Severní Makedonie

Pouze 15 % měst v Severní Makedonii má čističku odpadních vod. Větší města jako Skopje stále vypouštějí neupravené odpadní vody přímo do řek, v tomto případě do Vardaru, nejdelšího přeshraničního vodního toku v zemi. V rámci snah o posílení ekologie se plánuje výstavba čistíren odpadních vod. Největší zakázka se očekává v hlavním městě Skopji, která má již zajištěné financování z evropských peněz. Podobně již v zemi byly postaveny čistírny v Prilepu, Radoviši, Strumici a Kičevu.

Cílem připravovaného projektu je dosáhnout významného a měřitelného zlepšení městského prostředí ve městě Skopje. Kolem Vardaru se táhne centrum města i městský park a vypouštění čistější odpadní vody by mohlo výrazně zlepšit aktuální stav města i přilehlého okolí. Stejně tak i případná recyklace odpadní vody na vodu užitkovou by mohla vést k lepšímu plnění cílů pro zlepšení životního prostředí v Severní Makedonii, které vytyčila Evropská unie. 

Projekt by měl být uzavřen 2023 a nejdéle do roku 2025 by Skopje mělo získat novou čističku odpadních vod. Čistírna, která bude stát u Skopje, by měla mít instalovanou kapacitu pro více než 500 000 obyvatel. Realizace projektu zahrnuje vybudování kolektoru a příjezdové komunikace. Celková investice dosahuje hodnoty 136,7 mil. EUR a je zajištěna z grantu EU (0,5 mil. EUR), půjčky EIB (68 mil. EUR), půjčky EBRD (58 milionů EUR) a ze samotného rozpočtu Severní Makedonie (10,2 mil. EUR).

Poslední dokončený projekt „Výstavba čistíren odpadních vod v obcích Radoviš, Kičevo a Strumica, Europe Aid / 137137 / IH / WKS / MK“ byl spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím operačního programu IPA pro regionální rozvoj (2012-2018), a byl realizován prostřednictvím Sektoru centrálního financování a uzavírání smluv na Ministerstvu financí Republiky Severní Makedonie ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a územního plánování Republiky Severní Makedonie, jakož i zainteresovanými obcemi. Stejný postup pak bude použit pro projekt Skopje.

Aby byla Severní Makedonie kompletně pokryta čističkami odpadních vod, bude nutné jich postavit ještě 87, tento segment tedy skýtá velmi zajímavý potenciál do budoucna.

Zemědělsko-potravinářský sektor je stále jedním z největších přispěvatelů makedonské ekonomiky a tvoří až 11 % HDP. Z celkového území Severní Makedonie je 49 % (1,264 tis. ha) zemědělské půdy (orná půda, zahrady, sady, vinice, louky a pastviny), 42 % jsou lesy a asi 2 % tvoří řeky a jezera.

Zemědělství je v zemi tvořeno většinou jednotlivě hospodařícími domácnostmi se smíšenou produkcí, extenzivními způsoby výroby (zejména v obilném sektoru), s nízkými peněžními toky a nízkou konkurenceschopnost z hlediska produktivity. To vše brání vyšší úrovni investic do pokročilých technologií a určuje relativně nízké výnosy plodin. 

Proto je zajímavé sledovat, jakým způsobem jsou alokovány finance z programu EU pro rozvoj venkova, protože celý program IPARD III 2021–2027 je zaměřen na modernizaci malé zemědělské techniky, zavlažovacích systémů a modernizaci farem. V roce 2021 bylo do zemědělství z tohoto programu investováno celkem 203,5 mil. EUR a uzavřeno 507 smluv. Jedná se o peníze investované do nových závodů na výrobu mléka, masa a pekáren. V roce 2023 se očekává velká podpora na nákup zemědělské techniky.

Pro české firmy může být díky množství vinic zajímavý export vinařských technologií. Dále díky výše zmíněným malým farmám je zajímavý prodej malotraktorů a menší zemědělské techniky. Zajímavé jsou i plemenné chovy, export sušeného mléka do místních čokoládoven a výrobců cukrovinek a konečně také import levného ovoce k dalšímu zpracování a reexportu finálních produktů.

Vůli vybudovat transbalkánský železniční úsek s názvem koridor 8 potvrdila jak Severní Makedonie, tak i Bulharsko a Albánie. Oficiálně to stvrdily podpisem trilaterálního memoranda o spolupráci. Dokument stanoví že koridor 8 by měl být hotový do roku 2030 a bude na Balkánu spojovat Drač a Varnu, respektive Jaderské a Černé moře. Koncept koridoru 8 je už z roku 1996, k největším prodlevám dochází na albánské a makedonské straně.

V Severní Makedonii se aktuálně paralelně připravují a místy i staví části k bulharským a albánským hranicím. V rámci části k albánským hranicím je již připraven projekt na výstavbu železnice z města Kičeva po hranice s Albánií v délce 70 km. Na tento projekt se aktuálně snaží vláda získat finanční prostředky. 

