Programové období 2007–2013: Zaměření se na růst a pracovní místa
Dosud největší soustředění zdrojů pro nejchudší členské státy a regiony, zapojení všech regionu a přesun priorit tak, aby byl podpořen růst, pracovní místa a inovace, to jsou v jádru největší změny politiky soudržnosti EU v současném období. V Evropské unii 27 státu nyní žije každý třetí obyvatel EU – v celkovém poctu 170 milionu – v těch nejchudších regionech, které získávají pomoc v rámci cíle „Sbližování“.
Hospodářské a sociální nerovnosti se při posledním rozšíření významně prohloubily. Vyjádřeno v příjmech na osobu, Lucembursko je nyní sedmkrát bohatší než Rumunsko. Na regionální úrovni je rozdíl dokonce ještě vetší: nejbohatším regionem je Vnitrní Londýn s 290 % příjmu na osobu EU-27, zatímco nejchudší region je Severovýchod v Rumunsku s 23 % průměru EU. Evropská rada odsouhlasila v prosinci 2005 rozpočet na období 2007–2013 a vyčlenil 347 miliard eur 17 na strukturální fondy a na Fond soudržnosti, z čehož je plánováno vynaložit 81,5 % na regiony „Sbližování“.
V důsledku zjednodušených procedur bylo téměř všech 436 programu týkajících se všech regionu a členských státu EU odsouhlaseno před koncem roku 2007. Podstatná změna jejich priorit znamená, že čtvrtina zdrojů je nyní vyčleněna na výzkum a inovace a asi 30 % na infrastrukturu pro ochranu životního prostředí a na opatření proti klimatickým změnám.
Cesta k reformě
V únoru 2004 vydala Evropská komise dokument 18 o budoucnosti rozšířené Unie, včetně návrhu rozpočtu na roky 2007–2013. Z celkového rozpočtu 1 025 miliard eur 19 bylo 336 miliard eur vyčleněno pro strukturální fondy a pro Fond soudržnosti a dalších 70 miliard eur bylo určeno pro rozvoj venkova pod jiným označením než soudržnost.
Po obtížných jednáních se Evropská rada 11. a 12. prosince v Bruselu dohodla na rozpočtu, který byl převeden v dubnu 2006 na meziinstitucionální dohodu mezi Radou, Parlamentem a Komisí o 864 miliardách eur, z nichž 308 miliard eur bylo určeno pro politiku soudržnosti. Ve stejnou dobu byl stanoven pozměněný rozpočet pro 2008/09. Od roku 2001 tlumila Komise rušné období reflexe o budoucnosti politiky soudržnosti EU.
V červnu 2004 předložila Komise legislativní balík pěti nařízení,20 včetně jednoho s obecnými opatřeními, tří o EFRR, ESF a o Fondu soudržnosti a posledního o „Evropském uskupení pro územní spolupráci.“ Rada a Parlament je přijaly v červnu 2006 po dosažení dohody o rozpočtu. V prosinci 2006 byla tato nařízení doplněna o jedno jednotné implementační nařízení 21 nahrazující pět existujících opatření pro informování a publicitu, řídící a kontrolní systémy, nepravidelnosti, finanční korekce a způsobilost.
Politika soudržnosti mezi roky 2007 až 2013
Souběžně se sdružením Cílů 2 a 3 transformovala reforma z roku 2006 iniciativu Interreg do třetího cíle a současně integrovala ostatní iniciativy Společenství do hlavních programů.
Prioritní cíle jsou definovány následovně:
- „Sbližování“: má za cíl urychlit sbližování nejméně vyvinutých členských států a regionů definovaných HDP na osobu menším než 75 % průměru EU;
- „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“: týká se všech ostatních regionů s cílem posílit konkurenceschopnost a přitažlivost regionů a rovněž zaměstnanost; a
- „Evropská územní spolupráce“:vychází z iniciativy Interreg a podporuje přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci a je rovněž dostupná pro sítě.
Počet finančních nástrojů pro soudržnost je snížen ze šesti na tři: dva strukturální fondy (EFRR, ESF) a Fond soudržnosti. Specifická podpora původních EAGGF a FIFG nyní přechází pod nový Evropský zemědělský Fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropský fond pro rybářství (EFF).
Cíle „Sbližování“ se týkají 84 regionů v 17 členských státech a 170 milionů obyvatel a – na základě principu postupného vyřazování – dalších 16 regionů s 16,4 miliony obyvatel a s HDP pouze lehce nad prahovou úrovní v důsledku statistického vlivu rozšíření. Celková částka pro cíle sbližování je 282,8 miliardy eur, což představuje 81,5 % z celkového objemu. Z toho je 199,3 miliardy eur pro regiony v programu sbližování, 13,9 miliardy eur pro regiony postupně vyřazované a 69,6 miliardy pro Fond soudržnosti, který je pro 15 členských států.
Celkem 168 regionů v 19 členských státech, které představují 314 milionů obyvatel, připadá v úvahu pro cíle programu „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. 13 z těchto regionů s 19 miliony obyvatel jsou tak zvanými oblastmi postupného přiřazování a jsou jim přidělovány speciální finanční objemy vzhledem k jejich dřívějšímu statutu regionů pro Cíl 1. Pro tento cíl je dostupných 54,9 miliardy eur, což je těsně pod 16 % z celkového vyčleněného objemu. Pro regiony postupného přiřazování je 11,4 miliardy eur.
