Singapur

Z hlediska financování i kvality vědy a inovací se malý městský stát pravidelně umisťuje na špici různých světových žebříčků, ať jde o inovační index World Intellectual Property Organization (8. místo), podle UNESCO má 4. nejvyšší počet vědeckých pracovníků na počet obyvatel a podle Světové banky má 3. nejvyšší výdaje na obyvatele na vědu a inovace.

Vládní financování má na starosti grantová agentura National Research Foundation, jež pod přímou kontrolou vlády připravuje výzkumné “pětiletky” s různým zaměřením i (pokaždé vyšším) financováním. Aktuálně pro roky 2021-25 je připraveno 25 mld. SGD, tedy asi 400 mld. Kč a jsou ustanoveny 4 široké priority: 1) výroba, konektivita, obchod, 2) lidské zdraví a potenciál, 3) smart cities, 4) digitální ekonomika, přičemž tyto priority se objevují v plánech dlouhodobě, a proto je v nich Singapur na světové špičce. Zmíněné prostředky se rozdělují na grantovém principu mezi různé výzkumné organizace, zejména jde o vládní A*STAR a největší singapurské univerzity Nanyang Technological University a National University of Singapore, ale skrze ministerstva i agentury jako Economic Development Board se poté granty rozdělují i dalším výzkumným organizacím.

Kvůli relativně malé rozloze a nízkému počtu obyvatel se Singapur čím dál tím více zaměřuje na společný mezinárodní výzkum, aby zařídil růst svých kapacit. I proto láká různé silné nadnárodní společnosti a významné světové univerzity, aby na jeho území (a leckdy přímo v areálech univerzit či při státních agenturách) založily své pobočky, k čemuž nabízí i různé pobídky a granty. Proto se v kampusech univerzit tvoří různé akcelerátory, výzkumné clustery a další typy partnerství s dalšími výzkumnými organizacemi ze světa či se soukromými společnostmi.

České firmy, start-upy i výzkumné organizace tedy mohou těžit jak z kapitálové síly Singapuru, který se nebojí investovat i do rizikovějších výzkumných záměrů zvláště s výrazným faktorem udržitelnosti, tak z prostředí, jež vítá inovace a vytváří ty nejlepší podmínky pro výzkumníky i jejich patenty, pokud by se firmy rozhodly pro vývoj přímo v zemi. 

Singapur („Silicon Valley Asie“) se vyznačuje vysokou digitalizací prakticky ve všech aspektech lidské činnosti, a proto se zde uplatní široká škála hardwarově i softwarově zaměřených řešení, která vždy musí být efektivní a plně individualizovaná pro potřeby místního zákazníka. V poslední době rezonují zejména následující trendy:

Umělá inteligence: Vládní agentura Infocomm Media Development Authority (IMDA) odhaduje, že do roku 2030 bude mít singapurský trh s umělou inteligencí hodnotu 350 mld. Kč s každoročním růstem až o polovinu. Dle konzultantské firmy Kearney Singapur vydává na investice do AI asi 1500 Kč na obyvatele, což je dvojnásobek toho, co například Kanada či Velká Británie. To je zejména výsledek Strategie AI vydané v roce 2019, díky níž chce být Singapur světový lídr ve využívání této technologie do roku 2030. Již nyní jsou vytipovány konkrétní oblasti zapojení: optimalizace logistických procesů, efektivní procesy státní správy (včetně tzv. Smart cities), lepší prevence a péče pro lidi s chronickými nemocemi (a obecně lepší využívání zdravotní péče či tzv. MedTech), adaptivní školství a bezpečnost a efektivita celních procesů. Využívání umělé inteligence (AI) je téma nejen pro stát, ale i pro start-upy a zavedené firmy. Již nyní se největší využití předpovídá v singapurském finančním/pojišťovacím sektoru či marketingu a prodeji, nemluvě o zapojení AI do standardních IT služeb, které tak mohou získat další přidanou hodnotu. 

