Rumunsko

Probíhající a připravované programy a projekty přispívající ke zlepšení dopravní infrastruktury a dopravy v Rumunsku tak i nadále vytvářejí širokou škálu možností pro uplatnění českých firem zabývajících se vývojem a výrobou technologií a zařízení uplatňovaných při vytváření energeticky efektivních a ekologicky šetrných moderních systémů veřejné dopravy.

Aktuální jsou projekty zaměřené na udržitelnou městskou mobilitu zohledňující snižování emisí CO₂ a dalších znečišťujících látek. Řada rumunských měst a obcí se snaží o snižování množství automobilů v dopravě a zvyšování počtu osob využívajících veřejnou dopravu. Pozitivní dopad na vyšší plynulost silničního provozu jde ruku v ruce se zatraktivňováním veřejné dopravy. Zelenou mají dodávky moderních, nízkopodlažních plně elektrických vozidel s nulovými emisemi a nízkou hladinou hluku. Příležitosti se nabízejí pro výrobce tramvají, trolejbusů a elektrických autobusů nahrazujících staré naftové autobusy. Důraz při budování moderní udržitelné veřejné dopravy je kladen na komplexnost technologického vybavení, což klade vysoké nároky na schopnost implementovat inteligentní dopravní systémy (ITS). Zde mají české firmy z oboru dopravní telematiky určitě co nabídnout.    

V rámci zlepšování výkonnosti rumunské dálniční sítě počítají vládní programy rovněž s financováním výstavby tras propojujících historické regiony Rumunska s pan-evropskými dopravními cestami. Cílem je dosažení plného začlenění vnitrostátního dopravního systému do dopravní sítě EU poskytnutím chybějícího spojení koridoru TEN-T Rýn – Dunaj v Rumunsku a tím i zajištění dostatečné kapacity pro předpokládaný nárůst mezinárodní a místní přepravy cestujících a zboží v důsledku rozvoje regionálního a národního hospodářství. Na období 2020 – 2030 se počítá s finanční podporou tohoto záměru ve výši přesahující 30 miliard EUR.

Aktuální je rovněž rozšiřování kapacity a modernizace infrastruktury říčních a námořních přístavů. Prioritou v tomto ohledu, a to zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, je černomořský přístav Constanța. V souladu se záměry představenými koncem roku 2023 chce rumunská vláda v období nejbližších tří let investovat do jeho modernizace 290 milionů EUR, a to zejména za podpory financování ze strany EU. Investice ve výši přibližně 145 milionů EUR budou použity na rozšíření a modernizaci kapacity multimodálních terminálů a dopravních sítí v přístavu. S uvedenými plány úzce souvisí nutnost vybudování moderní elektrické rozvodné sítě v přístavu v hodnotě 112 milionů EUR.

Důležitá je rovněž modernizace a rozšíření kapacity mezinárodních letišť ve městech Iași, Craiova, Satu Mare, Sibiu, Constanţa a Oradea. Jde o nové nebo modernizované terminály umožňující mezinárodní leteckou přepravu, rozšíření a modernizaci logistických center, nákupy letištních vybavení a řídicích systémů pro bezpečnost cestujících a zavazadel.

Komplexní záměr posilovat a modernizovat obranyschopnost Rumunska  vytváří vhodné předpoklady i pro uplatnění českých firem z odvětví obranného a bezpečnostního průmyslu. Kromě postupně realizovaných a nově připravovaných nákupů ručních palných zbraní pro armádní a policejní složky se pro český průmysl otevírají možnosti v oblastech budování a modernizace obranné infrastruktury.

S růstem potřeb souvisejících s modernizací protivzdušné obrany mohou být významné i akvizice týkající se naváděcích systémů letišť a celkového dohledu nad vzdušným prostorem. Šance se mohou otevírat i pro výrobce moderních dronů.

Stále větší pozornost začíná být věnována problematice revitalizace a modernizace objektů a prostředků civilní obrany, a to jak stacionárních (zejména podzemních bunkrů), tak i mobilních využívaných v polních podmínkách. Do popředí se dostává fenomén zajištění efektivní ochrany obyvatelstva před následky možných chemických, biologických, radioaktivních a nukleárních (CBRN) hrozeb. První kroky k představení vlastního výrobního a technologického potenciálu v tomto oboru učinilo již počátkem roku 2024 několik českých firem sdružených do dvou oborových clusterů nabízejících technologie na ochranu proti CBRN hrozbám, a to Security Bunkers Alliance a Czech NBC Team. Klíčovými partnery na rumunské straně pro prezentování dodavatelských možností v této oblasti jsou Sekce pro mimořádné situace Ministerstva vnitra a Ředitelství vyzbrojování Ministerstva národní obrany.

