Singapur

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní shrnutí pro obecnou představu o zemi tedy: kdo má výkonnou moc a ve stručnosti popis státního zřízení, zákonodárství (stručně), ekonomika a příležitosti pro české firmy, případně problémy při vstupu na trh, pokud jsou. Pokud je specifická kultura podnikání tak maximálně ve dvou větách popsat. Přidat výhled do budoucna.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Singapur (343.57 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Singapur (MZV) (239B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Singapurská republika (anglicky: Republic of Singapore)

Hlava státu: V čele státu stojí prezident republiky, který je volen na období 6 let, přičemž je ale zároveň respektována rotace podle etnicko-náboženského principu. Prezidentem Singapuru je od září 2023 pan Tharman Shanmugaratnam.  

Složení vlády: Singapurská vláda má 19 členů, v jejím čele je předseda vlády, který je hlavní exekutivní figurou v zemi. Pro singapurskou vládu je typické, že jeden ministr pokrývá více resortů, respektive vystupuje jako zastupující ministr pro jiný rezort. Aktuální vláda premiéra Lawrence Wong/-a byla uvedena do úřadu 15. 5. 2024 a je nazývána jako tzv. čtvrtá generace lídrů. Předchozí premiér Lee Hsien Loong (syna prvního premiéra a „zakladatele“ Singapuru) byl jmenován do funkce seniorního ministra. Příští volby se musí zorganizovat nejpozději v listopadu 2025. Aktuální složení vlády na: www.pmo.gov.sg

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Singapuru se zaměřuje na neustálé posilování jeho role jako globálního obchodního, investičního a finančního centra služeb a dopravy. Městský stát pokračuje v rozvíjení liberalizace obchodu, což zahrnuje zejména rozšíření sítě dohod o volném obchodu; v oblasti digitálních ekonomických dohod (DEA) dokonce zaujímá světově výsadní postavení, neboť již dokončil tyto dohody s pěti zeměmi do konce r. 2021. Singapur obecně usiluje o udržování dobrých vztahů se všemi zeměmi a přísnou neutralitu, ale to se stává stále obtížnější zejména vzhledem k problematickým vztahům mezi Čínou a USA – dvěma nejdůležitějšími hospodářskými a diplomatickými partnery – a v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou. Singapur též prosazuje jednotnější a integrovanější ASEAN, tedy společenství geograficky nejbližších partnerů. S EU usiluje o nadstandardní vztahy, které se ovšem zaměřují spíše na obchod se zbožím a služeb a na investice.

1.3. Obyvatelstvo

Singapur je třetím nejhustěji zalidněným státem na planetě (8358 lidí na km2), a i přesto si uchovává rychlý růst populace, především díky vysoké imigraci – ze současných 5,92 milionů obyvatel je asi 1,77 milionu cizinců na pracovní víza (k nim je ale nutné ze zbývajících 4,15 mil. lidí ještě připočítat 0,54 mil. cizinců s trvalým pobytem či jako manželů Singapurců). Očekává se, že v letech 2024 a 2025 se populace dostane přes rekordních 6 milionů, zejména díky imigraci na pozadí dlouhodobě nízké porodnosti. Složení obyvatelstva je pestré, přičemž Singapur si zakládá na mírumilovném soužití ras a etnik, jež se vzájemně respektují. Asi 76 % obyvatel se hlásí k čínskému etniku, 15 % malajskému a 7,5 % indickému. Náboženská svoboda je v zemi zaručena a dodržována, přičemž složení obyvatel dle vyznání je: budhisté (31 %), bez vyznání (20 %), křesťané (19 %), muslimové (16 %) a další (14 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Singapur je nejvyspělejší (a nejstabilnější) ekonomikou regionu. V prosinci 2023 dosáhl státní dluh Singapuru 871,9 miliardy USD, čímž představoval 170,8 % jeho nominálního HDP. Pro zemi se nejedná o velký problém, jedná se o „provozní půjčky“ v SGD, které se používají na investice skrze suverénní investiční fond GIC (jeden z největších na světě) nebo investiční společnost Temasek Holdings. Vzrůstajícím (celosvětovým) problémem je ale vyšší inflace – ta v r. 2022 vystřelila na 6 %, a i když se v r. 2024 dostane na přijatelných 3,5 %, jde navzdory snahám centrální banky o mnohem vyšší než předpokládanou hodnotu. Zvyšování cen je živeno zejména cenami potravin (včetně vysoké inflace v Malajsii, odkud se hodně potravin dováží), bydlení (nájmy i ceny bytů meziročně stouply v letech 2021 a 2023 o až 70 %) a energií (cena ropy a plynu, z něhož se vyrábí asi 90 % energie v Singapuru). Na vině jsou ale i extrémně štědré vládní programy podpory (a spolu s tím vzrůstající platy) a zvýšení sazby DPH ze 7 na 9 %.   

