Slovinsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Slovinsko vzniklo r. 1991 jako demokratická parlamentní republika. V čele státu je prezident volený přímo na dobu pěti let, maximálně na dvě funkční období po sobě. Pozice a pravomoci prezidenta jsou relativně omezené. Současnou slovinskou prezidentkou je Nataša Pirc Musar, která vykonává svůj první mandát od prosince 2022. Parlament Slovinské republiky je dvoukomorový. Dolní komorou je Národní shromáždění (National Assembly, Državni zbor, DZ), které má 90 poslanců, z nichž 88 je voleno poměrným systémem na dobu čtyř let a dvě místa jsou podle ústavy vyhrazena pro zástupce autochtonních národnostních menšin (maďarská a italská). Horní komorou je Národní rada (National Council, Državni svet – DS), která má 40 členů zejména z řad starostů, podnikatelů a řemesel. Pravomoci Národní rady jsou omezené a má spíše poradní funkci.

Slovinsko je vzhledem k malému vlastnímu trhu exportně orientovanou ekonomikou. Otevřenost slovinské ekonomiky znamená však také vysokou závislost na globálních hospodářských trendech a dění na partnerských trzích. Hlavní trh pro slovinský export představují země EU, do kterých směřuje necelých 70 % slovinského vývozu. Nejvýznamnějším obchodním partnerem pro Slovinsko v oblasti exportu i importu zůstává Německo. Česká republika patří z hlediska celkového objemu vzájemného obchodu mezi 10 nejvýznamnějších obchodních partnerů Slovinska, hospodářská spolupráce mezi oběma zeměmi je mimořádně dobrá. Státy V4 jsou v součtu druhým nejvýznamnějším partnerem. Slovinský trh je v podstatě saturován a je silně kompetitivní, hospodářská politika se orientuje na odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Pro výraznější růst obchodní výměny je nutné postupně přejít k vyšším formám spolupráce (např. kapitálové účasti formou joint-ventures, strategická partnerství). V návaznosti na krizi způsobenou pandemií COVID-19 se vzájemný obrat obchodní výměny v r. 2020 snížil o 4,4 %, v roce 2021 se však trend obrátil a celkový obrat zahraničního obchodu mezi ČR a Slovinskem dosáhl rekordních 1,73 mld. EUR, což je o 16,4 % více než předchozím roce. K meziročnímu navýšení došlo jak u českého vývozu (+13,0 %), tak u dovozu (+21,2 %).

Pandemie a přijatá restriktivní opatření negativně ovlivnily výkon slovinské ekonomiky v roce 2020, což se projevilo ve snížení HDP o 4,2 % a zhoršení většiny makroekonomických ukazatelů. V důsledku zvýšené veřejné spotřeby na kompenzaci protiepidemických opatření pak došlo k výraznému navýšení veřejného dluhu i deficitu státního rozpočtu. V r. 2021 pak došlo k vysokému růstu HDP, zejména díky posílení zahraniční obchodní výměny (vývoz 13,2 %, dovoz 17,4 %), soukromé spotřeby (11,6 %) a investic do fixního kapitálu (12,3 %). Zmíněné faktory budou generátorem hospodářského růstu i do budoucna, k čemuž přispěje i dlouhodobě příznivá situace na trhu práce. Hospodářské oživení v r. 2021 však bylo nerovnoměrné, nejdelší sanaci bude vyžadovat sektor služeb spojených s kongresovým průmyslem, cestovním ruchem a leteckou přepravou. Vzhledem k přetrvávající nejistotě v souvislosti s vývojem epidemie, rozmachu inflace, aktuální geopolitické situaci, která přináší dodatečný tlak na ceny energetických produktů a dalších komodit, lze očekávat snížení hospodářské aktivity v dalším období (průměrný růst HDP v rozmezí 3 – 4 %).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Slovinsko (444.21 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název

Slovinská republika (česky)

Republika Slovenija (slovinsky)

Republic of Slovenia (anglicky)

Složení vlády

Premiér: Robert Golob (GS, předseda)

místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničních věcí a evropských záležitostí: Tanja Fajon (SD, předsedkyně)

místopředseda vlády a ministr práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí: Luka Mesec (Levica, koordinátor)

místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Danjel Bešič Loredan (GS)

ministr financí: Klemen Boštjančič (GS)

ministr obrany: Marjan Šarec (LMŠ, předseda)

ministryně spravedlnosti: Dominika Švarc Pipan (SD)

ministr vnitra: Boštjan Poklukar (GS)

ministryně veřejné správy: Sanja Ajanovič Hovnik (GS)

ministr pro solidární budoucnost: Simon Maljevac (Levica)

ministr životního prostředí, podnebí a energií: Bojan Kumer (GS)

ministr školství: Darjo Felda (GS)

ministr pro vysoké školství, znalosti a inovace: Igor Papič (GS)

ministr hospodářství, turizmu a sportu: Matjaž Han

ministryně kultury: Asta Vrečko (Levica)

ministryně zemědělství, lesnictví a výživy: Irena Šinko (GS)

ministryně infrastruktury: Alenka Bratušek (GS)

ministr pro přírodní zdroje a vesmír: Uroš Brežan (GS)

ministr pro kohezi a regionální rozvoj: Alexander Jevšek (SD)

ministryně pro digitální transformaci: Emilija Stojmenova Duh (GS)

ministr bez portfeje, příslušný pro rozvoj vztahů mezi Slovinskem a autonomními slovinskými menšinami v sousedních zemích stejně jako mezi Slovinskem a Slovinci ve světě: Matej Arčon (GS).

Vysvětlivky:

GS = Gibanje Svoboda, středo-levicové liberální

Hnutí Svoboda Roberta Goloba

SD = Socialni demokrati, levicová strana Sociálních demokratů

Levica = krajně levicová strana Levice

LMŠ = liberální Listina Marjana Šarece

Slovinsko je parlamentní republikou s výraznou rolí dvoukomorového zákonodárného sboru. Poměrný volební systém se 4% vstupní klauzulí generuje fragmentovaný politický systém více stran a široké koaliční vlády. V důsledku toho jsou vlády méně stabilní a dochází k jejich častému střídání. Od vzniku samostatného Slovinska v roce 1991 se vystřídalo již 15 vlád. S výjimkou několika tradičních politických stran (např. pravicová SDS, levicoví Sociální demokraté) je pro Slovinsko charakteristický častý vznik nových stran, jejich spojování a rozdělování. Naopak celá řada osobností zůstává v politice dlouhodobě a má silný vliv na politickou atmosféru v zemi. Hlava státu vystupuje konstruktivně a hledá konsensus. Silnou a aktivní roli hrají soudy, vč. ústavního soudu.

Politické prostředí je typické silnou polarizací levice a pravice, ideologickými střety a osobními animozitami jednotlivých aktérů. Názorové spory mají historické kořeny sahající až do období druhé světové války. Polarizace se promítá i do fungování médií a nálad ve společnosti. Oficiální vládní struktury jsou doplňovány širokými sítěmi neformálních kontaktů a vazeb zahrnujících i podnikatelské subjekty, média a kulturní obec. Občanská společnost je aktivní, ve Slovinsku působí celá řada nevládních organizací, jsou organizovány demonstrace nebo veřejná vystoupení. Tyto akce bývají obvykle pokojné.

Základní programové priority:

Odlišný přístup k politice zaměřený na manažerská řešení, umírněné vystupování, konsensuální charakter vládnutí; Podpora sociálně zranitelných skupin – důchodci, studenti, nízkopříjmové osoby;

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Slovinska se hlásí k hodnotovému multilateralismu založenému na řešení krizí prostřednictvím mezinárodních organizací, práva a justice. Slovinská zahraniční politika je definována ve Strategii zahraniční politiky, jejíž rámec je vnímán politickými a diplomatickými aktéry velmi závazně.

