Slovensko

Aktuálně je na Slovensku zprovozněno 800 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. V silniční dopravě jde i nadále především o  dokončení a výstavbu dalších úseků dálnic a rychlostních silnic, a to včetně přivaděčů. Silniční infrastruktura má velký význam pro celkový hospodářský růst, pro mobilitu pracovní síly, jakož i pro konkurenceschopnost v rámci mezinárodní dělby práce. Z tohoto důvodu se Slovensko hodlá výrazně zapojit do budování inteligentních dopravních systémů, do zvyšování bezpečnosti silniční dopravy, jakož i do výstavby a modernizace silnic první třídy. Za účelem zvyšování bezpečnosti dopravy se v dopravě na bratislavských dálnicích již uplatňuje inovovaný systém liniového řízení dopravy. V této souvislosti bylo zaznamenáno snížení nehodovosti o cca 14 %.

Ve strategickém plánu rozvoje dopravní infrastruktury je pro oblast rozvoje silniční infrastruktury na Slovensku uvedena vize „moderní, kvalitní, bezpečné a efektivně fungující dopravní infrastruktury“, a to především v koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T). Modernizace a rozvoj silniční infrastruktury je rozsáhlým, ať již finančně či technicky, a mimořádně náročným procesem. Možnost využívání fondů EU považuje Slovenská republika za klíčovou.

Veřejná osobní doprava tvoří pouze jednu čtvrtinu z celkového podílu osobní dopravy na Slovensku. Jedná se přitom o druh dopravy, který je důležitý rovněž z pohledu zmírňování negativních ekologických dopadů individuální automobilové dopravy. Na modernizaci veřejné hromadné dopravy v krajských a okresních městech se podílí především čeští výrobci autobusů, trolejbusů a tramvají.

Česká a Slovenská republika považují za prioritu při budování dopravní infrastruktury zrychlení a rozšíření silničního spojení mezi Zlínem a Púchovem a rovněž mezi Třincem a Žilinou. Možnosti českého exportu jsou zejména v přípravné fázi, projekčních činnostech i realizačních pracích.

Již dlouhodobě přetrvává na Slovensku problém s nevyhovujícím až kritickým stavem mostů. Nezbytné opravy těchto mostů si v následujících deseti letech vyžádají celkem 300 mil. EUR.  V současnosti se připravuje příslušná projektová dokumentace. Kromě problémů s finančním zabezpečením údržby a opravy mostů zápasí Slovensko rovněž s nedostatkem fundovaných odborníků v této oblasti. Díky neodborným postupům byly v mnoha případech finanční prostředky investovány do oprav neefektivně a neřešila se tak samotná podstata problému. Plánovaná a již připravovaná oprava mostů může být vhodnou příležitostí pro české firmy z oblasti stavebních konstrukcí a mostů.

Realizaci a zjednodušení velkých infrastrukturních projektů má výrazně zrychlit novela stavebního zákona, novela zákona o veřejných zakázkách a zákon o strategických investicích.

Železniční infrastruktura na Slovensku má relativně hustou síť. Celková délka železničních tratí na Slovensku dosahuje 3 623 kilometrů, nicméně její technická úroveň výrazně zaostává za vyspělými zeměmi a ztrácí i své konkurenční výhody. K hlavním nedostatkům železniční infrastruktury na Slovensku patří nízká úroveň traťových rychlostí, úseky bez elektrifikace a celková nevybavenost technologiemi pro plynulou přepravu osob a zboží. 

Z celkové délky železničních tratí na Slovensku je 35 % tratí problémových a až 56 % tratí není elektrifikovaných. Aktuálně čelí výrazné kritice stav slovenských kolejnic. Podle slovenských i českých dopravců je stav slovenských kolejnic mnohdy až „život ohrožující“. Na dosavadní obnově zdejší železniční infrastruktury se významně podíleli čeští výrobci kolejových vozidel a lze předpokládat, že tato spolupráce při modernizaci železniční infrastruktury bude pokračovat i nadále.

