MZV: Souhrnná teritoriální informace

Rovníková Guinea je státem střední Afriky. Se svou rozlohou 27 tis. km2 (skoro stejnou jako Morava) a populací 1,6 mil. je Rovníková Guinea na africké poměry velmi malá země. Území tvoří pět ostrovů, na ostrově Bioko se nachází hlavní město Malabo, a pevninská enkláva mezi Kamerunem a Gabonem. Uprostřed džungle na pevnině se staví nové hlavní město Ciudad de la Paz, velikášský projekt však zatím, v důsledku pádu cen ropy, příliš nepokračuje a město má pouze několik tisíc obyvatel. Podnebí je tropické a vlhké, dešťové období je od poloviny června do poloviny října; období sucha od října do poloviny června. Území pevninské části republiky tvoří převážně pobřežní pláně s tropickými pralesy, ostrovy jsou vulkanického původu. Obdělávaná půda tvoří pouze 5 %, pastviny 4 % a lesy 46 % rozlohy země. Pouze vnitrozemí země je hornaté, nejvyšší horou je Pico Basile (3008 m).

Země je prakticky plně závislá na exportu ropy, využívá rovněž svou významnou polohu pro námořní dopravu. Rovníková Guinea byla španělskou kolonií, nezávislost získala až v roce 1968. Od roku 1979 stojí v čele země prezident a brigádní generál Teodoro Obiang Nguema Mbasogo (ONM) (*1942), který se chopil moci vojenským pučem. Je nejdéle sloužícím prezidentem nejen v Africe, ale i na světě. Zemi plně ovládá rodinný klan prezidenta, volby jsou spíše formalitou. Vládnoucí státostrana Demokratická strana Rovníkové Guineje (Partido Democrático de Guinea Ecuatorial – PDGE) drží absolutní kontrolu nad oběma komorami parlamentu a zaručuje tak kontinuitu režimu prezidenta ONM a dominanci jeho klanu Essangui, který je etnicky příslušný k rozšířenému etniku Fang. Ve světovém indexu korupce (CPI) v roce 2023 drží GQ konstantně 172. místo ze 180 hodnocených zemí.

Vládnoucí PDGE drží absolutní kontrolu nad oběma komorami parlamentu a zaručuje tak kontinuitu režimu prezidenta Teodora Obianga Nguemy Mbasoga a dominanci jeho klanu Essangui. Prezident byl v listopadu 2022 „zvolen“ ve zmanipulovaných volbách prezidentem na již 6. volební období (2022 – 29). Jelikož politický systém v Rovníkové Guinei lze charakterizovat spíše jako diktaturu než autoritářský stát, nejdůležitější zprávy v zemi nejsou z politického života, ale ze „dvora“, resp. prezidentského paláce.

Dne 16. srpna 2024 došlo k výměně na postu předsedy vlády – Manuela Roka Botey, historicky první žena zastávající tuto funkci, byla po 18 měsících nahrazena bývalým ředitelem centrální banky Manuelem Osa Nsue Nsua. Pohnutkou, která dovedla prezidenta k tomuto kroku, byl zřejmě závěr, že Roka Botey se nepodařilo oživit ekonomiku zasaženou odchodem amerických a evropských investorů, které zatím v dostatečné míře nedokážou nahradit čínské a ruské společnosti, o jejichž pozornost se Rovníková Guinea uchází.

Mocenské boje uvnitř klanu Essangui pokračují. Pozice syna prezidenta, a od roku 2016 i prvního viceprezidenta, Teodoro Nguema Obiang Mangue, známého jako Teodorín, zůstává i nadále neotřesitelná. V červenci 2017 byl sice shledán vinným z praní špinavých peněz a zpronevěry veřejných prostředků a odsouzen v nepřítomnosti v Paříži ke třem letům odnětí svobody, 30 mil. EUR pokuty a konfiskaci „neoprávněně získaného majetku“ na území Francie. Teodorín Obiang se proti rozsudku odvolal a v nejbližší době dojde k dalšímu soudnímu jednání. Z toho důvodu zatím nebyl vládní stranou oficiálně nominován jako následník „trůnu“. Podle zpravodajských informací se nyní snaží dostat pod kontrolu investice v zemi a žádný zásadní krok nebo ekonomický projekt se neobejde bez jeho podpory. Teodorín získal také ekonomicky významnou funkci, byl jmenován předsedou holdingu, skrze který ovládá státní společnosti. Podle exilových médií se v létě 2024 několik vládních ministrů pokusilo Teodorínovi postavit na odpor. Údajně obvinili prezidenta z pokrytectví kvůli jeho návrhu zákona, který by měl omezit „nepotismus ve státní správě“. Teodorín prý údajně fyzicky napadl ministra sportu, který vyjádřil nesouhlas s některými jeho kroky a zpochybnil jeho důvěryhodnost a kompetence. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Rovníková Guinea (361.13 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Rovníková Guinea (MZV) (247B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Republika Rovníková Guinea získala nezávislost v roce 1968 po 190 letech španělské koloniální nadvlády. V zemi platí ústava ze 17. 11.1991, v lednu 1995 a únoru 2012 byla doplněna. Od roku 1991 je země ústavně zaručenou demokracií s prezidentským systémem (ústava ze 17. 11.1991 formálně legalizuje existenci více politických stran – do té doby byla legální pouze Partido Democrático de Guinea Equatorial PDGE). Prezident Teodoro Obiang Nguema Mbasogo a jeho rodina a zcela ovládají politický i ekonomický život země. „Opozice“ je zcela pod kontrolou nebo v emigraci. Viceprezidenti, premiér, vicepremiéři i ministři jsou jmenováni prezidentem.

Prezident je volen všeobecným hlasováním na 7 let. Počet mandátů je po novele ústavy, která vstoupila v platnost 16. 2. 2012, omezen na dva. Poslední prezidentské volby se konaly v roce 2022, další by měly proběhnout v roce 2029. Není jasné, zda se nový ústavní limit dvou po sobě jdoucích mandátů vztahuje na současného prezidenta. Pokud ne, mohl by setrvat ve funkci až do r. 2030. Za nástupce prezidenta je všeobecně považován jeho nejstarší syn Teodorín. 

Zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový parlament – Shromáždění lidových zástupců (Cámara de Representantes del Pueblo) se 100 křesly a Senát (Senát byl ustavený teprve novelou ústavy v r. 2012). Poslanci a senátoři jsou voleni všelidovým přímým hlasováním na pětileté funkční období. PDGE má všech 100 křesel v dolní komoře parlamentu, všech 55 volených křesel v horní komoře a všech 588 obcí. Vyhlídky na svobodné a spravedlivé volby zůstávají vzdálené, protože neexistuje žádný jiný účinný kanál, kterým by bylo možné prosadit politické změny.

