Slovensko

Aktuálně je na Slovensku otevřených 800 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. V silniční dopravě  jde i nadále  především o  dokončení a výstavbu dalších úseků dálnic a rychlostních silnic, a to včetně přivaděčů. Silniční infrastruktura má velký význam pro celkový hospodářský růst, pro mobilitu pracovní síly, jakož i pro konkurenceschopnost v rámci mezinárodní dělby práce. Z tohoto důvodu se  Slovensko hodlá výrazně zapojit do budování inteligentních dopravních systémů, do zvyšování bezpečnosti silniční dopravy, jakož i do výstavby a modernizaci silnic první třídy. Za účelem zvyšování bezpečnosti dopravy se v dopravě na bratislavských dálnicích již uplatňuje inovovaný systém liniového řízení dopravy. V této souvislosti bylo zaznamenáno snížení nehodovosti o cca 14 %.

Ve strategickém plánu rozvoje dopravní infrastruktury je pro oblast rozvoje  silniční infrastruktury na Slovensku uvedena vize „moderní, kvalitní, bezpečné a efektivně fungující dopravní infrastruktury“, a to především v koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T). Modernizace a rozvoj silniční infrastruktury je rozsáhlým, ať už finančně či technicky, mimořádně náročným procesem. Možnost využívání fondů EU považuje SR za klíčové.

Veřejná osobní doprava tvoří pouze jednu čtvrtinu z celkového podílu osobní dopravy na Slovensku. Jedná se přitom o druh dopravy, který je důležitý rovněž z pohledu zmírňování negativních ekologických dopadů individuální automobilové dopravy.

Česká a Slovenská republika považují za prioritu při budování dopravní infrastruktury zrychlení a rozšíření silničního spojení mezi Zlínem a Púchovem a rovněž mezi Třincem a Žilinou. Možnosti českého exportu jsou zejména v přípravné fázi, projekčních činnostech i realizačních pracích.

Již dlouhodobě přetrvává na Slovensku problém s nevyhovujícím až kritickým stavem mostů. Nezbytné opravy těchto mostů si v následujících deseti letech vyžádají celkem 300 mil. EUR.  V současnosti se připravuje příslušná projektová dokumentace. Kromě problémů s finančním zabezpečením údržby a opravy mostů, zápasí Slovensko rovněž s nedostatkem fundovaných odborníků v této oblasti. Díky neodborným postupům byly v mnoha případech finanční prostředky investovány do oprav neefektivně a neřešila se tak samotná podstata problému. Plánovaná a již připravovaná oprava mostů může být vhodnou příležitostí pro české firmy z oblasti stavebních konstrukcí a mostů.

Do oblasti veřejné osobní dopravy byla zařazena rovněž říční doprava. Ve fázi přípravy je projekt Dunajbus. Jedná se o osobní lodní kyvadlovou dopravu po řece Dunaj mezi Bratislavou a Šamorínem. V rámci operačního programu Integrovaná infrastruktura má Slovensko na projekt  rozvoje infrastruktury říční dopravy po Dunaji a na modernizaci veřejného přístavu v Bratislavě vyčleněno téměř 35 mil. EUR. Jedná se o zdroje EU a národní spolufinancování.

Železniční infrastruktura na Slovensku má relativně hustou síť. Celková délka železničních tratí na Slovensku dosahuje 3 623 kilometrů. Její technická úroveň však výrazně zaostává za vyspělými zeměmi a ztrácí i své konkurenční výhody. K hlavním nedostatkům železniční infrastruktury na Slovensku patří nízká úroveň traťových rychlostí, úseky bez elektrifikace a celková nevybavenost technologiemi pro plynulou přepravu osob a zboží. 

Z celkové délky železničních tratí na Slovensku je 35 % tratí problémových a až 56 % tratí není elektrifikovaných. Aktuálně čelí výrazné kritice stav slovenských kolejnic. Podle slovenských i českých dopravců je stav slovenských kolejnic mnohdy až „život ohrožující“. Na dosavadní obnově zdejší železniční infrastruktury se významně podíleli čeští výrobci kolejových vozidel a lze předpokládat, že tato spolupráce při modernizaci železniční infrastruktury bude pokračovat i nadále.

