Rwanda

Podle Mezinárodní finanční korporace (IFC) má subsaharská Afrika asi 11 % světové populace, ale nese 24 % celosvětové zátěže způsobené nemocemi. Téměř polovina úmrtí dětí mladších pěti let na světě se odehrává v Africe.

Zlepšující se ekonomická výkonnost subsaharské Afriky způsobuje, že poptávka po zdravotní péči na všech úrovních společnosti se bude dále zvyšovat, říká IFC. V regionu, kde jsou veřejné zdroje velmi omezené, je soukromý sektor významným hráčem. Přibližně 60 % financování zdravotní péče v Africe pochází ze soukromých zdrojů a přibližně 50 % celkových výdajů na zdravotnictví jde soukromým poskytovatelům zdravotnických služeb.

V devadesátých letech Rwanda zavedla takzvané „Community-Based Health Insurance“. Tento systém zdravotního pojištění je považován za jeden z nejlepších a jeden z mála fungujících v Africe. Zdraví, a tím i život, Rwanďanů se během minulého desetiletí výrazně zlepšil. Muži, ženy i děti využívají mnohem lepšího přístupu ke zdravotnické péči, než tomu bylo v minulosti a než tomu je v okolních zemích.

Rwanda má tzv. referenční systém zdravotnických zařízení organizovaný tak, aby ke zdravotní péči mělo přístup co nejvíce běžných občanů. Nejvíce běžných nemocí je léčeno místním zdravotnickým personálem na komunální úrovni (Community Health Worker). Ti mohou závažné případy doporučit do zdravotnických zařízení „Health Post“. Ve Rwandě, která má velikost přibližně jako třetina ČR, ale téměř 13 milionů obyvatel, je více než 850 takových zdravotnických zařízení. Vyšší úrovní jsou pak „Health Center“, kterých je v zemi 600. Pokud ani tato péče na závažnost problému nestačí, pacient je převeden do „District Hospital“; těch je v zemi 37. Na vrcholu pyramidy jsou pak čtyři „Provincial Hospitals“ a sedm „Referral Hospitals“. 

Díky zdravotnímu pojištění je také velkým úspěchem přístup k očkování populace. Země má 93% proočkovanost. V dnešní době více než 90 % rwandských matek rodí děti v jednom ze zdravotnických zařízení a děti tak dostanou očkování díky pojištění hned v raném věku.  Pro zdraví populace to je velmi výrazný příspěvek, který je oceňován na mezinárodní úrovni a slouží často jako příklad, který WHO dává ostatním africkým zemím. 

Přes tento velký pokrok čelí Rwanda zásadním zdravotnickým výzvám – i dnes průměrně jedno dítě z dvaceti zemře do svého pátého roku. 30 % dětí trpí chronickou podvýživou, 9 % dětí má podváhu a 38 % dětí trpí anémií. Také úmrtnost po porodu je stále příliš vysoká – 210 na 100 000 porodů. Zátěž pro systém představuje též vysoký výskyt HIV AIDS, kterou trpí 3 % obyvatelstva, ale až 50 % obyvatelstva s dalšími zdravotními riziky.

Systém zdravotnického pojištění se tedy nemůže soustředit pouze na rozšiřování sítě služeb pro obyvatele, ale také se musí vyrovnávat s touto nemocností, které by šlo předejít.  Důsledkem je chronický deficit financování zdravotního pojištění. Nejvíce finance chybí na prostředky, které by zajistily například oční péči na komunální úrovni a základní služby oční péče (brýle, vyšetření, léčby kataraktů). Dále se nedostává na protetická řešení, ortézy, magnetickou rezonanci, CT-scany či dialýzu.

Zemědělství je hlavní ekonomickou činností pro obyvatele Rwandy, která poskytuje zaměstnání asi 86 % celkové populace. Sektor přispívá 47 % hrubého domácího produktu Rwandy a představuje asi 80 % zahraničních příjmů z vývozu primárních produktů kávy, čaje, kůží a usní, pyrethrum a květin. 

Mezi klíčové zemědělské plodiny Rwandy patří hlavně káva, pyrethrum, čaj, cinchona, květiny, fazole, maniok a sladké brambory, proso, mleté ořechy, čirok, banán, irské a sladké brambory, rýže, pšenice, banány či cukrová třtina.

Asi 61 % rwandské půdy je úrodné, a tím pádem vhodné pro zemědělství.

Káva je jednou z nejdůležitějších tržních plodin ve Rwandě a hraje hlavní roli v živobytí mnoha lidí v zemi. Ve Rwandě je na produkci kávy závislých asi 500 000 domácností. Rwandská káva je téměř výhradně Arabica, která představuje 98 %, zbylá 2 % tvoří Robusta. Kvalita rwandské kávy se během let výrazně zlepšila a nyní je cenným exportním artiklem.

