Senegal

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Senegal je demokratickou rozvojovou zemí západoafrického regionu. Přes 300 let byl francouzskou kolonií, 4. 4. 1960 získal nezávislost. Republika prezidentského typu funguje v pluralitním systému a na rozdíl od většiny afrických zemí nikdy nezažila převrat. Hlavou státu byl 28. března 2024 zvolen Bassirou Diomaye Diakhar Faye (54,28 % hlasů v prvním kole). Bezpečnostní situace je na většině území dobrá, po prezidentských volbách se napětí ve společnosti uklidnilo. 

Mezi lety 2014-2019 dosahoval Senegal jednoho z nejsilnějších hospodářských růstů v Africe přesahující 6 % ročně. Po koronavirové krizi se ekonomika vzpamatovala a očekává se 10% růst se zahájením těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách ke konci roku 2024. Mezi priority dlouhodobého vládního rozvojového plánu patří mj. rozvoj infrastruktury, zdravotnictví, modernizace zemědělství, digitalizace, elektrifikace, výstavba bytů, zpracování odpadů a rozvoj služeb. Rozvoj průmyslu je identifikován jako významný předpoklad udržitelného růstu ekonomiky, tvorby pracovních míst a zajištění základních potřeb obyvatelstva.

České výrobky, technologie a řešení si postupně v Senegalu získávají dobré jméno a vzájemná spolupráce se rozvíjí nejen v oblasti infrastruktury. Pro navázání nebo rozvinutí funkčních obchodních kontaktů a zejména pro rozvoj podnikatelských projektů je nezbytná osobní přítomnost k získání osobních známostí a konexí. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Senegal (341.14 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Senegalská republika (République du Sénégal)

Systém vládnutí: Senegal je demokratická republika s prezidentským systémem. Výkonnou moc má prezident, zatímco zákonodárnou moc sdílí vláda v čele s premiérem a parlament (165 poslanců). Soudnictví je nezávislé na prvních dvou. Senegal je jednou z mála afrických zemí, která nikdy nezažila převrat od získání nezávislosti.

Politické tendence: Nový prezident Bassirou Diomaye Diakhar Faye byl 28. března 2024 zvolen v prvním kole s 54,28 % hlasy.  Čeká jej pětiletý mandát. Opozice se tak dostala k moci po 12 letech vlády středopravicové koalice. Nová vláda v čele s premiérem Ousmanem Sonkem klade důraz na silnější regionální integraci a celkově se přiklání k panafrikanismu.

Složení vlády: https://www.sec.gouv.sn/le-gouvernement

1.2. Zahraniční politika země

V zahraniční orientaci země je stále patrný dominantní vliv Francie, která Senegalu poskytuje významnou politickou podporu a finanční i technickou pomoc. Senegal spadá do francouzské sféry vlivu a vztahy obou zemí jsou nadstandardní. Dalším strategickým partnerem jsou USA. Stále větší roli, jako v mnoha zemích Afriky, hraje Čína a roste i vliv Turecka, Saúdské Arábie a Japonska.

Senegal je označován za motor integračních snah v západní Africe. Senegal je součástí Společenství západoafrických zemí CEDEAO/ECOWAS a měnové unie UEMOA, v níž se platí západoafrickým frankem pevně navázaným na kurz eura. Vztahy s EU se řídí rámcem dohody z Cotonou mezi EU a zeměmi ACP (Afrika, Karibik a Pacifik), která měla oficiálně vypršet na konci 2020, ale v současné době stále probíhají jednání o nové dohodě (tzv. Post-Cotonou) a 15. 4. 2021 byla podepsána parafa o nové budoucí dohodě.  Senegal má v současnosti se sousedními vztahy dobré vztahy.

Senegal vede aktivní diplomatickou aktivitu:

• Jeden z 5 zakladatelů Nového partnerství pro rozvoj Afriky (NEPAD);
• Organizace summitů (Konference o financování globálního partnerství pro vzdělávání (únor 2018), Frankofonie v listopadu 2014, Organizace islámské spolupráce v roce 2008) a akcí (Dakarské fórum pro mír a bezpečnost v Africe, 9. Světové fórum o vodě, konané v Diamniadio v březnu 2022);
• Nestálý člen Rady bezpečnosti (2015-2017) a Výkonné rady UNESCO (2015-2019), 
• Předseda shromáždění států, které podepsaly Římský statut Mezinárodního trestního soudu, Člen Rady OSN pro lidská práva (zvolen v říjnu 2017 s 188 hlasy ze 193 hlasujících zemí);
• 11. země účastnící se mírových operací OSN co do počtu vojáků a policistů (Konžská demokratická republika, Mali, Středoafrická republika, Dárfúr, Haiti, Jižní Súdán);
• Hlavní role při řešení regionálních krizí (vojenská přítomnost v rámci mandátu Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) v Gambii);
• Spolupředsednictví FOCAC (čínsko-africké fórum pro spolupráci);
• V roce 2022 předsedal Africké Unii dnes již bývalý prezident Senegalu Macky Sall.

1.3. Obyvatelstvo

Senegal se vyznačuje nízkým věkem své populace. Průměrný věk je 19 let (ANSD, 2023).

Počet obyvatel: 18,16 mil (IMF, 2023)

Demografické složení (ANSD, 2020) – populace do 14 let: 41,6 %, populace 15 – 64 let: 54,7 %, populace nad 65 let: 3,6 %

Demografický růst (2020): 2,8 % 

Fertilita: 4,87 dětí/ženu

Negramotnost: 54 %

Hustota zalidnění: 93 obyv/km²

Přibližně 25 % celkové populace žije v aglomeraci hlavního města Dakar. Přibližně 50 % populace je rurální.