Na modernizaci železniční infrastruktury a obnovu mobilních prostředků má Slovensko v rámci operačního programu “Integrovaná infrastruktura” vyčleněno 1,1 mld. EUR. Pro oblast železniční dopravy stanovila Slovenská republika dvě prioritní oblasti: železniční infrastrukturu (TENT-T CORE) a obnovu mobilních prostředků s rozpočtem na projekty v hodnotě cca 850 mil. EUR a železniční infrastrukturu (mimo TEN-T CORE) s rozpočtem na projekty v hodnotě 260 mil. EUR. Další stovky milionů EUR na modernizaci železniční infrastruktury jsou vyčleněny z jiných evropských fondů.

Kromě uvedených prioritních oblastí je vládní prioritou v oblasti železniční infrastruktury zvýšení rychlosti na trati Čadca – hranice s ČR z 80 km/hod. na 120 km/hod., posílení tratě Bratislava – Košice, modernizace železničních uzlů Žilina a Bratislava a elektrifikace tratí. Státní společnost Železnice Slovenské republiky plánuje modernizovat zabezpečovací zařízení, železniční svršek, koleje, výhybky a nástupiště.

Národní železniční dopravce Železniční společnost Slovensko (ŽSSK) momentálně realizuje největší modernizaci vozového parku v historii. Průměrné stáří lokomotiv je 29 let. Pouze každý devátý kolejový vůz je nový nebo modernizovaný. ŽSSK bude nakupovat elektrické jednotky, dieselové motorové jednotky a osobní vozy. Modernizace železniční dopravy se sice uskutečňuje, ale probíhá pomalu. Zároveň však lze konstatovat, že samotná modernizace nepomůže, pokud neprobíhá rovněž pravidelná údržba a servis již existujících vozidel, ale i celé železniční infrastruktury. Do konce roku 2023 je plánován nákup 80 kolejových vozidel za 274 mil. EUR.

Vedle obnovy vozového parku je v procesu příprav rovněž projekt zdvoukolejnění a zvýšení rychlosti a elektrifikace tratě Bratislava – Komárno. Ten zahrnuje například výstavbu nových nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, výhyben, instalaci trakčního vedení a automatizovaných výhybek. 

Ke kolejové dopravě patří i tramvajová doprava, která je na Slovensku zatím zastoupena  v Bratislavě a v Košicích. Její zavedení se plánuje také v Žilině. V Bratislavě a v Košicích probíhá  poměrně pravidelná výměna tramvají, na níž se podílí čeští výrobci.  

Poměrně významné místo v osobní veřejné dopravě mají na Slovensku trolejbusy s trakčním vedením. Trolejbusová veřejná doprava je na Slovensku v Bratislavě, Banské Bystrici, Žilině a Prešově, o jejím znovuzavedení se uvažuje rovněž do Košic. Na obnově trolejbusů se významně podílí rovněž čeští producenti.  

Vývoj na energetickém trhu, zejména z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině a s tím souvisejících sankcí EU na ruské energetické zdroje potvrdil, že energetický mix Slovenska s převahou jaderné energetiky je rozumným rozhodnutím. V roce 2022 bylo na Slovensku vyrobeno celkem 27 TWh  elektřiny. Celková spotřeba elektřiny činila 30,5 TWh. Ze zahraničí bylo dovezeno 3,5 TWh elektřiny, což bylo nejvíce za poslední tři roky. Dovoz elektřiny vzrostl po skončení pandemie a po náběhu průmyslu, zatímco výroba byla nižší z důvodu značného sucha, nedostatku uhlí a vysoké ceny plynu. Největším výrobcem elektřiny na Slovensku jsou Slovenské elektrárny, které do sítě dodaly celkem 17 039 GWh elektřiny. Z vyrobené elektřiny pocházelo více než 86 % z jaderných zdrojů. Historicky nejvyšší produkci dosáhla v roce 2022 Jaderná elektrárna Mochovce.

Dva jaderné bloky  elektrárny Mochovce dosáhly v roce 2022 nejlepšího výsledku ve své historii. V roce 2022 vyrobily přes 8 091 GWh elektřiny, což představuje cca 26 % spotřeby elektřiny na Slovensku. Extrémní sucho v roce 2022 se podepsalo pod  výrobu  elektřiny z vody.  Tato  výroba klesla  meziročně z 2 076 GWh na 1 831 GWh, tedy o 11,84 %. V roce 2023 se na výrobě elektřiny již bude podílet rovněž třetí blok jaderné elektrárny Mochovce. Soběstačnost Slovenska ve výrobě elektřiny se předpokládá až po dokončení a zprovoznění 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce.

