.at

Deník Der Standard: www.derstandard.at

Deník Die Presse: www.diepresse.com

Týdeník Profil: www.profil.at

Týdeník Trend: www.trend.at

Měsíčník Industriemagazin: www.industriemagazin.at