Etnické složení: Wolofové (43,3 %), Pularové (23,8 %), Sererové (14,7 %), Jolové (3,7 %), Mandinka (3 %), Soninko (1,1 %), Evropané a Libanonci (1 %), další (9 %)

Náboženství: islám (96 %), křesťanství (3,8 % – většinou římskokatolické), domorodá a jiná náboženství (0,2 %)

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Senegal je pátou největší ekonomikou v západní Africe. Odhady ukazují stabilní růst reálného HDP na 4,2 % v roce 2023 ve srovnání s předpokládanými 10 % před otřesy spojenými s vypuknutím války na Ukrajině a s očekávaným zahájením těžby ropy a plynu.  Rostoucí ceny potravin a energií, napětí spojené s prezidentskými volbami v březnu 2024 a celková globální nejistota utlumily soukromé investice. Rozpočtový schodek pro rok 2023 dosáhl 5,8 % kvůli zvýšeným výdajům na boj proti sociálně-ekonomickým následkům pandemie a ruské agrese vůči Ukrajině. Tváří v tvář rostoucím cenám energií a potravin a také rostoucím společenským požadavkům bude pro zachování udržitelnosti dluhu zásadní zlepšení fiskální disciplíny. Veřejný dluh se v roce 2023 očekává na úrovni 63,1 % HDP a měl by se postupně snižovat s očekávanými příjmy z ropy a plynu. Inflace se v roce 2023 snížila na 6,2 % po rekordní úrovni 9,7 % v roce 2022 (stále vysoko nad hranicí 3 % stanovenou v rámci WAEMU). Oficiální míra nezaměstnanosti dosahuje19,5 %, ale reálně je vyšší, neb drtivá většina obyvatel provozuje ekonomické aktivity neformálně (cca 50 % HDP, až 97 % firem). Remitence diaspory tvoří až 15 % HDP.

Důležitou úlohu v senegalské ekonomice hraje nadále primární sektor (16,5 % HDP, 50-70 % aktivní populace), zůstává však závislý na vnějších vlivech a je ohrožován nestálostí světových cen komodit. Existují rizika desertifikace, eroze půdy, limitovaných zásob vody a přírodních katastrof. Hlavními plodinami jsou arašídy (jejich pěstování na cca 2 mil. ha se věnuje více než milión lidí), rýže, proso, kukuřice, čirok, bavlna a rajská jablka. Rybolov zůstává klíčovou ekonomickou oblastí a dary moře tradiční vývozní komoditou. Existuje však riziko vyčerpání zdrojů, konkurence mezinárodních rybářů a stále naléhavěji se projevuje nutnost investic do zpracovatelském průmyslu. Sekundární sektor (25,6 % HDP) je založen hlavně na těžebním průmyslu (zlato, fosfáty, měď, chrom, nikl, železná ruda, zirkon). Očekává se, že nedávné objevy ropných a plynových polí toto procento v blízké budoucnosti zvýší. Senegal v posledních letech zažívá boom ve stavebnictví. Terciární sektor (57,9 % HDP, veřejné služby zahrnuty 20 %), v nichž zaujímají dominantní postavení telekomunikace, zůstávají silně dominovány neformálním sektorem.

Prioritní projekty rozvojové strategie vlády jsou zaměřeny na endogenní rozvoj, poháněný snahou o potravinovou, zdravotní a farmaceutickou suverenitu, s dynamičtějším vnitrostátním soukromým sektorem. Zásadní příliv soukromých investic je nezbytný pro zvýšení výrobní kapacity Senegalu a podporu růstu vývozu. Vláda opět odsunula na druhou polovinu r.2024 zahájení těžby ropy a plynu v senegalských pobřežních vodách, ročně by mělo být vyprodukováno 5 mil. tun ropy. Problémy zaměstnanosti, životních nákladů, kvality veřejných služeb, dodávek a nákladů na elektřinu a vodu zůstávají primárními obavami Senegalců.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Senegal patří do seznamu HIPC (Heavily Indebted Poor Countries) a dlouhodobě usiluje o snížení bilaterálního i multilaterálního dluhu. Slabost rozpočtových rezerv a záchranných sociálních sítí, zranitelnost zdravotnického systému a váha neformálního sektoru sice způsobují potíže veřejným financím ale saldo státního rozpočtu se drží na relativně nízkých 4,9 % HDP, veřejný dluh se zlepšil díky omezení spíše populistických subvencí z loňských 76,8 % na 63,1 % HDP a bilance běžného účtu je nyní 5 mld. USD.

Dosavadní snahy o fiskální udržitelnost, v souladu s reformami podporovanými MMF, byly silně postiženy koronakrizí a následky války na Ukrajině. V květnu 2023 MMF odsouhlasil Senegalu půjčku ve výši 1,9 mld. USD na snížení dluhové zranitelnosti prostřednictvím fiskální konsolidace, posílení rámců pro boj s praním špinavých peněz a financováním terorismu a zajištění hospodářského růstu s ohledem na potřeby vytvářet pracovní místa. 

Ekonomika a stav veřejných financí by se měly začít zotavovat od roku 2024, postupně skončí zavedené odklady daní a očekává se růst veřejných příjmů díky zahájení těžby ropy a zemního plynu. Fiskální prostor Senegalu se výrazně zmenšil s trvalým nárůstem veřejného dluhu za posledních deset let, spojeným zejména s nárůstem veřejných investic. Vzhledem k tomu, že zdroje jsou omezené, bude nezbytné zlepšit mobilizaci příjmů, racionalizovat a lépe zacílit dotace a přehodnotit priority výdajů, aby se předešlo velkým rozpočtovým skluzům a zachovala se udržitelnost dluhu. Posílení odolnosti ekonomiky bude záviset na provádění klíčových strukturálních reforem, zejména těch, které jsou zaměřeny na 1) urychlení provádění střednědobé strategie mobilizace příjmů; 2) uvést do provozu nový rozpočtový rámec, kterým se řídí využívání příjmů z ropy a plynu; 3) připravit plán pro postupné zrušení energetických dotací a zároveň zlepšit stávající mechanismus na ochranu nejchudších obyvatel; 4) revidovat právní rámec pro zadávání veřejných zakázek s cílem zvýšit četnost otevřených a konkurenčních nabídek.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém se vyznačuje výrazným vlivem francouzského kapitálu, ale i vlastníků z jiných zemí (např. Maroka, či USA). Komerční banky nabízí tradiční služby spojené s mezinárodními platbami. Normy a pravidla bankovního sektoru v Senegalu odpovídají mezinárodním standardům, banky poskytují běžné mezinárodní garance. Problémem je především pro začínající menší podnikatele nízká schopnost bank udělovat dlouhodobé a střednědobé úvěry. Rozvíjí se naopak mikrofinancování a úvěry soukromým osobám – zejména hypotéky, spotřební úvěry a úvěry na nákup nového vozu. Spolehlivé vyřizování běžných bankovních operací se však v každodenním provozu může stát problémem. Veškeré úkony je třeba pečlivě kontrolovat, systém bankovnictví on-line funguje velmi omezeně. Střednědobé a dlouhodobé projekty ve veřejném sektoru jsou většinou financovány mezinárodními organizacemi (Světová banka, Africká rozvojová banka či EU). Zákonná úroková sazba je stanovena z podnětu ministra financí na dobu kalendářního roku. Pro daný rok se rovná průměru maximálních sazeb refinancování použitelných BCEAO během předchozího kalendářního roku. Pro rok 2023 byla pro země Západoafrické ekonomické a monetární unie stanovena na 4,0 %.