U přeshraniční elektrické přenosové soustavy směrem do ČR se do roku 2024 plánuje modernizace nadzemního vedení 400 kV Varín – Nošovice. Cílem je zvýšení přenosové schopnosti. Půjde o komplexní výměnu vodičů, zemnících lan, izolátorů a stožárových konstrukcí. V delším časovém horizontu se plánuje výstavba nového nadzemního vedení 400 kV Otrokovice – Ladce.  U projektů na Slovensku se jedná o výstavbu nových rozvoden 400 kV a transformátorů 400/110 kV nebo modernizaci rozvoden 400 kV. 

Příležitosti pro české firmy nabízí budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data, smart sítě). Dlouhodobě nevyužívanou příležitostí jsou geotermální prameny, které jsou hodně zastoupeny podél hranice s Maďarskem.

Další příležitostí je připravovaná výstavba větrných parků. Slovenská asociace fotovoltaického průmyslu a OZE připravují výstavbu větrného parku s instalovaným výkonem větrných elektráren 1 116 MW. Na projekty  elektrárny s výkonem 509 MW již byl podán záměr na posouzení vlivů na životní prostředí. Kompletní větrný park by mohl vyrábět elektřinu pro 736 tisíc domácností na Slovensku. Celkově se jedná až o 150 nových větrných farem do roku 2030 v hodnotě 1,4 mld. EUR. V objektu jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice má vzniknout největší fotovoltaická elektrárna na Slovensku s výkonem 48 MW.  

Slovensko plánuje obnovit v katastru města Gbely již zlikvidovaný vrt na ověření množství zásob zemního plynu, jeho těžbu a případné využití na výrobu elektrické energie. K obnovení vrtu je nutno vybudovat transformátor a elektrickou přípojku v délce cca 1200 metrů. Plyn vytěžený na Slovensku v současnosti pokrývá pouze jedno procento z roční spotřeby, která se pohybuje kolem 5 mld. m³ zemního plynu.

Potenciál pro výrobu elektřiny mají bohaté zdroje geotermální energie na velké části území Slovenska. Dosud není v zemi žádná geotermální elektrárna. Jeho energie je využitelná jak ve formě tepelné energie na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním.  Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje mohou být vhodnou příležitostí i pro české firmy, a to jak z oblasti hlubinných vrtů, tak i z oblasti energetiky.

Příležitosti pro české firmy nabízí také energetické využití a zhodnocování komunálního odpadu, zlepšování energetické hospodárnosti budov (například zateplování, kotle na biomasu, fotovoltaické panely, sluneční kolektory, tepelná čerpadla či úsporná svítidla) s odhadovanými náklady 5,85 mld. EUR v následujících deseti letech. Ve veřejném prostoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích za 600 mil. EUR nebo podporu „zelených“ veřejných zakázek. Na Slovensku pokračuje rovněž projekt Zelená domácnost na financování podpory instalace obnovitelných zdrojů energie.

Současný stav v armádě charakterizuje zastaralost výzbroje, techniky, materiálu i komunikačních a informačních systémů. Na základě závazků vůči NATO musí Slovensko dobudovat těžkou mechanizovanou brigádu. Slovensko čekají masivní investice do obrany, Ministerstvo obrany plánuje v průběhu následujících deseti let investovat do modernizace armády téměř 9 mld. EUR. Výdaje na obranu mají dosáhnout požadovaných 2 % HDP již v roce 2023. Slovensko chce taktéž zvýšit výdaje na obranný výzkum. Připravuje významné projekty na modernizaci pozemních sil a podzvukového letectva, které představují výraznou příležitost pro uplatnění produktů české provenience, jako jsou například podzvukové letouny, nákladní vozidla, ruční palné zbraně, ale i celá řada dalších.

Úspěšná spolupráce v obranném průmyslu probíhá při výrobě ručních zbraní a munice. Značný potenciál má rovněž budoucí spolupráce ve výrobě, opravách, servisu a delaboraci vojenské techniky, výrobě zbraní, munice nebo vývoji a výrobě rádiových navigačních systémů.

Mezi hlavní cíle dlouhodobého plánu rozvoje rezortu obrany patří, kromě vybudování těžké mechanizované brigády, také například navyšování a zkvalitňování personálních kapacit ozbrojených sil, reorganizace vzdušných sil v souladu s potřebami pro nově zavedenou techniku, jakož i vytvoření jednotky kybernetických operací nebo dobudování Společného operačního velitelství.