Singapur patří mezi nejvyspělejší ekonomiky světa, je finančním, obchodním a dopravním centrem světového významu. Největším obchodním partnerem Singapuru je Malajsie. Omezená rozloha země ve spojení s jedním z nejvyšších HDP na obyvatele na světě a vysokou kupní silou znamená, že země je silně závislá na dovozu a stavu mezinárodní přepravy (v případě potravin se cca 90 % spotřeby dováží, podobná situace je v případě primárních materiálů či jednodušších produktů a polotovarů). Vyváží se zejména elektronika, chemické výrobky a služby, do exportů jsou často započítány i reexporty.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Singapur se dlouhodobě stará o své veřejné finance, a to i díky svým mohutným investicím skrze investiční společnost Temasek Holdings a fond GIC (dohromady spravují asi 1,1 bilionu SGD), z nichž například získával prostředky na dorovnání zvýšených výdajů v době pandemie COVID19. Ačkoli opticky vypadá, že veřejný dluh dosahuje významné hodnoty, Singapur je čistě věřitelský stát a půjčuje si právě na investice a na provozní financování, jeho aktiva dluh převyšují. Díky svému statusu obchodního a finančního uzlu udržuje i vysoký přebytek bilance běžného účtu a devizových rezerv, jež využívá k intervencím na svou měnu.

Protože se však zvyšují státní výdaje, vláda hledá do rozpočtu další příjmy: nejvýznamnější je zvýšení sazby DPH ze 7 % na 9 % ve dvou fázích do r. 2024, dále se jedná o zvýšení sazby nejbohatším s příjmy mezi 500 tis. až 1 mil. SGD na 23 %, zatímco příjmy nad tuto sumu budou zdaněny sazbou 24 %. V letech 2024-25 se očekává zavedení mírné daně z nemovitostí, nyní jde pouze o vyšší daň z nemovitosti pro obytné nemovitosti, které nejsou obývány vlastníky z 12 % na 36 %. Kvůli zelené transformaci se zvedne i uhlíková daň na 45 SGD na tunu s výhledem 50 až 80 SGD za tunu do roku 2030. Zvýšení DPH má vykrýt systém poukázek a transferů pro chudší singapurské domácnosti, takže sociální výdaje budou představovat v letech 2023-27 větší podíl na vládních výdajích

2.3. Bankovní systém

Dozor nad bankovním systémem provádí centrální banka Monetary Authority of Singapore (MAS), která zaručuje stabilitu a otevřenost systému země, jež je nutná pro udržení pozice světového obchodního uzlu. Úrokové sazby jsou kvůli neočekávaně vysoké inflaci na 3,5 % s předpokladem stagnace či mírného snižování.

V zemi je registrováno více než 200 bank, ty jsou dvojího typu:

1. Nejčastější jsou tzv. „komerční banky„, které se dále dělí dle typu licence obdržené od MAS.
2. Tzv. „Merchant banks“ jsou banky, mezi jejichž náplň patří především obchodování na burze, s měnami a komoditami, a služby podnikům i pomoc mezinárodním transakcím.

Přehled hlavních singapurských bank:

• The Development Bank of Singapore LTD (DBS): Banka byla založena singapurskou vládou v roce 1968. Dnes je DBS největší bankou v jihovýchodní Asii podle objemu aktiv a patří mezi největší banky v Asii, jejíž aktiva v roce 2019 dosahovala přibližně 12 bil. CZK.
• Oversea-Chinese Banking Corp LTD (OCBC): Banka OCBC vznikla konsolidací tří bank v roce 1932. OCBC Bank disponuje aktivy ve výši více než 8 bil. CZK, což z ní činí druhou největší banku v jihovýchodní Asii podle výše aktiv a jednu z největších bank v asijsko-pacifickém regionu.
• United Overseas Bank LTD (UOB): Banku založil v roce 1935 jako United Chinese Bank místní podnikatel Wee Kheng Chiang společně se skupinou podnikatelů čínského původu. Banka je třetí největší bankou v jihovýchodní Asii podle celkových aktiv.
• Standard Chartered: Banka otevřela svou první pobočku v roce 1859 a je tak jednou z nejstarších nepřetržitě fungujících bank v Singapuru. Obhospodařuje aktiva v hodnotě přes 550 mld. CZK.
• Citibank: Citibank zahájila činnost v Singapuru 1. července 1902. Tehdy se jmenovala International Banking Corporation (IBC) a byla první americkou bankou, která v Singapuru zřídila pobočku.

Bankovní trh je kompetitivní a poskytuje veškeré standardní i vyspělé produkty a služby, včetně široké nabídky společností vyvíjejících a poskytujících fintechové služby.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Singapuru je velice vyspělý, přehledný a předvídatelný. Základním pilířem singapurského daňového systému jsou:

1. daň z příjmu právnických osob,
2. daň z příjmu fyzických osob a
3. daň z prodeje zboží a služeb (GST – Goods & Services Tax).

Podrobnosti lze nalézt na stránkách Inland Revenue Authority of Singapore.

