Řecko

Řecko pokračuje v dekarbonizaci energetiky, zejména v ústupu od lignitových elektráren, které budou plně vyřazeny z provozu do roku 2028.    

Cíle zelené transformace energetiky, které mimo jiné předpokládají, že OZE  budou do roku 2030 reprezentovat 35 % energetického mixu země, budou překročeny. Výroba elektřiny z OZE představovala již v roce 2023 38 % energetického mixu a spolu s vodními elektrárnami dokonce 45 %. Kromě tradiční sluneční a pevninské větrné energie se Řecko zaměří na rozvoj pobřežních větrných elektráren, jejichž instalovaný výkon by se měl do roku 2030 zvýšit na 2 GW. Soustředit se chce také na moderní způsoby využití vodní energie. Oživení prožívají malé solární a vodní elektrárny, hybridní energetická zařízení a technologie akumulace vyrobené energie. Kapacita jejích úložišť se rozšiřuje.

Dotováno je zvyšování energetické účinnosti staveb, a to jak domácností, tak veřejných i soukromých budov, hotelů a podniků. To otevírá prostor pro nové izolační materiály, úsporná elektroinstalační řešení a výměnu energeticky náročných elektrospotřebičů jako klimatizační zařízení a ledničky za moderní a energeticky efektivní.    

Perspektivní zůstává sektor LNG infrastruktury. V řeckých přístavech se rozšiřuje kapacita plovoucích skladovacích a regasifikačních jednotek (FSRU) spolu se související infrastrukturou. K hlavnímu úložišti LNG „Revythousa“ v metropolitním regionu Attika přibyl FSRU u přístavu Alexandroupoli a v následujících letech se plánuje instalace dalších v Soluni, Volosu a v Korintském zálivu. Plyn z těchto úložišť bude distribuován také do sousedních zemí.

Po několikaleté přestávce byl v roce 2022 obnoven seismický průzkum potenciálních nalezišť ropy a zemního plynu v řeckých výsostných vodách. Americká společnost ExxonMobil, která provádí průzkumy jihozápadně od Kréty, předpokládá, že průzkumné vrty by se mohly uskutečnit v r. 2025.

V klasické výrobě elektřiny pokračuje výstavba nových plynových elektráren. K záměrům vlády patří rozšíření energetického využití odpadu.

Po modernizaci volá rozvodná síť a perspektivy má její podzemní vedení, které je s ohledem na klimatické výkyvy a časté požáry prioritou. Pokračuje výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s ostrovy.

Perspektivy skýtá rozvoj elektromobility a nezbytné dobíjecí infrastruktury. Deklarovaným cílem vlády je, aby v roce 2030 byl každý třetí nový automobil, který vyjíždí na řecké silnice, na elektrický pohon.

Novým projektem vlády je program „GR-eco Islands“. Ostrovy budou postupně transformovány v „zelené“, energeticky udržitelné a autonomní destinace. Solární a větrnou elektřinu budou využívat obyvatelé, návštěvníci, podniky a veřejné instituce včetně veřejného osvětlení. Dopravu zajistí elektromobily. Realizace programu proběhla pilotně na ostrůvcích Agios Stratis, Astypalea, Tilos a Chalki. Na ostrově Astypalea sponzoruje elektromobilitu Volkswagen.

Řecký energeticko-klimatický plán předpokládá do r. 2030 investice v řádu 39 mld. EUR do rozvoje OZE (9 mld.), elektrické rozvodné sítě (9 mld.), plynových elektráren a úložišť energie (1,3 mld.) a do zvýšení energetické efektivnosti soukromých i veřejných budov (11 mld.). Energetika patří k prioritním oblastem plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaného z  unijního fondu obnovy. Na projekty revitalizace vytěžených lignitových dolů v Západní Makedonii a na Peloponésu je z rozpočtu plánu vyčleněno 242 mil. EUR, na modernizaci elektrické rozvodné sítě 600 mil. EUR, na napojení Kykladských ostrovů na pevninský rozvodný systém 195 mil. EUR, na rozvod elektřiny pod zemí v lesních oblastech 40 mil. EUR, na zvýšení kapacity rozvodné sítě pro nové OZE 12 mil. EUR, na velkokapacitní úložiště energie z OZE 450 mil. EUR, na podporu elektromobility 220 mil. EUR a na zvýšení energetické účinnosti budov, a to jak domácností tak institucí, hotelů, podniků, 1,73 mld. EUR. Z finančního nástroje REPowerEU chce Řecko využít na půjčky dalších 5 mld. EUR.