Česká republika vnímá Slovenskou republiku jako klíčového partnera pro spolupráci v obranném a bezpečnostním sektoru a má zájem nadále rozvíjet spolupráci na bilaterálních projektech i projektech v rámci NATO, EU a V4. Spolupráce mezi českým a slovenským obranným průmyslem probíhá nepřetržitě, a to i v rámci oborových asociací.

Obranný průmysl má pro obě země klíčový potenciál. ČR i SR mají tradiční podniky obranného průmyslu a mimořádné know-how. Společně mohou být obě země konkurenceschopné na globální úrovni. Potřebují získat nové trhy a vytvářet nová pracovní místa. Trhy v obou zemích jsou malé a mezinárodní konkurence silná.

Perspektivní spolupráce českých a slovenských firem se tak nabízí při zapojení obou resortů obrany a domácích průmyslů do strategických akvizičních projektů a koordinovaném postupu ve společných projektech v rámci Evropského obranného fondu (European Defence Fund). Fond nabízí granty na společný výzkum inovativních obranných technologií a produktů a taktéž pobídky ke spolupráci na společném vývoji a akvizicích obranného materiálu a technologií. Evropský obranný fond by měl přispívat ročně částkou 5,5 mld. EUR na posílení obranyschopnosti EU.

Zcela nové možnosti se nyní českým firmám naskytují ve spolupráci se slovenskými firmami v souvislosti s válečným konfliktem na sousední Ukrajině. Jedná se například o společné akvizice, rámcové smlouvy nebo nové joint venture mezi českými, slovenskými a ukrajinskými firmami.

Slovenské ozbrojené síly oceňují vysokou technologickou úroveň českých produktů. Přezbrojování ozbrojených složek na Slovensku probíhá průběžně. České firmy by se měly účastnit veřejných soutěží na dodávky zboží a služeb pro slovenský obranný průmysl a více v této oblasti využívat spolupráci se slovenskými firmami.

Automobilová výroba je pilířem slovenského průmyslu, vytváří 13 % HDP, 54 % celkové průmyslové výroby a 42 % slovenského exportu. Tvoří jej čtyři automobilky: Volkswagen, Kia, Stellantis (dříve PSA Group), Jaguar Land Rover a více než 350 dodavatelů. Automobilový průmysl zaměstnává přímo 176 tisíc lidí, přičemž agregovaně je to až 261 tisíc lidí. V roce 2022 bylo v zemi vyrobeno 1,01 mil. aut. Slovensko je již několik let největším světovým výrobcem automobilů na obyvatele, v roce 2022 vyrobilo 184 nových automobilů na tisíc obyvatel. I přes celoroční problémy s nedostatkem různých automobilových komponentů výroba aut na Slovensku v roce 2022 klesla pouze o 5 %. I přes tento pokles bylo vyrobeno přes 1 mil. automobilů.

Automobilový trh na Slovensku prochází strukturálními a technologickými změnami. V následujících letech se očekává příchod velkých výzev, k nimž patří především další snižování limitů emisí CO₂/km, rozvoj digitalizace a zejména elektrifikace modelů. Právě schopnost adaptovat se na nové systémy a elektrifikaci vyráběných aut bude klíčová pro dodavatele. V současné době vyrábí na Slovensku elektromobily automobilka Volkswagen (modely Volkswagen e-up, Škoda e-Citigo a Seat Mii electric) a Stellantis (Peugeot e-208). Zbývající automobilky (Kia, Jaguar Land Rover) výrobu elektrických aut postupně připravují a zavádějí.

Zcela nový výrobní závod na výrobu elektromobilů postaví na východě Slovenska švédská automobilka Volvo Cars. Investice dosáhne celkem 1,2 mld. EUR. Z toho pětinu tvoří předpokládaná podpora státu. Volvo se tak stane již pátou automobilkou, která bude mít výrobní závod na Slovensku. Společnost Volvo bude u Košic vyrábět pouze elektromobily. Nový výrobní závod Volvo Cars bude umístěn ve strategickém průmyslovém parku Valaliky u Košic na východním Slovensku. Zahájení výstavby košického závodu je plánováno na rok 2023. S instalacemi zařízení a výrobních linek se počítá v průběhu roku 2024. Se sériovou výrobou v nové továrně by měla společnost začít v roce 2026. Velkým plusem této lokality je skutečnost, že tento průmyslový park nabízí rovněž prostor pro další růst i rozšiřování. Roční kapacita nového výrobního závodu bude 250 tisíc elektromobilů. Očekává se vytvoření až 13 tisíc nových pracovních míst, přičemž v samotném závodě najde práci 3300 pracovníků. V rozmezí let 2023-2027 proinvestuje Volvo na Slovensku téměř 2 mld. EUR. 