Daňový systém rozeznává dvě základní skupiny daní:

A) Daně přímé:

1. Daň z příjmu

• – právnických osob (corporate tax): 17 %
• – fyzických osob rezidentů 0 – 24 %, jedná se o progresivní daň
• – fyzických osob nerezidentů – sazba 15 % pro osoby bez místních daňových zvýhodnění a 0 – 24 % pro ostatní

2. Daň z nemovitostí

• – u průmyslových a obchodních objektů činí 10 %
• – u nemovitostí obývaných majitelem: dle hodnoty nemovitosti 0 – 32 %
• – u nemovitostí neobývaných majitelem: dle hodnoty nemovitosti 12 – 36 %

3. Daň ze sázek a loterií

• – 30 % z vyhrané částky

B) Daně nepřímé:

1. DPH – daň z prodeje zboží a služeb GST (Goods, and Services Tax) – 9 %

2. Spotřební daň – sazba se liší podle druhu zboží (alkohol, tabákové výrobky, motorové dopravní prostředky, petrochemické produkty- benzín a motorová nafta).

Daňový systém Singapuru je stabilní a předvídatelný, pandemie COVID19 a investice do infrastruktury a zelené transformace si však vynucují vyšší příjmy do státního rozpočtu. Proto vláda zvyšuje DPH na 9 % v r. 2024, sazby z daně fyzických osob s nejvyššími příjmy až na 24 %, a některé změny danění nemovitostí a luxusních automobilů.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy se Singapurem se řídí zejména dle zapojení firem do dílčích částí obchodních řetězců. Velkou roli v obou směrech hraje elektronika, jak větší přístroje, tak i čipy, paměti a dílčí součásti.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Singapur je 16. největším partnerem EU v oblasti obchodu se zbožím a 2. největším obchodním partnerem EU v rámci sdružení ASEAN. Singapur je též hlavním cílem evropských investic v Asii a 3. největším asijským investorem v EU.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obecně vzato je co do celkové hodnoty významnější obchod Singapuru s Asií (zejm. Čínou, Malajsií a Indonésií) nežli Evropou či USA, ovšem co do sofistikovanosti importovaných produktů a služeb může být situace jiná.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Objem přímých zahraničních investic (PZI) v Singapuru na konci roku 2022 činil 2,62 biliony SGD, což představuje 5% nárůst oproti předešlému roku. Nejvýznamnějšími investory v celkovém pohledu jsou firmy ze Severní Ameriky (574 mld. SGD), EU investuje 361 mld. SGD, z Asie pochází 562 mld. Často se ale poukazuje na fakt, že druhým a čtvrtým největším investorem v Singapuru jsou firmy z Kajmanských ostrovů (297 mld. SGD) a Britských panenských ostrovů (177 mld. SGD). Většina průmyslových odvětví zaznamenala ke konci roku 2022 růst stavu přímých zahraničních investic, nejvíce asi zotavující se sektor dopravy a logistiky. Největší podíl přímých zahraničních investic v Singapuru si udrželo odvětví financí a pojišťovnictví s 1,47 biliony SGD, tj. 56 %, následovaly průmysl velkoobchodu a maloobchodu a výrobní průmysl. Dohromady tato tři odvětví představovala 84 % stavu PZI na konci roku 2022.

Singapur je ale i významným investorem v zahraničí, nejvíce investic drží v Číně, z celkových 1,4 bilionu SGD jde o 216 mld. SGD, na druhém a třetím místě se umístily Velká Británie a Nizozemí se 119 mld., resp. 112 mld. SGD, v EU celkově jde o 168 mld. SGD. Pro zajímavost, v USA mají singapurské firmy jen 46 mld. SGD.

Přímé zahraniční investice a obecně přítomnost českých firem v teritoriu není příliš významná.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU:

Singapur a EU mají uzavřenou mezi sebou FTA (EUSFTA), která vstoupila v platnost v listopadu 2019. EUSFTA se zabývá liberalizací obchodu, jedná se o obchodní dohodu „nové generace“ s ambiciózním a komplexním rozsahem. Zahrnuje oblasti jako je liberalizace cel, snížení necelních překážek obchodu a podpora služeb a investic. K dalším otázkám souvisejícím s obchodem patří například silnější ochrana některých zeměpisných označení na základě registru zeměpisných označení. Dohoda rovněž zajistila lepší přístup k možnostem zadávání veřejných zakázek.

V současnosti se též čeká na plnou ratifikaci dohody o ochraně investic mezi EU a SG (EUSIPA), dojednanou v r. 2018, která zahrnuje ochranu investic a řešení souvisejících sporů. Protože 12 členských států EU má se Singapurem již uzavřenou vlastní bilaterální dohodu o ochraně investic, neočekává se od této dohody okamžitý a razantní přínos, spíše jen nahrazení modernějšími a hlavně jednotnými ustanoveními o ochraně investic na úrovni EU-Singapur.

V r. 2023 bylo též podepsáno Digitální partnerství EU-Singapur spolu s Principy digitálního obchodu. Jedná se pouze o třetí takové partnerství na světě, které EU uzavřela a které má předznamenávat dohodu o uspořádání digitálního obchodu mezi oběma subjekty tak, aby se odstranilo maximum digitálních bariér a sjednotily a usnadily se související regulace. Pravidelně se bude setkávat Rada pro digitální partnerství a jednat o konkrétních opatřeních, které by tomuto cíly napomohly.

