Rakousko

Po dvou těžkých letech způsobených pandemií se cestovní ruch v Rakousku v letech 2022/2023 opět prudce zvýšil. Přes složité mezinárodní prostředí, jako je válka na Ukrajině, vysoké ceny energií a domácí stále vysokou míru inflace stoupl počet noclehů v r. 2023 meziročně o 10,4 % na 151,14 mil., a to hlavně díky významnému nárůstu u zahraničních turistů (+13,5 % na 111,25 mil.). U turistů z Rakouska došlo oproti r. 2022 k mírnému nárůstu ve výši +2,6 %. Z celkového počtu 151,14 mil. noclehů připadaly v r. 2023 přibližně tři čtvrtiny na zahraniční turisty. Z regionálního hlediska vede podle počtu noclehů mezi spolkovými zeměmi Tyrolsko, které v r. 2023 zaznamenalo celkem cca 48,4 mil. noclehů, z čehož připadalo přibližně 44,4 mil. přenocování na turisty ze zahraničí.

Také Rakušané chtějí opět více cestovat do zahraniční. Dovolenou jich tam plánovalo absolvovat více než 70 %, 320 tisíc z nich loni zavítalo do ČR. To je nejvíce za posledních 12 let. V ČR byli Rakušané 7. nejpočetnější návštěvnickou skupinou. Během cestování kladou důraz na udržitelnost a individuální zážitky, oblíbené jsou návštěvy památek, turistických cílů i restaurací, zajímá je také wellness. V ČR rakouští hosté loni průměrně strávili téměř tři dny, nejčastějšími destinacemi jsou Praha, Jihočeský a Jihomoravský kraj. Prezentaci českých regionů jako atraktivních turistických cílů se věnoval český stánek na veletrhu Ferien-Messe ve Vídni, jehož byla ČR letos partnerskou zemí. Veletrhu se zúčastnilo více než 36 tisíc návštěvníků a 450 vystavovatelů z 36 zemí. Tuzemskou prezentaci zajistil CzechTourism.

K nejvýznamnějším veletrhům v Rakousku v oblasti cestovního ruchu patří také „Alles für den Gast“, který se pořádá každoročně v listopadu v Salcburku. Tradičně jsou zde zastoupeny české firmy mj. prostřednictvím společné expozice organizované zahraniční kanceláří CzechTrade.

Vedle českých cestovních kanceláří majících v nabídce rakouské turistické destinace nabízí rakouský sektor cestovního ruchu příležitosti např. ohledně vybavení hotelů a penzionů atd. Je také šancí pro uplatnění v případě producentů různých designových výrobků (nábytek, sklo, dekorativní předměty). Vedle toho objevují české firmy možnosti investovat do rakouského turistického průmyslu (nákup turistických nemovitostí).

Příhraniční turismus podpoří dokončení dálničního spojení Prahy s Lincem, které je plánované do roku 2031. Udržitelný způsob cestování v regionu zatraktivní modernizace trati Franz-Josefs-Bahn z Vídně přes České Velenice do Prahy a Plzně. Rakušané využívají železnici nejvíc ze všech států Evropské unie a ekologický způsob cestování je pro ně velkým tématem. I přesto do zahraničí v současné době nejvíc jezdí autem.

Integrativním cílem evropské agendy pro turistiku 2030 je lepší využívání potenciálu pro digitalizaci. Digitální transformace je relevantní pro mnoho služeb a procesů cestovního ruchu např. s ohledem na informační kanály pro turisty a plánování dovolené, ulehčení administrativy, digitální průvodce, řešení rezervačních a přístupových systémů, zelený marketing, analýzu chování hostů, atd. Potenciál slibují i aplikace pro rozšířenou realitu, např. pro sportovní turistiku. Na této bázi se „Digitální akční plán Rakousko“ věnuje tématu digitalizace rakouského cestovního ruchu a stanovuje strategické cíle vyšší přidané hodnoty díky lepšímu využití dat, zvýšení digitálních dovedností v cestovním ruchu a rozšíření digitálních administrativních služeb pro turisty. Cílem uvedeného akčního plánu je mj. poskytnout specifická data o cestovním ruchu i menším turistickým podnikům a vytvořit decentrální rozhraní dat v rámci projektu Austrian Tourism Data Space. V současné době se pracuje na zavádění konkrétního digitálního systému, který zjednodušuje povinné hlášení turistů v ubytovacích zařízeních a zvyšuje kvalitu dat.

Malé a střední podniky (MSP) v cestovním ruchu mohou pro investice využít nabídku státních dotací pro podnikatele, jejich zpracování se provádí ve spolupráci s rakouskou bankou Hotel- und Tourismusbank GmbH (OeHT). Stěžejní body v poskytování podpory jsou zlepšení kvality, optimalizace velikosti podniku a proces jeho předávání případnému nástupci. Nezbytné investice do turistických zařízení a infrastruktury vytvářejí příležitosti pro spolupráci s firmami, které jsou flexibilní, např. pokud jde o vybavení hotelů a zajištění potřebné úrovně ubytovacích zařízení a zařízení volného času a wellness. OeHT je kromě Österreich Werbung nejdůležitějším státním nástrojem, pokud jde o rozvoj cestovního ruchu a o realizaci projektů v dané oblasti.

Obchodní příležitosti se vyskytují pro inovativní firmy, které nabízejí řešení na míru pro potřeby turistických zařízení. Spolkové ministerstvo práce a hospodářství (BMAW) např. pracuje na propagaci Rakouska jako destinace cyklistiky. S tím je spojena potřeba rozšířit příslušné nabídky pro cyklisty v praxi, od plánování trasy až po rozšíření servisních míst. Do budoucna bude i nadále nabývat na významu celoroční využívání turistické infrastruktury.

V neposlední řadě se bude v únoru r. 2025 konat v Saalbach-Hinterglemm 48. FIS Mistrovství světa v lyžování. Jedná se o významnou událost nejen ze sportovního, ale i z ekonomického hlediska, z níž bude profitovat mnoho firem.

U rakouských investic do dopravní infrastruktury připadá 72 % na železniční a 28 % na silniční síť. V letošním roce rakouské ministerstvo pro mobilitu a ochranu klimatu (BMK) finalizuje strategický plán výstavby železniční sítě do roku 2040, jehož aktuální návrh zahrnuje projekty a opatření v hodnotě 26 mld. EUR, např. výstavbu nové trati mezi Horním Rakouskem a Bavorskem nebo úpravu Pyhrnské trati pro rozšíření nákladní dopravy. Cílem je 1,5násobné navýšení tzv. vlakokilometrů na 255 mil. ročně, zajištění odpovídající železniční infrastruktury do roku 2040, kdy chce Rakousko dosáhnout klimatické neutrality, a zrychlení spojení s evropskými metropolemi. Informace k projektům, které budou financovány v příštích šesti letech, poskytuje rámcový plán Rakouských spolkových drah (ÖBB) 2024 – 2029, v rámci nějž bude do modernizace a výstavby železniční sítě investováno rekordních 21 mld. EUR, další 4,7 mld. EUR je vyčleněno na údržbu infrastruktury. Hlavní pilíře plánu tvoří posílení železniční dopravy v městských aglomeracích, zatraktivnění regionálních tratí, rozšíření infrastruktury pro nákladní dopravu, elektrifikace železnice a digitalizace.