Slovinsko je členem NATO i EU, schengenského prostoru i měnové unie a projevuje se jako proevropský stát podporující prohloubení unijní spolupráce členských států i institucí a zvýšení jejich efektivity. Vlády zpravidla akcentují rovnost přístupu ke členským státům, svobodnou diskuzi a právo členů EU realizovat vlastní domácí politiku. Slovinsko podporuje vyšší míru koheze, zefektivnění čerpání strukturálních fondů a vytváření dalších nástrojů evropské solidarity. ,

Ve 2. pol. roku 2021 převzalo Slovinsko předsednictví EU. Mezi jeho priority patřilo zejména budování odolnosti proti epidemiím a dalším hrozbám globálního nebo celoevropského rozměru, obnova ekonomik členských států po skončení pandemie nového koronaviru se zaměřením na zelenou transformaci a digitalizaci, rozšiřování EU o státy západního Balkánu, kybernetickou bezpečnost, rozvoj umělé inteligence a mezinárodní rozvojové a investiční projekty zaměřené na vodní zdroje. Slovinsko také podporuje boj proti nelegální migraci a reformu evropského azylového systému s cílem zjednodušit návratovou politiku a zefektivnit spolupráci evropských agentur i členských států.

Slovinsko se za předchozí vlády zaměřilo na regionální spolupráci ve střední Evropě na bilaterální úrovni i prostřednictvím jednotlivých platforem, jako jsou V4+, Iniciativa tří moří nebo nový formát ministrů zahraničních věcí C5. Došlo k postupné konvergenci postojů a strategických zájmů Slovinska se státy střední Evropy, mj. v oblastech jaderné energetiky, infrastruktury, migrace nebo rozpočtových otázek EU. V červnu 2022 jmenovaná nová vláda Roberta Goloba však naznačila odklon od režimů v Polsku a Maďarsku.

Klíčovým tématem Slovinské zahraniční politiky je region západního Balkánu. Slovinsko podporuje europeizaci oblasti a upozorňuje na riziko vyplývající z nečinnosti EU a zájmu dalších velmocí o zvýšení vlivu v oblasti. Slovinská zahraniční politika akcentuje požadavek urychleného zahájení přístupového procesu Severní Makedonie a Albánie. Společně s Chorvatskem poté pokračují v Iniciativě Brdo-Brijuni mající za cíl podpořit státy regionu na jejich cestě k EU i při provádění politických a ekonomických reforem a řešení vzájemných sporů.

Slovinsko usiluje o zlepšení vztahů s USA, které byly v období předchozích vlád vlažné. V roce 2020 poté podepsalo během návštěvy amerického ministra zahraničních věcí memorandum o zavádění sítí 5G. Vzhledem k neexistenci historické zátěže má Slovinsko dobré vztahy s Ruskou federací, předchozí vláda byla nicméně k Rusku výrazně kritičtější. Po ruské invazi na Ukrajině Slovinsko ostře odsoudilo ruskou agresi, podporuje sankce vůči Ruské federaci a nabízí systém obsáhlé pomoci ukrajinským uprchlíkům. Nová slovinská vláda také odsoudila ruskou agresi, nicméně na prvním místě vyzdvihla dialog s Ruskou federací, bez něhož není možné dosáhnout v Evropě míru. Kritická je rovněž k předchozí vládě za zrušení bilaterálních dohod Slovinska s Ruskem, zároveň ovšem vyslovila souhlas se sankcemi proti Rusku. Dlouho udržovaný ryze obchodní vztah s Čínou byl nahrazen vyváženějším postojem zahrnujícím otázku bezpečnostních a ekonomických rizik. Čínské firmy byly vyloučeny z řady tendrů na základě neexistujících bilaterálních nebo multilaterálních dohod.

Dosud nebyl vyřešen slovinsko-chorvatský územní spor o Piranský záliv a část pozemků na společné hranici. Slovinsko nadále požaduje implementaci rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu z roku 2017, které Chorvatsko neuznává z důvodu podezření z manipulace. Bilaterální jednání nejsou příliš efektivní a dochází k pravidelným incidentům na obou stranách.

1.3. Obyvatelstvo

Složení obyvatelstva  

Slovinsko mělo k 1. 1. 2023 celkem 2 110 547 obyvatel. Hustota osídlení dosahuje 103,9 obyvatel/km2. Celkový přírůstek obyvatel činí 6,2 % obyv./rok.  

Počet obyvatel ve věku 0–14 let činí 15,1 %, ve věku 15–64 let 63,8 %, ve věku více než 65 let 21,1 %. Průměrný věk obyvatel je 43,8 roku.  

Při sčítání domácností z roku 2021 jich bylo uvedeno 859 782 s průměrnou velikostí 2,41 osob. Zároveň ve Slovinsku žije 587 448 rodin, z nichž 70,2 % má alespoň 1 dítě. Porodnost činí 1,6 dětí na jednu matku. Očekávaná délka dožití je 77,8 let u mužů a 83,4 let u žen.  

Během r. 2021 podíl cizinců v populaci vzrostl na 8,2 %. V rámci posledního sčítání lidu v roce 2021 se tehdy ke slovinské národnosti přihlásilo 1 631 363 obyvatel (83,06 %), následují:  

Srbové – 38 964 (1,98 %)

Chorvaté: 35 642 (1,81 %),

Bosňané: 21 542 (1,1 %),

Muslimové:10 467 (0,53 %),

Maďaři: 6 243 (0,32 %),

Albánci: 6 186 (0,31 %),

Makedonci: 3 972 (0,2 %),

Romové: 3 246 (0,17 %),

Černohorci: 2 667 (0,14 %),

Italové: 2 258 (0,11 %).  

K české národnosti se tehdy hlásilo 273 osob, ke slovenské 216 osob.

Náboženství

Římskokatolickou konfesi v roce 2021 vyznávalo 1 135 626 osob, tj. 57,8 %, dále je v zemi 14 736 evangelíků (0,8 %), 47 488 stoupenců islámu (2,4 %) a 45 908 ortodoxních/pravoslavných křesťanů (2,3 %). Celkem 199 264 (10,1 %) obyvatel uvedlo, že jsou ateisty, 307 973 (15,7 %) odmítlo na otázku víry odpovědět a 68 714 osob (3,5 %) uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi. Židovskou národnost uvedlo 28 osob a k judaismu se jich přihlásilo 99.  

Ve Slovinsku je tolerantní náboženské prostředí a fungující odluka státu a církve, v hlavním městě Lublani se kromě katolických a protestantských kostelů nachází i mešita s minaretem, synagoga a pravoslavné kostely. Představitelé církví spolupracují a v době pandemie COVID-19 vystupovali společně. V Národním shromáždění je zastoupena jedna křesťanská strana – NSi, která získala v posledních volbách 7,13 % hlasů a 7 z 90 křesel. Nyní je součástí vládní koalice.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Slovinsko je dle HDP na obyvatele 27. nejsilnější ekonomikou na světě a 13. v rámci EU27. Po výrazném pádu HDP v r. 2020 (-4,2 %) v návaznosti na pandemii COVID-19 došlo v r. 2021 k nebývalému hospodářskému růstu tempem 8,1 %, což je rekordní hodnota v historii samostatného Slovinska. Pozitivní trend je zejména důsledkem rychlejšího růstu soukromé spotřeby, investic do fixního kapitálu i exportu a také příznivějších podmínek na trhu práce. V návaznosti na přetrvávající nejistotu v souvislosti s epidemiologickou situací a zejména pak narušení dodavatelských a výrobních řetězců, vysoké ceny energetických produktů i surovin, jejichž další zdražování může vyvolat probíhající válečný konflikt v Ukrajině a uvalené sankce proti Ruské federaci, lze očekávat snížení hospodářské aktivity v dalším období. Situace na trhu práce se díky protikrizovým opatřením rychle stabilizovala, průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2021 se snížila a očekává se její další snižování, což zaměstnavatelům přinese výzvy při hledáním kvalifikované pracovní síly a tlak na platy. Reálný růst platů však bude zbrzděn v důsledku vysokého stupně inflace. Po deflaci v r. 2020 došlo v r. 2021 k postupnému zvyšování cen, zpočátku zejména u energetických produktů a potravin, v r. 2022 také u služeb a neenergetického průmyslového zboží. Průměrná inflace v r. 2022 byla 9,3%, v říjnu se vyšplhala až na 10,3%. Slovinský státní dluh se v r. 2020 zvýšil ze 66,1 % na 79,8 % HDP, na konci r. 2021 se snížil na 74,9 % HDP a předpokládá se jeho další snižování. V roce 2020 byl vytvořen rovněž vysoký deficit státního rozpočtu ve výši 7,7 % HDP, v r. 2021 se snížil na 5,2 % HDP, v následujících letech by se měl dále snižovat a v r. 2024 se již předpokládá jeho realizace v souladu s maastrichtskými kritérii (tj. do 3 % HDP).