Kyberbezpečnost: Samozřejmě s širší a hlubší digitalizací je třeba myslet i na oblast bezpečnosti a odolnosti systémů. Singapur má navíc vyspělou internetovou infrastrukturu napojenou na 17 podmořských kabelových systémů. To vše si vyžaduje čím dál propracovanější bezpečnostní systémy, jež jsou schopné se adaptovat novým hrozbám a zabezpečit přístupnost klíčových systémů 24/7, a to se odráží ve strategii SmartNation Singapore, kde bezpečnost je průřezovou prioritou. Dle IMDA má singapurský kyberbezpečnostní trh v roce 2022 hodnotu 17 mld. Kč, do roku 2030 se má minimálně zdvojnásobit.

FinTech: Zejména během pandemie covidu-19 vzrostlo využívání bezkontaktních a digitálních plateb, například služba PayNow zaznamenala každoroční růst o polovinu, v současnosti jí používá 80 % všech obchodníků a fyzických osob podle Monetary Authority of Singapore. Výzkum provedený globální analytickou softwarovou společností FICO zjistil, že 68 % singapurských spotřebitelů dává přednost digitálním kanálům při komunikaci se svou bankou v případě finančních potíží. To, že hodnota sektoru finančních technologií raketově stoupá, potvrzuje i výše financování takto zaměřeným společnostem, která v roce 2021 dosáhla těsně pod 100 mld. Kč, přičemž hodnota trhu s fintech službami se pohybuje okolo 22 mld. Kč.

Zpracování dat: V tak digitalizované společnosti, jakou je Singapur, vzniká o člověku a firmě mnoho dat, která je nutné správně zpracovat a využít pro chod státu i jednotlivých společností. I proto, že Singapur je světovou dvojkou v datacentrech podle společnosti Arcadis, a to za Spojenými státy. To vede k hodnotě trhu okolo 450 mld. Kč, který s rozvojem 5G sítí a metaverse bude ještě dále stoupat.

Smart Cities: Podle Institute of Management Development je Singapur „nejchytřejším městem“ světa s 94 % všech vládních služeb poskytovaných online, a to dle strategie SmartNation z roku 2014 (s aktualizací v roku 2018). Prioritou jsou zejména chytrá dopravní řešení, efektivita poskytování zdravotní péče a technologie pro životní prostředí s důrazem na nízkoemisní řešení.

Vesmír: V současnosti se singapurský vesmírný program zaměřuje na vývoj a vypouštění satelitů (od roku 2011 jich vypustil již 15) monitorujících životní prostředí, stav zemědělství, ale poskytujících i další nejrůznější služby, zejména komunikace a v poslední době i kvantová spojení. 

Kvantové počítače: Singapur v roce 2022 založil národní výzkumný hub pro kvantovou elektroniku, který doplnil další 3 výzkumná centra excelence v zemi, jež vyprodukovaly již několik úspěšných spin-off start-upů v této oblasti. 

Zdravotnický sektor v Singapuru prochází postupnou transformací, která navazuje na několik globálních trendů, na něž by mohli čeští exportéři reagovat.

Prvním z nich je zvyšování průměrného věku a naděje na dožití (nyní 84 let) v kombinaci s menší porodností (1,14 dětí na matku). S tím souvisí větší kapacitní nároky na zdravotní péči v pokročilejším věku. Odpovědí Singapuru je plán na výstavbu 7 nových domovů pro seniory, a zároveň rozsáhlá výstavba a rozšíření nemocnic a poliklinik. Stát je v tomto ohledu největší investor: Na státní nemocnice připadá 80 % všech nemocničních lůžek v Singapuru, zatímco na soukromý sektor 20 %. Zejména projde velkou proměnou Singapore General Hospital, která do roku 2035 posílí její kapacity o 545 lůžek, o křídlo paliativní péče, a též o část pro výuku a výzkum. Navíc budou vybudovány další polikliniky, takže do roku 2030 jich bude v Singapuru celkem 32. Mezi další infrastrukturní projekty patří integrovaný zdravotnický areál Woodlands, který má být dokončen v roce 2023, přestavba nemocnice Alexandra Hospital, která bude hotová do roku 2030, nová integrovaná akutní a komunitní nemocnice na východě země, Národní onkologické centrum a stávající centrum integrované péče nemocnice Tan Tock Seng Hospital. Všechny tyto projekty mají být dokončeny do roku 2036.