Smlouvy s ČR:

• Dohoda o podpoře a ochraně investic, podepsána dne 8. 4. 1995, vstoupila v platnost 8. 10. 1995
• Dohoda o zamezení dvojího zdanění, podepsána dne 21. 11. 1997, vstoupila v platnost 21. 8. 1998
• Dohoda o bezvízovém styku, uzavřena formou výměny nót dne 8. 12. 1997, vstoupila v platnost dne 8. 1. 1998
• Dohoda o letecké dopravě, podepsána dne 19. 1. 2009
• Protokol, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu; podepsáno dne 26. 6. 2013

3.4. Rozvojová spolupráce

Singapur není příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, sám se zaměřuje spíše na poskytování okamžité humanitární pomoci a budování kapacit.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Singapur se již od svého vzniku silně orientuje na vzdělávání obyvatelstva a na výzkum a vývoj pro sektory s nejvyšší přidanou hodnotou. Je tak nyní na světové špičce v žebříčcích vědeckých pracovišť a univerzit v mnoha sektorech. Vláda na výzkum dává v přepočtu cca 85 mld. Kč ročně a odhaduje se, že soukromý sektor dává do výzkumu dalších cca 100 mld. Kč, tedy dohromady jde o více než 2 % HDP do této oblasti.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Země se vyznačuje vysokou digitalizací prakticky ve všech aspektech lidské činnosti a nabízí možnosti pro kvalitní řešení na klíč, jež se prosadí v tvrdé konkurenci na trhu o odhadované hodnotě 750 mld. Kč. Zatímco vládními prioritami jsou smart cities a kybernetická bezpečnost, soukromé firmy mají zájem o novinky vedoucí k efektivitě či úplně novým produktům, a to například s využitím umělé inteligence či zpracování dat. Je též třeba zmínit rychle se rozvíjející vesmírný sektor a kvantové počítače. Banky a nebankovní instituce intenzivně rozvíjejí finanční technologie budoucnosti.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Populace v zemi stárne, předpokládá se, že do roku 2030 bude až pětina Singapurců v seniorském věku. Země proto plánuje stavbu nových nemocnic a domů pro seniory. Navíc investuje významné prostředky do zdravotní péče pro své obyvatele, které už dosahují asi 4,5 % HDP a každoročně se v absolutních číslech zvyšují až o 10 %. Příležitosti se nacházejí i v digitálních inovativních řešeních pro poskytovatele zdravotní péče, které by zefektivnily či zkvalitnily péči.

▶ Zemědělství a potravinářství

Spotřeba potravin je z více než 90 % závislá na dovozu ze zahraničí. I proto je země pátým největším exportním trhem pro EU v Asii v potravinách a nápojích (v roce 2022 dosáhl výše takřka 53 mld. Kč, podobně jako v r. 2021). Země má vysokou kupní sílu a je ochotná experimentovat v potravinách i alkoholických výrobcích, navíc se jedná o vstupní bránu do Jihovýchodní Asie, protože ostrovní stát udává standardy kvality. Singapur též hledá inovativní technologická řešení, což je další příležitostí pro české firmy v oblasti foodtech a argotech.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Singapur si uvědomuje svou zranitelnost a snaží se držet poměr výdajů na obranu k HDP na 3 %, v přepočtu na obyvatele se jedná o 3. nejvyšší investice do armády na světě (po USA a Izraeli). V roce 2019 ohlásila vláda modernizační program, který má do roku 2030 zmodernizovat všechny složky armády. V r. 2024 navíc schválila historicky největší rozpočet na obranu. Pro české společnosti se najde příležitost jak ve vojenském vybavení a technice, tak i moderních metodách výcviku.

▶ Voda a životní prostředí

Singapur je vysoce rozvinutý malý přímořský městský stát, který se cítí velmi ohrožen důsledky klimatické změny. Proto se vláda zavázala v rámci takzvaného Zeleného plánu (Green Plan) k přeměně na bezuhlíkovou ekonomiku a klade důraz na inovativní řešení umožňující efektivnější nakládání s vodou i odpadem a jeho co nejvyšší míru recyklace, maximálně šetrné k životnímu prostředí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Liberální, otevřený a na obchod orientovaný městský stát je jedním z významných uzlů mezinárodního obchodu. Z toho vyplývá, že země je obecně součástí globálních obchodních toků a převažující obchodní kultura odráží tuto skutečnost. Zatímco v obecné rovině i každodenní interakci se v zásadě nebude lišit od jiných vyspělých „západních“ zemí, je třeba brát v úvahu etnická specifika země ležící na spojnici kultur a obchodních cest Asie. Je nutné myslet na to, že mnoho transakcí a jednání lze provést online, na dálku, a očekává se tedy technologické know-how a důraz na efektivitu jednání.