Soudní systém je kombinací španělského a tradičního práva. Zahrnuje místní, oblastní a krajské soudy, Vrchní soud, Ústavní soud a Odvolací soud. Soudci jsou jmenováni prezidentem, jejich rozhodování je ovlivňováno politickou mocí.

1.2. Zahraniční politika země

 Z evropských států má v Malabu diplomatické zastoupení Španělsko, Francie, Německo a nově Portugalsko, které jmenovalo v lednu 2024 svého vůbec prvního velvyslance v zemi. Vztahy mezi Španělskem a jeho bývalou kolonií jsou značně komplikované, neboť Španělsko uděluje uprchlým opozičníkům z Rovníkové Guinei politický azyl. Rovníková Guinea udržuje dobré vztahy s Ruskem, USA, Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Izraelem, Libanonem, Tureckem, Venezuelou, Brazílií a Běloruskem. V Africkém regionu pak zejména s Nigérií, Angolou, JAR a Marokem (maročtí vojáci pomohli Obiangovi provést v roce 1979 vojenský puč, on na oplátku v r. 1980 uznal nároky Maroka na Západní Saharu). Přestože je Rovníková Guinea členskou zemí CEMAC, vztahy s Gabonem a Kamerunem jsou zatěžovány nevyřešenými spory o průběh hranice.

Vztahy Rovníkové Guineje se západními zeměmi jsou napjaté kvůli špatné situaci v oblasti lidských práv a korupčním kauzám Teodorína. Rostoucí geopolitická soutěž o vliv v Africe – zejména s ohledem na pronikání hráčů, jako jsou Čína, Rusko, Turecko, Indie a státy Perského zálivu (především Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty) – však je podnětem k určité diplomatické angažovanosti Západu a motivuje Západ, zejména USA, k udržování hospodářských vztahů. Potenciální krize se týká velkých obav USA z toho, že Rovníková Guinea by v budoucnu mohla na svém území povolit stálou čínskou námořní základnu, která by mohla poskytnout kritickou logistickou základnu a odrazový můstek v Atlantském oceánu. Čína je rovněž největším odběratelem ropy z Rovníkové Guineje. Čína považuje Rovníkovou Guineu za strategického partnera (což má větší význam než jen zlepšení hospodářských a obchodních vztahů) .Čínou vybudovaný přístav Bata je určen pro obchodní účely, ale díky blízkosti ropné rafinerie má dobrou polohu pro doplňování paliva. Jeho součástí je také rozsáhlé intermodální překladiště a skladové prostory, které jsou výhodné pro doplňování zásob.

Rovníková Guinea výrazně posiluje diplomatické vztahy s Ruskem. Toto partnerství pomáhá státu vybudovat alternativní diplomatické a hospodářské vztahy s nezápadními zeměmi. Vojenská spolupráce se bude rozšiřovat, pravděpodobně formou ruských výcvikových programů a poskytováním vojenského vybavení. Rusko údajně v roce 2024 do země vyslalo přibližně 200 vojenských instruktorů pro výcvik elitních jednotek. Tyto ruské jednotky se pravděpodobně budou podílet na ochraně prezidentského úřadu, zejména prezidentova nástupce Teodorína, před jeho převzetím moci po otci. Mohlo by dojít k ruským investicím do uhlovodíkového a těžebního sektoru Rovníkové Guineje. Vztahy budou pravděpodobně především strategické, zaměřené na diplomatickou a vojenskou spolupráci.

Vedle dlouhodobě vynikajících vztahů Rovníkové Guinei s Čínou a Ruskem se začíná rýsovat i hlubší spolupráce s Tureckem. Dříve nadstandardní vztahy s Brazílií na čas poznamenaly Teodorínovy aféry s pašováním peněz do země a podezřením z vměšování do vnitřních politických záležitostí země (podpora trestně stíhaného ex-prezidenta Luly da Silvy). 

Rovníková Guinea je členskou zemí OSN (Organizace spojených národů), AU (African Union), NAM (Nonaligned Movement, HNZ – Hnutí nezávislých zemí), WTO (pozorovatel), IMF (MMF – mezinárodní měnový fond), AfDB (Africká rozvojová banka), ACCT, ACP, ECA, FAO, FZ, G-77, IBRD, ICAO, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMO, Intelsat, Interpol, IOC, ITU, OAS (pozorovatel), OPCW, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WHO, WIPO, WToO (World Tourist Organisation), BDEAC – Rozvojová banka střední Afriky (Banque des Etats de l´Afrique Centrale), Lomé IV. Rovníková Guinea aktivně spolupracuje se zeměmi Guinejského zálivu v boji proti pirátství, které je v této oblasti velkým tématem. Přístav v Malabu je dokonce operační základnou pro námořní hlídky. Rovníková Guinea také v květnu 2017 získala členství v OPEC. Od roku 1988 je členskou zemí Frankofonie, hodlá se připojit i ke společenství lusofonních zemí. Země usiluje o vstup do BRICS.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 1,9 mil. 

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je cca 54 %. V rurálních oblastech žije 24,7 % obyvatel, ve městech 75,3 %.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva je 2,54 %.

Věková struktura:

0 – 14 let: 35,2 %

15 – 59 let: 57,2 %

nad 60 let: 7,6 %

Největší etnickou skupinou jsou v Rovníkové Guineji příslušníci národnosti Fang (86 %), dále Bubi (6,5 %), Mdowe (3,4 %).  

Hlavním náboženstvím je v republice Rovníková Guinea křesťanství (především římskokatolické – 80%). Malá část populace vyznává tradiční náboženství (animismus) a islám.  

Úředními jazyky jsou španělština a od roku 1998 francouzština. Španělština však jednoznačně převažuje. Francouzština se používá zejména v podnikatelské a obchodní sféře. Prezident Obiang Nguema v roce 2007 rozhodl, že se třetím oficiálním jazykem země stane portugalština za účelem plného členství v CPLP (Společenství portugalsky mluvících zemí). Mezi obyvateli je používána i tzv. „lámaná“ angličtina (pidgin English) a dále i místní jazyky Fang, Bubi a Ibo.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Rovníková Guinea je pátým největším producentem ropy v subsaharské Africe. Má nejvyšší HDP/obyv. v subsaharské Africe a statut země s vyšším středním příjmem. HDP na obyvatele je zde díky nízkému počtu obyvatel vyšší než v ČR. Obrovské příjmy ale zůstávají v rukou prezidentského klanu a 90% obyvatel země žije za méně než 2 USD/den, nemají vodu ani elektřinu. Samozásobitelské zemědělství je zdrojem obživy drtivé většiny obyvatelstva. Přitom má zemědělský sektor, jehož příspěvek do národního hospodářství činil v letech 2014 – 24 okolo 2% HDP, dobrý potenciál díky 850 000 ha orné půdy (oproti reálně využívaným 20 000 ha).