Část projektu k bulharským hranicím je rozdělena do tří etap: Kumanovo – Beljakovce, Beljakovce – Kriva Palanka a Kriva Palanka – hranice s Bulharskem. Této fázi je aktuálně věnována největší pozornost a je proto nutné sledovat jednotlivé tendry.

První úsek Kumanovo – Beljakovce dlouhý 31 km v hodnotě 40, 5 mil. EUR staví firma Strabag a měl by být dokončen do konce 2024. Druhý úsek Beljakovce – Kriva Palanka staví turecká společnost Gülermak a měl by být dokončen do konce 2025, přičemž hodnota projektu je 155 mil. EUR. Projekty by měly být dokončeny včas, jelikož již byly dokončeny archeologické průzkumy a je vyvlastněno 100 % pozemků. Na třetí úsek, z Krive Palanky k hranicím s Bulharskem bude do konce roku 2023 vypsáno výběrové řízení., Úsek je dlouhý 24 km, a z celkových 405 mil. EUR je již zajištěno 216 mil. EUR. Financování proběhne z fondů EU, konkrétně jde o Investiční fond pro Západní Balkán (WBIF) a program IPA 2. Termín dokončení je 2027, což je i termín, kdy by měla skončit výstavba na bulharské straně.

V rámci těchto projektů může být pro české firmy zajímavá především výstavba nových signalizačních systémů.

Makedonské ministerstvo obrany investuje do modernizace ozbrojených sil téměř 4,6 mil. EUR. Kromě pořízení nového dojde také k modernizaci části toho vybavení, které lze ještě dále používat. Účelem celého procesu je nejen ochrana územní celistvosti země, ale také naplnění cílů partnerství, ke kterým se země členstvím v NATO zavázala.

Každý rok přibližně začátkem února makedonské ministerstvo obrany zveřejňuje seznam zakázek, jejichž splnění očekává do konce roku. Roční rozpočet ministerstva obrany se od vstupu do NATO pohybuje kolem 18 mil. EUR, z toho asi 25 % jde na modernizaci armády. Tím ministerstvo obrany také plní závazek vůči Severoatlantické alianci investovat alespoň 20 % z rozpočtu ministerstva obrany na modernizaci armády.

Pro české firmy by mělo být do budoucna několik zajímavých zakázek: nákup bot, batohů, uniforem a ochranných rukavic převážně pro lehkou pěchotu, dále nákup ochranných obleků pro protichemické účely. Z větších zakázek se jedná o pokračování v modernizaci dalších sovětských vrtulníků Mi, nákup zbraní (jak lehkých palných, tak poloautomatických a automatických), nákup munice, a také rušičky dronů.

V Severní Makedonii je dlouhodobý výrazný nepoměr mezi finální cenou elektrické energie pro občany a cenou, za kterou vláda elektrickou energii kupuje na trhu. Rozdíl je přitom sanován ze státního rozpočtu, respektive na dluh. Vláda chce proto podpořit vznik vlastních makedonských zdrojů energie se zvláštním důrazem na obnovitelné zdroje v souladu s dlouhodobými požadavky EU.

Pro získání oprávnění učinit v Severní Makedonii strategickou investici (nejen) v energetice je třeba učinit řadu kroků. 

Mnohé projekty jsou také podporovány vládou. Vláda Republiky Severní Makedonie má aktuálně zájem především o solární parky od 150 MW výše. V rámci těchto projektů jde zhruba z 90 % o soukromé investice, a nikoliv o PPP projekty. Firmy a investiční skupiny přitom nemohou počítat ani s darováním prostoru na výstavbu, vláda ani neručí za odkup elektřiny. Celý schvalovací proces se řídí zákonem o strategických investicích, jehož neoficiální překlad do češtiny pořídilo velvyslanectví ve Skopji. V ideálním případě je postup následující: investor podá žádost v souladu s požadavky a komise určená dle zákona investici schválí. Příslušné ministerstvo následně doladí podmínky s investorem. Vláda pak připraví a schválí specifický zákon (lex specialis) pro danou investici. Tu vláda předloží parlamentu a ten ji následně schválí.

Co se týče projektů menšího rozsahu, tak se jedná typicky o městskou investici, kdy municipalita zdarma investorovi přidělí prostory, investor na své náklady vybuduje solární park a následně má na základě dohody podíl na prodeji elektřiny. Není zde žádný specifický zákon, podle kterého by se proces řídil, vždy je nutné se konkrétně dohodnout se starostou daného města.

V rámci větších investic spadajících pod zákon o strategických investicích vřele doporučujeme místního distributora. Ten se jeví jako nezbytný nejen díky komplikovanosti celého procesu ale i proto, že zákon o strategických investicích vykazuje řadu protiřečících si ustanovení a nejasností a lze s úspěchem pochybovat o transparentnosti při výběru projektů.

Městská hromadná doprava v makedonských městech bude v příštích letech vyžadovat významné investice do její obnovy. Hlavní město Skopje v tomto ohledu může být první vlaštovkou v procesu modernizace nejen dopravních prostředků, ale také fungování dopravy jako celku.