Na modernizaci železniční infrastruktury a obnovu mobilních prostředků má Slovensko v rámci operačního programu “Integrovaná infrastruktura” vyčleněno celkem 1,1 mld. EUR. Pro oblast železniční dopravy stanovila Slovenská republika dvě prioritní oblasti: železniční infrastrukturu (TENT-T CORE) a obnovu mobilních prostředků s rozpočtem na projekty v hodnotě cca 850 mil. EUR a železniční infrastrukturu (mimo TEN-T CORE) s rozpočtem na projekty v hodnotě 260 mil. EUR. Další stovky milionů EUR na modernizaci železniční infrastruktury jsou vyčleněny z jiných evropských fondů.

Kromě uvedených prioritních oblastí je vládní prioritou v oblasti železniční infrastruktury zvýšení rychlosti na trati Čadca – hranice s ČR z 80 km/hod. na 120 km/hod., posílení tratě Bratislava – Košice, modernizace železničních uzlů Žilina a Bratislava a elektrifikace tratí. Státní společnost Železnice Slovenské republiky plánuje modernizovat zabezpečovací zařízení, železniční svršek, koleje, výhybky a nástupiště.

Připravuje se rovněž modernizace dalších úseků na železniční trati Žilina – Košice. Modernizace technické infrastruktury železniční tratě má za cíl dosáhnout zvýšení traťové rychlosti na 160 km/hod na co nejdelších úsecích.

Národní železniční dopravce Železniční společnost Slovensko (ŽSSK) momentálně realizuje největší modernizaci vozového parku v historii. Průměrné stáří lokomotiv je 29 let. Pouze každý devátý kolejový vůz je nový nebo modernizovaný. ŽSSK bude nakupovat elektrické jednotky, dieselové motorové jednotky a osobní vozy. Modernizace železniční dopravy se sice uskutečňuje, nicméně probíhá pomalu. Zároveň však lze konstatovat, že samotná modernizace nepomůže, pokud neprobíhá rovněž pravidelná údržba a servis již existujících vozidel, ale i celé železniční infrastruktury. Do konce roku 2024 je plánován nákup 80 nových kolejových vozidel za 274 mil. EUR.

Vedle obnovy vozového parku je v procesu příprav rovněž projekt zdvoukolejnění a zvýšení rychlosti a elektrifikace železniční tratě Bratislava – Komárno. Ten zahrnuje například výstavbu nových nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, výhyben, instalaci trakčního vedení a automatizovaných výhybek. 

Ke kolejové dopravě patří i tramvajová doprava, která je na Slovensku prozatím zastoupena pouze v Bratislavě a v Košicích. Její zavedení se plánuje také v Žilině. V Bratislavě a v Košicích probíhá pravidelná výměna tramvají, na níž se podílí čeští výrobci.  

Poměrně významné místo v osobní veřejné dopravě mají na Slovensku trolejbusy s trakčním vedením. Trolejbusová veřejná doprava je na Slovensku zavedena v Bratislavě, Banské Bystrici, Žilině a Prešově, o jejím znovuzavedení se uvažuje rovněž v Košicích. Na obnově trolejbusů se významně podílí rovněž čeští producenti.

Dopravní podnik města Košice vyhlásil v březnu 2024 veřejnou soutěž na nákup 30 elektrobusů a na výstavbu související infrastruktury v předpokládané hodnotě cca 30 mil. EUR.

Vývoj na energetickém trhu, zejména z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině a s tím souvisejících sankcí EU na ruské energetické zdroje potvrdil, že energetický mix Slovenska s převahou jaderné energetiky je rozumným rozhodnutím. Slovensko se v roce 2023 stalo čistým vývozcem elektrické energie. V roce 2023 byl uveden do provozu nový jaderný blok v Mochovcích, který má zabezpečit soběstačnost Slovenska ve výrobě elektřiny.

Slovensko v roce 2023 vyvezlo prostřednictvím přenosové soustavy celkem 14 067 GWh elektřiny, což představovalo meziroční pokles o 8,2 %. Slovensko současně v roce 2023 snížilo dovoz elektřiny o 36,4 % na celkových 10 648 GWh elektrické energie. Saldo obchodní bilance s touto komoditou bylo pro Slovensko aktivní ve výši 3 419 GWh. V roce 2022 dovoz elektrické energie převýšil její vývoz o 1 424 GWh.