Země je zcela závislá na těžbě ropy a LNG (97 % příjmů z vývozu a 86 % fiskálních příjmů), investicích do infrastruktury a službách pro ropné firmy. GQ je převážně vývozcem komodit (zejména ropy a plynu), její ekonomika proto konjunkturálně kolísá v závislosti na kolísání cen na světových trzích. Ekonomika se ocitla v pasti nízkého růstu v důsledku dlouholetému systému „ruka ruku myje“, špatného řízení věcí veřejných, korupce a nedostatečné diverzifikace hospodářství. Obchodní klima země je považováno za jedno z nejhorších na světě. Předmětem kritiky jsou zcela netransparentní vztahy v oblasti udělování licencí v ropném, těžebním a lesním sektoru.

Neočekávaný vývoj v ropném sektoru umožnil v posledních dvou desetiletích modernizovat infrastrukturu. Ambiciózní programy se provádějí v různých infrastrukturách (silnice, přístavy, letiště, zásobování vodou a výroba, přenos a distribuce elektřiny), které jsou obecně nové a v dobrém stavu. Ekonomická diverzifikace, která se pomalu uskutečňuje, zůstává důležitým cílem pro dlouhodobý ekonomický růst a stabilitu země.

V roce 2024 zaznamenal reálný HDP výrazné oživení ve výši 1,9 %, čímž se zotavil z hluboké recese -5,1 % v roce 2023, a to díky zvýšení těžby ropy, po nezbytných opravách ropných plošin, a růstem světových cen uhlovodíků. Dle Světové banky (WB) a dalších zdrojů mohl růst v roce 2024 dosáhnout až 4 %. Kvůli své závislosti na vývozu ropy a zemního plynu však země nadále zůstává vystavena vysokému riziku opětovného vstupu do recese.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Fiskální příjmy mimo ropu podpořil nový daňový zákoník, který rozšíří daňový základ a zefektivnil daňové výjimky. V zájmu přilákání investic vláda rovněž snížila sazbu daně z příjmů právnických osob na 25 % (z 35 %), sazbu daně z dividend na 10 % (z 25 %) a zavedla IT celní systém. Výrazný nárůst veřejných investic, stavebnictví a bydlení, byl v roce 2024 hnacím motorem výdajů. Z fiskálních opatření je nejvýznamnější 70% snížení dotací na pohonné hmoty.

Na základě těchto reforem by se mohl fiskální přebytek snížit z odhadovaných 2,6 % HDP v roce 2024 na 1 % HDP v roce 2025, a to v důsledku poklesu příjmů z ropy v důsledku poklesu domácí těžby a světových cen. Rozpočet na rok 2025 předpokládá zvýšení výdajů o 4 % oproti roku 2024, což zdůrazňuje zdrženlivost vlády v souladu s cílem posílit fiskální účet a kompenzovat pokles příjmů z ropy. Vládní výdaje se vedle veřejných investic zaměří na běžné výdaje, jako jsou mzdy ve veřejném sektoru a příspěvky na sociální zabezpečení.

Veřejný dluh se v letech 2025-29 mírně zvýší z odhadovaných 32,2 % HDP na konci roku 2024 na 33,7 % HDP na konci roku 2029, protože vláda bude pokračovat ve fiskální konsolidaci. Úřady budou i nadále využívat regionální kapitálový trh prostřednictvím domácích a regionálních bank, aby pokryly fiskální deficit v průběhu tohoto období. Většinu výpůjček tvoří krátkodobý dluh, který bude zachovávat rizika prolongování.

Inflace v roce 2024 dosáhla 3,4 % oproti 3,7 % v roce 2023. Spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 3,3 % (leden až srpen), a to zejména v důsledku vysokých životních nákladů a vysokých cen pohonných hmot.

Vztahy země s dárcovskou komunitou, zejména s MMF, zůstávají i nadále špatné. Vláda nedosáhla žádného pokroku v průběhu tříleté dohody o rozšířeném fondu (EFF), která skončila v prosinci 2022. Země proto bude dostávat od MMF pouze technickou pomoc a udrží si přístup jen k nouzovým půjčkám a dalším programům finanční podpory.

2.3. Bankovní systém

Monetární politika Rovníkové Guineje je určována společnou centrální bankou středoafrických zemí – Banque des Etats de l´Afrique Centrale (BEAC) se sídlem v Yaoundé (www.beac.int). Ta dozírá na činnost bank i v ostatních pěti členských zemích středoafrického integračního seskupení (Čad, Kongo, Gabon, Kamerun a Středoafrická republika). Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny přes rediskontní sazby a kontrolu členských peněžních trhů. Ve své monetární politice v zásadě kopíruje rozhodnutí Evropské centrální banky.

V roce 1993 vytvořily dále členské země BEAC nadnárodní instituci bankovního dozoru – COBAC (Commission Bancaire de l´Afrique Centrale), která má zvláštní pravomoci pro regulaci činnosti a dodržování disciplíny u všech bankovních institucí integračního seskupení CEMAC. Jako všichni ostatní signatáři smlouvy o vytvoření zóny CFA-franku v Africe (1948) je Rovníková Guinea rovněž povinna držet alespoň 60 % svých zahraničních rezerv na účtu „compte d´operation“, spravovaném v Paříži.

V Rovníkové Guineji působí pět komerčních bank:

• BGFI Bank GE (Gabon) Caise commune d’épargne et d’investissement
• CCEI Bank GE (Kamerun) Banco Nacional de Guinea Ecuatorial
• Ecobank 
• Société Génerale 

2.4. Daňový systém

Daňový systém Rovníkové Guineje nediskriminuje obchodní zájmy zahraničních subjektů, které v rámci guinejské ekonomiky dominují. Právnická i fyzická osoba provádějící operace v Rovníkové Guineji je považována z hlediska placení daní za rezidentní, pokud v zemi působí déle než 3 měsíce v roce. Guinejský daňový systém se zvolna přizpůsobuje jednotnému systému v rámci zemí CEMAC, kvůli častým změnám je však stále velmi nepřehledný. Nejnověji daňový zákoník rozšířil daňový základ, zefektivnil daňové výjimky, dále zjednodušuje a digitalizuje systém výběru daní a posiluje transparentnost a vymahatelnost práva (platnost 2025). 