Slovinsko je výrazně exportně orientovanou ekonomikou. Tradičně nejsilnějšími vývozními sektory jsou automobilový a farmaceutický průmysl, dále pak také chemický, elektrotechnický, dřevozpracovatelský, nábytkářský průmysl, doprava a logistika. Výraznou roli hrál až do pandemie COVID-19 cestovní ruch, který tvořil více než 40 % vývozu služeb a 12 % HDP země, nicméně momentálně patří společně s kongresovým cestovním ruchem a leteckou přepravou mezi nejexponovanější sektory, jejichž sanace bude dlouhodobá. Tažnou silou slovinského hospodářství je kromě exportu také domácí spotřeba a investice. Hospodářská politika a investice se orientují na odvětví s vysokou přidanou a zaměřují se na oblast infrastruktury, ekologie, energetiky, ICT, umělé inteligence a vědy a výzkumu. Z hlediska přístupu k ochraně životního prostředí chápe Slovinsko samo sebe jako „zelenou“ zemi, investuje proto také do zelených technologií, projektů cirkulární ekonomiky a trvale udržitelné mobility.

Více informací: The Institute of MacroeconomicAnalysis and Development of the Republic of Slovenia Statistical Office of the Republic of Slovenia

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Slovinsko hospodařilo v letech 2018 a 2019 s přebytkovými rozpočty a s výhledem na navyšování pozitivní rozpočtové bilance s cílem snižování státního dluhu, tento trend však přerušila pandemie COVID-19. Za účelem zmírnění jejího dopadu schválila vláda dosud celkem 10 balíčků protikrizových opatření a dle údajů Fiskální rady bylo na boj s krizí dosud vynaloženo celkem 5,1 mld. EUR (duben 2022). Mezi klíčová opatření v oblasti hospodářství patří zejména mechanismus čekání na práci (zaměstnanec „čeká“ v připravenosti doma a pobírá kompenzaci do výše 80-100 % platu) a dotace zkrácené pracovní doby (kurzarbeit). Mezi další opatření patří např. univerzální měsíční příjem pro živnostníky, moratoria na úvěry, státní garanční schéma na překlenovací úvěry, finanční kompenzace za fixní provozní náklady, státem dotované hodnotové poukazy (vouchery) za účelem podpory domácího cestovního ruchu, kultury a sportu atd. Fiskální rada upozorňuje, že je dosavadní efekt opatření výrazně nižší od plánovaného odhadu vlády při schvalování protikrizové legislativy, zároveň však přispěl ke značnému zhoršení stavu veřejných financí.

Výdaje spojené s pandemií a nižší daňové příjmy vedly k vytvoření vysokého deficitu státního rozpočtu ve výši 7,7 % HDP v r. 2020, v r. 2021 se snížil na 5,2 % HDP, v následujících letech by se měl dále snižovat a v r. 2024 se již předpokládá jeho realizace v souladu s maastrichtskými kritérii (tj. do 3 % HDP). Státní dluh se v r. 2020 zvýšil ze 66,1 % na 79,8 % HDP, na konci r. 2021 se snížil na 74,9 % HDP a očekává se jeho další snižování.

Dle tvrzení Ministerstva financí jsou však slovinské veřejné finance stabilní, což dokazují také aktuální hodnocení zahraničních bonitních agentur: Standard & Poor’s: AA-, stabilní výhled; Moody’s: A3 se stabilním výhledem; Fitch: A, stabilní výhled; DBRS: A high, stabilní výhled.

Více informací:

Fiscal Council

Ministry of Finance

2.3. Bankovní systém

Hlavním regulátorem bankovního sektoru je Centrální slovinská banka (Banka Slovenije, BS), která je od r. 1991 veřejnoprávním subjektem, nezávisle disponujícím svými aktivy. V souvislosti se zavedením EUR se BS řídí ustanoveními ECB a Evropského systému centrálních bank (ESCB).

V současnosti ve Slovinsku působí 14 komerčních bank a spořitelen, jejichž celková bilanční suma v r. 2021 činila 47,4 miliard EUR a výnosnost kapitálu (ROE) 9,85 %. Bankovní sektor je navzdory pandemii COVID-19 stabilní a také relativně koncentrovaný, dominují v něm dva bankovní domy: Nová lublaňská banka (NLB) a Nová kreditní banka Maribor (NKBM), které budou po ukončení probíhajících akvizicí a fúzí společně obhospodařovat přes 58 % veškerých bankovních aktiv v zemi. Obě banky byly po dlouhou dobu ve výhradním vlastnictví státu a prodány teprve nedávno: NKBM byl od r. 2015 ve většinovém vlastnictví amerického investičního fondu Apollo Global Management, LLC., zbylých 20 % ovládá EBRD. NKBM v r. 2020 provedla úspěšnou akvizici Abanky, třetí největší banky na slovinském trhu, přičemž následně došlo k jejich fúzi. V r. 2021 pak banku koupila maďarská skupina OTP, která na slovinském trhu již vlastní banku SKB, nově vzniklá bankovní skupina tak bude mít 28,5% tržní podíl.

O prodeji 59,1% podílu NLB více menšinovým vlastníkům formou veřejné nabídky akcií rozhodla vláda v r. 2018. Největším akcionářem je Bank of New York Mellon, která spravuje mj. podíly EBRD a Brandes Investment Partners. Stát si ponechal v NLB pouze kontrolní podíl 25 % + 1 akcie. NLB v důsledku ruské agrese na Ukrajině a sankcím vůči Rusku převzala v r. 2022 bleskově slovinskou větev ruské Sberbank, nově vzniklá bankovní skupina tak bude mít 29,6% tržní podíl.

Očekává se rovněž další konsolidace bankovního systému, přičemž ekonomové odhadují, že bude do budoucna na slovinském trhu pouze 6 – 7 bankovních institucí.

Více informací:

The Bank Association of Slovenia

2.4. Daňový systém

V březnu 2022 vstoupila v platnost dlouho očekávaná novela Zákona o dani z příjmu, která je součástí reformy daňového systému. V progresivním daňovém systému přináší např. postupné navyšování obecné daňové úlevy ze stávajících 3500 EUR až na 7500 EUR do r. 2025, což přinese zaměstnancům vyšší netto platy. Výhodnější bude také zdanění prémií za pracovní úspěšnost, které budou nezdaněny do výše 100 % průměrného platu zaměstnance za posledních 12 měsíců. Daňové třídy a úlevy budou nově rovněž každoročně harmonizovány s mírou inflace. Daňově bude výhodnější použití služebních vozidel na elektrický pohon, které se využívají také pro soukromé účely, a zavádí se rovněž úleva pro zaměstnavatele, který zaměstná osoby mladší než 29 let, starší než 55 let či pracovníky v deficitních profesích. Stupeň zdanění v nejvyšší, 5. daňové třídě, se snižuje z 50 na 45 %. Stupeň zdanění z příjmů z úroků, dividend a zisků a rovněž z pronájmů se snižuje z 27,5 na 25 %. 

PŘÍMÉ DANĚ

Daň z příjmu právnických osob je vybírána ze zdanitelného zisku soukromých společností ve výši 19 % v souladu se Zákonem o dani z příjmů PO (Zakon o davku od dohodkov pravnih oseb). Sazba pro výpočet srážkové daně činí 15 %. Kapitálové zisky jsou považovány rovněž za běžné příjmy PO a jsou tedy rovněž zdaněny sazbou 19 %.