Deklarovaným cílem řecké vlády je do roku 2027 vybudovat v zemi moderní širokopásmovou infrastrukturu a dohnat tak deficit v digitalizaci. V obtížném pandemickém období, kdy bylo nutné zrušit osobní kontakty úředníků s veřejností a zahájit distanční výuku, zaznamenala digitalizace řecké veřejné správy velký pokrok. Byla rozvinuta centrální vládní platforma gov.gr, k níž byly postupně připojeny desítky úřadů a státních institucí a připojují se další. Digitalizován je například registr nemovitostí, archiv sociálních pojišťoven, justice apod. Cílem řecké vlády je zapojit do procesu digitální transformace také soukromý sektor a změnit tak způsob jeho fungování. 

Rozvoj digitalizace je jedním ze čtyř prioritních pilířů řeckého plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“. Záměry konkretizuje Národní plán rozvoje širokopásmových sítí na období 2021–2027, který zahrnuje infrastrukturální projekty v celkové hodnotě 2,5 mld. EUR. Většina projektů bude realizována formou PPP. Z veřejných financí je vyčleněno 1,14 mld. EUR. 

K největším projektům programového období 2021-2027 patří: 

Síť malých satelitů na bázi infrastruktury „Fiber in sky“ na podporu bezpečné telekomunikace, námořní plavby, záchranných operací, národní bezpečnosti a ostrahy hranic a rozvoje špičkových technologií (rozpočet 200,3 mil. EUR).

5G síť podél hlavních silnic a dálnic o délce téměř 2 400 km (rozpočet 162 mil. EUR).

Podmořská síť optických vláken mezi pevninou a řeckými ostrovy. Projekt bude financovaný soukromým investorem, stát dofinancuje chybějící prostředky (rozpočet veřejného podílu 88,7 mil. EUR).

Optická vlákna instalovaná na 120 tis. budovách umožní připojit na moderní internetovou síť s velmi vysokou kapacitou (VHCN) zhruba 3,6 mil. konečných uživatelů. Jedná se o modernizaci téměř 76 % aktivních internetových spojení (rozpočet 131 mil. EUR).

Projekt WiFi4GR pro rozvoj veřejných míst s bezdrátovým širokopásmovým přístupem k internetu (rozpočet 15 mil. EUR bez DPH).

Ultrarychlé širokopásmové připojení (Ultra Fast Broadband/UFB) má být rozšiřováno ve dvou etapách. V první bude na náklady státu vybudována síť pro ultrarychlé širokopásmové připojení s rychlostí nad 100 Mbps v oblastech, které nejsou komerčně lákavé pro soukromé investory (rozpočet 700 mil. EUR). Ve druhé bude následovat projekt ultrarychlého širokopásmového připojení (UFBB II) pro koncesionáře, kteří do konce roku 2025 nebudou mít přístup k vysokokapacitním sítím VHCN (rozpočet 1,2 mld. EUR, podíl státu 400 mil. EUR).

Řecko leží v cípu Evropy na křižovatce tří kontinentů, v oblasti, která rozhodně nepatří k nejklidnějším. Jeho výdaje na výzbroj v poměru k HDP jsou proto tradičně v NATO jedny z nejvyšších. V posledních letech masivně investuje do modernizace vybavení a výzbroje ozbrojených sil. Státní rozpočet na rok 2023 vyčlenil na potřeby ministerstva národní obrany 5,71 mld. EUR a na rok 2024 počítá s částkou 6,12 mld. EUR.