Hlavní banky v Senegalu:

CBAO (Groupe Attijariwafa bank)
1, Place de l’Indépendance, BP 129 Dakar, Sénégal
Tel: (+221) 33 849 60 60
Web: www.cbaobank.com

Citibank
2, place de l’Indépendance, BP 3391 Dakar, Sénégal
Tel: (+221) 33 849 11 11
Web: www.citibank.com/citi/global/sen.htm

Ecobank
Km 5 Avenue Cheikh Anta DIOP BP 9095 Dakar
Tel: (+221) 338 234 707
Web: https://www.ecobank.com/sn

BICIS (Groupe BNP Paribas)
2 avenue L. S. Senghor, BP 392 Dakar, Sénégal
Tel: (+221) 818 04 06 06
Web: www.bicis.sn

SGBS
19 avenue L. S. Senghor, BP 323 Dakar, Sénégal
Tel: (+221) 33 839 55 00
Web: https://societegenerale.sn/

2.4. Daňový systém

Od roku 2000 zavedl Senegal v rámci integrace UEMOA nový, zjednodušený daňový systém. Cílem je větší transparentnost daňového systému a jeho snazší aplikovatelnost. Daňový systém je inspirován francouzským modelem.

Po přijetí daňové reformy koncem roku 2012 je daň z příjmu právnický osob stanovena na 30 %. U fyzických osob zůstala zachována progresivní daňová sazba pohybující se od 0 do 40 %, přičemž byla zvýšena hranice příjmu pro nulovou sazbu a zároveň snížena daňová zátěž pro nejvyšší příjmové skupiny (z 50 na 40 %). Daň z přidané hodnoty (TVA) je uvalena na zboží a služby. Základní sazba daně činí 18 %, přičemž daň ve snížené výši 10 % je aplikována na ubytování a stravování v cestovním ruchu a některé vybrané produkty. Rovněž jsou uplatňovány další spotřební daně (např. 40 % na alkohol, 40-45 % na cigarety apod.).

Informace o senegalském daňovém systému (ve FJ) lze nalézt na webových stránkách senegalského ministerstva financí: www.finances.gouv.sn kapitola Services aux usagers. Kvalitním informačním zdrojem jsou i stránky ředitelství daní ministerstva financí www.impotsetdomaines.gouv.sn, a také www.douanes.sn.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Bilance zahraničního obchodu Senegalu je dlouhodobě v deficitu, země je závislá na dovozu i v případě potravinářských produktů. Hlavním obchodním partnerem je tradičně Francie, ostatní země EU mají podstatně slabší obchodní vazby. Obchodní vztahy byly velmi dynamické, v r.2023 dosáhl import z ČR historicky rekordních 1,7 mld. Kč,

Komoditní struktura exportu je tvořena především ropnými produkty, kyselinou fosforečnou, rybami a mořskými plody, arašídovými produkty, cementem a také neměnovým zlatem. Z EU jsou dováženy výrobky s vyšší přidanou hodnotou (ropné výrobky, stroje a zařízení, dopravní materiál a součástky).

Na druhé straně je země závislá na importu ropných produktů, strojů a zařízení a potravin (např. rýže). I v případě dovozu je Evropa největším obchodním partnerem Senegalu. Dovoz z Francie představuje 18,8 % z celkového dovozu a vévodí před dalšími hlavními dodavateli: Čína, Nigérie, Belgie/Lucembursko a Nizozemí.

Obchodní vztahy s ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Senegal jako jedna z mála zemí ve svém regionu dlouhodobě přitahuje zahraniční investory svou politickou a společenskou stabilitou. Vláda aktivně podporuje atraktivitu země a vytváří lepší podmínky pro zahraniční kapitál. Mezi lety 2000 a 2020 se objem přímých zahraničních investic zvýšil z 1,4 na 6 % HDP. Od roku 2014 jsou přílivy přímých zahraničních investic spojeny s Plánem rozvíjejícího se Senegalu pro rozvoj infrastruktury, elektřiny, zemědělství, pitné vody a zdraví. Francie je největším investorem v Senegalu, ale v poslední době zde byly významné investice z Číny, Turecka a Spojených arabských emirátů. Mezi další klíčové investory patří Maroko, Indonésie a Spojené státy.

Podle Světové investiční zprávy UNCTAD 2021 byl Senegal jednou z mála ekonomik na kontinentu, která v roce 2020 obdržela více přímých zahraničních investic než v roce 2019, a to navzdory celosvětové hospodářské krizi vyvolané pandemií covid19.  Tento nárůst PZI je výsledkem investic do energetiky, a to jak v tradičních sektorech ropy a zemního plynu, tak v odvětvích obnovitelných zdrojů. Senegal se snaží vyvinout nová průmyslová odvětví, která jsou spojena s ropou, jako je petrochemie, farmaceutika, hnojiva, stejně jako široké využití projektů plynových elektráren spojených s automobilovou výrobou a těžbou. Zahraniční investoři si zajistili smlouvy na těžbu nerostných zdrojů, poskytování služeb v oblasti odpadu a správu dakarského námořního přístavu.