Největší podíl investiční částky (5,6 mld. EUR) je určen na renovace železničních stanic a terminálů a výstavbu či rozšíření železničních tras. Vlaková nádraží mají sloužit jako multimodální uzly mobility a nabízet optimální spojení tak, aby železnice více konkurovala automobilové dopravě. Modernizace budov přinese poskytování dopravních informací v reálném čase a bezbariérový přístup. Pokračuje výstavba záchytných parkovišť Park & Ride a Bike & Ride v blízkosti nádraží, včetně nabíjecích stanic pro elektromobily nebo výdejních schránek pro balíky. Prioritu mají také investice do efektivních protihlukových opatření.

Na elektrifikaci a zatraktivnění vlakové dopravy je vyčleněno 2,8 mld. EUR. V současné době je železniční síť ÖBB elektrifikována ze 75 %, do roku 2030 se má tento podíl zvýšit o 10 %. Na místech, kde elektrifikace není možná, se do budoucna počítá s alternativními pohony. Zatraktivnění tras i spojů se týká především venkovských oblastí. 

Nadále běžícími investicemi jsou s 2,6 mld. EUR výstavba Brennerského úpatního tunelu s příjezdovými tratěmi a pokračující výstavba nové části Jižní trasy zahrnující dva tunely – Koralmský a Semmerinský se současnými náklady ve výši 2,3 mld. EUR. 

Na bezpečnost a provozní systém řízení připadá částka 2,4 mld. EUR. Zvýšit se má bezpečnost na železničních přechodech a vylepšit zařízení automatického varování na staveništích. Rozšířen a modernizován bude jednotný celoevropský zabezpečovací systém ETCS, což umožní i zvýšení výkonu na železnici. Namísto dosavadních 657 stavědel zabezpečovacího zařízení by od roku 2028 měla fungovat pouze tři výpočetní střediska. Řešením požadavku přesunu přepravy zboží ze silnice na železnici bude kromě optimalizace v oblasti technologií také výstavba úseků pro předjíždění pomalých nákladních vlaků.

Modernizována a rozšířena bude trať Franz-Josefs-Bahn spojující Vídeň s Prahou a Plzní. Prostřednictvím investic na obou stranách hranice má být výrazně zkrácena doba jízdy. Rozšíření a renovace severní trasy z Vídně do Břeclavi je plánováno v postupných krocích do r. 2030 s navýšením rychlosti na 160, v závěrečném úseku až na 200 km/h.

Státní společnost pro financování silnic a dálnic Asfinag dle dlouhodobého plánu investuje mezi lety 2022 – 2027 více než 7 mld. EUR do dálnic a silnic I. třídy. Z této částky je 4,4 mld. EUR určeno na údržbu a opravy stávající silniční sítě a 2,6 mld. na výstavbu nových komunikací. Dalších 370 mil. EUR bude investováno do oblasti udržitelnosti, včetně protihlukové ochrany. Zvýší se také podíl investic do bezpečnosti silničního provozu. Investice v roce 2024 dosáhnou 1,6 mld. EUR. Asfinag v současnosti rozvíjí i inovativní projekty, jako osazování silniční infrastruktury fotovoltaickými panely nebo pilotní projekt odpočívadla s dobíjecí infrastrukturou a nabídkou rozšířeného zázemí a služeb. V oblasti inovací Asfinag často spolupracuje se start-upy. Společnost se dále zavázala, že vybuduje plošnou infrastrukturu dobíjecích stanic na každých 25 km státních silnic. Pro většinu obyvatel by do roku 2030 měly být rychlodobíjecí stanice dostupné do 3 km. Společnost bude investovat také do nabíjecích zařízení pro nákladní vozy. Výběrová řízení státních společností ÖBB a Asfinag jsou zveřejňována prostřednictvím digitální platformy ProVia.

Prioritou i nadále zůstává dokončení dálničního spojení Prahy s Lincem (D3 s rakouskou S10) a Prahy/Brna s Vídní (D52 s A5). Ke zprovoznění jihočeské části D3 dojde v r. 2026, přičemž cca 30km úsek dálnice bude zprovozněn již v závěru roku 2024. Na rakouské rychlostní silnici S10 z Lince na České Budějovice byly zahájeny stavební práce na předposledním úseku S10 Freistadt Nord – Rainbach o délce 7,3 km v r. 2023 (s dokončením v r. 2027). Se stavbou posledního úseku z Rainbach ke státní hranici u Wullowitz/Dolního Dvořiště se počítá v letech 2028–2031. Dokončení dálničního spojení přinese výrazné zatraktivnění příhraničních částí např. z pohledu výstavby logistických center a infrastruktury, které přinesou nové růstové impulsy zahraničnímu obchodu s Rakouskem. Zároveň pomůže i cestovnímu ruchu a to v obou směrech. V případě výstavby dálnice D52 chybí dobudovat cca 23km úsek na hranici s Rakouskem. Aktuální harmonogram počítá se zahájením stavby ve 4. kvartálu 2026.

V rámci balíčku e-mobility prodloužila spolková vláda podporu nákupu elektrických osobních a nákladních vozidel a nabíjecí infrastruktury a v roce 2024 poskytne na dotacích 114,5 mil. EUR. Jako základ přechodu na elektromobilitu plánuje město Vídeň rozsáhlý program výstavby e-nabíjecích stanic, do konce letošního roku má přibýt 100 veřejných dobíjecích stanic. V hlavním městě také pokračuje několikamiliardový projekt výstavby nové plně automatické linky metra U5 a rozšíření linky U2. Po provedení přípravných prací od poloviny r. 2023 začala nedávno s investičním objemem 420 mil. EUR výstavba jižního terminálu (rozšíření terminálu 3) na letišti Vídeň-Schwechat. Uvedení terminálu do provozu je plánováno na r. 2027. Město investuje i do dekarbonizace autobusové flotily. Do r. 2025 má být v provozu 60 elektrobusů a 10 autobusů na vodíkový pohon. Spolková země Vorarlbersko chce do roku 2025 provozovat 130 elektrobusů, Tyrolsko má cíl do roku 2025 nasadit v hromadné dopravě 50 vozidel. Ve venkovských oblastech a příměstské dopravě je tématem veřejné dopravy řešení úseku první a poslední míle. Podporovány jsou multimodální přestupní uzly mobility.

Další možnosti pro české firmy se nabízejí v inovativním řešení logistiky, například digitální platformy přepravy zboží, které poskytují kompletní zákaznický servis na míru.

Zákon na podporu výstavby obnovitelných zdrojů (EAG) poskytuje jednotný rámec podpory provozu a výstavby OZE (sluneční, větrné, vodní, biomasy, obnovitelných plynů a vodíku) prostřednictvím investičních příspěvků a tržních prémií. Zákon zajišťuje financování do r. 2030 ve výši až 1 mld. EUR ročně. 

V roce 2022 poprvé překonal nově instalovaný výkon fotovoltaiky hranici jednoho gigawattu (GW) a v roce 2023 se více než zdvojnásobil. Finanční podpora v loňském roce dosáhla 600 mil. EUR. Strategie výstavby OZE počítá s navýšením výkonu fotovoltaiky ze současných 6,5 GWp na 21 GWp do roku 2030 a instalací fotovoltaických panelů přednostně na zastavěných plochách. Fotovoltaické systémy s výkonem do 35 KWp jsou od ledna r. 2024 osvobozeny od DPH. Vídeň v novele stavebního řádu zavedla povinnou instalaci fotovoltaiky na všech novostavbách.