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní dle výše příjmů v souladu se Zákonem o dani z příjmu FO (Zakon o dohodnini), výše zdanění je následující (daňová třída/roční příjem): 16 % (<8500 €), 26 % (<25000 €), 33 % (<50000 €), 39 % (<72000 €) a 45 % (>72000 €). Kapitálové zisky FO (dividendy, úroky, pronájem nemovitosti, cenné papíry) jsou zdaněny sazbou 25 %.

Přímé daně z majetku:

Daň dědická a darovací

Daň z nemovitosti

Daň z vodního plavidla

Daň silniční

Daň z bankovních aktiv  

NEPŘÍMÉ DANĚ

Daň z přidané hodnoty

Základní sazba DPH je v souladu se zákonem 22 % (Zakon o davku na dodano vrednost). Práh obratu pro plátce DPH činí 50 000 EUR/rok. Redukované sazby činí:

– 9,5 % potraviny (kromě alkoholických nápojů), zdravotnické prostředky a léky, stavební práce, přeprava osob, ubytovací služby, vstupenky do kulturních a sportovních institucí, hlídání dětí, kadeřnické služby, malé opravy kol, obuvi, kožených výrobků a oděvů, hygienické prostředky pro ženy aj.

– 5 % tištěné i elektronické knihy, noviny, časopisy, mapy, hudební díla

Více info:

Portál Slovenia Business Point – Taxes

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V období 2017–2019 vzájemná obchodní výměna mezi ČR a SI meziročně narůstá. V návaznosti na krizi způsobenou pandemií COVID-19 se vzájemný obrat obchodní výměny v r. 2020 snížil a dosáhl výše 1,488 mld. EUR, což je o 4,4 % méně oproti roku 2019. V roce 2021 se však trend obrátil a celkový obrat zahraničního obchodu mezi CZ a SI dosáhl rekordních 1,73 mld. EUR, což je o 16,4 % více než předchozím roce. K meziročnímu navýšení došlo jak u českého vývozu (+13,0 %), tak u dovozu z SI (21,2 %).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchodní výměna se členskými státy EU představovala cca 66 % veškeré obchodní výměny (vývoz 66,8 %, dovoz 65,0 %), což činí z EU hlavní odbytový trh, ačkoliv se Slovinsku podařilo obchodní toky v posledních letech více diverzifikovat (pro srovnání: v r. 2016 činila obchodní výměna s EU téměř 80 % celkového objemu). Nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou dlouhodobě Německo, Itálie, Rakousko, Francie a Chorvatsko.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obchodní výměna se státy mimo EU v posledních letech roste, zejména v důsledku snahy Slovinska o větší diverzifikaci jak exportu, tak importu. Významným vývozním partnerem Slovinska jsou Švýcarsko (13,4 %), Srbsko (2,8 %) a Ruská federace (2,2 %). Významným dovozním partnerem Slovinska jsou Švýcarsko (10,1 %) a Čína (10,0 %).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Slovinsko patří mezi země s nízkým přílivem přímých zahraničních investic (FDI), které v přepočtu na obyvatele patří k nejnižším v EU. Celkový příliv FDI koncem roku 2020 činil 16,6 miliardy EUR, což je o 2,4 % více než na konci r. 2019. Firmy s FDI představovaly v celkové slovinské podnikatelské populaci pouze 1,8 %, největší podíl firem s FDI byl ve zpracovatelském průmyslu (24,0 %). Výnos investic ve společnostech s FDI činil 6,9 % (v celkové podnikatelské populaci 4,7 %). V období 1994 – 2020 byl průměrný stupeň růstu FDI 11,5 %. Významnou prioritou zůstává investování do podnikatelských zón, projekty se značným rozvojovým potenciálem a vysokou přidanou hodnotou.

Nejvíce FDI pocházelo v r. 2020 z těchto zemí:

Rakousko (25,6 %)

Lucembursko (13,0 %)

Švýcarsko (10,7 %)

Německo (8,0 %)

Itálie (7,3 %)

Nizozemsko (7,1 %)

Chorvatsko (6,3 %)

Kypr (3,3 %)

Velká Británie (3,0 %)

Maďarsko (2,7 %)

Srbsko (2,5 %)

Česká republika (1,9 %, tj. 311,4 milionů EUR)

Výhody pro potenciální investory

lepší přístup na trhy zemí bývalé Jugoslávie;

kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla;

kvalitní management;

zkušenosti s výrobou pro náročné trhy;

vysoký počet domácích exportně orientovaných firem.

Nevýhody pro potenciální investory

relativně drahá pracovní síla v porovnání s dalšími zeměmi SVE;

nedostatečné investice do nových výrobních zařízení – greenfields;

rigidní pracovní trh, nedostatek odborníků v technických profesích;

legislativa upravující zaměstnanecký poměr (vysoké nemocenské dávky, mateřská dovolená, dovolená);

vysoký stupeň administrativní zátěže a hyperregulace.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Slovinsko vstoupilo stejně jako Česká republika do Evropské unie dne 1. května 2004 na základě předchozího referenda, v němž se při účasti 66 % obyvatel vyslovilo 89,61 % pro vstup do EU. Proces integrace do evropských struktur byl završen vstupem do eurozóny v lednu 2007 a do schengenského prostoru v prosinci 2007. Smluvní základna mezi ČR a Slovinskem je tedy dána jednotným trhem EU.

Smlouvy s ČR

Přehled platných mezinárodních smluv mezi ČR a Slovinskem je k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR (viz Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou).

3.4. Rozvojová spolupráce

Slovinsko není příjemcem rozvojové pomoci od roku 2004, kdy bylo přeřazeno Světovou bankou ze skupiny rozvojových do skupiny vyspělých zemí. Slovinsko se tak stalo čistým poskytovatelem rozvojové pomoci. Slovinsko poskytuje pomoc chudým zemím v rámci ODA (Official Development Agency) a bilaterálních dohod ve výši cca 80 mil. EUR ročně, což představuje 0,17 % HDP země, přičemž cílem je podíl navýšit na 0,33 % HDP do r. 2030.

Rozvojovou pomoc Slovinsko poskytuje na základě bilaterálních dohod zejména zemím JVE: Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii, Albánii a Kosovu. Pomoc se soustřeďuje na oblast pomoci při řízení státní správy, řízení a plánování zemědělství, infrastruktury a životního prostředí, pomoc zemím JVE při vstupu do EU aj.

Projekty a programy rozvojové spolupráce jsou realizovány prostřednictvím několika ministerstev a dalších institucí, jejichž zřizovatelem či spoluzřizovatelem je slovinská vláda:

Centre for European Perspective (CEP)

Centre for Excellence in Finance (CEF)

ITF Enhancing Human Security – od roku 1998 přispívá každoročně rovněž Česká republika na projekty odminování v oblasti Bosny a Hercegoviny.

Centre for International Cooperation and Development (CMSR)

Více informací:

Department for Development Cooperation and HumanitarianAssistance

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Hlavní perspektivní obory stručně vypsané z MOPu + stručný komentář a pod tím odkaz na celý MOP dané země.

Kde existuje, tak ještě sektorová analýza. (Dělaná na některé cesty ministra/náměstka ve spolupráci se Západočeskou univerzitou)

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Ve Slovinsku probíhá řada infrastrukturních projektů zaměřených na modernizaci a rozvoj železniční dopravy v souladu s požadavky transevropské dopravní sítě TEN-T či na dobudování dálniční sítě, která bude propojovat severní a jihovýchodní část Slovinska. V rámci zelené transformace a dlouhodobé strategie Slovinska v duchu „Green-Safe-Creative“ bude i nadále kladen důraz na řešení, která zajišťují trvale udržitelnou mobilitu ve všech segmentech přepravy, např. intermodalita v rámci městské hromadné dopravy, nákup nízkoemisních dopravních prostředků v městské a lokální dopravě, podpora cyklistiky, elektromobility aj.