Mezi četnými příklady PZI lze zmínit Port Operator DP World (společnost se sídlem v Dubaji), který plánuje postavit masivní hlubinný přístav v hodnotě 1,1 mld. USD 50 km od Dakaru.
Největší česká investice se týká rekonstrukce regionálních letišť v hodnotě cca 4 mld. Kč.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Obchodní vztahy s EU se řídí rámcovou dohodou z Cotonou uzavřenou v roce 2000 mezi EU a zeměmi ACP (Afrika, Karibik a Pacifik). V této dohodě se počítalo s vybudováním regionálních FTA s EU (tzv. APE) s preferenčním přístupem zboží na evropský trh. Princip preferenčního vstupu byl považován za neslučitelný s pravidly WTO a EU proto schválila nový vyjednávací mandát pro komplexní dohody zahrnující služby, investice, přístup na veřejné trhy, duševní vlastnictví atd. Mnoho zemí ACP ale toto odmítá a v současné době pouze 15 zemí Karibiku podepsalo regionální APE. V současnosti probíhají jednání o podobě nové rámcové dohody s EU, tzv. Post-Cotonou, která má nahradit dohodu z Cotonou.

Smlouvy s ČR

• Dne 21. 7. 2011 bylo v Praze podepsáno Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem zahraničních věcí Senegalu.
• Dne 29. 11. 2011 bylo v Dakaru podepsáno Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem obchodu Senegalu.
• Dne 21. 5. 2015 bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi ministerstvy životního prostředí.
• Dne 22. 1. 2020 byla v Dakaru podepsána Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Senegalem. Smlouva vstoupila v platnost a je velmi důležitou pro vzájemný obchod.
• Dne 7. 7. 2020 byla v Dakaru podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Senegalské republiky o spolupráci ve vojenské oblasti. Smlouva vstoupila v platnost.
• Obě strany projevily zájem o podepsání Smlouvy na ochranu investic.

Jiné

Senegal je jedním z osmi členů měnové unie UEMOA, kteří sdílejí Západoafrický frank CFA a od roku 2000 jsou součástí celní zóny se společnými vnějšími cly. Senegal je také jedním z 15 členů hospodářského společenství CEDEAO (ECOWAS), které se snaží o rozvoj regionálního obchodu. Od roku 2018 vzniká v rámci AU největší zóna volného obchodu na světě AfCFTA. 54 afrických zemí s 1,2 mld. obyvateli jsou v procesu otevírání svých trhů, počínaje snížením cel na dovážené zboží. Cílem je vytvoření jednotného trhu pro zboží a služby usnadněné pohybem osob.

3.4. Rozvojová spolupráce

Senegal je čistým příjemcem rozvojové pomoci. Evropská unie je předním a dlouhodobým partnerem Senegalu. Celková pomoc EU pro Senegal za období 2014–2020 činila přibližně 1 mld. EUR, z nichž 347 mil. EUR z bilaterálního balíčku a 199,2 mil. EUR z Nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku. EU podporuje priority senegalské vlády v oblasti udržitelného a inkluzivního rozvoje a zapojení soukromého sektoru do vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi. Rovněž podporuje ekologický a udržitelný rozvoj v Senegalu, jakož i princip dobrého vládnutí a stabilitu, včetně řízení migrace. V rámci iniciativy Team Europe byl Senegal v roce 2020 podpořen v boji proti pandemii koronaviru mobilizací 112 milionů EUR (EU) + 100 milionů EUR (Německo). Financován je program hospodářské a sociální odolnosti senegalské vlády (PRES), jedná se především o finanční pomoc pro podniky a obyvatele Senegalu.

Dle Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) ČR na období 2010-2017, Strategie ZRS ČR na období 2018-2030 a souvisejících rozhodnutí Vlády ČR Senegal nepatřil a nepatří mezi prioritní země české ZRS. V teritoriu proto neprobíhají žádné velké rozvojové projekty v gesci České rozvojové agentury. Menší rozvojové aktivity jsou nicméně podporovány prostřednictvím tzv. malých lokálních projektů (MLP) realizovaných místními subjekty v gesci příslušného ZÚ.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Senegalská vláda podporuje rozvoj větších farem i rodinného zemědělství s cílem dosáhnout soběstačnosti v produkci základních potravin, zejm. rýže, ovoce a zeleniny, mléka a ryb. Neméně důležité je zajistit jejich zpracování a uskladnění, výzvu a potenciál pro české firmy představuje např. vybudování chladírenského řetězce či modernizace chovu hospodářských zvířat. Objem investic v oblasti zemědělství na základě post-covidového vládního programu PAP 2A je odhadován na 1195 mld. XOF (47 mld. Kč).

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Země se potýká s vážnými problémy zpracování odpadu a odpadních vod, třídění a recyklace prakticky neexistuje. Vláda v červnu 2021 oznámila rozsáhlý pětiletý projekt na podporu integrovaného managementu a ekonomiky komunálního odpadu (PROMOGED) ve výši 295 mil. USD (cca 6,4 mld. CZK), financovaný mezinárodními donory. V plánu je vybudování kompletní infrastruktury pro zpracování odpadu, zejm. technických skládek, standardizovaných sběrných míst a středisek pro třídění a přepravu odpadu.

▶ Stavební průmysl

V posledních letech zažívá Senegal stavební boom (stavebnictví tvoří až 11% HDP), zejm. rezidenčních a kancelářských budov. Stát plánuje rozsáhlé projekty v oblasti sociálních bytů (odhadem chybí na 300 tis. bytů) a také velkých infrastrukturních investic, zejména silnic. České firmy se mohou zapojit zejména dodáním stavebních technologií či vybavení interiérů, od nábytku, po koupelnová zařízení, po lampy a doplňky.

▶ Energetický průmysl

Rozvojová strategie senegalské vlády čítá dva velké projekty: integrovaný plán na oživení energetiky a plán na celostátní pokrytí energií do roku 2025, zejména rurálních oblastí. Rozsáhlé investice a zároveň příležitosti pro české firmy se nacházejí v posílení výrobních kapacit, připojení k elektrické síti, obnova a rozšíření přenosových a distribučních sítí a elektrifikace venkova. Výzvou je také zvýšení podílu obnovitelných zdrojů (dnes cca 25% z celkového energetického mixu pochází z fotovoltaiky a větru), kam směřují značné prostředky od mezinárodních institucí a partnerů.