Dalším z trendů je modernizace stávajících prostředků, přičemž poptávku tvoří ze 75 % státní nemocnice, ostatek tvoří soukromý sektor. Singapur je v odvětví zdravotnických zařízení závislý na dovozu, a to z 80 % (avšak podobná čísla platí i ve většině jiných odvětví). Zdravotnické prostředky se řídí zákonem Health Products Act a Health Products (Medical Devices) Regulations z roku 2010, na což dohlíží Úřad pro zdravotní vědy (Health Sciences Authority, HSA) z hlediska kvality, bezpečnosti a účinnosti. Kromě toho organizace zemí ASEAN vyvíjí jednotný systém registrace a posuzování zdravotnických prostředků ve formě Směrnice o zdravotnických prostředcích (ASEAN Medical Device Directive, AMDD), která – v průběhu několika příštích let – sjednotí klasifikační kritéria pro zdravotnické prostředky. Pro potenciální vývozce zdravotnických prostředků to znamená, že budou mít snadný přístup na společný trh se zdravotnickými prostředky, jehož velikost přesahuje 600 milionů obyvatel. 

Tlaku na modernizaci mohou využít i IT firmy. Singapur prochází rozsáhlým procesem digitalizace a užívání nových technologií a přístupů ve zdravotnictví, například poznatků z umělé inteligence, zpracování dat a robotiky. To vytváří potřebu i pro kyberbezpečnost nemocnic a státních úřadů pracujících s Národním elektronickým zdravotním registrem, který je ve vývoji od roku 2011 a již stál asi 70 mld. Kč. Celkem se odhaduje, že odvětví tzv. Medtech přispěje do  HDP až 30 mld. Kč v roce 2023.

Spolu s dřívější diagnózou závažných a potenciálně zhoubných nemocí tyto uvedené faktory zapříčiňují, že se výdaje Singapuru na zdravotnictví rapidně zvyšují, ve shodě s ostatními vyspělými zeměmi světa. Podle odhadu bude hodnota celého trhu zdravotnictví v roce 2023 asi 450 mld. Kč a do roku 2030 by se měla zdvojnásobit na 1,1 bil. Kč, což bude představovat asi 8,5 % singapurského HDP (jde o navýšení ze současných cca 5 %).

Téměř celých 729 km² Singapuru je urbanizováno, což ponechává jen malý prostor pro zemědělskou činnost, takže zemědělství tvoří méně než 0,5 % HDP Singapuru. Tento scénář znamená, že dovoz potravinářských výrobků ze Singapuru představuje 90 % potravinových potřeb země, jakkoli se vláda zavázala, že do roku 2030 se bude jednat pouze o 70 %. I proto je Singapur pátým největším exportním trhem v Asii pro vývoz potravin a nápojů z EU, přičemž ten v roce 2020 dosáhl výše 50 mld. Kč (oproti 25 mld. Kč za předchozích 10 let). Největšími vývozními položkami z EU do Singapuru v roce 2020 byly z hlediska podílu a hodnoty: lihoviny a likéry (26 %, 11,7 mld. Kč), víno, vermut, cider a ocet (20 %, 8 mld. Kč), sušené mléko a syrovátka (7 %, 2,6 mld. Kč) a čokoláda, cukrovinky a zmrzlina (4 %, 1,5 mld. Kč). Z nich je patrné, po jakých artiklech je poptávka.