Domácnosti, firmy a instituce spotřebovaly v roce 2023 celkem 26,54 TWh, což představuje meziroční pokles o 6,74 %. Spotřeba elektřiny na Slovensku zřejmě vzroste po dokončení ohlášené investice slovensko-činské firmy Gotion InoBatteries, která postaví na Slovensku továrnu na výrobu baterií do elektromobilů. Výrobní kapacita v první fázi dosáhne 20 GWh s možností jejího následného zvýšení až o 100 procent.

Možný problém s nedostatkem elektřiny související s podporou elektromobility hodlá Slovensko řešit výstavbou nového jaderného bloku. Současně začíná s přípravou projektu malých modulárních reaktorů, což otevírá nové příležitosti pro české firmy.

U přeshraniční elektrické přenosové soustavy směrem do ČR se do konce roku 2024 plánuje modernizace nadzemního vedení 400 kV Varín – Nošovice. Cílem je zvýšení přenosové kapacity. Půjde o komplexní výměnu vodičů, zemnících lan, izolátorů a stožárových konstrukcí. V delším časovém horizontu se plánuje výstavba nového nadzemního vedení 400 kV Otrokovice – Ladce.  U projektů na Slovensku se jedná o výstavbu nových rozvoden 400 kV a transformátorů 400/110 kV nebo modernizaci rozvoden 400 kV. 

Příležitosti pro české firmy nabízí budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data a smart sítě). Dlouhodobě nevyužívanou příležitostí jsou geotermální prameny, které jsou hodně zastoupeny podél hranice s Maďarskem.

Další příležitostí je připravovaná výstavba větrných parků. Slovenská asociace fotovoltaického průmyslu a OZE připravují výstavbu větrného parku s instalovaným výkonem větrných elektráren 1 116 MW. Na projekty elektrárny s výkonem 509 MW již byl podán záměr na posouzení vlivů na životní prostředí. Kompletní větrný park by mohl vyrábět elektřinu pro 736 tisíc domácností na Slovensku. Celkově se jedná až o 150 nových větrných farem do roku 2030 v hodnotě 1,4 mld. EUR. V objektu jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice má vzniknout největší fotovoltaická elektrárna na Slovensku s výkonem 48 MW.  

Slovensko plánuje obnovit v katastru města Gbely již zlikvidovaný vrt na ověření množství zásob zemního plynu, jeho těžbu a případné využití na výrobu elektrické energie. K obnovení vrtu je nutno vybudovat transformátor a elektrickou přípojku v délce cca 1200 metrů. Plyn vytěžený na Slovensku v současnosti pokrývá pouze jedno procento z roční spotřeby, která se pohybuje kolem 5 mld. m³ zemního plynu.

Potenciál pro výrobu elektřiny mají rovněž bohaté zdroje geotermální energie na velké části území Slovenska. Dosud není v zemi žádná geotermální elektrárna. Jeho energie je využitelná jak ve formě tepelné energie na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním.  Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje mohou být vhodnou příležitostí rovněž pro české firmy, a to jak z oblasti hlubinných vrtů, tak i z oblasti energetiky.

Příležitosti pro české firmy nabízí také energetické využití a zhodnocování komunálního odpadu, zlepšování energetické hospodárnosti budov (například zateplování, kotle na biomasu, fotovoltaické panely, sluneční kolektory, tepelná čerpadla či úsporná svítidla) s odhadovanými náklady 5,85 mld. EUR v následujících deseti letech. Ve veřejném prostoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích za 600 mil. EUR nebo podporu „zelených“ veřejných zakázek. Na Slovensku pokračuje rovněž projekt Zelená domácnost na financování podpory instalace obnovitelných zdrojů energie.