▶ Zpracovatelský průmysl

Dlouhodobý hospodářský rozvoj Senegalu závisí na rozvoji zpracovatelského sektoru napříč všemi průmyslovými obory. Senegal dováží drtivou většinu zboží s přidanou hodnotou, existují zde tedy široké možnosti uplatnění v oblastech potravinářství (pouze 13 % místní produkce je transformováno), strojírenství, těžby, a obecně v technologické modernizaci výrobních linek. Pro české firmy je důležité najít si spolehlivého místního partnera.

Odkaz na Mapu oborových příležitostí: https://www.mzv.cz/ekonomika/cz/servis_exporterum/mapa_globalnich_oborovych_prilezitosti/index.html

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

V Senegalu může doba mezi prvním kontaktem a přímým jednáním o uzavření kontraktu trvat déle, než bychom očekávali. Z tohoto hlediska je důležité věnovat prvním krokům a oslovení partnerů na trhu náležitou pozornost a dobře se na ně připravit. Na místě je i pečlivá volba místa pro první kontakt a pokud možno, zapojení do prvních kontaktů nejvyššího vedení firmy.

4.2. Oslovení

Nejobvyklejší způsob vstupu na senegalský trh je vyhledání zájemce o zboží či služby, resp. zájemce o zastupování, distribuci (výhradní/nevýhradní). Pro nalezení partnera lze využít např. dakarskou obchodní komoru (Chambre de Commerce, d’Industrieet d’Agriculture de Dakar), která poskytne základní informace o potenciálním partnerovi, ovšem už není schopná podat např. informaci o jeho solventnosti. Rejstřík firem je dostupný na https://seninfogreffe.sn. Využít lze tedy např. telefonní seznam Pagesjaunes.

Pro navázání nebo rozvinutí skutečných obchodních kontaktů a zejména pro rozvoj podnikatelských projektů je zásadní osobní přítomnost. Kvůli nutnosti poskytovat nezbytný rozsah služeb na místě je doporučeno získat spolehlivého obchodního zástupce (fyzická nebo právnická osoba) znalého místního prostředí a uzavřít s ním detailní dohodu podle senegalského práva. V mnoha sektorech se obchody často realizují na základě tradičních a osobních vazeb. Přesto je nutno počítat s velkou konkurencí, zejména ze strany francouzských, ale i čínských či tureckých společností.

MZV ČR v roce 2015 zprovoznilo Klientské centrum pro export a připravilo katalog exportních služeb, které poskytuje českým společnostem ve všech teritoriích působnosti českých zastupitelských úřadů. Jednotlivé české společnosti se tak mohou obracet na velvyslanectví s dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, pomoci při zprostředkování kontaktů, získání informací od místních státních či regionálních úřadů a institucí a asistence při jednání s nimi.

4.3. Obchodní schůzka

Před realizací spolupráce je v senegalských podmínkách nezbytný osobní kontakt v rámci návštěvy, nejlépe reciproční (tzn. nejméně jedno setkání v Senegalu a jedno setkání v ČR). Senegalští zástupci a distributoři často usilují o sepsání dohody o exkluzivním zastoupení, doporučuje se však posečkat s touto dohodou až po vyzkoušení partnera, případně podepsat ji na omezenou (zkušební) dobu.

Za málo pravděpodobnou lze považovat možnost uzavření dohody hned při prvním jednání. Dlouhodobé osobní kontakty založené na vzájemné důvěře podstatně snižují nebezpečí nekorektních praktik. Respektování hierarchie senegalských protějšků přispívá do značné míry ke zdárnému průběhu jednání. K dobré praxi patří výměna dárků (především při prvním jednání s nejvyššími představiteli firem). Jejich hodnota a pečlivost výběru je v očích partnerů jistým důkazem snahy o hloubku vztahu. Dárek je třeba mít při vhodné příležitosti vždy připravený a rozhodně by to neměla být pouze firemní propisovací tužka či zapalovač. Vhodné je např. kvalitní české sklo apod. Senegal je z 98 % muslimská země, proto není doporučeno na první setkání dávat alkohol jako dar.

Až po společném obědě/večeři, kde si senegalský partner dá alkohol, se člověk dozví, zda-li se alkohol hodí jako dar. Poněkud benevolentnější vztah Senegalců k času se projevuje nejen v osobní (ne)dochvilnosti, ale i v oficiálních situacích, jako je pracovní doba, úřední hodiny nebo třeba jízdní řád. Při obchodních jednáních není výjimkou určité zdržení. Častým důvodem bývají dopravní problémy, a proto je nutné počítat s dostatečnou časovou rezervou.

V obchodních vztazích převažuje business dress code evropského stylu. Senegalci si potrpí na velmi čisté a vyžehlené oblečení a také vyleštěné boty. Je to známka respektu ke svému protějšku. Pro ženy se doporučuje zakrýt kolena a ramena.

4.4. Komunikace

Jednacím jazykem i jazykem informačních materiálů je francouzština. Angličtina ve většině případů není dostačující, a proto je důležité nezapomenout na tlumočníka.

Vizitky je vhodné mít ve francouzštině. Dobré je také pořídit si sim kartu s místním číslem.

Senegalci v obchodní korespondenci používají poměrně dlouhý a formální text, často i tam, kdy lze myšlenku vyjádřit stručně a jasně. Stejně tak v ústním projevu je pro Senegalce známkou respektu (pro nás zdlouhavé) květnaté vyjadřování.

Za komunikační tabu lze považovat práva LGBT a otevřená kritika prezidenta a vlády.

4.5. Doporučení

Senegalský partner od Vás očekává dochvilnost, Vás ale klidně nechá delší dobu čekat, třeba v předsálí jeho kanceláře. Někdy to používá jako vyjádření důležitosti své pozice, aby Vám dal najevo, že je to on, kdo rozhodne, kdy jednání skutečně začne. Řešením je trpělivost a připravenost na takové nakládání s časem.