4.2. Oslovení

Škála možností pro oslovení singapurských partnerů je poměrně široká. Je třeba vzít v úvahu, že Singapur leží v jednom z center světového obchodu a proto mnoho případů bude reálně součástí globálních procesů a toků domlouvaných v rámci nadnárodních korporátních struktur a dodavatelských řetězců, do nichž je třeba se zapojit jinde než v Singapuru. Každopádně pro navazování nových kontaktů lze vedle veletrhů, ať již mezinárodních anebo pořádaných v místě, využívat veškeré možnosti digitálního prostředí a různé neplacené i placené databáze. Ačkoli je byznysové prostředí zvyklé na jednání online, je třeba počítat s tím, že spíš dříve než později bude třeba osobní setkání, a to zejména pokud obchodní vztah má pokračovat delší dobu.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání se Singapurci se po formální stránce nijak zásadně neliší od zkušeností z jednání s partnery v Evropě, USA, respektive v globálních obchodních vztazích. Oblečení na běžných jednáních bývá uzpůsobené tropickému vlhkému počasí, tedy „business casual“, často jen kalhoty a košile či méně formální šaty u dam. Singapurci rádi jedí, takže místa schůzek i dary je možné plánovat i s tímto vědomím. Je třeba respektovat domluvené časy začátku i konce jednání a místa schůzek, plánovat dopředu a být velmi precizní a připravený při veškerém jednání. Snad jen jedinou větší odlišností od evropských a amerických partnerů je to, že není příliš běžné zvát obchodní partnery domů. Určitá specifika jednání souvisí s typickým rysem vlastním regionu Jihovýchodní Asie, kterým je určitý dogmatismus a tvrdý obchodnický styl. To začíná už u dodržování hierarchie partnerů (správné pořadí oslovování, jednání se zástupcem na stejné úrovni, apod.), ale jde i o respektování (interních i státních) postupů, nařízení a standardů. Jakákoli snaha o nestandardní ujednání budící dojem obcházení předpisů či snad dokonce připomínající úplatek jsou tvrdě odmítány. V praxi však může jít i o určitou vyjednávací taktiku, kdy jsou navrhované změny nebo inovativní zakotvení vztahů odmítány s poukazem na závazné standardy či nutnost konzultací v rámci struktury obchodního partnera. Často může jít až o určitý jednostranný diktát, pramenící z mnohdy nevyrovnaných smluvních vztahů, kdy je místní hráč silnější subjekt (typicky vztah pronajímatel – nájemník, či malá zahraniční firma – velký distributor). Další rys, častý při jednání se Singapurci čínského původu, je posun v průběhu jednání, kdy na začátku je partner zdánlivě ochoten jednat o veškerých otázkách a naznačuje připravenost k ústupkům, aby pak ve fázi, kdy druhá strana projeví jasný zájem, respektive se dostane do situace, kdy má potřebu jednání uzavřít, přišla fáze tvrdého vyjednávání a téměř principiální neochoty jakýchkoli úlev. Obecným pravidlem veškerých jednání je ale přitom maximální formální zdvořilost a klidné vystupování bez jakýchkoli negativních emocí, nebo dokonce projevů nelibosti nebo zloby. Z toho ale též pramení časté „odmlčení se“ po určité době, které je třeba vykládat jako odmítnutí návrhu se zachováním tváře obou stran.

4.4. Komunikace

Obchodní komunikace se Singapurci se z pohledu Čechů asi nevyznačuje nějakými zásadními odlišnostmi. Komunikačním jazykem obchodu je zpravidla angličtina, která se od zahraničního partnera očekává na plynulé úrovni, jakkoli úroveň místních může kolísat. Standardními médii vedle e-mailu a klasického telefonu jsou pak v Asii všudypřítomné aplikace na chytrých telefonech, nejčastěji WhatsApp. I když se Singapurem je, na rozdíl od většiny jiných zemí regionu, možné dělat byznys i na dálku, osobní setkání, minimálně na počátku a v klíčových momentech vztahu, je však velmi přínosné až očekávané.

4.5. Doporučení

Kromě doporučení na podrobnou přípravu podkladů a informací nemáme žádná zvláštní doporučení nad rámec informací výše.

4.6. Státní svátky

Přesná data k nalezení na stránkách Ministry of Manpower. Pozor, některé svátky, pokud připadnou na víkend, se přesouvají na pondělí.