Počet větrných elektráren v zemi je rozložen velmi nerovnoměrně. Drtivá většina je jich koncentrována na východě ve spolkových zemích Dolní Rakousko a Burgenland, více než 100 se jich nachází také ve Štýrsku. Na západě země se však prakticky nevyskytují. Větrné elektrárny naráží zejména na odpor místního obyvatelstva a dlouhá povolovací řízení. Přesto by se dle národního strategického plánu výstavby měl do r. 2030 instalovaný výkon zdvojnásobit na 8 GW. V příhraniční oblasti Waidhofen an der Thaya bude v následujících letech vystavěno 13 větrných turbín.

S využitím vodíku se počítá primárně v průmyslových odvětvích s vysokou mírou emisí a energetickou spotřebou, jakými jsou chemický nebo ocelářský průmysl a v oblastech dopravy, kde není vhodným řešením elektromobilita. V Rakousku probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Ve fázi plánování je také projekt na výstavbu velkokapacitního elektrolytického zařízení ve spolkové zemi Burgenland na výrobu vodíku z větrné a solární energie. Plánovaná investice do roku 2030 činí 400 mil. EUR. V konečné fázi má výkon zařízení dosáhnout 300 MW. Od roku 2026 by zde mělo být z obnovitelných zdrojů vyrobeno 9 000 tun (60 MW) vodíku ročně. Po dokončení by se roční výroba měla zvýšit až na 40 000 tun zeleného vodíku. Jedná se patrně o největší současný projekt v Evropě. Vedou jej energetické společnosti Burgenland Energie a Verbund AG. Tento projekt hraje roli nejen s ohledem na možnou spolupráci se zahraničními průmyslovými partnery, ale také ve výstavbě infrastruktury. Z velké části nově vystavěné potrubí H2-Collektor Ost povede od r. 2026 vodík do průmyslových oblastí v dolnorakouském Schwechatu a Simmeringu ve Vídni. Vládní vodíková strategie počítá s vytvořením kapacit pro elektrolýzu v objemu 1 GW do r. 2030. K rozvoji má dojít také v oblasti využívání bioplynu. Plánovaným zákonem o obnovitelných plynech by v Rakousku bylo legislativně upevněno rozšíření domácí produkce bioplynu do roku 2030 na 7,5 TWh ročně.

V současnosti je však Rakousko stále do velké míry závislé na plynu z Ruska. Snížit toto riziko má výstavba paralelní části potrubí WAG z Oberkappel do Bad Leonfeldenu v Horním Rakousku. Stavba WAG-Loop, která již má zajištěno potřebné financování zvýší transportní kapacity z Německa do uzlových bodu Oberkappel a Überbacken o 30 %. V budoucnu by pak měla sloužit k paralelnímu transportu vodíku a zemního plynu v potrubí. Výstavba 40km úseku potrubí bude stát přibližně 200 mil. EUR.

Od 1. ledna 2024 platí v Rakousku zvýšené dotace na výměnu topení a tepelnou renovaci. Za výměnu plynových topných systémů za ekologické topení činí náhrada nákladů nově až 75 %, a pokud má žadatel o dotaci nízký příjem dokonce až 100 %. V závislosti na systému topení a jeho výkonu je v oblasti vícepodlažních bytových domů poskytováno až 45 000 EUR státního základního financování (předtím max. 15 000 EUR) plus 4000 EUR za bytovou jednotku na centralizaci systému vytápění (předtím 3000 EUR). Na rodinné domky se podle druhu topného systému vztahují zvláštní paušální dotace. Celkově má podpora dosáhnout 1 mld. EUR. Zároveň je od r. 2024 zakázána instalace topných systémů na bázi fosilních zdrojů v novostavbách. V důsledku nezbytných adaptací na změnu klimatu bude stoupat potřeba energie na chlazení, s tím se pojí technická řešení pro inteligentní úložiště energie v budovách, tepelnou aktivaci komponent, atd. Proces dekarbonizace vytápění vyžaduje efektivní systémy tepelných čerpadel a speciální služby inženýrských kanceláří s ohledem na kompenzaci fosilních paliv.

Ve Vídni je stále více než 500 tis. domácností vytápěno prostřednictvím plynových kotlů. V rámci dekarbonizační strategie plánuje společnost Wien Energie do roku 2040 vytápět 56 % vídeňských domácností z klimaticky neutrálních zdrojů, klíčové bude v tomto ohledu dálkové vytápění, zbytek mají zajistit tepelná čerpadla. Malá pro rodinné domy a větší centrální čerpadla, lokálně v kombinaci s geotermií, pro hustší zástavbu. Dosud největší geotermický projekt zahájila Vídeň ve spolupráci s energetickým koncernem OMV. První geotermická elektrárna se bude nacházet v městské části Aspern a od r. 2027 by měla zásobovat teplem až 20 000 domácností. Investice je vyčíslena na 80 mil. EUR. Do roku 2030 by Wien Energie chtěla vybudovat až čtyři elektrárny v oblastech Donaustadt a Simmering s hromadným výkonem 120 MW pro 125 000 domácností. Nově spustila největší tepelné čerpadlo v Evropě, které využívá zbytkové teplo vody z čističky odpadních vod a elektřinu z blízké vodní elektrárny. Zařízení má teplem zásobovat 56 tis. domácností.

Nezbytné budou při přechodu na OZE investice do přenosové a distribuční soustavy. Na jaře 2024 byl ministerstvem pro mobilitu a klima zveřejněn plán energetické infrastruktury (ÖNIP), který shrnuje celý energetický systém od výroby přes spotřebu a ukládání včetně budoucích plánů. Dle něj budou pro energetickou transformaci třeba investice do infrastruktury ve výši 11 mld. EUR, z toho přibližně 9 mld. EUR do elektrické sítě a 2 mld. EUR do plynové infrastruktury pro úpravy na bioplyn a vodík. Náklady na posílení distribuční sítě, jejíž přetížení brzdí další rozvoj fotovoltaiky, zde nejsou kalkulovány a odhadují se na dodatečných 14 mld. EUR nad rámec obvyklé údržby do r. 2030. Plán zároveň zjednodušuje budoucí povolovací řízení. Na vytvoření efektivního systému uchovávání energií stojí všechny do budoucna vytyčené klimatické cíle. Zatím se počítá s využíváním zásobníků u plynových elektráren a s výstavbou a posílením elektrických stanic pro přenos elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na východě země k uložení prostřednictvím přečerpávacích elektráren na západě. V neposlední řadě je třeba zajistit zmíněné posílení distribuční soustavy i její efektivní využití pro decentralizovanou výrobu elektřiny.

Výchozím bodem pro digitální transformaci Rakouska je iniciativa rakouské vlády „Digitaler Aktionsplan Austria“, která mj. podporuje digitalizaci a konkurenceschopnost rakouských firem, vyškolení odborných pracovních sil a efektivní financování výzkumu a vývoje v oblasti ICT. V rámci uvedené iniciativy bude v květnu r. 2024 otevřena nová výzva programu KMU Digital, který v kooperaci s Rakouskou hospodářskou komorou (WKO) pomáhá malým a středním podnikům koncipovat, realizovat a uvádět na trh projekty digitalizace. Prostřednictvím místních hubů Digital Innovation Hubs (DIH) jsou skrze poskytování odborných znalostí a infrastruktury podporovány digitální inovace na straně firem a ve veřejném sektoru ekonomiky. Na podpoře inovací v oblasti ICT spolupracují spolková ministerstva, státní agentura Austria Wirtschaftsservice (aws), společnost na podporu výzkumu FFG, Rakouská hospodářská komora (WKO) a spolkové země. S ohledem na Evropský akt o čipech bude Rakousko v příštích letech investovat do zřízení dalšího mikročipového klastru ve Štýrsku a v Korutanech, který by měl ve spolupráci s univerzitami doplnit existující klastr Silicon Alps.