4.6. Státní svátky

Státních svátků má Senegal mnoho, zahrnují svátky státní, katolické (s pevným datem) a muslimské (pohyblivý termín).

Státní svátky 2024:

• 1. 1. – Nový rok
• 4. 4. – Den nezávislosti
• 1. 5. – Svátek práce

Pohyblivé muslimské svátky: 

• 10. 4. – Korité (též Aid El Fitr, zakončení postního měsíce ramadánu) 
• 16.6. – Tabaski (oslavy oběti)
• 16. 7. – Tamkharit (Mouharam, muslimský Nový rok) 
• 23. 8. – Magal de Touba (odchod zakladatele bratrstva muridů do exilu) 

Katolické svátky: 

• 10. 4 – Velikonoce
• 18. 5. – Nanebevstoupení
• 29. 5. – Sestoupení Ducha svatého, pouť do Popenguine
• 15. 8. – Nanebevzetí  
• 1. 11. – Dušičky  
• 25. 12. – Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Nejobvyklejší způsob vstupu na senegalský trh je vyhledání zájemce o zboží či služby, resp. zájemce o zastupování, distribuci (výhradní/nevýhradní). Místní trh se dá jen obtížně zpracovávat na dálku. Před realizací spolupráce je v senegalských podmínkách nezbytný osobní kontakt v rámci návštěvy, nejlépe reciproční (tzn. nejméně jedno setkání v Senegalu a jedno setkání v ČR).

Způsob využití distribučních a prodejních kanálů závisí na komoditě, strategii firmy a na délce jejího působení na místním trhu. Zahraniční zboží je dováženo do Senegalu především přes přístav v Dakaru. Zahraniční dovozci by měli využít služeb obchodního zástupce či distributora/dealera. Provize zástupců se radikálně liší případ od případu, záleží na dohodě. Senegalský trh je poměrně dobře zásoben, dá se však nalézt mnoho typů zboží, jež by jistě našlo svého kupce – klíčová je však cena. U srovnatelných výrobků vyhrává lacinější nabídka.

Distribuční společnosti jsou často rodinnými firmami bez specializace na konkrétní zboží. Síť supermarketů se nalézá především v Dakaru – jde o značky Casino a Auchan. Kromě systému velkodistribuce funguje v zemi velmi rozvinutý systém drobných distributorů, často libanonského původu, kteří zajišťují jednorázovou distribuci bez specializace. V poslední době se k těmto distributorům připojil poměrně velký počet příslušníků nové čínské komunity v Senegalu, kteří se zaměřují na levné zboží prodávané na ulicích Dakaru a dalších větších měst. Neformální distribuční kanály jsou zcela jistě největším podílem obchodních aktivit země, např. dakarské tržiště Sandaga je celoplošně centrem distribuce rukodělných a tradičních výrobků západní Afriky.

Celní systém je deklaratorní, vývozce či dovozce musí využít služeb „transitéra“, který pracuje s Celní správou. Po přihlášení zboží dojde k jeho fyzické kontrole a zaplacení celních poplatků. Clo se od 1. 1. 2015 nově řídí Externím společným tarifem (TEC) CEDEAO, který posiluje celní jednotu Hospodářského společenství zemí západní Afriky a nabízí 4 tarifní pásma podle druhu zboží od 0 do 20 %. 5. pásmo – 35 % je určeno na ochranu strategického zboží z hlediska rozvoje regionu. Neexistuje omezení pro vyvážení legálně nabytého zboží, potravinářské výrobky procházejí fytosanitární kontrolou. Před vývozem je potřeba učinit celní prohlášení, po němž bude zboží fyzicky kontrolováno. Senegal podepsal smlouvy WTO a respektuje tedy volnou směnu zboží. Je však uplatňována časově omezená ochrana v případě produkce cibule. 28. 2. 2014 byl přijat zákon reformující Celní systém, hlavními cíli reformy jsou: transparentnost, automatizace celních deklarací, zjednodušení procedur, ochrana průmyslového a intelektuálního vlastnictví, posílení bezpečnosti, boj s podvodníky, boj s kyberkriminalitou.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Kroky nutné k založení firmy v Senegalu: 

• vyřízení žádosti o zřízení příslušného obchodního subjektu (notář)
• vydání obchodní karty (obchodní komora)
• zapsání do obchodního rejstříku (obchodní komora)
• vydání certifikátu Export / Import (obchodní komora)
• získání registračního čísla RCCM, imatrikulačních čísel NINEA a COFI
• povolení k dlouhodobému pobytu na území Senegalu (na místě u cizinecké policie)

Senegalská obchodní politika obsahuje několik pobídkových kroků pro zřizování joint-venture (senegalské právo nezná pojem „joint-venture“, společnosti se v takovém případě spojí do s.r.o.). Obecně je doporučeno v zakládající smlouvě jasně vytyčit pole zodpovědnosti jednotlivých společníků, neboť senegalská strana má často za to, že veškeré vnější náklady hradí automaticky zahraniční investor.

Licenční smlouvy jsou v Senegalu běžně praktikovány v oblasti tabákových výrobků, produkce nealkoholických nápojů a potravin. V textu dohody je třeba přesně vymezit výši a podmínky platby honorářů a poplatků, včetně místních daní.

V zemi existuje Jednotná investiční kancelář (Guichet unique d’Investissement), a to v rámci agentury APIX. Jejím cílem je asistovat zájemcům o založení podniků či „joint-ventures“. Kancelář přijímá žádosti o založení firem a obecně zredukovala dobu potřebnou na založení firmy ze 60 na 10 dnů. Kromě toho potřebuje každý zakladatel firmy asistenci místního notáře, jehož specialitou jsou smlouvy a který převezme úkol zaregistrovat novou firmu v lokálním obchodním rejstříku – OHADA.

Nejčastěji užívané formy pro podnikání jsou s.r.o. (SARL) a a.s. (S.A.). Pro založení firmy je vyžadován minimálně jeden vlastník a jako minimum jmění firmy pouze 100 000 FCFA (cca 4 000 Kč).

5.3. Marketing a komunikace

Veškeré propagační materiály a technická dokumentace pro senegalský trh musí být zpracovány ve francouzštině. Nezbytnou součástí propagačních materiálů by měla být dobrá fotodokumentace.