Ministerstvo pro klimatickou krizi a civilní ochranu bylo zřízeno jako samostatný resort v roce 2021 v reakci na potřebu co nejefektivněji čelit  ničivým požárům a dalším přírodním katastrofám, zamezit ztrátám na životech a minimalizovat materiální škody. Pracuje se na transformaci koncepce a modernizaci vybavení složek civilní ochrany s cílem zvýšit jejich připravenost a efektivnost jejich zásahu. 

Dohoda s Evropskou investiční bankou o spolupráci na pětiletém programu modernizace řecké civilní ochrany, podepsaná v roce 2022, zajišťuje Řecku úvěry v celkové výši až 595 mil. EUR a technické poradenství v oblasti prevence a řešení přírodních katastrof. Z dlouhodobých úvěrů EIB doplněných o veřejné a soukromé investice je financována modernizace vybavení složek civilní ochrany jako polní nemocnice, požární a transportní letouny pro evakuaci osob, helikoptéry, bezpilotní technologie, hasičská vozidla a technologie, záchranné a zdravotnické prostředky. Rostoucí důraz je kladen na prevenci požárů za pomoci systémů jejich včasné detekce, na signalizační a informační technologie, meteorologické družice a systémy a na další prostředky umožňující co nejrychleji čelit krizovým situacím na národní i krajské úrovni. 

Na jednotlivé zakázky jsou vypisovány veřejné soutěže. V roce 2023 proběhly veřejné soutěže na zakázky v hodnotě 1,5 mld. EUR a v roce 2024 se chystá vypsání dalších v hodnotě 320 mil. EUR.

Turistický sektor je tahounem řecké ekonomiky. Na tvorbě HDP se podílí zhruba ze čtvrtiny. V roce 2023 navštívilo Řecko rekordních 32,7 mil. zahraničních turistů, kteří zde utratili téměř 20 mld. EUR. V r. 2024 se očekává další nárůst počtu návštěvníků a prodloužení turistické sezóny.

Oživení cestovního ruchu motivuje investice do rozšíření a modernizace hotelů a ostatních ubytovacích kapacit, do restaurací, kaváren a dalších provozoven turistických služeb. To skýtá potenciál pro všechny komodity sektoru vybavení pro hotely, restaurace a kavárny, tedy i skla, skleněných výrobků a porcelánu. České firmy mají v této oblasti na řeckém trhu tradici a při vhodné cenové politice a moderní designové nabídce lze vývoz posílit.

Rostoucí zájem o nové formy turistiky spolu s prodlužováním turistické sezóny otevírají prostor pro poptávku po vybavení nejen pro vodní sporty, ale i pro horskou turistiku, kempování apod.

Pro rozvoj řeckých lázeňských lokalit, které zůstávají nevyužity, může být inspirací český model využití léčebných pramenů a technologické vybavení sloužící v léčebném lázeňství. Překážkou pro investory je nedořešená legislativa a vlastnické vztahy.

Potenciál pro mezinárodní spolupráci a investice je také v dopravních službách, zejména v kombinované dopravě. Přístav Pireus spravuje čínská firma COSCO International a navyšuje jeho kapacity. Modernizován je  nákladní přístav v Soluni, který má v dlouhodobém pronájmu mezinárodní konsorcium SEGT. Počítá se s dlouhodobým pronájmem dalších přístavů, s výstavbou překladišť a center kombinované dopravy, jakož i s modernizací železniční tratě. Byla zahájena výstavba prvního úseku nové, v pořadí čtvrté, trasy athénského metra.