Co se týče cíle „Evropská územní spolupráce“, v přeshraničních oblastech žije 181,7 milionů obyvatel (37,5 % z celkového počtu obyvatel EU) a všech ostatních regionů EU a jejich obyvatel se týká přinejmenším jedna z existujících 13 nadnárodních oblastí spolupráce. 8,7 miliardy eur (2,5 % z celku), dostupných pro tento cíl je rozděleno následovně: 6,44 miliardy eur pro přeshraniční, 1,83 miliardy eur pro nadnárodní a 445 milionů eur pro meziregionální spolupráci a sítě. Jako součást tohoto cíle zahájila Komise iniciativu „Regiony pro hospodářskou změnu“ pro podporu sítí pro vzorovou spolupráci pro udržitelný rozvoj regionů a měst.
Administrace a řízení
Největší zjednodušení pro současné období se týká zavedení dvou programových kroků místo tří. Plánování vychází ze „Směrnice Společenství pro soudržnost“ a je prováděno na národní úrovni prostřednictvím Národních strategických referenčních rámců a implementace je ponechána na operačních programech. Jak nařízení, tak směrnice vyžadují, aby v nové generaci programů byla jistá část zdrojů „rezervována“ pro klíčové investice spojené s obnovenou strategií pro růst a pracovní místa.
To znamená výzkum a inovace, infrastruktury evropské důležitosti, průmyslová soutěž, obnovitelné energie, ekoinovace a lidské zdroje. V regionech „Sbližování“ musí tyto priority dostávat 60 % z celkových dostupných prostředků a v ostatních regionech 75 %. Průměrná část zdrojů rezervovaných pro klíčové lisabonské investice dosahuje v EU-27 61,2 % pro cíl sbližování a 76,7 % pro cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Celkem bude pro tyto investice vyčleněno přibližně 200 miliard eur. V porovnání s předchozím obdobím to představuje nárůst o více než 50 miliard eur.
Byla zmodernizována další opatření, jako jsou pravidla pro stanovení způsobilosti, která se nyní rozhodují spíše na národní úrovni než na úrovni EU, a zvýšené zaměření na princip proporcionality má za cíl snížit byrokracii a omezení ovlivňující menší programy.
Tři nové politické nástroje nazývané Jaspers, Jeremie a Jessica zlepší spolupráci mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou a ostatními finančními institucemi, aby se posílilo budování kapacit a zajistilo členským státům a regionům ustanovit zdravé a účinné používání fondů.
Evropské uskupení pro územní spolupráci (EGTC) umožní, aby regionální a místní orgány z různých zemí mohly vytvořit spolupracující uskupení jako právní nástroje pro projekty jako jsou přeshraniční doprava nebo zdravotnické služby.
Nástroj pro předpřístupovou pomoc (IPA) nahradil předchozí předpřístupové nástroje v roce 2007. IPA je navržen tak, aby pomohl kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím ze Západního Balkánu připravit se na možné přistoupení, včetně oblastí regionálního rozvoje a spolupráce.
Čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti společně s Fórem soudržnosti 27. a 28. září 2007 pak znamenala spuštění debaty o budoucnosti politiky soudržnosti EU po roce 2013.
Základní fakta a čísla
- Celkový objem dostupných prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti: 347 miliard eur představujících 35,7 % rozpočtu EU a 0,38 % celkového HDP EU
- z čehož pro regiony pro Cíl 1: 81,5 %
- počet obyvatel v regionech pro Cíl 1: 170 milionů (35 % z celkového počtu včetně postupně vyřazovaných regionů)
- Hlavní příjemci: Polsko (67,3 miliardy eur), Španělsko (35,2 miliardy eur), Itálie (28,8 miliardy eur), Česká republika (26,7 miliardy eur), Německo (26,3 miliardy eur), Maďarsko (25,3 miliardy eur), Portugalsko (21,5 miliardy eur) a Řecko (20,4 miliardy eur).
Očekávané výsledky
- Makroekonomické modely odhadují, že investice politiky soudržnosti přidají v nových členských státech v průměru přibližně 6 % HDP nad základní scénáře. Například model Hermin předvídá přidaných 9 % HDP v Litvě, České republice a na Slovensku; 5,5–6 % pro Bulharsko, Polsko a Rumunsko, 3,5 % pro Řecko a okolo 1–1,5 % pro Španělsko, východoněmecké spolkové země a Mezzogiorno.
- Do roku 2015 by měly strukturální fondy a Fond soudržnosti vytvořit až 2 miliony nových pracovních míst.
- Na základě odhadů ex ante několika členskými zeměmi vytvoří důrazné zaměření na výzkum a inovaci dalších 40 000 pracovních míst.
- V oblasti dopravy se předpokládá, že z investic politiky soudržnosti EU bude podpořeno vybudování nebo rekonstrukce 25 000 kilometrů silnic a 7 700 km železnic.
- Mnoho členských států a regionů dává ve svých programech prioritu opatřením proti klimatickým změnám a rozvoji ekonomiky s nízkou produkcí uhlíkových zplodin. Například Lucembursko si dalo za cíl snížit emise CO2 o 10 %, a Slovensko plánuje snížit energetickou náročnost výroby o více než 20 %. Programy v Itálii, Francii, České republice, na Maltě, v Anglii a ve Walesu zahrnují opatření pro rozvoj specifických systémů pro vyhodnocování uhlíkových zplodin.
Pozn.:
17 v současných cenách
18 Budování naší společné budoucnosti – Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie pro roky 2007–2013, Zpráva Komise KOM(2004) 101 z 10. února 2004
19 Údaje v tomto odstavci jsou v cenách roku 2004, zatímco ostatní části kapitoly odkazují na současné ceny
20 Konečná verze publikována v: Offi cial Journal of the European Union č. L 210 z 31. července 2006
21 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 z 8. prosince 2006; v Offi cial Journal of the European Union č. L 45 z 15. února 2007
Redakčně zpracováno z podkladových materiálů Evropské komise.