O nákupním potenciálu Singapurců svědčí i následující údaje z otevřených statistických dat singapurské vlády. Průměrný měsíční příjem domácností v roce 2022 je asi 160 tis. Kč, přičemž v průměru asi čtvrtina z této částky je použitá na potraviny a na restaurace či trhy s jídlem. Na druhou stranu, nejbohatší pětina Singapurců průměrně vydá na jídlo v restauracích asi 8x více než průměrný Singapurec. Také proto trh s potravinami spolu s restauračními a příbuznými službami přispívá do singapurského HDP asi 250 mld. Kč. 

Singapur je vysoce technologicky založenou ekonomikou. Proto, aby vybudoval alespoň minimální potravinovou bezpečnost, investuje velké prostředky do projektů městského zemědělství, zejména ovoce a zeleniny, ale v dohledné budoucnosti bude pravděpodobně i nadále silně závislý na dovozu potravin ze zahraničí, aby uživil svých téměř 6 milionů obyvatel. Singapur tedy musí vyvinout nové inovativní technologie, které by umožnily pěstování zemědělských produktů v městském prostředí, přičemž jednou z takových iniciativ je růst agrotechnologických parků s celkovou rozlohou 1465 hektarů, kde se věnují chovu hospodářských zvířat a pěstování ovoce a zeleniny. Jde o šest agrotechnických parků, které se nacházejí na těchto místech: Lim Chu Kang, Mandai, Nee Soon, Loyang, Murai, Sungei Tengah. Produkce z těchto farem zůstává nízká (celkově má sektor hodnotu „pouze“ 50 mld. Kč), nicméně vláda do nich investuje velké prostředky jako do klíčové metody k dosažení celkového cíle 30 % domácí produkce potravin do roku 2030. Inovativní „agrotech“ a „foodtech“ technologie zde tedy rozhodně najdou uplatnění.

Singapur je malý ostrovní městský stát s dlouhou mořskou hranicí, který není zapojen do širších vojenských aliančních struktur (ačkoli nejúžeji spolupracuje s NATO, Izraelem a Austrálií), proto i z historických důvodů investuje významnou část svých prostředků do obrany, a to zejména do chytrých řešení a moderních technologií, jež by mu umožnila vyrovnat předpokládanou početní nevýhodu v případě jakéhokoliv vojenského konfliktu. Obranný rozpočet země se dlouhodobě pohybuje nad 3 % HDP, pro rok 2023 bylo alokováno o 10 % více prostředků než v roce 2022, zejména na nákup dalších 8 strojů F-35. Šlo o celých 21 % všech vládních výdajů, tedy asi 300 mld. Kč, přičemž do pěti let by se rozpočet měl zvětšit o dalších 10–15 % v souvislosti s neustále dražšími technologiemi a jejich vývojem v souladu s plánem Next Generation Singapore Armed Forces – 2030 and Beyond z roku 2019. Díky této strategii by měly singapurské složky mít k dispozici ty nejmodernější technologie, čemuž se má přizpůsobit i výcvik a péče o vojáky. 

Pro české firmy se tedy kromě standardní vojenské techniky a vybavení nabízí potenciál v těchto moderních oblastech:

Výcvik: Nové výcvikové centrum SAFTI City má být spuštěno v roce 2023 (první fáze) s investicí okolo 7 mld. Kč pro výcvik až 4 tis. vojáků najednou. Měly by být široce zapojeny možnosti rozšířené reality a počítačových her a simulací, jakožto i nové postupy pro rychlejší zvládání pokročilých technologií. 

Drony: V lednu 2018 byl Ministry of Trade and Industry (MTI) spuštěn plán Aerospace Industry Transformation Map se zaměřením na strategie, které ze Singapuru vytvoří globálního hráče v oblasti bezpilotních prostředků se schopností samostatně navrhnout, vyvinout a produkovat bezpilotní letouny, ale i ty pilotované. Toho má dosáhnout skrze investice do nových technologií a jejich výzkumu a díky regulatorním změnám, které by tento rozvoj umožnily. V dubnu 2021 byl proto spuštěn singapurský „Maritime Drone Estate“ (MDE), který je testovacím prostorem pro technologie dronů. Singapur je tedy destinací pro nákup celých bezpilotních řešení, jakožto i partner pro společný výzkum a vývoj.