Vyčerpaná kapacita skládek a finanční sankce Evropské komise za neuspokojivé nakládání s pevnými odpady již řadu let vyzývají ke změně modelu odpadového hospodářství. Vláda sice podporuje moderní ekologická řešení, vývoj však brzdí lokální zájmy a spory o mix technologií a umístění závodů, proti kterým řada komunit ostře protestuje. Národní plán hospodaření s odpady 2020-2030 vytyčuje cíl dohnat zpoždění, skoncovat s nekontrolovaným ukládáním odpadu a začít rekultivovat nepovolené skládky. Do r. 2030 by mělo na území Řecka fungovat 43 závodů na zpracování komunálního odpadu, až 46 závodů na zpracování jeho organických složek a 4 spalovny na energetické využití zbytkového odpadu. Plán předpokládá také rozšíření třídění komunálního odpadu u zdroje na více složek (papír, sklo, plast, hliník, organický odpad, textilie/oděvy, nebezpečný a zbytkový odpad), modernizaci třídících center a recyklačních závodů, využití organického odpadu v energetice (biomasa) a jeho kompostování. Zbytky komunálního odpadu mají být využity pro výrobu energie spalováním. Potenciál proto mají technologie na zpracování recyklovaného materiálu, rekultivace starých a výstavba nových moderních skládek. Hovoří se o podpoře projektů cirkulární ekonomiky, které by umožnily využít cenné suroviny. Postup realizace zatím neodpovídá potřebám.

Vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám bude nabývat na významu zlepšení hospodaření s vodami (biologické čističky, hospodaření s podzemními vodami, odsolování, malé vodní elektrárny atd.). Realizaci projektů rovněž často brzdí lokální zájmy. 

Technické parametry nových provozů jsou specifikovány v rámci veřejných soutěží. Většina projektů bude realizována na regionální úrovni z prostředků alokovaných Řecku z unijních fondů a spolufinancována soukromým kapitálem (tj. formou PPP). 

Plán na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaný z unijního fondu obnovy vyčleňuje na zlepšení odpadového hospodářství z veřejných prostředků 660 mil. EUR a počítá s investicí dalších 500 mil. EUR ze soukromých zdrojů. Na výstavbu čističek odpadních vod v osadách nad 2 tisíce obyvatel alokuje plán 230 mil. EUR, na obnovu infrastruktury pro rozvod pitné vody 200 mil. EUR a na rozvoj vodárenské a kanalizační sítě v konkrétních oblastech 700 mil. EUR.

Rekonstrukce a rozšiřování zdravotnických zařízení, modernizace vybavení a techniky, které zastaraly v průběhu desetileté hospodářské krize, jsou příležitostí pro zahraniční firmy, protože Řecko nemá dostatečnou vlastní produkci. Potenciál pro uplatnění zdravotnické techniky, vybavení, materiálu a rehabilitačních pomůcek je tedy značný. Zájem bude o dodavatele, kteří se kvalitou umí přiblížit špičce, ale zároveň si udržují rozumné ceny. 

Řecký farmaceutický průmysl je po rafinaci ropy, výrobě potravin, zpracování kovů a chemickém průmyslu 5. nejvýznamnějším oborem domácího zpracovatelského průmyslu s vysokou přidanou hodnotou a značným růstovým potenciálem. Léčiva a farmaceutické výrobky jsou také největším vývozním artiklem Řecka do ČR s ročním objemem okolo 2,5 mld. Kč. Na druhé straně ČR, která tradičně vyváží do Řecka chemické výrobky, v posledních letech zvyšuje svůj vývoz léčiv a farmaceutických výrobků. V roce 2023 se jejich objem přiblížil miliardě korun a s meziročním nárůstem o 33 % se posunuly do naší exportní čtveřice. Pandemie covid-19 potvrdila význam moderních léčiv a potenciál pro spolupráci na jejich vývoji a výrobě. Řecké farmaceutické podniky plánují v příštích letech rozsáhlé investice do výrobních provozů a center aplikovaného výzkumu a farmaceutický průmysl byl zařazen mezi státem financované programy na podporu inovací. Pro české výrobce by to mohlo být příležitostí pro dodávky surovin, obalů a případně i výrobních technologií. České farmaceutické podniky a výzkumné ústavy by se mohly pokusit navázat spolupráci na vývoji a výrobě moderních léčiv. Značný potenciál pro zahraniční investice má farmaceutické využití konopí, pro které platí zvláštní motivační legislativa.