Současný stav v armádě charakterizuje zastaralost výzbroje, techniky, materiálu i komunikačních a informačních systémů. Na základě závazků vůči NATO musí Slovensko dobudovat těžkou mechanizovanou brigádu. Slovensko čekají masivní investice do obrany, Ministerstvo obrany plánuje v průběhu následujících osmi let investovat do modernizace armády téměř 9 mld. EUR. Výdaje na obranu mají dosáhnout požadovaných 2 % HDP již v roce 2024. Slovensko chce rovněž zvýšit výdaje na obranný výzkum. Připravuje významné projekty na modernizaci pozemních sil a podzvukového letectva, které představují výraznou příležitost pro uplatnění produktů české provenience, jako jsou například podzvukové letouny, nákladní vozidla, ruční palné zbraně, ale i celá řada dalších.

Úspěšná spolupráce v obranném průmyslu probíhá při výrobě ručních zbraní a munice. Značný potenciál má rovněž budoucí spolupráce ve výrobě, opravách, servisu a delaboraci vojenské techniky, výrobě zbraní, munice nebo vývoji a výrobě rádiových navigačních systémů.

Mezi hlavní cíle dlouhodobého plánu rozvoje rezortu obrany patří, kromě vybudování těžké mechanizované brigády, také například navyšování a zkvalitňování personálních kapacit ozbrojených sil, reorganizace vzdušných sil v souladu s potřebami pro nově zavedenou techniku, jakož i vytvoření jednotky kybernetických operací nebo dobudování Společného operačního velitelství.

Česká republika vnímá Slovenskou republiku jako klíčového partnera pro spolupráci v obranném a bezpečnostním sektoru a má zájem nadále rozvíjet spolupráci na bilaterálních projektech i projektech v rámci NATO, EU a V4. Spolupráce mezi českým a slovenským obranným průmyslem probíhá nepřetržitě, a to i v rámci oborových asociací.

Obranný průmysl má pro obě země klíčový potenciál. ČR i SR mají tradiční podniky obranného průmyslu a mimořádné know-how. Společně mohou být obě země konkurenceschopné na globální úrovni. Potřebují získat nové trhy a vytvářet nová pracovní místa. Trhy v obou zemích jsou malé a mezinárodní konkurence silná.

Perspektivní spolupráce českých a slovenských firem se tak nabízí při zapojení obou resortů obrany a domácího průmyslu do strategických akvizičních projektů a koordinovaném postupu ve společných projektech v rámci Evropského obranného fondu (European Defence Fund). Fond nabízí granty na společný výzkum inovativních obranných technologií a produktů a taktéž pobídky ke spolupráci na společném vývoji a akvizicích obranného materiálu a technologií. Evropský obranný fond by měl přispívat ročně částkou až 5,5 mld. EUR na posílení obranyschopnosti EU.

Zcela nové možnosti se nyní českým firmám naskytují ve spolupráci se slovenskými firmami v souvislosti s válečným konfliktem na sousední Ukrajině. Jedná se například o společné akvizice, rámcové smlouvy nebo nové joint venture mezi českými, slovenskými a ukrajinskými firmami.

Slovenské ozbrojené síly oceňují vysokou technologickou úroveň českých produktů. Přezbrojování ozbrojených složek na Slovensku probíhá průběžně. České firmy by se měly účastnit veřejných soutěží na dodávky zboží a služeb pro slovenský obranný průmysl a více v této oblasti využívat spolupráci se slovenskými firmami.

Automobilová výroba je pilířem slovenského průmyslu, vytváří 13 % HDP, 54 % celkové průmyslové výroby a 42 % slovenského exportu. Tvoří jej čtyři automobilky: Volkswagen, Kia, Stellantis (dříve PSA Group), Jaguar Land Rover a více než 350 dodavatelů. Automobilový průmysl zaměstnává přímo 176 tisíc lidí, přičemž agregovaně je to až 261 tisíc lidí.

Na Slovensku se v roce 2023 vyrobilo 1,08 mil. automobilů, což představuje meziroční nárůst o téměř 100 tis. vozů. Slovensko je největším výrobcem osobních aut na světě v přepočtu na 1.000 obyvatel, v roce 2023 to bylo 198 nových automobilů na 1.000 obyvatel.  