• Nový rok: 1. 1.
• Čínský nový rok: únor – první a druhý den prvního lunárního měsíce čínského kalendáře
• Velký pátek: stejně jako v ČR
• Svátek práce: 1. 5.
• Hari Raya Puasa: muslimský svátek přerušení půstu po skončení ramadánu, řídí se lunárním kalendářem
• Vesak: květen/červen, souvisí s prvním úplňkem měsíce tradičního měsíce Vesakha
• Hari Raya Haji: svátek obětování, slaví se 10. dne měsíce dhú’l-hidždža lunárního islámského kalendáře
• Den státnosti: 9. 8.
• Deepavali (Diwali): indický svátek světel, dle lunárního kalendáře druhá polovina října či první polovina listopadu
• Vánoce: 25. 12.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Singapur je otevřená ekonomika a vstup na místní trh z pohledu regulatorně administrativního je velmi jednoduchý. Založení společnosti je otázkou spíše hodin než dnů. Země je ostatně v tomto ohledu právem hodnocena na 1. místě v relevantním mezinárodním hodnocení. Právní systém (jakkoli jde o anglosaské „common law“) je velice transparentní, prostý korupce a nepředvídatelnosti, stejně tak tomu je i v případě celních procesů. Vysoké životní standardy ovšem na druhou stranu znamenají vyšší náklady na etablování se v zemi. Otázka distribučních procesů se odvíjí od charakteru dováženého zboží nebo podnikatelských aktivit. Obecně platí, že distribuční a prodejní kanály jsou zcela standardní jako kdekoliv v otevřených tržních ekonomikách. Mezi klíčové faktory ovlivňující prodej patří bezesporu cena a kvalita ale také respektování místních zvyklostí.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Za registraci firem v Singapuru odpovídá úřad Accounting and Corporate Regulatory Authority (ACRA). Singapurský právní řád umožňuje obecně založení dvou základních podnikatelských jednotek:

A) Business: zřízení je upraveno předpisem „Business Registration Act“ (obdoba Živnostenského zákona), které pod pojmem „business“ rozumí jakýkoliv typ obchodní činnosti, finančního podnikání, řemesel, volného povolání a dalších aktivit provozovaných za účelem dosažení zisku. Toto podnikání je možno ve dvou následujících formách:

1. Sole proprietorship: jedná se o podnikání ve vlastnictví jedné osoby nebo jedné společnosti.
2. Partnership: jedná se o sdružení od 2 do maximálně 20 partnerů, obecně se stejnými právy. Doporučuje se uzavřít „smlouvu o partnerství“, která jasně definuje práva a povinnosti jednotlivých sdružených subjektů. „Business“ může být založen jak fyzickou nebo právnickou osobou s trvalým pobytem nebo adresou v Singapuru, tak zahraničními subjekty. Statutární orgán („manager“) takové podnikatelské jednotky musí být buď občanem Singapuru, nebo být osobou trvale žijící v Singapuru nebo vlastnící pracovní povolení – Employment Pass. Podrobnosti na stránce www.acra.gov.sg.

B) Company: zřízení je upraveno předpisem „Companies Act“, součástí jména je obvykle přípona „Pte Ltd“ nebo „Ltd“. Singapurský právní řád rozlišuje následující typy těchto společností:

1. Private company: počet držitelů majetkových podílů společnosti nepřevyšuje 50 (obdoba naší s.r.o.).
2. Public company: počet držitelů majetkových podílů převyšuje 50, společnost může získávat kapitál upisováním svých akcií a prodejem svých dlužních úpisů.

5.3. Marketing a komunikace

Rovněž zde platí pravidla jako v kterékoliv vyspělé zemi. V Singapuru je velká konkurence u všech typů zboží a služeb a není lehké se prosadit. Proto patřičná propagace, v závislosti na typu dováženého produktu, je nutnou podmínkou pro obchodní úspěch. Do nákladů na propagaci je též třeba zahrnout náklady na lokalitu dle pravidla „čím prestižnější produkt tím prémiovější lokalita, kde se prodává“. V Singapuru jsou na vysoké úrovni informační technologie a média, zejména e-commerce se stala praktickou součásti života singapurské populace. Proto jsou IT a média v Singapuru důležitým prostředkem pro propagaci, marketing a reklamu. Bez fungující a optimalizované webové stránky a ideálně i „appky“ je v Singapuru těžké se prosadit, proto existuje i několik úspěšných e-commerce platforem, které na tomto faktu vydělávají. Nejviditelnější z nich je zřejmě Lazada.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Singapur jako stát, který se orientuje na výrobu s vysokou přidanou hodnotou a razí znalostní ekonomiku (mimořádná podpora vědy a aplikovaného výzkumu), má eminentní zájem na řádné ochraně duševního vlastnictví. Již v r. 2002 byl zřízen úřad Intellectual Property Office of Singapore (IPOS), který rychle dosáhl úrovně obvyklé ve vyspělých zemích. Zabývá se správou patentů, ochranných známek a zapsaných vzorů a vyvíjí informační a vzdělávací činnost. Spravuje také síť poskytovatelů služeb v oblasti duševního vlastnictví (Singapore network of Services Provider – SNIPS). Registrace obchodní známky je velmi rychlá, jde ji zařídit i skrze „appku“, pravidla jsou velmi transparentní a dobře vymahatelná.

Bližší informace a kontakty lze najít na dobře zpracovaných stránkách IPOS.

5.5. Trh veřejných zakázek

Singapur je obecně zemí s velmi jasnými a transparentními pravidly. O vyhlašovaných veřejných zakázkách je možno získat informace zejména prostřednictvím internetu. O tendry se mohou ucházet i zahraniční společnosti, podmínkou je, aby taková společnost byla zaregistrována v registru kontraktorů, kteří se mohou účastnit tendrů. Ovšem pro úspěch v tendru se velmi doporučuje spojení s místním partnerem, a to za účelem poznání místních zvyklostí, pokrytí komunikace s odběratelem, následného servisu a případně i právních specifik celého procesu. Kvůli značné vzdálenosti od ČR se též místní partner vyplatí tím, že má možnost se opravdu tendrům věnovat, prezentovat produkty a služby v době, kdy je o ně zájem, a komunikovat s potenciálními zájemci.