▶ Energetický průmysl

Na základě přijaté dlouhodobé klimatické strategie a národního energetického a klimatického plánu předpokládá Slovinsko investice do oblasti energetické infrastruktury se zaměřením zejména na obnovitelné zdroje energie a jadernou energii. Ministerstvo infrastruktury Slovinské republiky vydalo v r. 2021 energetické povolení pro projekt výstavby 2. bloku jaderné elektrárny Krško, který bude příležitostí pro výměnu zkušeností a know-how v oblasti jaderné energetiky. Slovinská vláda rovněž představila i další projekty s možností participace českých dodavatelů i subdodavatelů, mezi které patří mj. výstavba hydroelektrárny Mokrice v celkové hodnotě projektu 150 mil. EUR, plynovodů Vodice–Lublaň a Ajdovščina–Lucija či dálkových vedení Cirkovce–Pince, Kamnik–Visoko a Gorica–Divača.

▶ Obranný průmysl

V rámci schváleného balíčku finančních prostředků pro rozvoj slovinských obranných sil bylo pro roky 2021 – 2026 vyčleněno celkem 780 mil. EUR. Slovinské ozbrojené složky mají zájem o akvizici letadel, vrtulníků, obrněných vozidel, bezpilotních systémů, ale i ručních zbraní a střeliva, radarů, prostředků kybernetické ochrany a dalších zařízení odpovídajících standardům NATO. Zájem je rovněž o transfery technologií, spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a obecně o produkty s vysokou přidanou hodnotou.

▶ Stavební průmysl

Slovinská vláda v souladu s intervenčním zákonem připravuje k realizaci řadu stavebních projektů v oblasti bytové, rezidenční a účelové výstavby. Jde jak o bytové stavby pro nájemní účely, tak o stavby účelové v různých sektorech (např. kultura, zdravotnictví, justice, školství, věda aj.) či průmyslové objekty. Bytové a rezidenční výstavbě v městských aglomeracích se věnuje také řada soukromých developerů. České společnosti se budou moci zapojit buď přímo do výstavby, popř. dodávat stavební materiály, železobetonové konstrukce, výrobky stavebního truhlářství a tesařství či interiérové a exteriérové vybavení.

▶ ICT

Slovinsko klade v rámci národního plánu obnovy i v dlouhodobých rozvojových strategiích důraz na digitalizaci, kybernetickou bezpečnost a rozvoj umělé inteligence. Mezi předpokládané investice v následujících letech v hodnotě zhruba 465 mil. EUR patří digitalizace vzdělávání, posilování digitálních kompetencí dětí i dospělých, digitalizace zdravotnictví (e-health), procesů státní správy (e-governmnent), zvyšování kybernetické bezpečnosti a podpora digitalizace podnikatelského sektoru.

Více informací:

Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Navzdory kulturně-historické a geografické blízkosti Slovinska a ČR je vhodné najít si pro obchodní aktivity místního zástupce, který se lépe orientuje na trhu a má vytvořenou širokou síť kontaktů. Slovinsko je malé teritorium, lidé se mezi sebou ve velké míře znají a jsou často vzájemně propojení, proto má networking důležitou funkci. V praxi má tato provázanost však i negativa, která spočívají zejména ve velmi rozšířeném nepotismu a jiných formách systémové korupce, proto je místní obchodní zastoupení v tomto smyslu přednost. Navzdory změnám, které přinesla pandemie COVID-19, kdy se většina firemních aktivit a jednání přenesla do virtuálního prostoru, je stále klíčové také osobní jednání.

4.2. Oslovení

Prvotní oslovení je ideální v elektronické formě, poté následné ověření telefonicky a domluvení osobní schůzky. Elektronická forma oslovení je první dojem, který může partnera buď odvrátit či přimět k osobnímu jednání, proto se při představení firmy doporučuje stručnost, věcnost, důraz na tradici a kvalitu výrobků/služeb, což by měl odrážet také kvalitně zpracovaný propagační materiál, který je vhodné do mailu rovněž přiložit.

Je rovněž vhodné oslovit konkrétní osobu, která má kompetenci učinit rychlé rozhodnutí, jako např. ředitel, obchodní ředitel, vedoucí nákupu apod.

Ve Slovinsku je zakořeněn pozitivní vztah k používání akademických titulů, avšak především v korespondenci, při osobním jednání podstatně méně. Slovinská strana si u titulů Ph.D., popř. CSc. a DrSc. potrpí na jejich uvádění, a to ve zkrácené podobě Dr. před jménem. Rozhodně by akademický titul vedle loga firmy a adresy s platným telefonem, faxem a e-mailem neměl chybět na žádné obchodní vizitce obchodního partnera.

4.3. Obchodní schůzka

Navzdory změnám, které přinesla pandemie COVID-19, kdy se většina firemních aktivit a jednání přenesla do virtuálního prostoru, je stále klíčové také osobní jednání. Naprosto nezbytné je zejména na začátku spolupráce, kdy je nutné vytvořit mezi obchodními partnery důvěru, avšak pravidelná (byť i méně častá) osobní setkání jsou důležitá i v další fázi spolupráce.

Obchodní jednání je nutné sjednat alespoň 14 dnů předem, a pokud je protistrana ochotna se sejít, probíhá jednání zpravidla v sídle firmy v rámci standardní pracovní doby (8:00/9:00 – 16:00/17:00). Při obchodním jednání se automaticky předpokládá, že muž bude mít oblek, pro ženy je vhodný kostým a standardní doplňky. Obchodní jednání, zejména při opakovaném setkání, mohou probíhat i v restauraci, v době oběda mezi 12. a 14. hodinou, eventuálně v době večeře po 18. hodině. Pozvání na jednání tohoto typu, byť i méně formální či zcela neformální, není vhodné odmítnout. K jídlu se zpravidla podává slovinské víno, které bývá vynikající kvality. Slovinci si obecně potrpí na kvalitní gastronomii.

V obchodním styku jsou běžné dárky pro obchodní partnery. Sami Slovinci většinou formou dárku prezentují Slovinsko a jeho kulturní či gastronomické tradice, proto českým firmám rovněž doporučujeme věnovat něco typicky českého, např. český porcelán, křišťál, lokální řemeslná výroba aj. Vzhledem ke slovinské zálibě v dobrém jídle je možné dárek zaměřit i tímto směrem a podarovat např. české pivo, víno, med, speciality apod.

Pro obchodní jednání je spíše nevhodná letní turistická sezóna, která je nejintenzivnější od poloviny června do začátku září, kdy většina podnikatelů a manažerů čerpá dovolené. Výjimkou nejsou ani kolektivní dovolené celých podniků (podobně jako v sousední Itálii), kdy bývají firmy v tomto období velmi těžko k dosažení. Není vhodné rovněž sjednávat schůzky na pátek odpoledne či v době některých prázdnin či svátků (viz kapitola 4.6).

Slovinci jsou převážně dochvilní a chodí na obchodní schůzky včas, někdy i před sjednaným termínem. Je celkem časté a běžné, že přechází nejen sami mezi sebou, ale rovněž se zahraničními obchodními partnery, poměrně rychle na méně formální styl komunikace, např. oslovování křestním jménem či tykání, což může českého podnikatele poněkud překvapit, jelikož Češi zpravidla zachovávají formální/neutrální styl komunikace výrazně déle než Slovinci. Obecně lze ale říci, že je toto slovinské gesto příjemné, působí přátelsky a mnohdy pomůže prolomit ledy či počáteční nedůvěru.

4.4. Komunikace

Slovinští manažeři inklinují k západnímu stylu managementu a dodržování obvyklých obchodních zvyklostí. Hierarchický způsob vedení je důležitou součástí slovinské obchodní komunity, úroveň vzdělání i zkušeností je zásadní pro společenský status a vývoj kariéry. Rozhodovací moc je zřídka kdy delegována na nižší než seniorskou manažerskou pozici. Nejrychleji rostoucími typy společností jsou rodinné firmy velikosti malá až střední společnost (do 50 zaměstnanců). Na druhou stranu se stále častěji uplatňuje horizontální organizační struktura, založená na týmové spolupráci, individuálním přínosu, autonomii a osobní zodpovědnosti zaměstnanců. Tento trend je obecně přítomný u nadnárodních korporací, ve slovinském prostředí pak zejména u velkých exportních firem či start-upů.