Automobilový trh na Slovensku prochází strukturálními a technologickými změnami. V následujících letech se očekává příchod velkých výzev, k nimž patří především další snižování limitů emisí CO₂/km, rozvoj digitalizace a zejména elektrifikace modelů. Právě schopnost adaptovat se na nové systémy a elektrifikaci vyráběných aut bude klíčová pro dodavatele. V současné době vyrábí na Slovensku elektromobily automobilka Volkswagen (modely Volkswagen e-up, Škoda e-Citigo a Seat Mii electric) a Stellantis (Peugeot e-208). Zbývající automobilky (Kia, Jaguar Land Rover) výrobu elektrických aut postupně připravují a zavádějí.

Zcela nový výrobní závod na výrobu elektromobilů postaví na východě Slovenska švédská automobilka Volvo Cars. Investice dosáhne celkem 1,2 mld. EUR, z toho celou pětinu tvoří předpokládaná podpora státu. Volvo se tak stane již pátou automobilkou, která bude mít výrobní závod na Slovensku. Společnost Volvo bude u Košic vyrábět pouze elektromobily. Nový výrobní závod Volvo Cars bude umístěn ve strategickém průmyslovém parku Valaliky u Košic na východním Slovensku. Zahájení výstavby košického závodu je plánováno v roce 2024, s instalacemi zařízení a výrobních linek se počítá v průběhu roku 2025. Se sériovou výrobou v nové továrně by měla společnost začít v roce 2026. Velkým plusem této lokality je skutečnost, že tento průmyslový park nabízí rovněž prostor pro další růst i rozšiřování. Roční kapacita nového výrobního závodu bude 250 tisíc elektromobilů. Očekává se vytvoření až 13 tisíc nových pracovních míst, přičemž v samotném závodě najde práci 3300 pracovníků. V rozmezí let 2024-2027 proinvestuje Volvo na Slovensku téměř 2 mld. EUR. 

Výstavba zcela nového výrobního závodu na výrobu elektromobilů Volvo na Slovensku představuje rovněž zcela nové příležitosti pro české firmy. Jedná se jak o možnosti subdodávek v průběhu výstavby samotné továrny a instalace výrobních linek v letech 2024-2025, tak i následných dodávek celé škály komponentů pro výrobu elektromobilů po spuštění sériové výroby v roce 2026.

Exportní příležitosti existují pro dodavatele autodílů a příslušenství pro klasické automobily se spalovacími motory, hybridními motory i pro elektromobily. V oblasti elektromobility se nabízí exportní potenciál u baterií, energeticky úsporných a zároveň ultra rychlých nabíjecích systémů, vysokonapěťových systémů, výzkumu inteligentních sítí či softwaru potřebného k řízení baterií.

Potenciál nabízí rovněž budování rychlonabíjecích stanic pro elektromobily na dálnicích a hlavních silničních tazích, budování čerpacích stanic pro auta na zkapalněný plyn (LPG), stlačený plyn (CNG) a vodík.

Další příležitosti nabízí tzv. oběhová ekonomika v automobilovém průmyslu. Jedná se například o lepší management při recyklaci odpadů z výroby aut, větší využívání použitých materiálů, recyklaci složitých kompozitních materiálů a lithium-iontových autobaterií nebo zvýšení kapacity autobaterií.

Slovensko v roce 2023 dovezlo více potravin než v roce 2022, nejvíce ve své historii. Deficit zahraničního obchodu SR s agrokomoditami přesáhl 2,3 mld. EUR. Slovensku se nadále nedaří zvyšovat svou soběstačnost ani u zpracovaných potravin, ani u masa, zeleniny či ovoce. Některé pěstitelské plochy dále klesají.

Celková výměra zemědělské půdy na Slovensku je 2 375 025 hektarů. Největší část z této výměry představuje orná půda (59,17 %) a trvalé travní porosty (35,79 %). Nejmenší zastoupení mají chmelnice, ovocné sady, vinice a zahrady. Slovensko má 6 tis. hektarů ovocných sadů. I presto, že se na Slovensku každý rok vysázejí nové ovocné sady, nedaří se zvyšovat soběstačnost v ovoci. Pouze u jablek je Slovensko soběstačné, a to na úrovni kolem 40 %. Poměrně paradoxně, v porovnání s minulostí, má Slovensko nejnižší míru soběstačnosti u meruněk, broskví nebo rybízu.