Výběrová řízení zpracovávají profesionálové ze státního i soukromého sektoru. Jsou několikakolová a velmi přísná ohledně specifik i pravidel účasti. Webová stránka GeBIZ obsahuje základní informace o tendrech a registraci dodavatelů pro státní zakázky. České firmy ji mohou využít k získání informací o možnostech navázání spolupráce nebo k prezentaci své nabídky a poptávky.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky jsou zcela standardní jako v kterékoliv jiné vyspělé ekonomice, platební morálka singapurských firem se neodlišuje od platební morálky dalších asijských respektive západních zemí. Zastupitelský úřad zaznamenal v minulosti několik případů, kdy singapurské společnosti nesplnily své závazky vůči českým partnerům. Z tohoto důvodu se doporučuje využívat standardních finančních instrumentů (dokumentární akreditiv apod.).

Vzhledem ke vzdálenosti ČR a Singapuru a případným technickým problémům (jazykové problémy, možnosti předvolání apod.), které by mohly nastat při řešení případných obchodních sporů, doporučujeme každou obchodní operaci ošetřit i příslušným smluvním dokumentem, v rámci kterého bude specifikováno, jakým způsobem budou případné spory řešeny. V Singapuru fungují arbitrážní komise při profesních sdruženích nebo obchodních komorách, které řeší obchodní spory mezi firmami. Tato eventualita musí být písemně dohodnuta při uzavírání obchodních smluv.

Dojde-li k soudnímu sporu, jsou řešeny velmi rychle, včetně následné exekuce. Obvyklá doba trvání od podání žaloby k vynesení rozsudku a následné exekuci je několik týdnů. O rozhodnutích jako např. konkurs na firmu a vymazání firmy z registru je informována veřejnost v tisku i online.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané ČR mohou cestovat do Singapuru bez víza a zůstat v zemi po dobu 90 dnů. Povolení k pobytu vydané imigračními úřady je v tomto případě označováno jako tzv. „Social Visit Pass“. Toto povolení neopravňuje k získání zaměstnání v Singapuru ani k provádění jiné výdělečné činnosti na území státu. Rovněž singapurští občané mohou pobývat na území ČR 90 dnů bez potřeby víza. Před příjezdem do Singapuru je třeba vyplnit online imigrační kartu (tzv. Arrival Card), jiná přihlašovací povinnost neexistuje.

Pro dotazy ohledně víz a o jejich případné prodloužení nad 90 dnů je nutno požádat příslušný úřad: Immigration & Checkpoints Autority (ICA), ICA Building, 10 Kallang Road, Singapore 208718, +65 6391 6100, ICA_FEEDBACK@ica.gov.sg, www.ica.gov.sg.

Při pobytu v Singapuru je nutné absolutně respektovat všechny zákazy a omezení. Pokuty jsou přísné, rychlé a nedají se nijak „vyjednat“. Celní předpisy nedovolují dovoz drog a dalších omamných látek, žvýkaček, erotického zboží jakékoliv povahy, masných výrobků, zapalovačů napodobujících zbraně, cigaret (vyjma minimálního množství pro vlastní potřebu), žvýkacího tabáku a imitací výrobků tabákového průmyslu, alkoholu (pouze 1 litr destilátu), zbraní (včetně např. vystřelovacích nožů), petard, kopií publikací, videokazet, kompaktních disků a dalších výrobků podléhajících zákonům na ochranu duševního vlastnictví. Podrobná informace o dovozu zboží pro turisty je uvedena na stránkách ICA. Za porušení singapurských zákonů hrozí kromě tělesných trestů i mnohaleté tresty odnětí svobody, za pašování jakéhokoli množství drog se ukládá a provádí trest smrti. Singapur je pro cizince bezpečný kdekoliv ve dne i v noci, riziko přepadení nebo krádeže je výrazně menší než v ČR. Pro pohyb po městě je nejvhodnější použití taxíků (nejznámější je Comfort Del Gro), kterých je v Singapuru velké množství, případně aplikace Grab apod. Pronájem auta je velmi drahý a kvůli kompaktní rozloze země se nevyplatí. Spolehlivá a rozvinutá je totiž i MHD (metro MRT či autobusy), která se dá i použít pro dopravu z letiště Changi. Ubytování je drahé, ovšem na velice vysoké úrovni, stejně jako jakékoliv související služby. Placení bezhotovostně, ať již kartou či různými aplikacemi a elektronickými peněženkami, je standardem, hotovost se omezuje spíše na trhy s jídlem (tzv. hawker centra) či malé obchůdky.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Obecně lze konstatovat, že Singapur si ostře chrání svůj pracovní trh, přičemž v poslední době má tato ochrana vzrůstající tendenci. Na druhou stranu je ale nucen zahraniční pracovní sílu používat, což platí zejména u málo kvalifikovaných a fyzicky náročných profesí. Zaměstnávání cizinců závisí na typu práce, kterou mají vykonávat. Obecně lze říci, že maximálně kvalifikovaní zahraniční experti nemají velký problém se získáním pracovního povolení (tzv. Employment pass) a vláda naopak podporuje příliv zahraničních talentů. Pro méně kvalifikované zaměstnání je již větší problém dostat pracovní povolení (tzv. S-Pass). Minimální měsíční mzda pro nové žadatele o Employment Pass je 5 000 SGD (pro sektor finančních služeb jde o 5 500 SGD) a pro S-Pass je na 3 150 SGD, resp. 3 650 SGD v případě finančního sektoru. Již teď je ohlášeno, že pro S-Pass se opět limity zvýší v září 2025 na minimálně 3 300 SGD. Zaměstnávání S-Pass pracovníků se řídí komplexním systémem kvót, v sektoru služeb například není možné zaměstnat více než 35 % pracovníků ze zahraničí (více informací na stránkách Ministry of Manpower). Pro E-Pass je nutné řídit se systémem COMPASS, který pracuje s ještě více faktory (více informací na stránkách Ministry of Manpower). K získání pracovního povolení musí obvykle zaměstnavatel poskytnout záruky (detaily lze nalézt na webových stránkách Immigration & Checkpoints Authority). Zdravotní péče je na velmi vysoké úrovni a je možné ji využívat bez jakýchkoliv omezení, spoluúčast pojištěnce je odstupňovaná podle jeho příjmové kategorie. Podmínkou je obvykle přímá platba za provedené úkony, a to i v případě, že pacient má sjednáno zdravotní pojištění. Po ověření platnosti zdravotního pojištění dojde následně k vrácení složené zálohy na účet pacienta.