V rakouském plánu obnovy a odolnosti je na období 2020-2026 vyčleněno 52,8 % prostředků (1,8 mld. EUR) na digitalizaci – země tím výrazně překračuje minimum 20 % stanovené EU pro digitální investice a reformy a vytváří dobré podmínky pro obchodní příležitosti.

Prostřednictvím třech společností, konkrétně AT&S, Infineon Austria a NXP Semiconductors Austria se Rakousko účastní významného evropského projektu IPCEI Mikroelektronika a také usiluje o účast v navazujícím projektu IPCEI Mikroelektronika II – v rámci prvního uvedeného projektu přispívá částku 125 mil. EUR z rozpočtu plánu obnovy a dalších 50 mil. EUR ze zdrojů spolkového ministerstva práce a hospodářství (BMAW).

ICT patří mezi odvětví se širokou aplikací pro další oblasti a možnosti uplatnění inovativních řešení napříč všemi sektory ekonomiky. Od r. 2020 došlo v Rakousku v oblasti digitalizace k výraznému skoku, který byl z velké části způsoben pandemií Covid-19. Nyní se dynamický vývoj opět zpomaluje – roční index digitalizace pro Rakousko od provozovatele sítě Drei, podnikového poradce Arthur D. Little a rakouského marketingového specialisty market mind zaznamenal po mírném meziročním nárůstu 2022 pro r. 2023 konstantní hodnotu 35 ze 100 bodů. Podle tohoto průzkumu se velké společnosti v digitalizaci nadále zlepšovaly, zatímco malé a střední podniky klesly pod hodnotu r. 2022 s tím, že potřebu dohánět mají především firmy do cca 20 zaměstnanců. Z hlediska odvětví není dostatečně využíván potenciál digitalizace zejména v zemědělství, obchodu a v cestovním ruchu. Velké množství firem, zejména MSP, by uvítalo více poradenství, aby se digitálně přizpůsobily. Celkem je v Rakousku ve využívání digitálních technologií ve srovnání se evropskými lídry, tj. s Finskem, Dánskem, Švédskem a Nizozemskem, nevyužitý potenciál ve výši 20 % až 25 %.

Rakouské ekonomice chybí v oblasti ICT 28 000 kvalifikovaných pracovníků, což vytváří ztrátu přidané hodnoty cca 4,9 mld. EUR za rok. Pokud se Rakousko chce připojit k digitální špičce v Evropě, znamená to urgentní potřebu dovozu know-how, ať už ve formě odborných pracovních sil nebo aplikovatelných řešení.

Zatímco Rakousko má velmi dobrou pozici v oblasti e-governmentu, zaostávají zejména MSP ve využívání cloudových aplikací a velkých dat za průměrem EU. Pokud jde o obchodní modely založené na datech, vidíme potenciál v poskytování pronájmu cloudových služeb a datových center  nebo v licenčních modelech (software jako služba), protože se v podnikání zvyšuje poptávka po flexibilních a snadno adaptabilních aplikacích, které navíc střednědobě pomáhají šetřit náklady. Vzhledem k vzestupu generativní umělé inteligence (GenAI) je nejžhavějším tématem efektivní správa a kontrola nákladů cloudových služeb (tzv. FinOps), které vyžadují vysokou výpočetní kapacitu a znamenají vysoké požadavky na zpracování dat.

Od uvedení chatbotu ChatGPT koncem r. 2022 roste i v Rakousku povědomí o přelomových možnostech umělé inteligence (AI) a zájem o její konkrétní aplikaci v podnikání. Mezi tyto aplikace patří personalizace v digitálním nákupu s pomocí GenAI a digitálního asistenta, který zajišťuje individuální přístup k zákazníkovi. Další perspektivní oblastí je navigace v textových databázích pomocí sémantické textové analýzy, tj. metody AI založené na strojovém učení a přirozeném zpracování jazyka.

Ve všech členských zemích EU jsou s ohledem na návrh evropského nařízení o harmonizovaných pravidlech pro AI zapotřebí řešení pro chytré a odpovědné používání generativní AI. Rakouská spolková vláda na tyto výzvy brzy reagovala misí „Artificial Intelligence Mission Austria 2030“ (AIM AT 2030), která v oblasti AI stanovuje ambiciózní cíle. Vzhledem k rámcovým podmínkám pro vývoj řešení AI země nedávno zavedla několik opatření, vč. zřízení centrálního pracoviště pro agendu AI, které má zajistit transparentnost a právní jistotu v dané oblasti, a povinného označování systémů AI. Těmito kroky předstihlo Rakousko EU ve schválení aktu o umělé inteligenci EU (EU AI Act) a chce udávat směr, jak se s novými technologiemi obecně vypořádat.

Podle statistického úřadu Statistik Austria využívalo AI koncem r. 2023 10,8 % všech rakouských společností. V indikátoru AI je Rakousko v evropském indexu digitalizace EU (DESI) zařazeno na 10. pozici, tj. někde uprostřed evropských zemí – lídrem je Dánsko s 24 %.

Ohledně digitální infrastruktury vyplývá z indexu digitalizace EU (DESI) z r. 2023, že se země rychle blíží pokrytí 5G pro všechny obydlené oblasti (92 %), je ale stále ještě daleko od dosažení gigabitového připojení pro všechny obyvatele (55 %).

Kromě umělé inteligence zůstává i v r. 2024 jedním z velkých témat kybernetická bezpečnost. Poptávka v této oblasti sahá od integrace a harmonizace procesů a opatření ke zvýšení bezpečnosti napříč celou organizací až po obnovu zastaralé technologie. Podle studie KPMG Austria a kompetenčního centra Sicheres Österreich (KSÖ) se počet kybernetických útoků na firmy oproti r. 2022 zvýšil o neuvěřitelných 201 %. Nejčastější metody útoku byly phishing, kompromitace obchodních emailů, sociální inženýrství a útoky na dodavatelský řetězec. Přibyly také případy ohrožení kritické infrastruktury. Ransomwarovými útoky jsou stále častěji postiženy nemocnice, energetické společnosti, obchodní řetězce nebo výrobní podniky, jako jsou např. mlékárny (případ kyberútoku na Salzburg Milch GmbH z r. 2021).

Do budoucna vyvstávají otázky kybernetické bezpečnosti při zabezpečení řešení AI, obzvláště pokud jde o propojení více aplikací AI, vč. cloudových (tzv. Multi-Hops). Pokud jde o síťové a systémové kontroly, analýzy serverů a aktualizaci operačního systému resp. aplikací za účelem zvýšení bezpečnosti, oceňují rakouští zákazníci podporu na míru a následnou kontinuální péči.