Výměra zemědělské půdy se každým rokem zmenšuje o cca 2,47 %. Na zemědělské půdě se preferuje pěstování plodin, které jsou lukrativní na trhu. Pěstují se zejména energetické plodiny jako slunečnice, kukuřice a řepka. Rozloha energetických plodin se zvýšila téměř o 200 %. Rozšiřování pěstování energetických plodin jde však na úkor pěstování krmiva, cukrové řepy, brambor a zeleniny. Právě u těchto zemědělských a potravinářských komodit vykazuje Slovensko klesající vlastní soběstačnost. Každým rokem klesá sazební plocha brambor, prozatím je soběstačnost u bambor na úrovni 40 %.

Příčinou trvale nízké potravinové soběstačnosti je vedle poklesu v pěstování potravinářských plodin i trvale klesající trend v živočišné výrobě. Počty hovězího dobytka klesly od roku 1998 o cca 30 %, drůbeže o cca 22 % a počty prasat až o více než 64 %.

Nízká produkce potravin se ještě výrazně prohlubuje a zároveň z důvodu vysokých cen energií se jejich cena výrazně zdražuje. Zhruba 60 % potravin musí Slovensko dovážet. Důvodem je především nedostatek, respektive zcela chybějící zpracovatelské zázemí. Slovensko vyváží živý dobytek, protože má nedostatek stájí pro dobytek, jatek a dováží zpracované drahé maso. Podobně, Slovensko s klimaticky absolutně vhodnou oblastí na pěstování zeleniny a ovoce, musí z důvodu nedostatku zpracovatelských kapacit vyvážet surovou zeleninu a ovoce a dováží zpět jak surovou, tak především téměř úplně všechnu mraženou zeleninu a ovoce. Chybí zde konzervárny, mrazírny i sklady pro ovoce a zeleninu.

Slovensko nezbytně potřebuje investice do prvovýroby a zpracování mléka. Stav v oblasti mléčného sektoru je alarmující a dokonce hrozí, že nebude produkovat a zpracovávat mléko již po roce 2028. Modernizace prvovýrobců a zpracovatelů mléka je poslední šancí na záchranu slovenského mlékárenství.

Příležitosti se nabízí rovněž při výstavbě kafilérií, které mohou zpracovávat bioodpad. Příležitosti pro české firmy existují také při budování a modernizaci zavlažovacích systémů, zpracovatelských kapacit a dodávkách masa, masných výrobků, konzervované a mražené zeleniny a ovoce. 

Zahraniční potraviny z ekonomicky vyspělejších zemí EU, například Německa a Rakouska, jsou však kritizovány kvůli horší kvalitě stejných potravin na Slovensku, než v domovských zemích. Potenciál pro export potravin z ČR na Slovensko nadále existuje, například u mléčných výrobků, uzenin, masa a zpracovaných masných výrobků, cukrovinek, vína z hroznů, regionálních piv či ovocných šťáv. Trvale žádoucími českými mlékárenskými produkty na slovenském trhu jsou vedle mléka zejména tvaroh a máslo.

Slovenský kabinet schválil v roce 2023 Koncepci dlouhodobé podpory rozšíření inovací ve vzdělávání. Pracovní skupiny v současnosti připravují způsob mechanismu implementace Koncepce dlouhodobé podpory rozšíření inovací ve vzdělávání. Zvažuje se možnost podpory rozšíření inovací prostřednictvím nového fondu. Úkolem nové koncepce má být zvýšení přínosu pro stát z titulu ověřených inovací podporou jejich rozšíření pro co největší část cílové skupiny, tedy především pro žáky a učitele škol.