Nejdůležitější změny:

• Daň z příjmů právnických osob 25 % (z 35 %) z čistého zisku, 3 % z ročního z ročního obratu (min. 800000 CFA, i když společnost negeneruje zisk) se platí předem vždy k 31. 3. daného roku, jsou ale odpočitatelné z podnikové daně následující rok
• Daň z dividend 10 % (z 25 %) pro rezidenty a 15 % z (25 %) pro nerezidenty
• Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax) – je progresivní podle příjmu v pásmu 0 – 35 % (má se rovněž snižovat)
• Daň z přidané hodnoty (DPH) z 6 % na 5 % (přičemž obecná sazba zůstává na 15 %)
• Zboží základní potřeby, léky, brýle, vybavení nemocnic, hnojiva a pesticidy mají nulovou sazbu, některé komodity 6% sazbu, luxusní zboží (alkohol, tabák…) 30% sazbu. Dovozce hradí DPH před vyzvednutím zboží z celního skladu.
• Dočasné snížení nebo zrušení dovozního cla na několik základních druhů spotřebního zboží (např. potravin)
• Nová minimální daňová kvóta 1,5 % z obratu společnosti. Termíny daňového přiznání: 15. 7. (transakce 1. 1. – 30. 6.) a 15. 1. následujícího roku (transakce 1. 7. – 31. 12.).
• Nový povinný odvod ve výši 10 % z obratu podniků veřejného sektoru.
• Digitalizace celních orgánů.

Sociální pojištění činí 22,5 % ze mzdy, zaměstnanec si přispívá 5%.

Podnikání je zatíženo řadou dalších plateb a odvodů. Společnosti podnikající ve svobodných zónách nebo svobodném přístavu v Lubě cla, daň z příjmu fyzických osob, podnikovou daň ani DPH neplatí. Malé a střední podnikání se řídí zákonem 16/1995, který přiznává další výhody podnikům řízeným občanem Rovníkové Guineji s více než 51% podílem místního kapitálu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2024 zaznamenáváme pokles jinak poměrně progresivního vývozu, oproti tomu dovoz prakticky přestal existovat. Hlavními vývozními komoditami byly: ethen, nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, části letounů, paměťové řídící prvky, mražená drůbeží křídla, diagnostické a laboratorní reagencie, elektrické signalizační přístroje či invertory. Dovoz v hodnotě 54 000 CZK zahrnoval zařízení na vaření a kotle. Obchodní vztahy mezi ČR a Rovníkovou Guineou jsou dosud charakterizovány spíše příležitostnými transakcemi než stabilním etablováním určitých vývozců/dovozců či vzájemnými investicemi. České firmy narazí na silnou konkurenci čínských, španělských, ale i běloruských, tureckých nebo marockých společností. Nicméně, v minulosti se přes španělskou a následně francouzskou firmu podařilo dostat do teritoria pivo Budějovický Budvar.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie měla s Rovníkovou Guineou v roce 2024 kladné saldo, dovezla zboží za 1324,6 mil. EUR a vyvezla zboží v hodnotě 328,2 EUR. A to i přes pokles exportu Rovníkové Guineje do EU oproti předcházejícímu období. Poukazuje to na skutečnost, že co do obchodních styků dražší evropskou nabídku válcují státy jako je Čína, ale i Turecko, či Maroko. V roce 2023 byly nejvýznamnějšími importními trhy Rovníkové Guineji v Evropě: Španělsko, Nizozemí, Itálie a Německo (především ropa a LNG). Z evropských exportérů výrazně uspělo opět Španělsko a Spojené království.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Výše uvedené tvrzení ohledně obchodních vztahů s EU, potvrzuje níže uvedená tabulka obchodních vazeb se zeměmi mimo EU. Záporné obchodní saldo poukazuje na pochopitelnou převahu dovozu do tohoto částečně ostrovního státu. V roce 2024 bylo do Rovníkové Guinei importováno zboží v hodnotě 3 138,85 mil. EUR a export (převážně ropa, LNG) činil 2 944,74 mi. EUR. Čína zůstává hlavním exportním trhem Rovníkové Guineje (v roce 2023 byla příjemcem 28,9 % jejího vývozu, včetně ropy, plynu a dřeva) a největším importérem. Významným dovozcem zboží jsou též Spojené státy a Gabon.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vstupu zahraničního kapitálu se řídí zákonem o investicích (Régimen de inversiones) z roku 1992, který byl novelizován v roce 1994. Tento zákon by měl být ve shodě s Chartou investorů zemí CEMAC a předpisy OHADA. Investice do ropného a těžebního sektoru se řídí zvláštními zákony. Malé a střední podnikání se řídí zákonem 16/1995, který přiznává výhody podnikům řízeným občanem Rovníkové Guineje s více než 51% podílem místního kapitálu. Praxe však poněkud pokulhává za teorií z důvodu nedostatečně fungující justice, nedostatečné definice vlastnických práv v příslušném zákonu a nedostatečné shody názorů různých vládních úřadů. Mezi zahraničními a domácími subjekty podle zákona není rozdíl (ve skutečnosti ale soudy často nadržují domácí straně).

Ekonomiku se dosud, po odchodu podstatné části amerických a evropských investorů, nepodařilo oživit. V zájmu přilákání přímých zahraničních investic vláda rovněž snížila sazbu daně z příjmů právnických osob na 25 % (z 35 %), sazbu daně z dividend na 10 % (z 25 %) a zavedla IT celní systém. Investice směřují zejména do průzkumu a těžby uhlovodíků. Rozvoj pobřežních ložisek zemního plynu v zemi láká zahraniční investory, z čehož budou těžit i další odvětví jako stavebnictví, údržba a doprava.

Rovníková Guinea se nyní uchází o pozornost čínských a ruských společností, které však zatím vakuum dostatečně nezaplnily. Znovu se na poli objevují též ruský Gazprom a Lukoil, které by mohly vyplnit mezeru po odcházejícím americkém Exxon Mobile (odchod v polovině roku 2024). Největšími investory jsou čínské firmy, následované americkými, španělskými, britskými a marockými.

ČR v zemi nemá dosud žádné PZI.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Evropská unie a Republika Rovníková Guinea udržují dlouhodobé partnerství, které se v současnosti řídí Samojskou dohodou, jež slouží jako obecný rámec pro vztahy EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi. Dohoda byla podepsána 15. listopadu 2023 a prozatímní provádění dohody začalo 1. ledna 2024. Upravuje mimo jiné ekonomické vztahy a rozvojové otázky.  

Economic Partnership Agreements (EPAs): EU patří k nejvýznamnějším donorům zahraniční rozvojové pomoci i významným obchodním partnerům v regionu. Rovníková Guinea dosud dohodu nepodepsala, ale využívá bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU v rámci unijního systému EBA.

Smlouvy s ČR

Mezi ČR a Rovníkovou Guineou nebyla dosud uzavřena žádná bilaterální smlouva.

Od vstupu ČR do EU jsou ekonomické vztahy upravovány společnou politikou EU.

3.4. Rozvojová spolupráce

Vztahy země s dárcovskou komunitou, zejména s MMF, zůstávají i nadále špatné. Vláda nedosáhla žádného pokroku v průběhu tříleté dohody o rozšířeném fondu (EFF), která skončila v prosinci 2022. Země proto bude dostávat od MMF pouze technickou pomoc a udrží si přístup jen k nouzovým půjčkám a dalším programům finanční podpory.