Kyberbezpečnost: S rozsáhlou digitalizací Singapuru země myslí i na obranu kyberprostoru před jeho narušením, včetně IT infrastruktury, která je napojená na 17 podmořských kabelových systémů pro internet a další služby. To vše si vyžaduje čím dál propracovanější bezpečnostní systémy, jež jsou schopné se adaptovat novým hrozbám a zabezpečit přístupnost klíčových systémů 24/7, a to se odráží jak ve výše uvedeném obranném plánu, tak i v civilní strategii SmartNation Singapore, kde bezpečnost je průřezovou prioritou. Dle vládní agentury Infocomm Media Development Authority má civilní singapurský kyberbezpečnostní trh v roce 2022 hodnotu 17 mld. Kč, do roku 2030 se má minimálně zdvojnásobit, přičemž vládní obranné investice tuto sumu ještě dále navyšují.

Singapur, jakožto ostrovní městský stát s průměrnou výškou terénu 15 metrů nad mořem se obává ohrožení jak z tání ledovců a zvyšující se hladiny oceánů, tak i obecně z klimatické změny a znečišťování životního prostředí pro své obyvatele. I proto vláda v roce 2020 vyhlásila tzv. Green Plan, tedy desetiletý plán se zaměřením na udržitelnost a bezuhlíkovou ekonomiku s pěti obecnými osami: 1. město v přírodě, 2. energetický reset, 3. zelená ekonomika, 4. odolná budoucnost, 5. udržitelný život. V rámci plánu je velký důraz na efektivní a šetrné nakládání s vodou, recyklaci a cyklickou ekonomiku, k čemuž bude nutné zlepšit hospodaření s vodou i odpadem v Singapuru.

Už teď má odpadní průmyslu v Singapuru hodnotu asi 4,3 mld. Kč, vodohospodářský asi 10x tolik, okolo 46 mld. Kč, avšak v plánu jsou rozsáhlé investice do těchto sektorů, kdy Singapur v návaznosti na výše uvedené priority signalizuje zájem o inovativní a efektivní řešení pro úpravu vody, a hlavně nakládání s odpadem. Toho městský stát vyrobí necelých 8 mil. tun každý rok, z čehož se 79 % spálí. To je neefektivní, a navíc velmi náročná metoda pro životní prostředí, a i když generuje energeticky náročnému státu elektrickou energii, při přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku je tento stav neudržitelný. Odpad, který není spálen, je ukládán na jedinou skládku, jejíž vyhrazené místo by mělo být kompletně zaplněno v roce 2035.

Ještě méně efektivní je recyklace odpadu, zejména plastů; podle Ministerstva životního prostředí se jen asi 15 % odpadu recykluje, u plastů jde dokonce jen o 4 %. Je to i kvůli tomu, že Singapur nemá technologie na recyklaci tzv. „špinavého odpadu“, kterého se ročně shromáždí asi 40 % a za jiných okolností by mohl být recyklován, ale právě kvůli nečistotám je spálen. Důležitým faktem je i to, že Singapur recyklovatelný odpad vyváží (zejména do Číny, ale i do sousedních států), kde jej recyklují a většinou i využijí, přičemž poté je výsledný produkt draze dovezen zpět do městského státu. Kromě toho, že je tento proces náročný na životní prostředí, jde navíc o ekonomicky nepříliš efektivní metodu recyklace. 

Pro české firmy může být i zajímavou příležitostí nová legislativa, která dává větší zodpovědnost za odpad firmám, jež na trh uvádějí produkty. Nově musí vládě reportovat složení obalového materiálu a navrhovat metody, jak jej recyklovat, přičemž jsou podpořeny projekty zaměřující se na redukci obalového materiálu. Výrobci, importéři a distributoři elektroniky navíc nově mají za povinnost v rámci tzv. EPR schématu svážet a recyklovat své produkty na konci jejich životního cyklu.