Výstavba zcela nového výrobního závodu na výrobu elektromobilů Volvo na Slovensku představuje rovněž zcela nové příležitosti pro české firmy. Jedná se jednak o možnosti subdodávek v průběhu výstavby samotné továrny a instalace výrobních linek v letech 2023-2024, tak i následných dodávek celé škály komponentů pro výrobu elektromobilů po spuštění sériové výroby v roce 2026.

Exportní příležitosti existují pro dodavatele autodílů a příslušenství pro klasická auta se spalovacími motory, hybridními motory i pro elektromobily. V oblasti elektromobility se nabízí exportní potenciál u baterií, energeticky úsporných a zároveň ultra rychlých nabíjecích systémů, vysokonapěťových systémů, výzkumu inteligentních sítí či softwaru potřebného k řízení baterií.

Potenciál nabízí rovněž budování rychlonabíjecích stanic pro elektromobily na dálnicích a hlavních silničních tazích, budování čerpacích stanic pro auta na zkapalněný plyn (LPG), stlačený plyn (CNG) a vodík.

Další příležitosti nabízí tzv. oběhová ekonomika v automobilovém průmyslu. Jedná se například o lepší management při recyklaci odpadů z výroby aut, větší využívání použitých materiálů, recyklaci složitých kompozitních materiálů a lithium-iontových autobaterií nebo zvýšení kapacity autobaterií. 

Celková výměra zemědělské půdy na Slovensku je 2 375 025 hektarů. Největší část z této výměry představovala orná půda 59,17 % a trvalé travní porosty 35,79 %. Nejmenší zastoupení mají chmelnice, ovocné sady, vinice a zahrady. Výměra zemědělské půdy se každým rokem zmenšuje o cca 2,47 %. Na zemědělské půdě se preferuje pěstování plodin, které jsou lukrativní na trhu. Pěstují se zejména energetické plodiny jako slunečnice, kukuřice, řepka a podobně. Rozloha  energetických plodin se zvýšila téměř o 200 %. Rozšiřování pěstování energetických plodin jde však na úkor pěstování krmiva, cukrové řepy, brambor a zeleniny. Právě u těchto zemědělských a potravinářských komodit vykazuje Slovensko klesající vlastní soběstačnost.

Příčinou trvale nízké potravinové soběstačnosti je vedle poklesu v pěstování potravinářských plodin i trvale  klesající trend v živočišné výrobě. Počty hovězího dobytka klesly od roku 1998 o cca 30 %, drůbeže o cca 22 % a počty prasat až o více než 64 %.

Nízká produkce potravin se ještě výrazně prohlubuje a zároveň z důvodu vysokých cen energií se jejich cena výrazně zdražuje. Zhruba 60 % potravin musí Slovensko dovážet. Důvodem je především nedostatek, respektive zcela chybějící zpracovatelské zázemí. Slovensko vyváží živý dobytek, protože má nedostatek stájí pro dobytek, jatek a dováží zpracované drahé maso. Podobně Slovensko s klimaticky absolutně vhodnou oblastí na pěstování zeleniny a ovoce, musí z důvodu nedostatku zpracovatelských kapacit vyvážet  surovou zeleninu a ovoce a dováží zpět jak surovou, tak především téměř úplně všechnu mraženou zeleninu a ovoce. Chybí zde konzervárny, mrazírny i sklady pro ovoce a zeleninu.

Slovensko nezbytně potřebuje investice do prvovýroby a zpracování mléka. Stav v oblasti mléčného sektoru je alarmující a dokonce hrozí, že nebude produkovat a zpracovávat mléko v době po roce 2028. Modernizace prvovýrobců a zpracovatelů mléka je poslední šancí pro záchranu slovenského mlékárenství.

Příležitosti se nabízí rovněž při výstavbě kafilérií, které mohou zpracovávat bioodpad. Příležitosti pro české firmy existují také při budování a modernizaci zavlažovacích systémů, zpracovatelských kapacit a dodávkách masa, masných výrobků, konzervované a mražené zeleniny a ovoce. 