5.9. Veletrhy a akce

Singapur, coby obchodní hub, se etabloval i jako významné veletržní centrum a každoročně se zde odehrávají stovky až tisíce větších i menších akcí z různých oborů – viz např. přehled veletrhů pro rok 2024/25.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Singapuru
Adresa: 47 Scotts Road, Goldbell Towers #11-02/03, 228233 Singapore
Nejbližší zastávka metra MRT: Newton (modrá a červená linka)
Časový posun: +7 hod zimní čas +6 hod letní čas
Úřední hodiny úřadu: pondělí – pátek 09:00 – 16:30
E-mail: singapore@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/singapore
Telefon: +65 6797 1050
Fax: +65 6797 1064
Nouzová linka (krizové situace mimo pracovní dobu): +65 9011 6411

CzechTrade a CzechInvest
Adresa: sídlí v prostorách Velvyslanectví
Telefon: +65 6797 1057
E-mail: ladislav.graner@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz/singapur

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie – tísňové volání: 999

Záchranná služba a hasiči: 995

24-hodinová linka pro turisty: 1800 736 2000 (příp. mimo Singapur +65 6736 2000)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda:

• President: www.istana.gov.sg
• Prime Minister’s Office: www.pmo.gov.sg
• Ministry of Transport: tel.: +65 6270 7988, www.mot.gov.sg
• Ministry of Industry and Trade: e-mail: mti_email@mti.gov.sg, www.mti.gov.sg
• Ministry of Sustainability and Environment: tel.: +65 6731 9000, www.mse.gov.sg
• Ministry of Family and Social Development: tel.: 1800 111 2222, www.msf.gov.sg
• Ministry of National Development: tel.: +65 6222 1211, www.mnd.gov.sg
• Ministry of Manpower: tel.: +65 6438 5122, www.mom.gov.sg
• Ministry of Law: tel.: +65 6225 5529, www.mlaw.gov.sg
• Ministry of Home Affairs: tel.: +65 6478 7010, www.mha.gov.sg
• Ministry of Health: tel.: +65 6325 9220, www.moh.gov.sg
• Ministry of Foreign Affairs: tel.: +65 6379 8000, www.mfa.gov.sg
• Ministry of Finance: tel.: 1800 226 0806, www.mof.gov.sg
• Ministry of Education: tel.: +65 6872 2220, www.moe.gov.sg
• Ministry of Defence: tel.: +65 6567 6767, www.mindef.gov.sg
• Ministry of Culture, Community and Youth: tel.: +65 6338 3632, www.mccy.gov.sg
• Ministry of Communications and Information: tel.: +65 6837 9655, www.mddi.gov.sg

Obchodní komory:

• The Singapore Businesss Federation: tel.: +65 6827 6828, www.sbf.org.sg
• Singapore Manufacturers‘ Federation: tel.: +65 6826 3000, www.smafederation.org.sg
• Singapore International Chamber of Commerce: tel.: +65 6224 1255, www.sicc.com.sg
• Association of Small and Medium Enterprises: tel.: +65 6513 0388, www.asme.org.sg
• European Chamber of Commerce (Singapore): tel.: +65 6536 1636, eurocham.org.sg
• Central and Eastern European Chamber of Commerce (Singapore): tel.: +65 6836 6681, ceec.org.sg