Jednoduché instrukce ve francouzském jazyce, předvedení výrobku, poskytnutí vzorků a osobní návštěvy u distributora jsou k úspěšnému prodeji nezbytné.

Vhodné je zajištění servisu prostřednictvím zaškolených místních techniků, zejména u spotřebního zboží.

Nejrozšířenější formou propagace zboží v Senegalu je rozhlas a televize – je možno využít jeden z televizních kanálů či rozhlasových stanic, které často publikují obchodní reklamu. K reklamě lze využít místní deníky a periodika (např. týdeník Le Journal de l’Economie). Tisková publicita zacílí především spotřebitele z Dakaru a dalších velkých měst. Rostoucí význam má i využití internetu, např. reklamy na zpravodajských serverech typu aps.sn, seneweb.com či xibar.net.

Dalšími oblíbenými prostředky pro publicitu jsou ve větších městech bilboardy či zasílání hromadných sms – vše musí být ve francouzštině, v ideálním případě také v místním jazyce wolof. Efektivní cílenou propagaci lze provádět přímo v supermarketech.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Senegal je signatářem Berlínské dohody o copyrightu a signatářem Trade Related Aspects of Intellectual Property Agreement (TRIPS) WTO. Dále je členem OAPI (Africká organizace pro duševní vlastnictví), která sdružuje 17 frankofonních zemí Afriky, mezi nimiž byl ustaven společný systém pro získání a i držení ochrany patentů, obchodních známek a průmyslového designu. Práva zaregistrovaná v jedné z těchto zemí platí zároveň ve všech ostatních členských zemích. Ochrana na patent platí 20 let, obchodní/ochranné známky vždy 20 let od registrace, přičemž ochranu lze bez omezení prodlužovat.

V praxi je však systém ochrany duševního vlastnictví zcela nedostatečný. Senegalský trestní zákoník neuvádí možnost trestního stíhání v případě kopírování značky či porušení copyrightu. Senegalská kancelář autorských práv (BSDA) má kvůli omezenému rozpočtu potíže s dopadením hackerů, prodavačů a distributorů kopií CD a DVD apod. BSDA se přesto pokouší s nelegálním prodejem bojovat – např. celostátní kampaní proti pirátství či pobídkami pro spotřebitele k nákupu originálních softwarů.

Užitečné kontakty v oboru duševního vlastnictví:
Bureau Sénégalais des Droits d’Auteur (BSDA) (Senegalská kancelář pro copyright)
7, Rue Saint Michel X Ngalandou Diouf 
Tel: +221 338 89 01 86
Web: www.bsda.sn

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky se řídí speciálním zákoníkem (Code des marchés publics) – dekretem č. 2014-1212 z 22. září 2014, který nahradil dekret 2011-1048 (z 27. července 2011) – a jsou vyvěšovány na zvláštní webové stránce Portail des Marchés publics du Sénégal.

Web: http://www.marchespublics.sn/

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Senegal má pokrokový obchodní a investiční zákoník, v praxi ale zaostává. Sporům se doporučuje předcházet kvalitními texty obchodních smluv a případně dohodou, pravidelnou kontrolou v místě podnikání a služby dobrého a spolehlivého místního advokáta. Drobné spory jsou obvykle řešeny s příslušným odborem ministerstva či, nejlépe, s pomocí lokální arbitráže vytvořené ad hoc pro daný případ.

Na dlužníka lze podat trestní oznámení na policejní stanici, soudní cestou pak přes soudní tribunál prostřednictvím advokáta. Soudní procesy však mohou být finančně a časově náročné a konečný verdikt je občas netransparentní. Vzhledem k tomu, že Senegal je členem Washingtonské dohody o řešení investičních sporů, doporučuje se do investiční smlouvy zahrnout klauzuli o možnosti vytvoření mezinárodní arbitráže v případě sporu, neboť mezi Senegalem a ČR doposud není uzavřena Dohoda o ochraně investic.

Hlavními problémy jsou: 

• Zdlouhavost administrativních a soudních procesů
• Nestabilní platební morálka
• Prodlevy v dovozních a vývozních formalitách
• Korupce státních úředníků

Nejobvyklejším platebním instrumentem je neodvolatelný či dokumentární akreditiv. Platba bývá realizovaná většinou v EUR či USD. Proforma faktury a finální faktury musí být vystaveny ve francouzském jazyce. U prvních kontraktů je doporučeno požadovat platbu předem. Platební morálka u jednotlivých senegalských klientů je velmi rozdílná, zpravidla nestabilní. Nejsolidnějšími partnery jsou dlouhodobě usazení obchodníci i majitelé původem z Libanonu nebo Francie. Více též na stránkách http://cies.sn/

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané EU mohou pobývat v Senegalu po dobu 90 dnů bez víz. Při cestách je potřeba dodržovat bezpečnostní podmínky jako v jiných zemích, Senegal není zemí se zvýšenou kriminalitou.

Pro krátké i dlouhé vzdálenosti lze využít všudypřítomnou a dostupnou taxislužbu (nebojte se smlouvat cenu). Při pěší chůzi je doporučeno hlídat si mobil v ruce, kabelku/batoh, vyskytují se případy krádeže z projíždějícího skůtru. V noci je na místě větší opatrnost při pohybu na ulici, zejména v neosvětlených ulicích Dakaru. V noci jezdí místní řidiči často bez světel a hrozí nebezpečí dopravních nehod.

V Senegalu existuje řada ubytovacích zařízení, od pronájmu jednotlivých bytů přes platformy typu Aibnb po velké hotelové řetězce a rezorty.

Kohoutková voda není vhodná ke konzumaci vzhledem k zvýšenému obsahu chloru, doporučuje se proto balená voda (mimo Dakar téměř povinnost).

Spojení mezi letištěm a centrem města zajišťuje buď taxislužba (cca 30-35 000 XOF jedna cesta) nebo hromadná autobusová doprava.