Úředním jazykem je slovinština, v příhraničních oblastech s Itálií a Maďarskem je jako úřední jazyk uznávána také italština a maďarština, jelikož jde o dvojjazyčné oblasti. V obchodním a úředním styku je nejpoužívanějším jazykem angličtina, jejíž obecná znalost je na velmi solidní úrovni, méně častá je němčina, výjimečně se používá italština. Většina obyvatel ovládá chorvatštinu, resp. srbštinu, užívání těchto jazyků se při prvním obchodním styku spíše nedoporučuje, avšak vždy záleží na konkrétní situaci. Především starší generace, které se narodily v období Jugoslávie, někdy dávají přednost chorvatštině/srbštině před angličtinou. Při jednání proto není nutné mít s sebou tlumočníka v kombinaci čeština/slovinština, ačkoliv to může na obchodního partnera udělat značný dojem, jelikož je slovinština málo rozšířený jazyk a Slovinci bývají potěšeni, když osoba, která není slovinského původu, hovoří slovinsky.

Podobná logika se vztahuje také na marketingové materiály, které je ideální mít připravené v anglickém jazyce, možnými variantami jsou také materiály v německém, chorvatském či srbském jazyce (pokud je psán latinkou). Propagační materiály by měly být zpracovány kvalitně a vizuálně atraktivně. V obsahovém smyslu je důležité podtrhnout tradici firmy, reference (např. seznam referencí) a kvalitu výrobků (např. přehled certifikátů kvality, atesty, studie, ocenění).

V komunikaci bývají Slovinci otevření a uvolnění. ČR znají vzhledem k logistické blízkosti poměrně dobře a díky zálibě v cestování se rádi baví o svých cestovních zkušenostech (nejen) v ČR. Většina však zná dobře jen Prahu, proto je možné během rozhovoru upozornit i na další turisticky zajímavá místa v ČR a využít tuto příležitost i k oficiálnímu pozvání do sídla firmy v ČR. Slovinci se často zajímají také o politickou situaci v ČR, hospodářský vývoj a makroekonomickou situaci. Na rozdíl od 2. poloviny 90. let a přelomu století, kdy Slovinsko v mnoha směrech vývojově předběhlo ČR, se situace po hospodářské a finanční krizi r. 2009 výrazně změnila. ČR se od té doby dynamicky rozvíjela, zatímco ve Slovinsku hovoříme o tzv. ztraceném desetiletí.

4.5. Doporučení

Otevřenost a konstruktivnost

Slovinští hostitelé očekávají od svých obchodních partnerů připravenost, konstruktivní přístup a skromné vystupování bez jakýchkoliv předsudků, respektován je každý názor. Rovnost, respekt a otevřenost jsou podstatou komunikace se slovinskými partnery.

Kvalita, reference

Slovinští obchodní partneři obvykle očekávají kvalitní výrobky/služby, podpořené referencemi na náročných, zejména západních trzích, a certifikáty kvality (ISO, TÜV). Kvalitu jako jednu z hlavních hodnot společnosti by měl odrážet také marketing a celková image obchodní značky.

Pravidelná komunikace

První obchodní jednání nebývá zpravidla hned fází dohody o spolupráci. S obchodním partnerem je nutné udržovat pravidelnou komunikaci a alespoň jednou za rok se sejít také osobně buď v sídle jedné z firem či na veletrzích, výstavách, konferencích apod.

4.6. Státní svátky

Státní svátky a významné dny:

1. 1. – 2. 1. – Nový rok

8. 2. – Kulturní den (Prešernov dan) Velikonoce (shodně s ČR)

27. 4. – Den odporu proti okupaci

1. 5. – 2. 5. – Svátek práce

25. 6. – Den státnosti

15. 8. – Nanebevzetí panny Marie

31. 10. – Den reformace

1. 11. – Den zesnulých

25. 12. – Vánoce

26. 12. – Den samostatnosti

Uvedené státní svátky jsou rovněž dny volna. Firmy mají ve zvyku brát si v některých případech kolektivní dovolené. Kolektivní dovolenou krátkodobého charakteru např. v situaci, kdy je čtvrtek svátek, určí vedení všem zaměstnancům také v pátek a firma v těchto dnech nebývá k dosažení. Dlouhodobější kolektivní dovolené (2-3 týdny) plánují firmy zejména v období letních prázdnin. Týdenní kolektivní dovolené se pak mohou objevit v době kolem 1. května a dne zesnulých, jelikož bývají tou dobou rovněž školní prázdniny.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Dovoz

V rámci jednotného trhu se uplatňují pravidla a legislativa EU, vůči třetím zemím pak pravidla společné obchodní politiky EU. Vývozní, resp. dovozní licence se vztahují pouze na citlivé položky, jakými jsou drogy, narkotika, vojenský materiál, materiál a technologie dvojího využití, zbraně, starožitnosti, umělecká díla atd. za podmínek stanovených v rámci jednotného trhu EU. Po vstupu do EU se používá jednotný harmonizovaný celní systém EU. Slovinsko uplatňuje tzv. panevropskou kumulaci původu, tj. uznává za původní ty výrobky, které jsou vyrobeny z materiálů a dílů původních v těchto zemích.

Slovinská ekonomika je relativně otevřená. Pro dovoz průmyslových výrobků nejsou žádné specifické limity, překážkou není ani certifikace, nové standardy jsou utvářeny podle vzorů EU. Prodej zahraničních výrobků v maloobchodní síti rovněž není limitován, není stanoven podíl slovinského zboží v obchodech. Specifikem je oblast zemědělství, kde však úroveň ochrany a podpory ze strany státu podléhá striktně společné zemědělské politice (CAP). V rámci podmínek CAP Slovinsko podporuje své zemědělství, resp. zemědělské výrobce formou dotací, garantovaných výkupních cen, vývozních podpor či reklamních kampaní, vybízejících k nákupu domácích zemědělských a potravinových výrobků.

Pro dovoz řady výrobků jsou předepsány atesty jakosti, které se týkají zejména elektrotechnického zboží, měřicích přístrojů či stavebních materiálů. Zemědělské produkty a živá zvířata musí projít zdravotní, fytosanitární či veterinární kontrolou. Všechny zemědělské produkty, potraviny, zboží, které přichází do styku s potravinami (obaly, kuchyňské nádobí), dále pak také hračky, léky, chemikálie, kosmetika apod. musí před vstupem na trh projít kontrolním řízením.

Další informace k ohlašovací povinnosti vybraSpotřební daň Při dovozu výrobků, podléhající spotřební dani (tj. alkohol, tabák, pohonné hmoty a elektrická energie), je nutné odváVíce informací: Financial Administration of the Republic of Sloveniadět daň v souladu se Zákonem o spotřební dani (Zakon o trošarinah) místně příslušnému finančnímu úřadu. Plátce spotřební daně se musí zaregistrovat u zodpovědné instituce minimálně 15 dní před začátkem výroby, skladování, dovozu nebo další manipulace s výrobky podléhající spotřební dani. Zodpovědná instituce poté vydá povolení k provozování činnosti. Na základě povolení k činnosti s výrobky podléhající spotřební dani provozuje plátce spotřební daně tzv. daňový sklad (trošarinsko skladišče). Daňový sklad je přesně vymezený prostor, kde plátce spotřební daně vyrábí, skladuje, přijímá či odesílá výrobky podléhající spotřební dani.ných produktů a standardizaci:

Chemicals Office of the Republic of Slovenia

Agency for Medicinal Products and Medical Devices of theRepublic of Slovenia

Slovenian Institute forStandardization 

Distribuce, velkoobchod, maloobchod

Distribuční síť je ve Slovinsku rozmanitá, na trhu působí velké množství malých a středních firem, které se zabývají dovozem, velkoobchodní i maloobchodní činností. Kromě nich působí na trhu řada maloobchodních řetězců se širokou sítí vlastních prodejen. Přítomna je většina významných zahraničních firem, a to buď přímo (pobočka společnosti, dceřiná firma) nebo prostřednictvím místního zastoupení.