Národní kompetenční centrum EuroCC Austria je součástí evropské iniciativy EuroCC, jejímž cílem je podpora firem, výzkumných institucí a veřejného sektoru v oblastech High Performance Computing (HPC), Big Data a umělé inteligence (AI). EuroCC Austria podporuje projekty k uvedeným tématům, poskytuje infrastrukturu a asistenci zejména startupům a MSP. Státní podporu na projekty digitalizace doplňují i v r. 2024 různé dotace na úrovni spolkových zemí, např. v Dolním Rakousku ve formě nové výzvy v rámci programu „Digi4Wirtschaft“ s dotací 6 mil. EUR.

Na podzim r. 2022 rakouská vláda představila klimatický transformační balíček pro průmysl s dotací ve výši 5,7 mld. EUR do r. 2030. Příslušná opatření mají za cíl podpořit rakouské průmyslové společnosti při snižování emisí u výrobních procesů. Balíček obsahoval novelu zákona na podporu životního prostředí (Umweltförderungsgesetz/UFG), která zajišťuje do r. 2030 2,975 mld. EUR (400 mil. EUR ročně od r. 2024) na dekarbonizaci energeticky náročných odvětví rakouského průmyslu. Zákon UFG umožňuje podporu investičních nákladů, jakož i zvýšených provozních nákladů až po dobu 10 let. Možné je spolufinancování z evropských programů, např. z fondu EU Innovation Fund nebo LIFE. V rámci zákona je dalších 1,52 mld. EUR vyhrazeno na zvýšení energetické účinnosti a přechod na obnovitelné zdroje pro podniky.

Dále plánuje spolkové ministerstvo klimatu (BMK) od r. 2024 v oblasti průmyslu transformační příspěvek, který by měl podpořit dodatečné náklady na – oproti fosilním zdrojům –  dražší zdroje zelené energie, pokud změna technologie povede k úspoře skleníkových plynů. Finanční prostředky by měly být poskytnuty jako průběžná dotace na tunu ušetřených skleníkových plynů.

Ve spolupráci se Svazem průmyslníků (IV) předložilo spolkové ministerstvo BMK v polovině r. 2023 nástin technických a institucionálních podmínek pro umožnění transformace průmyslových odvětví s vysokým podílem emisí směrem ke klimatické neutralitě „Klimaneutrale Industrie Österreich“. Jedná se o dialog ministerstva s představiteli průmyslu k podmínkám a opatřením pro dekarbonizaci, publikace zatím nevytváří pro průmysl žádné nové závazky.

V kontextu uvedené zelené transformace rakouské ekonomiky, vč. daňového systému, vynakládají rakouské průmyslové společnosti každý rok stále vyšší částky na opatření na ochranu životního prostředí. Aby se průmysl stal do r. 2040 klimaticky neutrálním, musí výrazně investovat do inovativních výrobních procesů. Rostou zejména investice do systémů a zařízení, které slouží ke snižování emisí skleníkových plynů, a to jak do odpovídajícího speciálního příslušenství koncových opatření (tzv. end-of-pipe), tak do integrovaných ekologických technologií. Na tyto účely připadá v současné době cca čtvrtina celkových investic rakouských průmyslových podniků, a to se zaměřením na oblasti nakládání s odpady, čištění vzduchu a ochrany klimatu.

Prominentním příkladem zelené transformace průmyslu je ambiciózní plán koncernu voestalpine na výrobu zelené oceli s názvem greentec steel. Od r. 2027 zajistí dvě nové elektrické obloukové pece (EAF) voestalpine v Linci a v Donawitz (Štýrsko) výrobu cca 2,5 milionu tun oceli ročně se sníženým obsahem CO2. Od r. 2030 plánuje voestalpine na těchto místech nahradit další vysoké pece a aby koncern dosáhl cíle klimatické neutrality do r. 2050, aktivně zkoumá nové procesy a investuje do pilotních projektů zaměřených na nové způsoby výroby oceli.

Fond Just Transition Fund (JTF) je prvním ze tří pilířů pro spravedlivou transformaci v rámci Green Dealu. Cílem fondu je řešit sociálně-ekonomické dopady přechodu na klimatickou neutralitu a podporovat ekonomickou diverzifikaci a přechod v těch oblastech a sektorech, které jsou přechodem kvůli závislosti na fosilních palivech nebo průmyslové výrobě s vysokou emisí skleníkových plynů nejvíce postiženy. Mezi lety 2021–2027 by Rakousko mělo mít k dispozici 135,8 mil. EUR, které lze použít pro investice do malých a středních podniků, vzdělávání zaměstnanců, cenově dostupnou čistou energii, dekarbonizaci místní dopravy, podporu cyklického hospodářství a opatření výzkumu a inovací.

Státní podpora pro výzkum průmyslové výroby a rozvoj příslušné infrastruktury je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi vysoká. V rámci iniciativy pro klima a transformaci jsou ve spolupráci se společností FFG podporovány projekty výzkumu, technologií a inovací (FTI) pro transformaci průmyslu, které si kladou za cíl vyvinout technologická řešení pro zpracovatelský průmysl a nahradit zařízení produkující skleníkové plyny. Nalezená řešení by měla sloužit jako modelové typy pro širokou implementaci. Celkový rozpočet pro tyto projekty činí 240 mil. EUR do r. 2026.

Odborné sdružení Industrie 4.0 a jeho členové, mj. spolkové ministerstvo klimatu (BMK), svaz průmyslníků (IV), AVL List GmbH, Infineon a Siemens AG, se zavázaly k dynamickému rozvoji rakouského výrobního sektoru a k podporování výzkumu, inovací a kvalifikací v oblasti průmyslu 4.0. V daném segmentu se pro inovativní firmy vyskytují obchodní příležitosti při implementaci digitalizačních opatření pomocí datových modelů a funkcí, např. ohledně monitorování výrobních procesů, konceptů řízení konfigurace a správy náhradních dílů a dokumentů. Pro výzkum konkrétních aplikací v průmyslu a pro zintenzivnění přenosu znalostí byly zřízeny pilotní továrny ve Vídni, Grazu a Linci. Státní společnost pro podporu výzkumu FFG v rámci svého programu „Produktion der Zukunft“ poskytuje finanční prostředky pro pilotní a testovací systémy.

Celkem lze zaznamenat poptávku rakouského průmyslu po řešeních ke zvyšování energetické efektivity a efektivity zdrojů a výrobních procesů. Přestože je rakouský průmysl vysoce rozvinutý, jsou žádána softwarová řešení pro automatizované inženýrství a přístupy k lepšímu využívání výrobních dat. V automatizaci průmyslové výroby se vyskytují příležitosti v náhradě proprietárních řídicích systémů flexibilními softwarovými řešeními, která zajišťují univerzální použití a snadnou integraci. Ohledně pochopení a optimalizace výrobních procesů hrají stejně jako v jiných zemích stále větší roli řešení AI a nástroje pro analýzu a vizualizaci vztahů a trendů v datech.

Jedna z priorit rakouské vlády do budoucna bude přechod na vodíkové hospodářství a na udržitelné, klimaticky neutrální cyklické hospodářství. Spolková ministerstva klimatu (BMK) a financí (BMF) dávají pro r. 2024 k dispozici 400 mil. EUR na podporu projektů zeleného vodíku. Pilotní projekty s vodíkem probíhají v současné době v každé spolkové zemi Rakouska. Obecně jsou velmi žádaná opatření, která podporují plošné využití vodíkových technologií. Hned několik vodíkových projektů realizují zástupci rakouského průmyslu s největší energetickou společností země Verbund AG, např. projekt zeleného vodíku v ocelářském průmyslu H2FUTURE ve spolupráci s voestalpine a Siemens Energy.