ČR neposkytuje republice Rovníková Guinea žádnou rozvojovou pomoc.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Guinejský trh je malý a kupní síle většiny obyvatel nízká. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast CEMACu. Na druhé straně je podíl domácí výroby velmi nízký, téměř všechno zboží se dováží.

Rovníková Guinea nabízí perspektivně velmi dobrý trh také například pro česká malá dopravní letadla, telekomunikační zařízení a služby. Značný potenciál má spolupráce v oblasti exportu českého speciálního materiálu.

Potravinářský průmysl a zemědělství

K perspektivním položkám pro vývoz patří potravinářské komodity a technologická zařízení pro potravinářský průmysl (pekárny, mlýny, minipivovary, linky na zpracování ovoce a zeleniny). Zemědělská technika (traktory a ostatní zemědělské stroje), hnojiva a chemikálie proti škůdcům, dále technologie na zpracování ryb, mrazící provozy apod.

Stavebnictví a strojírenství

Rovníková Guinea investuje do rozvoje infrastruktury – perspektivní jsou z tohoto hlediska stavební stroje, vybavení letišť, obytných budov, či nemocnic. Poptávané jsou též těžební, přepravní a skladovací zařízení pro ropný i neropný sektor.

Energetika

Poptávané jsou těžební, přepravní a skladovací zařízení pro ropný i neropný sektor, zařízení na výrobu ropných derivátů, ale i zařízení pro vodní elektrárny, malé vodní elektrárny a obnovitelné zdroje elektrické energie (solární…), které je možné zapojit off-grid.

Dřevařský průmysl

Mezi vývozními položkami figuruje i tropické dřevo – usnadnění zpracování v podobě budován pil a linek na zpracování dřeva by mohlo být další příležitostí pro české podniky.

Farmaceutický průmysl

Nejnověji artikulovali Guinejci zájem o farmaceutické výrobky české provenience – především léčiva.

Turistika a pohostinství

Pevninská Rovníková Guinea se teprve nedávno a velmi zlehka začala otevírat cizincům. Na jejím území je vytyčeno zhruba 6 národních parků, které však nejsou nijak upraveny, ani zpřístupněny veřejnosti. Jedná se o panenskou přírodu s relativně bezpečným zázemím co do lidského faktoru. Rozvoj těchto lokalit by zemi přinesl nemalé zisky a Češi by zde zaručeně uplatnili své know-how.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Rovníková Guinea je civilizovaná země v řadě oblastí ovlivněna španělskou kulturou a zvyklostmi. Řada bohatých a vlivných Guinejců, především z okolí prezidentské rodiny, studovala v Evropě či ve Spojených Státech a má tudíž vysoce kvalitní vystupování, bohaté zkušenosti ze světového obchodu, používají moderní technologie, a proto je dobré k tomu takto přistupovat (Afričané obecně už nesměňují za barevná sklíčka). Nicméně je třeba počítat s africkými nešvary, jako zejména nedochvilnost a pozor na i v Rovníkové Guinei nechvalně proslulé „nigerijské podvody“.

4.2. Oslovení

V prvním kroku je třeba si uvědomit, zda je Váš produkt či služba uplatnitelná na místním trhu. Trh je zde proimportní a většina věcí se dováží ze zahraničí. Je důležité mít na paměti, že trh je velmi citlivý na cenu. Hodně zboží se dováží z Číny, které konkurovat nemůžete, ale ve velkém počtu se objevují společnosti, které jsou bohaté a preferují kvalitu.

Druhým krokem je výběr vhodných klientů. Guinejci jsou velmi hrdý národ a rádi předstírají, že chtějí vše a ve velkém. Skutečnost je však taková, že za touto maskou schovávají fakt, že nejsou tak bohatí, aby si mohli Váš produkt koupit. Výběr partnera je zde zcela klíčový a může Vám přinést buď očekávaný zisk, nebo také velké potíže. 

Třetím krokem je nalezení partnera (klienta), s kterým můžete obchodovat. V Rovníkové Guinei neexistují kvalitní placené databáze a většina firem uvedených v seznamech různých vyhledávačů nefungují. Obchod se zde dělá z 99 % přes známé. Pokud Vám firma napíše „zašlete oficiální dopis či e-mail“, tak již víte, že se s Vámi bavit nebudou. Osobní kontakt je zde zcela nezastupitelný. Partner musí mít dobré postavení u prezidentského „dvora“.

Guinejci jsou hrdým národem, a při jednání proto není dobré jim na vše přitakávat. Cena je důležitá a je vždy na prvním místě. Není dobré cenu extrémně navýšit a následně smlouvat. Jelikož při finální ceně, která je o 25 % či více procent nižší, bude mít klient pocit, a to oprávněný, že jste ho chtěli podvést. Je nezbytné si také uvědomit, že většina dopisů, kde Vám někdo tvrdí, že pracuje pro CEMAC nebo že má zájem o Váš produkt, bez bližší specifikace, je podvod. S těmito firmami neztrácejte čas.

Velmi dobře si zajistěte platební instrumenty. Nejčastěji se používá potvrzený neodvolatelný akreditiv (L/C) s co možná nejjednoduššími podmínkami, aby nedocházelo k průtahům s platbami. Snažte se mít většinu svých plateb uhrazených a na svém účtu ještě před odesláním zboží.

4.3. Obchodní schůzka

Nejvhodnější doba na obchodní schůzky je dopoledne 10.00-12.00. Guinejci jsou ve většině nedochvilní. Míra nedochvilnosti se zvyšuje v období dešťů.

Pro jednání guinejských obchodníků je typická zdlouhavost. Styl jednání je ovlivněn španělskou a francouzskou kulturou s dlouhými obědy. Bohatí či vlivní Guinejci rádi dávají své bohatství (vliv) okázale najevo (včetně perfektního oblečení a automobilu).

Ženy jsou jako obchodnice respektovány. V Rovníkové Guineji není vyjma ropného sektoru příliš mnoho lidí, kteří mluví anglicky, španělština je základní podmínkou úspěchu jednání.

Při jednáních na centrálních úřadech se vyžaduje oblek s kravatou, při obchodních jednáních se toleruje košile s kravatou.

Dopravní ruch je i v hlavním městě nízký, Malabo je klidné město. Pro pohyb mimo hlavní město je třeba mít svolení úřadů.

Je zásadně nutné se zdržet kritiky politického systému nebo fungování úřadů.

Fotografování úředních budov, infrastrukturních staveb atd. je striktně zakázáno, k fotografování osob je lépe si vyžádat předchozí svolení. Nedoporučuje se vozit dalekohledy.

Úředními jazyky jsou španělština, francouzština a portugalština. Španělština však jednoznačně převažuje. Angličtina a francouzština je výsadou vládnoucích elit (ne však vždycky), dále podnikatelské a obchodní sféry. Portugalština se prakticky nepoužívá. Mezi obyvateli je používána i tzv. „lámaná“ angličtina (pidgin English) a dále i místní jazyky Fang, Bubi a Ibo.