Ve velkých hotelech a restauracích lze platit platební kartou, ale většina ostatních transakcí probíhá v hotovosti. Bankomaty se nachází v turistických oblastech.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V případě žádosti o pracovní povolení a dlouhodobý pobyt, což je v podstatě totéž, je potřeba se obrátit na ministerstvo vnitra a požádat o pobytovou kartu. Neexistuje možnost podat žádost na příslušném ZÚ. Jsou vyžadovány tyto doklady (přeložené do francouzštiny): pasová fotografie, rodný list, výpis z rejstříku trestů, vyplněný formulář, potvrzení o zaměstnání, zdravotní způsobilost, kolek.

Platy se diametrálně liší dle zaměstnavatele a typu smlouvy (místní/mezinárodní). Od roku 2019 činí hodinová minimální mzda 334 FCFA (12,8 Kč). Měsíční minimální mzda vychází na 58 900 FCFA (2 266 Kč).

Senegalský systém sociálního zabezpečení pro zaměstnance pokrývá všechna rizika kromě nezaměstnanosti. Na osoby samostatně výdělečně činné se systém sociálního zabezpečení nevztahuje. Mohou si však dobrovolně předplatit pojištění: pracovní úrazy s Fondem sociálního zabezpečení (CSS), nemoci uzavřením soukromého pojištění. Pojištění zaměstnance či osvč se vztahuje na jeho/jejího manželku/manžela a děti.

Ceny lékařských úkonů jsou poměrně drahé, například za ušní naslouchátko zaplatíte bez pojištění přibližně 23 000 Kč. Příspěvek na mateřskou činí celkově 2 500 Kč. Zdravotní riziko není zaručeno zákonem o sociálním zabezpečení (zákon 73.37 ze dne 31. července 1973), ale ustanoveními zákoníku práce vyplývajícími ze zákona č. 75-50 ze dne 3. dubna 1975 (týkajícího se institucí sociálního zabezpečení). Ministerstvo práce, sociálního dialogu, profesních sdružení a vztahů s institucemi provedlo reformu povinného zdravotního pojištění (AMO), kterou se zavádí všeobecné zdravotní pojištění (CMU). Tato reforma, která vstoupila v platnost v březnu 2013, vyžaduje, aby zaměstnavatelé společností s více než 100 zaměstnanci vytvořili nebo zaregistrovali své zaměstnance v instituci zdravotního pojištění (IPM). Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí řídí všeobecné zdravotní pojištění (CMU), které zahrnuje mj. posílení stávajících bezplatných zdravotních služeb (péče pro osoby starší 60 let, císařský řez, dialýza, či bezplatná péče pro děti do 5 let).

Zdravotní péče je poskytována celé populaci v následujících strukturách:

• na místní a komunální úrovni zdravotními stanicemi, které jsou obsluhované zdravotními sestrami
• na okresní úrovni zdravotnickými středisky
• na krajské úrovni specializovanými zdravotními středisky (ošetřovnami)
• na národní úrovni nemocnicemi a fakultními nemocničními centry

Zdravotní pohotovost:

• SOS Médecins: +221 33 889 15 15
• “SUMA”: +221 33 824 24 18

Nejvýznamnější zdravotnická zařízení v Dakaru:

• Hôpital Principal de Dakar
• Clinique privée de la Madeleine
• Institut Pasteur
• Clinique Casahou
• Clinique du Cap

5.9. Veletrhy a akce

• Mezinárodní veletrh Dakar (FIDAK) je jedním z největších výstavních a prodejních akcí v regionu západní Afriky, koná se každoročně na přelomu listopadu a prosince
• Mezinárodní veletrh lékařské a zdravotnické techniky a vybavení (SISDAK) v Dakaru, koná se obvykle v červnu
• Mezinárodní veletrh zemědělské techniky a potravinářského průmyslu (SIAGRO), který se koná v Dakaru každé dva roky
• Mezinárodní veletrh stavebnictví a stavebních materiálů, strojů a zařízení (SENCON) v Dakaru, koná se obvykle v únoru

Bližší informace ke konání veletrhů lze získat na webových stránkách Senegalského veletržního centra: www.CICES.sn

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České Republiky v Senegalu / Ambassade de la République tchèque au Sénégal
Angle rue Maunoury x rue Leblanc
B.P. 6474 Dakar – Plateau
Sénégal

Tel.: +221 338 214 576
Fax: +221 338 214 578
E-mail: dakar@mzv.gov.cz

Obchodní oddělení: dakar.commerce@mzv.gov.cz

Pracovní doba: po-pá 9h-17h

Instituce CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism a Česká centra v současnosti nejsou zastoupeny na území Senegalu.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Pohotovostní služby (fungují pouze ve větších městech):

• Policie: 17
• Hasiči: 18
• Policie v Dakaru: + 221 33 823 71 49 / 33 823 25 29
• Četnictvo: +221 33 800 20 20
• Informace v Dakaru: 12 / 16

Zdravotní pohotovost:

• SAMU : 1515 (mimořádné chirurgické a porodnické události) 
• SOS Médecins: +221 33 889 15 15

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Důležité informační zdroje:

www.ansd.sn (Národní úřad pro statistiku a demografii)

www.gouv.sn (oficiální stránky senegalské vlády)

www.presidence.sn/ (Oficiální stránky Prezidentské kanceláře)

www.finances.gouv.sn/ (Ministerstvo financí)

www.cciad.sn (Hospodářská komora)

www.dpee.sn/ (Odbor plánování a ekonomických analýz Ministerstva hospodářství a financí, nabízí pravidelné měsíční zprávy o ekonomické situaci v zemi)

www.investinsenegal.com – stránky pro investování v Senegalu (agentura APIX)

www.seneweb.com (výběr frankofonního tisku)

www.bceao.int (Centrální banka států západní Afriky)

www.izf.net (praktický průvodce pro obchodní aktivity v Senegalu, nutná bezplatná registrace)

www.marchespublics.sn (veřejné zakázky)

www.aps.sn/ (Tisková agentura)

Další informace o veřejných zakázkách EU pro Senegal lze získat na stránkách rozvojových projektů podporovaných EU a vyhlašovaných Evropskou komisí nebo přímo na stránce Evropské komise věnující se spolupráci se Senegalem.