V souladu s rakouskou strategií cyklické ekonomiky z r. 2022 vznikají obchodní příležitosti v oblasti zavádění cyklického hospodářství do praxe, např. ohledně optimalizace materiálových toků a zvýšení efektivnosti materiálů. Příslušný potenciál potvrzuje skutečnost, že dosud je pouze 9 % materiálů používaných v rakouské ekonomice (zejména plastových odpadů, kde je kvóta sběru nejvyšší) cirkulárních, což znamená, že již byly použity dříve. Pokrok v cyklickém hospodářství také vyžaduje integraci hodnotových řetězců mezi společnostmi.

Zelené technologie v Rakousku vykazují dvojnásobně rychlé tempo růstu, než je průměrné tempo růstu ostatních průmyslových oborů. Více jak 195 tis. zaměstnanců pracuje v sektoru zelených technologií. Tento sektor je zároveň zaměřen na export, neboť více jak 75 % obratu je v něm generováno prostřednictvím exportu. Přibližně třetina tržeb oboru environmentálních technologií pochází z oblasti odpadových technologií a recyklace. Největší podíl obratu v tomto segmentu však připadá na technologie OZE a energetickou účinnost.

Podle zprávy o klimatu (Klimabericht) stoupla průměrná teplota v Rakousku oproti roku 1980 o 2 stupně, čímž roste rychleji, než je tomu v jiných částech světa. Klimatická změna představuje velkou výzvu pro udržitelnost zejména zimní turistiky a zimních sportů. Symbolem této změny je mj. tání alpských ledovců, jakož i zvýšené teploty v zimě a v létě a samozřejmě změny v tom, jak dlouho se udrží sněhová pokrývka v Alpách (za posledních 60 let se zvýšil počet dní, kdy není sníh o 42, což má dopad zejména na oblasti s nadmořskou výškou nižší než 1500 m). Řada lyžařských areálů se bude muset adaptovat na teplejší zimy a řada rakouských regionů budou muset přehodnotit své modely fungování cestovního ruchu, budou-li chtít, aby nedošlo k jeho poklesu. Klimatické změny mají na Rakousko dopad i v řadě dalších oblastí jako např. stabilita svahů v horských regionech. Problémy spojené s erozí půdy a hornin budou v některých místech vyžadovat např. preventivní stavební zásahy apod. Totéž se týká adaptace přírody (typy rostlin), dopady na zemědělství (lepší zacházení se zemědělskou půdou apod.) v rámci aktivní péče o krajinu. To všechno nevyhnutelně nutí jak k lepšímu managementu přírodních zdrojů, tak hledání nových konceptů cestovního ruchu.

Energetika a doprava činí více jak polovinu emisí skleníkových plynů a do těchto sektorů je tak přirozeně namířeno úsilí lepšími a novými technologiemi dosáhnout redukce těchto plynů. V oblasti energetiky si klade ambiciózní cíl docílit klimatické neutrality do konce roku 2040 (viz i kapitola energetika), tedy o 10 let dříve než EU. Důležitou prioritou pro Rakousko je i odchod od fosilních paliv v průmyslu a při vytápění budov (redukce zemního plynu). Panuje snaha instalovat tepelná čerpadla, teplovody pro budovy a v energeticky náročné výrobě podporovat zelený vodík. Strategie pro rozvoj zeleného vodíku byla schválena spolkovou vládou v roce 2022. Stávající rakouská vláda považuje dekarbonizaci průmyslu do roku 2040 za možnou a celou řadou opatření podporuje v rámci Green Dealu zelenou transformaci průmyslu.

Elektromobilita představuje další oblast, kde se Rakousko chce posunout. Vysoká koupěschopnost rakouské klientely, jakož i nastavené subvenční systémy zřejmě Rakousku umožní v příštích letech docílit rychlejšího vývoje v této oblasti v porovnání s průměrem EU. Spolkové ministerstvo pro ochranu klimatu, životní prostředí, energetiku, mobilitu, inovace a technologie (BMK) dává na podporu e-mobility v r. 2024 k dispozici 114,5 mil. EUR.

Rakouské zelené technologie v sobě zahrnují vysoký podíl vědy a výzkumu. Příkladem je Green-Tech-Valley-Cluster v Grazu, který spojuje celkem 300 firem a výzkumných pracovišť, z čehož 20 patří mezi technologické lídry. Pracuje v něm na 2.300 vědeckých pracovníků a realizoval již na 600 zelených technologických řešení. Další klaster s podobným zaměřením je CleanTech-Cluster (CTC) v Horním Rakousku, v jehož rámci jsou v oblastech energetiky a životního prostředí realizovány i mezinárodní projekty. Rakouský sektor zelených technologií může být současně v řadě oblastí inspirací pro české firmy a regiony, které se mohou potýkat s některými podobnými otázkami. 

V oblasti ochrany přírody hraje důležitou roli oblast IT s ohledem na správné monitorování ekologických systémů, sběru informací o stavu životního prostředí a vyhodnocování dat.

Rakousko je velmi úspěšné i v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. S tím souvisí čisté vodní toky a čištění odpadních vod. Rakousku se daří snižovat podíl nitrátů a obecně se kvalita toků a vod v Rakousku za poslední léta trvale zlepšuje. Úkoly a cíle rakouské vodní politiky pokrývají tři hlavní oblasti, a to ochranu povrchových a podzemních vod, regulaci využívání vody a ochranu před povodněmi. Na konci roku 2023 byly ministerstvem zemědělství schváleny dotace ve výši 143 mil. EUR, z nichž je 57 mil. EUR určeno na infrastrukturu pitné a odpadní vody s důrazem na adaptace v důsledku sucha, 59. mil. EUR na ochranu před povodněmi a 27 mil. EUR na ekologizaci řek. Projekty týkající se kvality vody a protipovodňových opatření jsou spolufinancovány též spolkovými zeměmi a obcemi. Přes vysokou úroveň know-how Rakouska v oblasti ekologických technologií existují v uvedené oblasti obchodní příležitosti i pro inovativní firmy ze zahraničí.

V oblasti odpadového hospodářství platí pro firmy v Rakousku přísné předpisy týkající se evidenčních a ohlašovacích povinností, vytvoření koncepce nakládání s odpady, zákonných povinností likvidace odpadů a – v případě společností s více než 100 zaměstnanců – povinného jmenování  zástupce pro nakládání s odpady.

Seznam dotačních projektů v oblasti cirkulární ekonomiky je dostupný v sekci financování na webu www.kreislaufwirtschaft.at pod záštitou ministerstva na ochranu klimatu.

V r. 2022 bylo ze státního rozpočtu s částkou 151 mil. EUR s celkovým investičním objemem kolem 772 mil. EUR financováno cca 4000 ekologických investičních projektů. Subvence v řadě oblastí ve vazbě na ochranu přírody budou hrát v Rakousku nepochybně významnou roli i do budoucnosti a budou zajišťovat finanční atraktivitu sektoru.