Mějte na paměti etnické, kulturní a náboženské rozdíly země. Vnímejte co se okolo vás děje, buďte obezřetní, opatrní na svůj majetek, dbejte o svou bezpečnost a vyhýbejte se rizikovým situacím. Jednání úředníků může být občas považováno za arogantní, což souvisí s falešným pocitem národní hrdosti a s pocitem důležitosti zastávané funkce. V těchto případech se doporučuje reagovat spíše mírně a nedávat průchod pocitům. Drobná pozornost může chování úředníka změnit. 

Doporučujeme vždy místního řidiče. Velmi důrazně se doporučuje věnovat pozornost pokynům policistů či vojáků, na tzv. check-pointech a snažit se o nekonfliktní vystupování. 

4.4. Komunikace

Mějte na paměti etnické, kulturní a náboženské rozdíly země. Vnímejte co se okolo vás děje, buďte obezřetní, opatrní na svůj majetek, dbejte o svou bezpečnost a vyhýbejte se rizikovým situacím.

Je zásadně nutné se zdržet kritiky politického systému nebo fungování úřadů. Fotografování úředních budov, infrastrukturních staveb atd. je striktně zakázáno, k fotografování osob je lépe si vyžádat předchozí svolení. Nedoporučuje se vozit dalekohledy.

Jednání úředníků může být občas považováno za arogantní, což souvisí s falešným pocitem národní hrdosti a s pocitem důležitosti zastávané funkce. V těchto případech se doporučuje reagovat spíše mírně a nedávat průchod pocitům. Drobná pozornost může chování úředníka změnit.  Velmi důrazně se doporučuje věnovat pozornost pokynům policistů či vojáků, na tzv. check-pointech a snažit se o nekonfliktní vystupování.

Úředními jazyky jsou španělština, francouzština a portugalština. Španělština však jednoznačně převažuje. Angličtina a francouzština je výsadou vládnoucích elit (ne však vždycky), dále podnikatelské a obchodní sféry. Portugalština se prakticky nepoužívá. Mezi obyvateli je používána i tzv. „lámaná“ angličtina (pidgin English) a dále i místní jazyky Fang, Bubi a Ibo.

Komunikovat lze emailem i telefonicky, velice populární je Whatsapp a další moderní komunikační technologie. Pro obchodní vztahy lze velice doporučit osobní setkání.

4.5. Doporučení

Jde o malý trh charakterizovaný nízkou kupní silou většiny obyvatel. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast CEMAC. Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují významnou konkurenční překážku. Základní podmínkou úspěchu na trhu je vedle ceny výrobku dlouhodobá aktivní exportní strategie zaměřená na tuto zemi a šířeji celou zónu CEMAC.

Doporučujeme osobní cestu do země za účelem shlédnutí reality a poznání obchodního partnera osobně v jeho prostředí. Navštivte jeho firmu a výrobnu. Navažte kontakty s českými firmami, které již mají osobní zkušenost s danou zemí.

4.6. Státní svátky

Dny pracovního klidu:

• 1. ledna (Nový rok) 
• Velikonoční pátek a pondělí 
• První máj (Labour Day – 1. května)
• Den Afriky (25. května)
• Narozeniny prezidenta (5. června)
• Den armády – Golpe de Libertad (3. srpna)
• Den ústavy (15. srpna) 
• Den nezávislosti (12. října)
• Den lidských práv (10. prosinec)
• 1. svátek Vánoční (25. prosince)
• Dále se slaví Svátek Božího těla. 

Volné dny: neděle

Obvyklá pracovní doba:

• státní úřady: 8.00 – 16.00 hod.
• služby: 8.00-14.00 a 16.00 -18.00 hod.
• banky: 8.00 – 14.00 hod.
• obchody: 9.00-13.00 a 16.00 – 19.00 hod.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

České firmy dosud nemají v Rovníkové Guineji vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh. Nejlepší strategie vstupu na trh je prostřednictvím místního zástupce. Místní podmínky jsou natolik komplikované, že prosadit se bez dlouhodobějších zkušeností a kontaktů je nemožné.

Do Rovníkové Guinei je sice možné vyvážet přímo, spolupráce s místním zástupcem nebo v Rovníkové Guineji registrovanou firmou (dovozcem) odstraňuje překážky a je konkurenční výhodou. I tyto osoby je třeba vyhledávat aktivně, nejlépe osobně přímo na místě. Konkureční výhodu mají firmy, které mají v zemi styčnou osobu hovořící španělsky nebo přímo zastoupení. Vzhledem ke složitosti místního obchodního prostředí je nanejvýš důležité vyjednat detailně všechny aspekty obchodní smlouvy (nejlépe s pomocí místního právního zástupce). Před uzavřením smlouvy je třeba partnera pečlivě prověřit specializovanou firmou (due dilligence). Jednou ze základních podmínek úspěchu je zvládnutí španělštiny v obchodním styku.

Zahraniční společnost může prodávat svoje zboží přímo odběrateli, prostřednictvím agenta nebo distributora (doporučeno) pracujícího na bázi provizní smlouvy, může si otevřít zastoupení nebo uzavřít „joint venture“ s guinejským partnerem. Nejvhodnější pro dodavatele (ale zároveň nejméně pravděpodobné) je samozřejmě nalezení místního bonitního partnera, který by pracoval na svůj účet a sám nabízené zboží hradil při jeho odběru v ČR. Pokud společnost nechce/nemůže vyvážet přímo, bonitní a spolehlivý distributor/agent je klíčovou osobností – je třeba s ním udržovat co možná nejčastěji osobní a přímé vztahy. Pro jakýkoliv větší případ je zásadní, aby měl místní zástupce dobré kontakty na místní administrativu, užitečné je zejména spojení s rodinou prezidenta či někoho z vlády a vedení vládní strany.

Hlavní distribuční kanály probíhají přes přístav v Evropě do kamerunské Doualy a odtud do přístavu na Rovníkové Guineji (Malabo, Bata). Letecká doprava směřuje na letiště v Malabu nebo Bata. Zboží denní potřeby je v Guineji většinou prodáváno v malých (většinou kamerunských, nigerijských atd.) obchodech, kterých je velké množství. Španělské či libanonské obchody a supermarkety existují pouze ve velkých městech (Malabo a Bata). V zemi není dostatek distributorů, jejich činnost pak přebírají velcí zahraniční dopravci (např. námořní dopravci).

Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují zásadní konkurenční překážku. Zboží, které potřebuje servis je vhodnější prodávat prostřednictvím autorizovaného dealera a vždy je třeba dodat i nutné množství náhradních dílů.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Dovoz zboží do země je složitý. Celní systém patří k nejvíce zkorumpovaným v zemi a celníci velmi často uměle navyšují cenu dováženého zboží a vymáhají pokuty – nejvhodnější je nechat proclení na místním partnerovi. Na výrobky ze zemí CEMAC není aplikováno žádné clo. Dovozní cla z třetích zemí se liší v závislosti na druhu zboží. Celní sazebník rozlišuje 4 základní kategorie (je však možné, že celník vyměří „vlastní“ clo):

• základní výrobky (léky, vakcíny, zdravotnické vybavení, drůbež, maso, mléko, rýže a pšenice) – sazba je 5 %
• suroviny pro průmyslový sektor – sazba 10 %
• polotovary (zejména většina dovážených potravinářských výrobků) – celní sazba je 20 %
• běžné spotřební zboží – sazba 30 %.

Dovozci platí DPH (hradí před vyzvednutím zboží z celního skladu)., daň z obratu, daň CEMAG a někdy i speciální clo ve výši 15 – 50% (alkohol, tabák, luxusní zboží). Dovozce potřebuje zejména faktury, a to ve čtyřech exemplářích, pokud možno ve španělštině, jinak s přiloženým španělským překladem a popisem zboží. Je třeba počítat s tím, že i když jsou národní jazyky i francouzština a portugalština, průměrný celník bude hovořit pouze španělsky a tomu je třeba přizpůsobit dokumentaci. Faktury musí obsahovat jména dodavatele a příjemce zboží, název zboží, jednotkovou a celkovou cenu a údaje o množství. Dovozce dále předkládá lodní nebo letecký nákladový list, balicí listy, dovozní povolení (licenci), doklad o zaplacení zboží či akreditivu (Levante de comercio) a osvědčení o původu zboží. Při dovozu léků je nutné mít povolení Ministerstva zdravotnictví. Dovážené zboží (hl. potraviny) musí mít složení ve španělštině a nést nápis Vente en la CEMAC. Informace o technických a hygienických normách nejsou dostupné.

Certifikát původu zboží při exportu z Rovníkové Guineje vydává pro vývozce obchodní komora CCGE (Cámara de Comercio de Guinea Ecuatorial), event. CCAFM (Cámara de Comercio, Agricola y Forestal de Malabo). Ropné firmy a vývozci dřeva, kakaových bobů a kávy podléhají speciálnímu vývoznímu režimu a zdanění. 

Zahraniční společnosti mají podle zákona stejná práva jako místní společnosti. Guinejské obchodní právo umožňuje firmám fungovat m.j. jako Sociedad de Responsabilidad Limitada – spol. s r.o. nebo Sociedad anónima akciová spol – ta musí mít základní kapitál ve výši 10 mil XAF, s.r.o. ve výši 1 mil. XAF. Místní partner musí vlastnit minimálně 35% podíl akcií, 1/3 managementu musí být Guinejci. Pro založení firmy je třeba 18 kroků, potřebná doba je cca 180 dnů (viz Doing Business). Po sepsání společenské smlouvy a jmenování statutárních orgánů je zejména potřebné:

• zapsat firmu do obchodního rejstříku a na notářství
• získat povolení podnikání
• získat svolení sektorového ministerstva 

5.3. Marketing a komunikace

Samozřejmostí je, že propagační materiály budou kvalitní a ve španělštině. Největší efekt při jednání o jakémkoliv větším projektu mají přímé kontakty na vedení státních orgánů a příslušných ministerstev, příp. na rodinu prezidenta či vedení vládní strany.

U spotřebního zboží má největší efekt reklama v hromadných sdělovacích prostředcích, zejména rozhlasu, dále pak na sociálních sítích. V oboru nabídek a prodeje běžných spotřebních a strojírenských komodit leží největší tíha akviziční činnosti na místním zástupci. Nejdůležitější je přitom osobní kontakt s odběrateli nebo institucemi. Velmi vhodná je účast na místních výstavách (konají se v Malabo), které se však podobají spíše jarmarku (bez výraznější specializace nebo komoditního rozlišení). Jejich efekt pro akvizici a propagaci zboží je však vysoký.

Nejrozšířenější komunikační kanálů je WhatsApp.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Rovníková Guinea přistoupila k African Intellectual Property Office (OAPI se sídlem v Yaoundé), která si klade za cíl mj. ochranu patentů. Jako člen OAPI přijala řadu závazků vyplývajících z mezinárodních smluv na ochranu patentů, duševního vlastnictví, včetně Pařížské a Bernské dohody a dohody o zřízení Světové organizace pro duševní vlastnictví (WIPO). Je členskou zemí dohody MIGA na ochranu investic. Přes exitující smlouvy jsou práva v Rovníkové Guineji hojně a často porušována, soudní ochrana je pomalá a neúčinná.

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek není upraveno žádným zákonem. Veřejné zakázky (tzv. tendry) jsou uveřejňovány v oficiálním věstníku a jsou předmětem soutěže (existuje ale řada výjimek např. pro urgentní zakázky, technicky náročné zakázky atd). Speciálním režimem se rovněž řídí zakázky pro ropný průmysl. Pokud zakázku získá zahraniční firma, je vyžadována 5 – 10% účast dalšího místního subjektu.

Ani v Rovníkové Guineji není možné vystoupit do soutěže o větší tendry bez přípravy a průzkumu terénu, znalostí místní konkurence a poměrů (vazeb). Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným předběžným lobováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací (a financí ve státním rozpočtu) ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. O zakázce ve skutečnosti rozhoduje úzká skupina lidí kolem hlavy státu, se kterými je třeba udržovat stálý kontakt. To bez stálé přítomnosti na místním trhu není možné.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Rovníková Guinea je členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency). Jako člen dohody OHADA (Organisation pour l´Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique) Rovníková Guinea  přijala konvenci  která uvádí do souladu právní normy patnácti členských zemí se zahraničím v oblasti řešení obchodních a investičních sporů. Není však členem ani Washingtonské smlouvy (řešení investičních sporů) ani Dohody z New Yorku (uznání cizích arbitrážních rozhodnutí).

Zásadní důležitost při předcházení a řešení obchodních sporů má znění obchodní smlouvy, kterou je vždy lepší připravit s místním právníkem a kde by měl být způsob řešení sporů přímo zakotven. S řešením sporů u místních soudů jsou spojeny vysoké náklady a vynutitelnost práva je obtížná a zdlouhavá. Dále je vždy třeba plné znalosti španělského práva (místního zvykového práva) a procedurálních zvyklostí. Teoreticky je možné předložit spor místnímu soudu, jeho rozhodnutí ale většinou záleží na pozici příslušného ministra nebo přímo prezidenta. Vhodnější je vždy mimosoudní vyrovnání. Proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vízum je nutné získat ještě před cestou do této země, na mezinárodním letišti v Malabu již není možné vízum získat. Vedle víza je při vstupu do země vyžadováno ještě potvrzení o očkování proti žluté zimnici. Rovníková Guinea nemá v ČR zastupitelský úřad. Vízum lze získat na velvyslanectví Rovníkové Guineje v Berlíně:

Rohlfstrasse 17-19, Berlín 14195, Německo

tel.: +4930-88663877

botschaft@guinea-ecuatorial.de

Z Evropy je možno do Rovníkové Guneji cestovat letecky se společnostmi Lufthansa, Iberia a Air France. Do Malaba létají rovněž Ethiopian Airlines a Royal Air Maroc, dále regionální letecké společnosti z Nigérie, Kamerunu či Gabonu.