Do posilování obranyschopnosti země se Rumunsko snaží zapojit také vlastní obranně bezpečnostní průmysl. S tím souvisí snaha nabízet zahraničním firmám nákladově efektivnější možnosti lokalizace části jejich výroby v Rumunsku. To místní ekonomice samozřejmě pomáhá udržovat a rozvíjet vlastní průmyslové kapacity orientované zejména na vzdušné, pozemní a námořní systémy uplatňované při obraně země. Klíčovým partnerem a koordinátorem v této otázce je Ředitelství obranného průmyslu Ministerstva ekonomiky, podnikání a turismu.

Vhodnou platformou k prezentaci výrobního a dodavatelského potenciálu českých firem zaměřených na obranný a bezpečnostní průmysl je ve dvouletých intervalech v Bukurešti pořádaná mezinárodní prezentační akce Black Sea Defense & Aerospace Exhibition & Conference. Naposled se tato výstava uskutečnila v květnu 2024.

Zemědělství hraje v rumunské ekonomice významnou a nedílnou roli. V ekonomických činnostech souvisejících se zemědělstvím pracuje zhruba 12 % obyvatel (průměr EU jsou 4 %). Přibližně 2,9 milionu rumunských vlastníků zemědělské půdy představuje jednu třetinu zemědělských podniků v EU. V unijním měřítku je Rumunsko předním zemědělským producentem vyvážejícím pšenici, kukuřici, slunečnici a sóju. Navzdory statusu jednoho z hlavních dodavatelů potravin do EU je jeho produktivita práce v zemědělství v rámci EU stále jednou z nejnižších. To vytváří značný prostor a příležitosti pro inovativní  přístupy při řešení tohoto problému. 

Rumunští farmáři stále více přebírají postupy ochrany půdy, chemického mapování půdní struktury a úrovně živin pro správné nastavování technologických postupů v rostlinné výrobě. Teplejší a sušší léta v posledním období vyvolávají potřebu urychlení investic do zavlažovací infrastruktury, rekonstrukci a modernizaci starých čerpacích stanic nevyjímaje. Nehledě na to, že řada zemědělských výrobců již čerpá financování budování zavlažovacích systémů využívajících bližší přírodní zdroje vody, pro mnoho zemědělců zůstává přístup k zavlažování závislý na připojení k rozsáhlé zavlažovací infrastruktuře, včetně velkých kanálů a čerpacích stanic, jejichž výstavba či modernizace se teprve připravuje.

Poměrně výhodné ceny kvalitní půdy, nízké mzdové náklady a potenciál pro zvýšení produktivity jsou dobrou příležitostí pro zahraniční investory. Stále podhodnoceny jsou investice do zemědělských strojů, zavlažovacích sil,  čisté energie využívající technologie solárního a větrného zemědělství, skleníků a dalších výrobních zemědělských vstupů jako jsou hnojiva, krmné směsi apod. 

Čeští výrobci a vývozci zemědělské techniky a technologických zařízení včetně hnojiv, směsí, prostředků pro chemické ošetřování rostlin apod. mají v tomto kontextu z krátkodobého i dlouhodobého hlediska v Rumunsku dobré vyhlídky. České subjekty mohou být úspěšné i při participaci na samotné výrobě potravin, nápojů, perspektivní jsou i dodávky kvalitního potravinářského sortimentu.

Zároveň však platí i to, že na zdejším trhu jak potravin, tak i zemědělských technologií je již poměrně dobře etablovaná zahraniční konkurence zastoupená dodavateli z Německa, Francie, Rakouska, Itálie a také USA. Všichni zahraniční dodavatelé vstupují na rumunský trh prostřednictvím místních prodejců, mnozí z nich i s komplexními nabídkami financování pokročilých zemědělských technologií z fondů EU na rozvoj venkova, grantů USA, dále pak prostřednictvím zemědělských úvěrů nebo finančního leasingu.

Přípravu implementace zmíněného národního investičního programu v hodnotě 10 miliard RON (v ekvivalentu zmíněných více než 2 miliardy EUR) zahájilo rumunské  ministerstvo investic a evropských projektů již v závěru roku 2023. Výdaje na realizace jednotlivých projektů mohou dosahovat až jedné miliardy RON u krajských nemocnic s pohotovostní službou a velkých specializovaných nemocnic, dále pak 350 tisíc RON pro nemocnice s pohotovostmi ve městach a 250 tisíc RON pro menší městské nemocnice. Investice mají směřovat do kompletních staveb nových, nebo sanací a modernizací stávajících zdravotnických zařízení. Velmi častým problémem je mimo jiné i to, že specializovaná pracoviště, operační sály atp. stávajících nemocnic prostorově neodpovídají unijním požadavkům na instalace odpovídajících moderních zařízení.   

Jednotlivé dotace v rámci uvedeného investičního programu budou poskytovány ústředním veřejným institucím nebo administrativně-územním celkům, které řídí a koordinují vlastní zdravotnická zařízení, krajské a městské nemocnice s pohotovostí, specializované kliniky atp. Program se může dotknout výstavby nebo sanace specializovaných pracovišť zhruba dvaceti nemocnic včetně vybavení moderními technologiemi a zařízeními. Konkrétnější podobu má například projekt výstavby specializovaných pracovišť Pohotovostního ústavu pro kardiovaskulární choroby a transplantace v Târgu Mureș s dotací přesahující 100 milionů EUR, nebo investice do výstavby Nemocnice s pohotovostí v okrese Bistrița za zhruba 80 milionů EUR.