I když je rakouský sektor zelených technologií vyspělý a velmi kompetitivní,  je dostatečně velký, což umožňuje najít v daném prostředí svou niku, resp. konkurenční výhodu. Příležitosti pro české firmy se nabízí například v oblastech různých IT řešení v kontextu lepšího monitorování, analyzování, vyhodnocování dat spojených s ochranou životního prostředí nebo v oblasti udržitelné elektromobility (např. Škoda Enyaq patří 6. příčka nejprodávanějšího elektromobilu v Rakousku) a s tím spojenými službami. Přičemž důležitou roli hraje i elektromobilní komunální doprava zahrnující elektrobusy, tramvaje nebo individuální přepravu formou elektrokol. Poptávána budou technologická řešení spojená s přestupem na elektromobilitu. Též různé adaptace v průmyslu nebo v rámci ochrany krajiny a půdy jsou příležitostí pro strojírenské a stavební firmy.

Rakousko vydává na výzkum a vývoj značné finanční prostředky. Ve srovnání výdajů zemí EU v poměru k HDP obsadilo opakovaně třetí místo. Mezinárodní pozornosti se rakouské vědě dostalo v posledních dvou letech, kdy po kvantovém fyzikovi Antonu Zeilingerovi obdržel Nobelovu cenu za fyziku další vědec s rakouským občanstvím, Ferenc Krausz. Úspěch Antona Zeilingera zdůraznil přední postavení Rakouska v oblasti kvantových technologií, jež jsou v zemi podporovány prostřednictvím projektu „Quantum Austria“. Mezi evropskou špičku Rakousko patří také v odvětví mikročipů, ale i ve vývoji léků. Fond na podporu vědeckého výzkumu (FWF) slouží k financování základního výzkumu. Firmy mohou v Rakousku využívat kombinace přímé podpory výzkumu, např. v rámci programů společnosti pro podporu výzkumu FFG, a daňové výzkumné prémie ve výši 14 %.

Přibližně čtvrtinu výzkumných organizací v zemi tvoří vysoké školy. Kooperativnímu výzkumu a vývoji se v Rakousku věnují kompetenční centra COMET sloužící k posílení kooperace mezi akademickým a aplikovaným výzkumem na špičkové úrovni s ohledem na hospodářské regiony, pro oblast MSP pak síť institutů Austrian Cooperative Research. Největším mimouniverzitním centrem pro výzkum a technologie je Austrian Institute of Technology (AIT) se specializací na inovace v oblasti infrastruktury. Dalším významným centrem je Joanneum Research se sídlem ve Štýrském Hradci se zaměřením na informační a výrobní technologie, medicínu a farmacii a oblast klimatu a udržitelnosti. Silicon Austria Labs jsou rakouským špičkovým výzkumným centrem v oblasti elektronických systémů zabývajícím se tématy životního prostředí, zdraví, energie, mobility a bezpečnosti. Ludwig Boltzmann Gesellschaft je neuniverzitní organizací sdružující 17 institutů a výzkumných skupin v oblastech medicíny, Life Sciences a společenských věd. Země disponuje několika výzkumnými centry v oblasti Life Sciences, např. Research Institute of Molecular Pathology ve Vídni nebo MedAustron ve Wiener Neustadtu, který je lídrem v oblasti iontové terapie v léčbě rakoviny.

Na oblast Life Sciences a výzkum léčiv poskytne ministerstvo hospodářství v letech 2024 – 2026 45 mil. EUR. V rámci prostředků Plánu obnovy EU budou podpořeny projekty Quantum Austria a Austrian Institute of Precision Medicine celkem 182 mil. EUR a projekty IPCEI (Important Projects of Common European Interest) zaměřené na vodík a mikroelektroniku 250 mil. EUR do r. 2026. V návaznosti na iniciativu European Chips Act investuje Rakousko do roku 2031 tři miliardy EUR do technologií a výrobních kapacit v odvětví polovodičů, část prostředků je určena na navýšení dotací v rámci projektu IPCEI mikroelektronika II. Na hospodářsky relevantní výzkumné programy zaměřené na výzkum a inovace k účinnějšímu využívání zdrojů, snížení spotřeby energie a emisí CO2 je v letech 2022 – 2025 k dispozici ročně 100 mil. EUR.

Jako témata budoucnosti jsou v Rakouské zprávě o výzkumu a technologiích označeny kvantové technologie a výpočetní klastry pro řešení výpočetně náročných úloh, cyklické hospodářství a udržitelnost a umělá inteligence. Rakouská strategie výzkumu, technologií a inovací 2030 se obzvláště zaměřuje na zvýšení efektivity výzkumu s cílem dále podporovat transfer získaných poznatků z výzkumu do průmyslu. To zahrnuje posílení „kultury start-upů“ a podnikání na univerzitách vč. zvyšování počtu spin-offů.

Rakousko jako bohatá a rozvinutá země nabízí obchodní příležitosti prostřednictvím inovací téměř ve všech sektorech. Jmenovat lze např. zdravotnictví, energetiku, mobilitu, digitalizaci a automatizaci a udržitelnost. Iniciativa státní banky Austria Wirtschaftsservice (aws), společnosti FFG a vědeckého fondu FWF pod názvem „AI Mission Austria und AI Green“ podporuje rozvoj umělé inteligence jako klíčové technologie od výzkumu až po implementaci. V několika programech je na období 2023-2024 k dispozici celkem 16 mil. EUR. Institut pro strojové učení a laboratoře Artificial Intelligence Lab na univerzitě Johannese Keplera v Linci je zase průkopníkem základního výzkumu moderních systémů AI. Technická univerzita v Grazu, univerzita v Linci a Institute of Science and Technology Austria jsou také součástí evropské výzkumné sítě ELLIS (European Laboratory for Learning and Intelligent Systems), v rámci níž mají vlastní program Machine Learning for Molecule Discovery. Uzlem pro výzkum a vývoj zelených technologií a gestorem mnoha projektů v dané oblasti je Green Tech Cluster Styria se sídlem v Grazu.

V Rakousku probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Jedním z nich je výroba této látky v Gabersdorfu v jižním Štýrsku v rámci projektu Renewable Gasfield, který by měl sloužit jako předloha pro podobné záměry. Zařízení na výrobu vodíku je napojeno na stávající bioplynovou stanici a část vyrobeného vodíku je metanizována. Vzniklý metan může být dodáván do plynárenské sítě.

V dubnu 2023 byl spuštěn jiný pilotní projekt v hornorakouské obci Gampern, kde nyní funguje zařízení na skladování vodíku v podzemním ložisku, první svého druhu na světě. Vodík je skladován v oblasti již vytěženého menšího ložiska zemního plynu. Podobná skladovací zařízení by měla umožnit, aby vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů mohl být využíván po celý rok a zároveň zvýšit spolehlivost zásobování energií z obnovitelných zdrojů. Projekt funguje pod záštitou rakouské společnosti zabývající se skladováním plynu RAG Austria AG, která je jednou z největších svého druhu v Evropě.

Světové prvenství má také experiment přimíchávání vodíku k zemnímu plynu s ohledem na testování v běžném provozu a výkonnost elektrárny Donaustadt ve Vídni. Přimícháním vodíku v podílu 15 % lze ročně předejít vypuštění 33 000 tun emisí CO2, uvedený podíl by se měl v druhé fázi zdvojnásobit. V případě úspěšného průběhu testovací fáze bude elektrárna s upravenou turbínou na přimíchávání vodíku certifikována.

Ve stavu příprav je projekt na výstavbu velkokapacitního elektrolytického zařízení ve spolkové zemi Burgenland na výrobu vodíku z větrné a solární energie. Plánovaná investice do roku 2030 činí 400 mil. EUR. Rakousko by se mohlo stát tranzitním střediskem prostřednictvím stávajících potrubí, které lze poměrně snadno upravit pro vodík, a dodavatelem pro velké odběratele např. na jihu Německa.