Do hlavního města se každý rok stěhují tisíce lidí, aby zde našli lepší živobytí. Přitom je hromadná doprava ve Skopji tak špatně nastavená, že většina jeho obyvatel i lidí z okolí vyráží do práce auty. To spolu se zastaralými signalizačními systémy způsobuje nekončící dopravní zácpy. Původně se tento stav snažila změnit současná starosta, ale již nyní začíná být jasné, že se jí to nepodaří.

Nákup minimálně 120 nových autobusů však hlavní město potřebuje a určitě k němu dojde. Buď tendr převezme ještě v roce 2023 ministerstvo dopravy nebo se bude tendr realizovat po parlamentních volbách v roce 2024. V dalších letech pak lze očekávat také investice do dopravní infrastruktury respektive tzv. smart cities projektů. I zde může být příležitost pro české firmy. Projekty většinou získávají spolufinancování z Evropské unie.

V případě úspěchu v hlavním městě se pak českým firmám otevírá další pole působnosti v menších makedonských městech, kde je infrastruktura v ještě žalostnějším stavu než ve Skopji.

Tento sektor se v Republice Severní Makedonii potýká s velkými potížemi na jedné straně je podfinancované vysoké školství a věda, na druhé odliv vzdělaných lidí do zahraničí, jelikož je země není schopna odpovídajícím způsobem zaplatit. Dle údajů EU Observeru za posledních 30 let přišla Severní Makedonie o 10 % lidí, převážně šlo přitom o lidi s vysokým vzděláním. Nutno podotknout, že jde o problém většiny zemí západního Balkánu. Primárně je tedy těžké v zemi najít kvalitně vzdělané Makedonce, kteří jsou schopni provádět signifikantní výzkum, vývoj či inovace. Navíc podíl investic do výzkumu a vývoje na HDP je pod 0,4 % a patří tedy k nejnižším v Evropě. 

Přesto i zde lze najít pozitiva. Od června 2021 funguje v zemi Národní rada pro vysokoškolské vzdělávání a vědecko-výzkumnou činnost. Instituce sídlí v hlavním městě Skopje a hlavními činnostmi jsou vysokoškolské vzdělání, vědecko-výzkumná činnost, systém financování vysokoškolského vzdělávání a vědecko-výzkumné činnosti a mezinárodní spolupráce. Od této instituce se očekává pozvednutí kvality jak vysokoškolského vzdělání, tak i aplikovaného výzkumu. Národní rada se řídí standardy ENQA a systémem řízení kvality ISO 9001:2015. Očekává se, že tato instituce bude pomáhat se získáváním grantů na vědeckou činnost a modernizaci laboratoří a to převážně z EU a dále užší mezinárodní vědecká spolupráce. 

Přesto, že je stále nízký, rozpočet na vědu roste a ze 4,1 mil. EUR v roce 2020 vzrostl v roce 2023 na téměř dvojnásobek. Zajímavé je, že v roce 2023 poskytlo makedonské ministerstvo školství v rámci vybavení laboratoří 280 000 EUR na podporu rozvoje laboratoří v rámci vysokých škol. Pro české firmy tak může být velmi zajímavé sledovat například tendry na elektronové mikroskopy.

Největší a nejlepší projekty realizuje v zemi nejprestižnější Univerzita Cyrila a Metoděje, konkrétně Fakulta elektroniky a informačních technologií. Vědečtí pracovníci fakulty se v minulých letech podíleli na několika mezinárodních projektech v rámci programů Horizont 2020, 7. RP, NATO SPS, Erasmus+, MAAE, IPA, akce COST a dalších. V průměru se ročně na fakultě realizuje kolem 10 vědecko-výzkumných projektů s průměrným rozpočtem kolem 700 000 EUR. Naleznete je všechny na tomto odkazu.

Další zajímavou oblastí v rámci tohoto sektoru je v Severní Makedonii oblast IT. Země má poměrně hodně mladých IT specialistů s různým zaměřením a to především díky firmě Seavus. To je firma založená Makedoncem v Severní Makedonii a Švédsku, která se vypracovala na jednu z nejrychleji rostoucích menších IT firem v Evropě. Díky tomu byl o IT v zemi velký zájem a tato oblast skýtala pro Makedonce velmi slušné výdělky. Současně díky tlaku na větší počet zaměstnanců na univerzitách vznikaly nové IT obory. V roce 2020 ji koupila česká Aricoma z holdingu KKCG, která chce ze základny v Severní Makedonii dále expandovat v rámci regionu. Díky velkému zájmu o IT a potenciálu v této oblasti pak vznikají zajímavé startupové projekty jako například projekt Kasarna Hub na Ohridu, který má českou stopu v podobě spolumajitele firmy, která projekt provozuje. Tyto projekty potřebují pro další rozvoj investice, které se pak mohou českým firmám mnohonásobně v budoucnu vrátit. Navíc si tak mohou zajistit tzv. offshoringem levnější IT pracovníky, kteří však jsou narozdíl od těch z jihovýchodní Asie kvalifikovaní a práci velmi dobře zastanou.