Většina zboží na trhu je v prvotřídní kvalitě, spotřebitel příliš nereflektuje produkty nevalné kvality nebo neznámého či pochybného původu, významnou roli sehrává tradice. Více než polovina spotřebitelů věnuje pozornost původu výrobků, převážná část spotřebitelů dbá na kvalitu. Jelikož jsou domácí výrobky vnímány jako velmi kvalitní, dává velká část spotřebitelů přednost domácím výrobcům. Tento trend je nejvýraznější u potravin, který různými celostátními marketingovými kampaněmi podporuje také ministerstvo zemědělství. V posledních 10 letech se v důsledku hospodářských změn změnil postoj spotřebitelů k ceně, většina spotřebitelů očekává zachování kvality, zároveň však konkurenční cenu, před nákupem spotřebitelé častěji kalkulují a srovnávají ceny. Stejnou roli pak sehrává poměr kvality a ceny v dodavatelských řetězcích.

Spotřební daň

Při dovozu výrobků, podléhající spotřební dani (tj. alkohol, tabák, pohonné hmoty a elektrická energie), je nutné odvádět daň v souladu se Zákonem o spotřební dani (Zakon o trošarinah) místně příslušnému finančnímu úřadu. Plátce spotřební daně se musí zaregistrovat u zodpovědné instituce minimálně 15 dní před začátkem výroby, skladování, dovozu nebo další manipulace s výrobky podléhající spotřební dani. Zodpovědná instituce poté vydá povolení k provozování činnosti. Na základě povolení k činnosti s výrobky podléhající spotřební dani provozuje plátce spotřební daně tzv. daňový sklad (trošarinsko skladišče). Daňový sklad je přesně vymezený prostor, kde plátce spotřební daně vyrábí, skladuje, přijímá či odesílá výrobky podléhající spotřební dani.

Více informací:

Financial Administration of the Republic of Slovenia

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Velkou část exportu ČR zajišťují ve Slovinsku místní obchodní společnosti. Obchodní zastoupení se pak zpravidla vždy doporučuje v sektorech provázaných se státní či veřejnou správou, v nichž probíhají nákupy formou veřejných zakázek, např. zdravotnictví, obranný, bezpečnostní, záchranný aj. průmysl. Problémem je přitom skutečnost, že obchodní zástupci mají ve zvyku vysazovat vysoké marže a cenou se přiblížit slovinskému průměru. Malý trh vede k preferenci menšího objemu prodeje při maximálním zisku, je proto vhodné v případě zastoupení projednat otázku cen, marže aj. předem. Velká část slovinských firem usiluje o získání výhradního zastoupení od momentu zahájení spolupráce, což je pochopitelné vzhledem k velikosti trhu a vysoké pravděpodobnosti neloajální konkurence v případě více zástupců jedné značky, je však vhodné podmínit výhradní spolupráci pro cílový trh zkušební dobou a minimálním odběrem zboží či prodejem. Povaha působení české firmy na trhu však závisí také na sektoru, jeho stupni saturace či cenové politice, proto se v některých odvětvích dává přednost přímé spolupráci. Časté jsou např. přímé dodávky do maloobchodních řetězců či větším výrobním firmám.

České finální výrobky nejsou u slovinských spotřebitelů příliš známé, výjimku tvoří pouze automobily Škoda, pivo, výrobky ze skla a porcelánu, obecně však lze konstatovat, že díky kulturní a fyzické blízkosti mezi oběma státy jsou Češi vnímáni jako perspektivní obchodní partneři. České výrobky, polotovary a služby jsou vnímány pozitivně, pro slovinské odběratele jsou často zajímavé díky konkurenční ceně a výrazně lepší kvalitě než např. výrobky polského či asijského původu.

Nejčastější právní formou pro obchodní činnosti ve Slovinsku je d.o.o. (družba z omejeno odgovornostjo; s.r.o.) či s. p. (samostojni podjetnik; OSVČ). Založení akciové společnosti (d.d. – delniška družba) je z hlediska organizační formy náročnější a k založení je nutno využít služeb specializovaných notářských či právních kanceláří. Společný trh EU umožňuje také výkon přeshraničních služeb podle Směrnice EU o službách na vnitřním trhu.

Další informace:

Portál Slovenia Business Point (SPOT) – informace o formách podnikání, způsobu registrace vč. elektronické registrace firem aj.

Portál e-Uprava – státní portál, který poskytuje informace z různých oblastí a nabízí řadu administrativních služeb on-line

Slovinská advokátní komora – registr advokátů

Slovinská notářská komora – registr notářů 

Agency of the Republic of Slovenia for Public LegalRecords and Related Services (AJPES)– obchodní rejstřík firem, registr výročních práv, soudní registr, bonitní hodnocení aj.

5.3. Marketing a komunikace

Slovinsko je náročným trhem, zvyklým na vysokou kvalitu výrobků. Zákazníci přikládají značný význam image zahraničního dodavatele a jeho výrobků. Ve Slovinsku, ostatně jako v jiných zemích, prodává obal a značka, velmi důležitý je tedy rovněž marketing a branding. Reklama v klasických médiích, na billboardech a dopravních prostředcích je stále velmi častá, avšak finančně velmi značně a z hlediska cílového publika omezená. Zejména mladší generace se jako cílové publikum mnohem častěji pohybují ve virtuálním světě, proto je již několik let na vzestupu digitální marketing, který se využívá na sociálních platformách (FB Ads, Instagram Ads, Twitter Ads, LinkedIn Ads) a ve vyhledávačích (Google Ads). Díky široké dostupnosti dat je digitální marketing také výrazně levnější a jeho dosah může být znatelně větší než u klasického marketingu. Pro úspěšné působení na trhu je rovněž nutné mít vybudovanou silnou digitální identitu, základním předpokladem je atraktivní a uživatelsky příznivá webová stránka, přizpůsobená pro PC i mobilní telefon, kterou uživatel snadno najde.

Při prezentaci firmy potenciálním obchodním partnerům či zákazníkům je v propagačních materiálech potřeba zdůraznit konkrétní reference a vývoz na náročné západní trhy, certifikáty zahraničních zkušeben (TÜV, ISO apod.) a kvalitu. Pro prvotní kontakt a prezentaci společnosti jsou optimální propagační materiály v angličtině, v některých regionech výjimečně také v němčině a italštině, méně vhodná je chorvatština či srbština.

Média ve Slovinsku

Ve Slovinsku existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a služeb či reklamu. Mezi nejprodávanější slovinské deníky patří:

Delo Dnevnik

Finance Večer

Ve Slovinsku působí dvě tiskové agentury:

STA – Slovenska tiskovna agencija

Morel

Z týdeníků a podobných periodik lze využít např:

Mladina Global

Slovenia Times (v angličtině)

Reporter

Demokracija

Hlavními televizními a radio stanicemi jsou:

RTV Slovenija (veřejnoprávní)

PRO Plus (POP TV, Kanal A)

Planet TV

Nova24 TV

Radio 1

Val 202

Radio Študent

Radio SI

Radio City

Radio Antena

Radio Salomon

Radio Koper

Radio Capris

Radio Ognjišče

Další informace:

Slovenian Chamber of Advertising

Public Relations Society of Slovenia

The Slovenian MarketingAssociation

Registr slovinských médií – oficiální přehledMinisterstva kultury Slovinské republiky

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je ve Slovinsku upravena Zákonem o autorských a souvisejících právech (Zakon o avtorski in sorodnih pravicah) a Zákonem o průmyslovém vlastnictví (Zakon o industrijski lastnini). Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví je Slovinský úřad duševního vlastnictví (Urad RS za intelektualno lastnino – URSIL, The Slovenian Intellectual Property Office). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade mark) i průmyslových vzorů (designs). Není znám případ poškozování práv českých subjektů v této oblasti na slovinském trhu. Patenty jsou udělené na základě národních žádostí nebo žádostí v rámci EU.