Evropská kosmická agentura ESA plánuje zřízení 12 center excelence pro vývoj vesmírných technologií v Evropě. První z těchto středisek, s názvem ESA Phi-Lab Austria, bylo otevřeno minulý týden na areálu letiště Vídeň-Schwechat. Centrum Phi Lab se zaměřuje na vývoj prototypů a produktů v oblasti nových materiálů, inovativních komponent a pohonných systémů pro rakety, kosmické lodě a satelity. Bude provozováno ve spolupráci s průmyslovým a univerzitním sektorem a plánuje úzce spolupracovat s firmami, resp. startupy.

Přibližně 60 % přidané hodnoty sektoru Life Sciences připadá na oblast biotechnologií a farmaceutik, 40 % tvoří zdravotnické prostředky. Sektor Life Sciences v zemi vytváří 60 tis. pracovních míst a s podílem 20,5 % na výdajích na výzkum a vývoj se jedná o jedno z nejinovativnějších odvětví rakouského průmyslu. Země usiluje o větší nezávislost na dovozu léků z Asie. Snahou je docílit větší soběstačnosti nejen ve vývoji a výrobě léčiv, prioritu má také rozvoj inovativních výrobních technologií. Vývoj léčiv, který provádí řada mladých společností založených převážně vědci, často vyžaduje vysoké a riskantní investice. Na roky 2024-2026 ministerstvo hospodářství připravilo balíček dotací na výzkum a inovace pro oblast Life Sciences v hodnotě 45 mil. EUR. Podporovány jsou projekty z experimentálního výzkumu, průmyslového vývoje, klinické studie i významné inovativní projekty. Firmy zároveň mohou využít daňovou výzkumnou prémii ve výši 14 %.

Farmaceutický koncern Boehringer Ingelheim v druhé polovině roku 2024 plánuje ve své vídeňské pobočce otevřít novou budovu se zaměřením na výzkum preparátů na léčbu rakoviny. Budova bude sloužit 150 vědcům a investice je vyčíslena na 60 mil. EUR. Koncern ve Vídni provozuje centrum na výzkum rakoviny, zároveň jsou v rakouském hlavním městě umístěny biofarmaceutický výzkum, vývoj a produkce. Jednou z největších investic do místního farmaceutického průmyslu je také stavba laboratoře pro 250 vědců koncernu Takeda ve vídeňské městské části Aspern, kde bude od r. 2026 probíhat výzkum terapií na nemoci, které zatím nejsou dobře léčitelné, a to v celé fázi od vývoje látek až po klinické testy.

Farmaceutické koncerny se přitom nezaměřují pouze na Vídeň. V r. 2021 otevřela společnost Novartis kampus Kundl/Schaftenau pro externí firmy. Vznikl zde moderní a technologický Life-Science-Park, který dále posílil význam této farmaceutické lokality v těsné blízkosti Švýcarska, Itálie a Německa. Pro Novartis je Kundl centrálním místem vývoje a výroby. Firmy, které se zde usadí, mají možnost uzavřít se společností Novartis kooperační dohodu a využít její know-how. Společnost Sandoz, dříve součást Novartisu, na jaře 2024 za 50 mil. EUR rozšířila své výrobní kapacity v Kundlu a bude zde vyrábět 240 milionů balení antibiotik ročně. Investice zahrnovala podporu automatizace a inovativních technologií výroby. První externí společností, která se stala součástí Life-Science-Parku, je německá chemická společnost BASF, která zde investuje do výroby bakteriálních enzymů. Novartis zároveň v roce 2024 oznámil investice ve výši 500 mil. EUR do produkce biofarmaceutik v kampusu a vytvoření dalších 350 pracovních míst. Díky propojení s významnými mezinárodními hráči farmaceutického průmyslu by zde tak české biotechnologické firmy měly ideální podmínky.

V Grazu se nachází celosvětově jedinečné kompetenční centrum, které se zabývá vývojem inovativních rychlých výrobních technik pro léčiva a účinné látky – Výzkumné centrum farmaceutického inženýrství (RCPE). Předejít do budoucna výpadkům ve zdravotnictví má zřizování potenciálních vysokorychlostních výrobních zařízení (High-Speed-Manufacturing). Výrobní náklady se mají zároveň snížit natolik, aby zůstaly konkurenceschopné vůči zemím jako Čína či Indie.

Spolková země Burgenland plánuje zřízení soukromé lékařské univerzity, aby byla dlouhodobě zajištěna místní lékařská péče. Příslušný schvalovací proces vč. akreditace a certifikace bude probíhat do r. 2027.

V roce 2024 také vznikly v rámci Ludwig Boltzmann Gesellschaft (LBG) tři nové výzkumné instituty se zaměřením na oblast zdraví, konkrétně prevenci pandemií, nano-vezikulární precizní medicínu a interdisciplinární medicínu. Instituty fungují na bázi partnerství mezi organizacemi zaměřenými na výzkum a jeho aplikaci prostřednictvím hostitelské instituce, partnerské instituce a sítě partnerů v rámci LBG.

Důležitou součástí výzkumného ekosystému jsou také laboratoře Christiana-Dopplera (CD-Labors). Jedná se o flexibilní struktury, v rámci nichž probíhá kooperace mezi základním výzkumem prováděným na univerzitách a výzkumných pracovištích s orientací na aplikaci za pomoci partnerů z komerční sféry. V oblasti medicíny je jich v současnosti aktivních 16, 11 z nich na půdě Lékařské univerzity Vídeň (Meduni Wien). Projekty běží 3 – 7 let.

V areálu Vídeňské všeobecné nemocnice (AKH) vznikne do r. 2026 Institut Erica Kandela – Centrum precizní medicíny, ve kterém bude na 200 vědců s nejmodernějším vybavením vyvíjet personalizované preventivní, diagnostické a terapeutické metody pro pacienty a metody digitální medicíny. Předpokládané náklady na zřízení centra dosahují 90 mil. EUR. Centrum se bude zaměřovat především na biomedicínský výzkum, klinické studie a bioinformatiku. Projekty digitální medicíny se uskutečňují také pod záštitou národního institutu pro výzkum a plánování v rakouském zdravotnictví Gesundheit Österreich GmbH.

V Rakousku vzrůstá vrstva penzistů s vyššími finančními prostředky, které jsou ochotni utratit za rekreaci a zvyšování povědomí o vlastním zdraví. České lázně nabízejí širokou nabídku procedur určených k léčbě různých zdravotních obtíží na vysoké úrovni. Tyto kvalitní a rozsáhlé nabídky českých lázní a wellnessových hotelů je ale třeba intenzivně na rakouské straně komunikovat.

V oblasti péče o seniory přes nedávné iniciativy podporující vzdělávání ošetřovatelského personálu a navyšování platů bude dle současných prognóz do roku 2030 chybět více než 50 000 pracovníků. Moderní pečovatelské nástroje, které sníží nároky na ošetřovatele a čas strávený u klientů, jsou proto vysoce poptávány. Jedná se například o IT řešení monitorování pacientů v domácnosti, mimo jiné s využitím senzorové techniky, zdravotní pomůcky, dále softwarové výrobky pro lékařství, telemedicínu, aplikace s využitím AI a produkty a služby personalizované medicíny.