Podle série průzkumů veřejného mínění mají občané Slovenska menší zájem o vědu, technologie a inovace, než je průměr v rámci EU. Dle zveřejněných údajů pouze pětina mladých lidí ve věku 15-24 let má o nové výzkumné a technologické objevy velký zájem. Právě tato skutečnost je také jedním z klíčových důvodů, proč vláda SR klade důraz na podporu vědy a výzkumu a na propojení akademického sektoru s výrobou. V rámci vzdělávání je jedním z aktivních přístupů podpora duálního vzdělávání, které má na Slovensku dlouhodobou a úspěšnou historii. Právě vhodné a včasné propojení teorie, vědy a praxe je silným motivačním aspektem pro zvyšování zájmu mladých lidí o vědu, výzkum, inovace a vzdělávání.

V rámci vzdělávání je jedním z aktivních přístupů podpora duálního vzdělávání. Podpůrných a zároveň popularizačních aktivit směřujících k propojení vědy, výzkumu, inovací a praxe je zatím na Slovensku poměrně málo, a když už existují, tak jsou soustředěny pouze ve větších městech. Jako příklad lze uvést centrum „Steel Park“ v Košicích nebo „Aurelium“ v Bratislavě. V těchto tzv. zážitkových centrech vědy se žáci a studenti různého věku přiměřenou a vhodnou formou seznamují s vědou, inovacemi a jejich možným praktickým uplatněním. Příkladem propojení praxe a výzkumu je košický klastr „IT Valley“. Jedná se v podstatě o jediné vysoce sofistikované vědecké centrum na Slovensku, kde se úspěšně propojily místní univerzity, samospráva, firmy a výzkumné instituce.

S výjimkou duálního vzdělávání, které se zatím celkem daří, zejména díky několika velkým průmyslovým firmám, udržovat a podporovat, je dalších aktivit směřujících k podpoře propojení vědy, výzkumu a praxe na Slovensku poměrně málo. Jedním z hlavních důvodů nedostatku podpůrných a zároveň popularizačních aktivit, zejména pro mladé lidi zvažující svou budoucnost, je absence propracovaného plánu podpory a rozvoje vědy a téměř absolutní nedostatek vědecko výzkumných center.

Proto zřizování center vědy, výzkumu a inovací na Slovensku právě v současné době, kdy je obecně zdůrazňována nezbytnost nových vědeckých postupů zaměřených především na zlepšování a ochranu klimatu a životního prostředí, lze považovat za vysoce aktuální a významnou investiční příležitost rovněž pro české podnikatelské subjekty a investory. Slovensko hodlá postupně zvyšovat investice do výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu tak, aby se v roce 2030 dostaly na úroveň 0,67 % HDP. Do rozvoje a využití lidského kapitálu hodlá v nejbližších letech investovat celkem 2,6 mld. EUR.

Slovenští studenti stále více odcházejí studovat na české univerzity. Nejvíce jich studuje na Masarykově univerzitě v Brně, kterou na Slovensku označují za nejkvalitnější slovenskou vysokou školu, a o její učitele i studenty má zájem bratislavská Komenského univerzita. Právě jejich prostřednictvím by slovenská univerzita chtěla zvýšit svůj kredit. Již se objevují i první signály o tom, že v Bratislavě má vzniknout nové centrum excelence pro oblast zdraví inspirované právě centrem CEITEC na Masarykově univerzitě, přičemž ředitel tohoto centra byl jmenován do Rady vlády Slovenské republiky pro vědu, techniku a inovace. Lze očekávat, že je to velmi dobrý a silný impuls pro další rozvoj vědy, výzkumu, inovací a vzdělávání na Slovensku.

Příležitosti pro české firmy se tak na Slovensku otevírají nejen v modifikovaném automobilovém průmyslu a výše zmiňované ochraně klimatu a životního prostředí, ale také v dalších oblastech, jako jsou například úsporná energetická řešení, digitalizace výroby a státní správy a podobně.

Informace o stavu digitalizace a o moderních technologiích na Slovensku v oblasti vzdělávání lze každoročně získávat na mezinárodní konferenci ITAPA v Bratislavě. Jde o největší a nejdůležitější konferenci o digitalizaci a moderních technologiích na Slovensku.