Zahraniční potraviny z ekonomicky vyspělejších zemí EU (například Německo a Rakousko) jsou však kritizovány kvůli horší kvalitě stejných potravin na Slovensku, než v domovských zemích. Potenciál pro export potravin z ČR na Slovensku nadále existuje, například u mléčných výrobků, uzenin, masa a zpracovaných masných výrobků, cukrovinek, vína z hroznů, regionálních piv či ovocných šťáv. Trvale žádoucími českými mlékárenskými produkty na slovenském trhu jsou vedle mléka zejména tvaroh a máslo.

Podle série průzkumů veřejného mínění mají občané Slovenska menší zájem o vědu, technologii a inovace, než je průměr v rámci EU. Dle zveřejněných údajů pouze pětina mladých lidí ve věku 15-24 let má o nové výzkumné a technologické objevy velký zájem. Právě tato skutečnost je také jedním z klíčových důvodů, proč vláda SR klade důraz na podporu vědy a výzkumu a na propojení akademického sektoru s výrobou. V rámci vzdělávání je jedním z aktivních přístupů podpora duálního vzdělávání, které má na Slovensku dlouhodobou a úspěšnou historii. Právě vhodné a včasné propojení teorie, vědy a praxe je silným motivačním aspektem pro zvyšování zájmu mladých lidí o vědu, výzkum, inovace a vzdělávání.

V rámci vzdělávání je jedním z aktivních přístupů podpora duálního vzdělávání. Podpůrných a zároveň popularizačních aktivit směřujících k propojení vědy, výzkumu, inovací a praxe je zatím na Slovensku poměrně málo, a když už existují, tak jsou soustředěny pouze ve větších městech. Jako příklad lze uvést centrum „Steel Park“ v Košicích nebo „Aurelium“ v Bratislavě. V těchto tzv. zážitkových centrech vědy se žáci a studenti různého věku přiměřenou a vhodnou formou seznamují s vědou, inovacemi a jejich možným praktickým uplatněním. Příkladem propojení praxe a výzkumu je košický klastr „IT Valley“. Jedná se v podstatě o jediné vysoce sofistikované vědecké centrum na Slovensku, kde se úspěšně propojily místní univerzity, samospráva, firmy a výzkumné instituce.

S výjimkou duálního vzdělávání, které se zatím celkem daří, zejména díky několika velkým průmyslovým firmám udržovat a podporovat, je dalších aktivit směřujících k podpoře propojení vědy, výzkumu a praxe na Slovensku poměrně málo. Jedním z hlavních důvodů nedostatku podpůrných a zároveň popularizačních aktivit, zejména pro mladé lidi zvažující svou budoucnost, je absence propracovaného plánu podpory a rozvoje vědy a téměř absolutní nedostatek vědecko výzkumných center.

Proto zřizování center vědy, výzkumu a inovací na Slovensku právě v současné době, kdy je obecně zdůrazňována nezbytnost nových vědeckých postupů zaměřených především na zlepšování a ochranu klimatu a životního prostředí, lze považovat za vysoce aktuální a významnou investiční příležitost rovněž pro české podnikatelské subjekty a investory. Slovensko hodlá postupně zvyšovat investice do výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu tak, aby se v roce 2030 dostaly na úroveň 0,67 % HDP. Do rozvoje a využití lidského kapitálu hodlá v nejbližších letech investovat celkem 2,6 mld. EUR.

Slovenští studenti stále více odcházejí studovat na české univerzity. Nejvíce jich studuje na Masarykově univerzitě v Brně, kterou na Slovensku označují za nejkvalitnější slovenskou vysokou školu a o její učitele i studenty má zájem bratislavská Komenského univerzita. Právě jejich  prostřednictvím by slovenská univerzita chtěla zvýšit svůj kredit. Již se objevují i první signály o tom, že v Bratislavě má vzniknout nové centrum excelence pro oblast zdraví inspirované právě centrem CEITEC na Masarykově univerzitě, přičemž ředitel tohoto centra byl jmenován do Rady vlády Slovenské republiky pro vědu, techniku a inovace. Lze očekávat, že je to velmi dobrý a silný impuls pro další rozvoj vědy, výzkumu, inovací a vzdělávání na Slovensku.

Příležitosti pro české firmy se tak na Slovensku otevírají nejen v modifikovaném automobilovém průmyslu a výše zmiňované ochraně klimatu a životního prostředí, ale také v dalších oblastech, jako jsou například úsporná energetická řešení, digitalizace výroby a státní správy a podobně.