Vládní prioritou je také reforma a posílení systému ambulantní péče. Zaměřuje se na modernizaci přednemocniční infrastruktury včetně zhruba 2000 praxí rodinných lékařů a 200 integrovaných center pro poskytování zdravotní péče v marginalizovaných sociálních komunitách.

V kontextu výše uvedeného a rovněž s ohledem na rostoucí podíl soukromých lékařských praxí má rumunský trh se zdravotnickými prostředky, širokou škálu diagnostických zařízení a stomatologických produktů nevyjímaje, velmi dobrou perspektivu růstu a tím i možností uplatnění českých výrobců.

Příležitosti rumunského sektoru ICT jsou podporovány Evropským nástrojem pro obnovu a odolnost kladoucím i v rámci odpovídajícího rumunského národního plánu důraz na zelenou a digitální transformaci. Informační a komunikační technologie jsou přítomny ve všech pilířích uvedeného plánu. 

Prioritami zmíněné digitální transformace rumunské společnosti jsou digitalizace veřejných služeb, budování digitálních dovedností, bezpečné a odolné digitální infrastruktury a digitální transformace malých a středních podniků. Jedním z předpokládaných výsledků má být i to, že alespoň tři tisíce malých a středních podniků projde procesem digitální transformace. 

Pro české firmy mohou být perspektivní možnosti dodávek technologií, resp. specializovaného software pro řízení průmyslových provozů a call center, dodávky softwarových řešení pro ochranu firemních dat. Velmi rychle napředuje digitalizace v bankovnictví a ve službách. Široké uplatnění mají smart technologie průřezově i v dalších odvětvích, zejména pak ve veřejné  dopravě, energetice, veřejné správě atp. 

Potenciál sektoru ICT v Rumunsku zvyšuje i rozsáhlá síťová infrastruktura, díky které země patří k evropským lídrům v rychlosti internetu, což v posledním období přilákalo na zdejší trh řadu mezinárodních technologických firem. 

Ministerstvo ekonomiky, podnikání a cestovního ruchu v závěru roku 2023 spustilo program financovaný modernizačním fondem, jehož prostředky mají být využity na zlepšení energetické účinnosti, modernizaci energetických systémů a ekologickou transformaci regionů závislých na uhlí. Rozpočet ve výši přibližně 460 milionů EUR má být použit na pořízení nových obnovitelných zdrojů. Vybraným větrným a solárním projektům budou poskytnuty dotační pobídky v rozmezí od 0,425 do 1,3 mil. EUR na jeden instalovaný MW výkonu. Vláda zavedla nový regulační rámec, který usnadňuje prodej energie vyrobené z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem až 400 kW na energetickém trhu. 

V rámci zelené transformace rumunského energetického sektoru se v posledním období největší pozornost investorů soustřeďuje na fotovoltaiku. Podle údajů z počátku roku 2024 bylo v Rumunsku v různých stádiích rozpracovanosti téměř 900 nových větších fotovoltaických projektů s celkovým očekávaným instalovaným výkonem přibližně 45 GW. Je to samozřejmě velmi dlouhodobá vize, nicméně 60 projektů s předpokládaným výkonem 2,3 GW se již nachází ve fázi výstavby. Připraveno k výstavbě je 75 projektů s předpokládaným výkonem 4,9 GW a zbytek tvoří projekty v raných fázích přípravy. 

V rámci vládní podpory koordinované s EU je aktuální podpůrný balíček v hodnotě zhruba 460 milionů EUR na větrné a solární projekty. Z toho přibližně 370 milionů EUR směřuje na projektům s výkonem nepřesahujícím 1 MW a 75 milionů EUR na větrné a solární elektrárny s kapacitou mezi 200 kW a 1 MW. 

Dalším dílčím segmentem zajímavým z hlediska možné účasti českých investorů a dodavatelů může být rozsáhlý program zvyšování energetické účinnosti budov přispívající k energetickým úsporám v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti. Plán je zaměřen na energetickou renovaci obytných domů a veřejných budov souběžně s eliminací následků možných seismických rizik.  

Rumunsko může do roku 2030 získat dalších 1,4 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Investice do tohoto segmentu výroby elektřiny se odhadují až na 2 miliardy EUR.

Neméně významnou součástí probíhající modernizace rumunské energetiky je i nadále budování systému chytrých sítí umožňujících komunikaci se spotřebiteli v reálném čase s lepší kontrolou a okamžitou optimalizací výroby a spotřeby energie. Modernizují se technologie umožňující lepší interakci mezi elektrickými rozvodnými sítěmi a komunikačními sítěmi.