Rovníková Guinea je tropická země, ve které se vyskytuje řada nebezpečných tropických chorob. Před cestou do zemí subsaharské Afriky regionu by měl proto každý cestovatel navštívit specialistu na tropické choroby a absolvovat všechna povinná i doporučená očkování – proti žluté zimnici, žloutence A i B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. Doporučuje se zkontrolovat také protilátky na TBC a dětskou obrnu. Pro krátkodobý pobyt je doporučována předběžná profylaxe antimalariky, přičemž na jednotlivé deriváty se po čase v teritoriu vytváří resistence. Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (chřipky, angíny, bolesti hlavy, pocity únavy) je nutno navštívit nejbližší laboratoř a nechat si udělat malarický test. Léky proti již probíhající malárii jsou v Rovníkové Guinei volně v prodeji. Zásadní je nenechat nemoc rozvinout (inkubační doba je cca týden) – pak může mít fatální následky. Je záhodno koupit si balení místních antimalarik a vzít si ho zpět s sebou do ČR.

Rovníková Guinea je díky tuhému prezidentskému režimu stabilní a bezpečnou zemí. Cesty mimo oblast Malabo a Bata je třeba je organizovat ve spolupráci se spolehlivým místním partnerem. Na vzestupu je ale obecná kriminalita (krádeže, kapsářství). Je třeba zachovávat obecná pravidla bezpečnosti, necestovat v noci (časté jsou policejní kontroly požadující „propustné“), vyhnout se lidovým čtvrtím, hromadným shromážděním, nenosit viditelně cenné předměty, neukazovat peníze, zamykat auto i během jízdy. V případě kontroly je v každém případě nutné zastavit, zachovat klid a prokázat se legalizovanými kopiemi dokumentů. Cestovatelům doporučujeme dobrovolnou registraci v systému Drozd.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Velké těžební a průmyslové společnosti využívají běžně cizích odborníků. Ti do společného podnikání v zemi přinášejí, vedle značných investic, zpravidla své know-how. Společnost, která chce zaměstnat cizince musí toto oznámit Ministerstvu práce, pokud se na místo najde tuzemec s požadovanou kvalifikací, nesmí cizince zaměstnat. V případě, že cizinec je členem managementu, může být požadováno, aby jeho zástupcem byl místní pracovník s požadovanou kvalifikací.

Zaměstnanec poprvé přijíždějící do země za účelem zaměstnání musí při žádosti o vízum předkládat pracovní smlouvu a pracovní povolení vydávané ministerstvem práce a sociálních věcí. Pokud v zemi pobývá déle než 3 měsíce, musí po příjezdu žádat o povolení k pobytu. Rezidenční povolení musí mít v Rovníkové Guineji i státní příslušníci členských zemí skupiny CEMAC. Společnosti nesmějí zaměstnávat více než 10% cizinců, v případě ropných firem je tato kvóta zvýšena na 30%. Podle vyhlášky vlády č. 1/2008 se všichni pracovníci musí do tří měsíců registrovat u úřadu sociálního pojištění (INSESO). Všichni cizinci pobývající v zemi déle než tři měsíce v roce jsou považováni za tuzemce, musí se registrovat u daňového úřadu a platit v Guineji daně z příjmu. I držitelé rezidentní karty musejí mít při cestě do Rovníkové Guineje vízum.

Základním zákonem, který řídí pracovní trh je pracovní zákoník (Ordenamiento general de trabajo) č. 2 z roku 1990. Minimální měsíční mzda v roce 2025 je stanovena na 129 035 XAF (225 USD) – tato minimální mzda je ale pro jednotlivé kategorie násobena určitým koeficientem (např. vysoce kvalifikovaná profese mají koeficient 10, nekvalifikovaní dělníci mají koeficient 1). Guinejci ve vysokých pozicích v zahraničních firmách musí dostávat plat minimálně odpovídající 75% procentům platu zahraničních zaměstnanců na podobných pozicích. Ostatní mají nárok na stejné mzdy jako zahraniční pracovníci. Kolektivní vyjednávání, odborové sdružování atd. upravuje zákon č. 12 z roku 1992 o odborech a kolektivním vyjednávání – jeho text však není dostupný a ve skutečnosti ani není dodržován.

5.9. Veletrhy a akce

Na Rovníkové Guineji se trhy konají pouze v Malabu, mají ale jen místní význam.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Na Rovníkové Guineji není rezidenčně přítomen český zastupitelský úřad.

Příslušným úřadem je Velvyslanectví České republiky v Nigérijské federativní republice.

Embassy of the Czech Republic 

Gnassingbe Eyadema Street No 5

Asokoro District

Zone 4 ABUJA, FCT – Nigeria

Tel.: +234 703 757 1096

E-mail: Abuja@mzv.gov.cz

Ekonomický úsek:

+234 805 505 6091

Abuja.Commerce@mzv.gov.cz

Web: www.mzv.gov.cz/abuja

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie: 114
• Hasiči: 115
• Nemocnice Malabo:
• Klinika „Virgen de Guadalupe“ : +240 333 099 013
• Klinika „La Paz“: +240 556 666 160
• Nemocnice Bata:
• Clinique „La Paz“: +240 333 083 515

Některé soukromé španělské (La Paz) a francouzské kliniky jsou na dobré úrovni (zejména ve městech Malabo a Bata). Na venkově je však i alespoň ambulantní ošetřovna pro poskytnutí první rychlé pomoci dostupná jenom zřídka. Lékařskou péči je nutné platit v hotovosti, doporučuje se kvalitní cestovní pojištění s možností repatriace do Evropy.

Není-li v případě nouze možno kontaktovat velvyslanectví ČR v Nigérii, vzhledem k povinnosti zemí EU poskytnout konzulární pomoc občanům EU v nouzi, je možno kontaktovat např. velvyslanectví Španělska v Malabu či generální konzulát v Bata.

Embajada de Espaňa Parque de las Avenidas de Africa s/n., Malabo tel.:+240-333-09-2020, 2868, email: embespgq@correo.mae.es 

Consulado General de Espaňa Alcalde Lumu Matindi, s/n., Bata tel.: +240-333-08-2635, 2976

Embajada de Francia, Malabo: tel.: +234-333-09-2005, 2108 fax: +234-333-09-2869, 2305

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• www.eiu.com
• www.guineequatoriale-info.net
• www.izf.net
• www.guineaecuatorialpress.com
• www.dgecnstat-ge.org