Výdaje na výzkum a vývoj činily v roce 2022 podle oficiálních řeckých údajů 3,085 mld. EUR, tj. 1,49 % HDP (meziročně +17 %) oproti 0,71 % HDP v roce 2012. Národním cílem je v roce 2030 zvýšit tyto výdaje na 1,81 % HDP. Nejvíce přispívá podnikatelský sektor, který v roce 2022 vynaložil na výzkum  1,514 mld. EUR (0,73 % HDP, 49 % celkových nákladů, meziroční nárůst +21,6 %). Následují sektor vysokého školství (29,4 % výdajů), stát (21 %) a soukromé neziskové instituce (0,6 %).

Rozvojový plán Řecka na programové období 2021-2027 stanoví osm prioritních oblastí, jejichž rozvoj by se měl opírat o výsledky vědy a výzkumu: (1) zemědělsko-potravinářský řetězec, (2) digitální technologie, (3) životní prostředí a cirkulární ekonomika, (4) udržitelná energetika, (5) biotechnologie, zdravotnictví a farmacie, (6) materiály, stavebnictví, průmysl, (7) doprava a dodavatelský řetězec, (8) cestovní ruch, kultura a kreativní průmysl.

V Řecku působí řada špičkových center vědeckého výzkumu a technologických institutů, které jsou v gesci generálního sekretariátu pro výzkum a inovace Ministerstva pro rozvoj.

Největším státním multidisciplinárním výzkumným střediskem se silným zastoupením v mezinárodním výzkumu je Národní centrum vědeckého výzkumu Demokritos, které bylo původně zaměřeno výhradně na jaderný výzkum. Dnes však sdružuje špičkové výzkumné ústavy Informatiky a telekomunikací, Biověd a aplikací, Jaderné a částicové fyziky, Nanovědy a nanotechnologií a Jaderné a radiologické vědy a technologie, energetiky a bezpečnosti. Demokritos podporuje aplikovaný technologický výzkum a inovace a má bohaté portfolio národních i mezinárodních patentů. Klade důraz na pomoc podnikům aplikovaného výzkumu zejména v raném, vysoce rizikovém období jejich vzniku. Za tímto účelem působí v jeho areálu technologický park Leukippos, kde se okolo čtyřiceti začínajících malých a středních podniků z oblastí špičkových technologií rozvíjí v dynamické interakci s výzkumnou komunitou centra.

Národní nadace pro výzkum zastřešuje instituty Historického výzkumu, Chemické biologie a Teoretické a fyzikální chemie.

Nadace pro výzkum a technologie Hellas sdružuje deset výzkumných ústavů: Elektronických struktur a Laseru, Molekulární biologie a biotechnologie, Informatiky, Aplikované a výpočetní matematiky, Středozemních studií, Chemického inženýrství, Astrofyziky, Geoenergie, Biomedicíny a Genomiky člověka.

Opomenout nelze ani Národní observatoř, Řecký institut Pasteur, Výzkumné centrum biomedicínských věd Alexander Fleming či Řecké centrum pro mořský výzkum.

Za nejvhodnějšího partnera pro český výzkum považuje velvyslanectví výzkumný ústav Demokritos, kde v roce 2021 zorganizovalo prezentaci českého nanovýzkumu a nanotechnologií.

Potenciál existuje také na univerzitách, kde je spolupráce navazována a prohlubována v rámci výměny akademiků a studentů a společné účasti na evropských projektech. Významným úspěchem vědecko-technické spolupráce byla dodávka unikátního holografického mikroskopu české společnosti TELIGHT Krétské univerzitě v Heraklionu v roce 2022.

V podnikovém sektoru lze vidět potenciál pro spolupráci například v oblastech zdravotnictví a farmacie, ICT nebo ekologie.