Hospodářská zvířata jsou jedním z důležitých růstových sektorů Rwandy. Jedná se především o skot, kozy, prasata, ovce a drůbež.

Hlavní možnosti pro české firmy jsou ve výrobě a prodeji zemědělských nástrojů a zařízení, zpracování ovoce (sušení, mražení, konzervování atd.), vývozu plodin (čaj, káva, ovoce a květiny) a zpracování krmiv pro hospodářská zvířata.

Rwanda je jedním z největších světových producentů cínu, tantalu a wolframu a vyváží také zlato a drahé kameny.  Rwanda má také řadu minerálů, jako jsou křemičité písky, kaolin, vermikulit, diatomit, jíly, vápenec, mastek, sádra a pucolán. Těžba v malém měřítku představuje přibližně 80 % nerostné produkce země. Vláda se snaží sektor formalizovat, zvýšit zpracování nerostů v zemi a přivést mezinárodní investory.

V roce 2017 byla založena Rwandská rada pro těžbu, plyn a ropu (Rwanda Mining, Gas and Petroleum Board, RMB), aby koordinovala vládní úsilí v těchto odvětvích. RMB dohlíží na regulaci a udělování těžebních licencí. Rwandská rozvojová rada (The Rwanda Development Board, RDB) vyjednává smlouvy o těžebních licencích jménem rwandské vlády.

Veškerý vývoz nerostných surovin ze Rwandy je vysledovatelný prostřednictvím systému označování tzv. tagging.

Rwanda je také významným producentem řady důležitých high tech komodit (tantal, niob, wolfram), vše jsou to kovy, které jsou zařazeny do skupiny super kritických komodit EU. V současnosti chystá EU se Rwandou dohodu o spolupráci v oblasti kritických surovin (Critical Raw Material partnerships with DRC and Rwanda). 

Rozšíření mobilních zařízení a pokrytí sítěmi 4G díky partnerství mezi Korea Telecom a Rwanda Network dosahuje nyní na 97 % populace. Pokrytí daty je součástí velkého plánu přeměnit převážně zemědělskou zemi na IT centrum pro region a celou Afriku.

Konektivita je pohonným motorem technologické revoluce, která africkým zemím umožňuje přeskočit časově náročné kroky na rozvojovém žebříčku, zvýšit konkurenceschopnost na globálním trhu a překlenout propast mezi nimi a vyspělými ekonomikami. Zajištění konektivity a přístupu k mobilním sítím v zemi, kde národní rozvodná síť ponechává polovinu obyvatel bez spolehlivého napájení, však pro vládu stále představuje obrovské úsilí.

Podnikatelský ekosystém Rwandy je teprve v plenkách – zejména ve srovnání s Keňou nebo Ugandou. Existuje jen hrstka skutečně aktivních hráčů jako například Impact Hub, KLab, či Westerwelle Foundation. Investiční prostředí, zejména pro začínající podniky, je stále na vzestupu, nicméně trh je přeci jen ve Rwandě malý. Implementace zákonů příznivých pro podnikání umožnila vstup na trh investorům např.  Sobek Capital fondu rizikového kapitálu v roce 2018. 

KLab se zrodil jako soukromá iniciativa s ambicí nastartovat rwandskou inovativní scénu a brzy se stal jedním z nejvýznamnějším centrem IT společností v zemi. Získal podporu vlády, která mu poskytla prostor pro podporu podnikatelů a vytvoření centra pro inovátory. Mezi svými úspěchy se KLabs může pochlubit startupy, jako jsou AC Group, Go a TorQue. KLab je také domovem Face the Gorillas, rwandské verze SharkTank, která probíhá každé čtvrtletí.

Dalším důležitým centrem je Impact Hub Kigali – multi-store inovační prostor a komunita v centru města, která hostí několik organizací, mezi nimi One Acre Fund. Impact Hub Kigali je přední organizací v africkém inovativním kontextu a je proslulý svými aktivitami. 

Kigali Innovation City (KIC) je technologický klastr na ploše 70 hektarů, který je v procesu výstavby. Inovační město Kigali je součástí programu vize rwandské vlády 2020 a partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Vláda ve Rwandě věří, že do něj přiláká domácí i zahraniční univerzity, technologické společnosti a biotechnologické firmy, které pomohou stimulovat hospodářský růst ve Rwandě, v regionu a na kontinentu a které a podpoří růst znalostní (knowledge-based) ekonomiky země.