5.5. Trh veřejných zakázek

Oblast veřejných zakázek upravují ve Slovinsku tyto zákony:

Zákon o veřejných zakázkách (Zakon o javnem naročanju)

Zákon o veřejných zakázkách v oblasti obrany a bezpečnosti (Zakon o javnem naročanju na področju obrambe in varnosti)

Zákon o právní ochraně v rámci veřejných zakázek (Zakon o pravnem varstvu v postopkih javnega naročanja)

Zákon o veřejných zakázkách

– V oblasti obecných činností musí být vyhlášena veřejná soutěž na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky bez DPH vyšší nebo se rovná 40 000 EUR a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 80 000 EUR. Pro oblast sociálních a dalších specializovaných služeb v souladu se Směrnicemi 2014/24/EU a 2014/25/EU je hranice stanovena na 750 000 EUR s výjimkou služeb, které patří pod kódy činností CPV 79713000-5, 79100000-5, 79110000-8, 79111000-5, 79112000-2, 79112100-3 a 79140000-7.

– V oblasti infrastrukturních projektů musí být veřejná soutěž vyhlášena na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 50 000 EUR bez DPH a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 100 000 EUR bez DPH. Pro oblast sociálních a dalších specializovaných služeb je hranice stanovena na 1 000 000 EUR s výjimkou služeb, které patří pod kódy činností CPV 79713000-5, 79100000-5, 79110000-8, 79111000-5, 79112000-2, 79112100-3 a 79140000-7.

Povinnost ke zveřejnění veřejné zakázky v Úředním věstníku EU se týká zakázek s hodnotou (bez DPH):

– Obecné činnosti: ≥ 134 000 EUR, respektive ≥ 207 000 EUR (dle druhu zakázky) na zboží a služby, ≥ 5 186 000 EUR na stavební práce, ≥ 750 000 EUR na sociální a další specializované služby s výjimkou služeb, které patří pod kód činností CPV 79713000-5.

– Infrastrukturní oblast: ≥ 414 000 na zboží a služby, ≥ 5 186 000 EUR na stavební práce, ≥ 1 000 000 EUR na sociální a další specializované služby s výjimkou služeb, které patří pod kód činností CPV 79713000-5.

Zákon o veřejných zakázkách v oblasti obrany a bezpečnosti

Na činnosti spadající do tohoto zákona musí být vyhlášena a zveřejněna veřejná soutěž na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 40 000 EUR bez DPH a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 80 000 EUR bez DPH. V Úředním věstníku EU musí být zveřejněny zakázky, které bez DPH přesahují mezní hodnoty, stanovené v 8. článku Direktivy Evropské Rady č. 2009/81.    

Formou veřejných zakázek probíhá většina nákupů ve státním a obecně ve veřejném sektoru s výjimkou některých podlimitních nákupů, avšak i na méně objemné nákupy bývají zpravidla vypsané tzv. zakázky malé hodnoty. Veřejné soutěže bývají zadávány pouze ve slovinském jazyce a lhůty na odevzdání nabídek bývají poměrně krátké (obvykle 30 dní, maximálně 60 dní). Obchodním společnostem se proto zpravidla doporučuje spolupráce formou místního obchodního zastoupení či účast v tendrech formou konsorcia se slovinskými firmami s odpovídajícími referencemi.  

Oblast veřejných zakázek je v gesci Ředitelství pro veřejné zakázky (Direktorat za javno naročanje) na Ministerstvu veřejné správy Slovinské republiky, které pokrývá legislativní oblast a koordinaci úloh pro efektivní fungování systému veřejných zakázek.  Přehled aktuálních i již realizovaných veřejných zakázek je zveřejněn na portále Enaročanje, nabídky do tendrů se předkládají elektronicky prostřednictvím portálu e-JN.

Další informace:

Public Procurement Directorate

Enaročanje – slovinský portál veřejných zakázek  

e-JN– portál pro elektronické zadávání veřejných zakázek 

TED – úřední věstník EU

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

S ohledem na situaci v soudní oblasti (velké množství neprojednaných případů, velká administrativní zátěž) se doporučuje zahrnout přímo do smlouvy klauzuli o případném řešení sporů a také doložku o výhradě vlastnictví do doby zaplacení. Slovinské soudy jsou přetíženy, projednávání případů je zdlouhavé (2–5 let), dosažení výkonu soudního rozhodnutí může trvat i několik let.

Vůči novým či neprověřeným partnerům se doporučuje vyžadovat neodvolatelný dokumentární akreditiv, popřípadě s odloženou splatností nebo bankovní garanci či platbu předem. Tyto podmínky však většinou slovinští podnikatelé odmítají s odkazem na svou serióznost. Platební morálka je ve Slovinsku srovnatelná s ČR.

Platební disciplínu a platební lhůty upravuje Zákon o prevenci zpožděných plateb (Zakon o preprečevanju zamud pri plačilih). Pro soukromé hospodářské subjekty zákon stanovuje max. 60denní platební lhůtu, kterou je možné po vzájemné dohodě v písemné formě prodloužit, avšak nesmí se jednat o zjevně nespravedlivé smluvní ujednání. 30denní platební lhůtu předepisuje zákon pouze pro orgány veřejné správy. Termín splatnosti se počítá ode dne přijetí účtu, popř. ode dne doručení zboží/splnění služeb/dokončení prací apod., pokud účet nebyl přijat nebo je datum přijetí účtu sporné.

Podle nařízení EP a Rady č. 1896/2006 je možné přeshraniční obchodní spory řešit také formou evropského platebního rozkazu (EPR), což je oproti klasické žalobě jednoduší a levnější řešení. Více informací v českém jazyce je možné nalézt na Portálu evropské justice.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Cestování, překročení hranic

Ve Slovinsku, které je členským státem EU, platí pravidla volného pohybu osob. Při přechodu přes hranice je nutné mít s sebou platný doklad totožnosti, tj. cestovní pas či občanský průkaz. Specifické podmínky cestování do Slovinska nejsou. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince ve Slovinsku nebyly identifikovány.

Aktuální informace k cestování přes území Slovinska, varování a další užitečné informace jsou k dispozici na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Lublani, v rubrice Konzulární informace a příslušných podrubrikách.

V návaznosti na pandemii COVID-19 mohou být možnosti cestování do teritoria předmětem častých změn, proto doporučujeme před cestou shlédnout podmínky cestování na následujících stránkách: Velvyslanectví ČR v Lublani – články týkající se restrikcí jsou uvedeny na hlavní stránce GOV.SI – centrální web slovinské státní správy, podrubriky Coronavirus disease COVID-19

Slovinsko patří v obecném smyslu mezi velmi bezpečné země, stupeň kriminality je nízký. Voda z kohoutku je převážně dobré kvality a pitná. V hlavním městě Lublani je veřejně dostupná síť venkovních fontán, v nichž je voda rovněž pitná. Více informací na Drinking water fountaines.

Informace o turisticky zajímavých krajích, památkách, atrakcích vč. informací o ubytování je možné získat na stránkách Slovinské turistické organizace (Slovenian Tourist Board).

Zdravotní péče

Čeští občané mají jako občané EU na základě Nařízení 1408/72 Rady (EEC) při pobytu ve Slovinsku nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči na základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění, který ve Slovinsku platí od června 2004. Nutnou a neodkladnou zdravotní péčí se rozumí péče v případě ohrožení života nebo zdraví, která nesnese odkladu na dobu po návratu do ČR. Ovšem tato péče musí být vykonána ve státním zařízení, popřípadě ve zdravotním středisku, které je smluvním zařízením Slovinského úřadu zdravotního pojištění (Zavod za zdravstveno zavarovanje Slovenije). Převoz zpět do ČR tato péče nezahrnuje. Léky pacient obdrží v lékárnách na recept, který vystaví lékař.

Hospitalizaci doporučuje ošetřující lékař. Pokud z jakéhokoliv důvodu bude nutné zaplatit celou péči v hotovosti, je nutno uschovat si originály účtů a po návratu do ČR se obrátit na pobočku své české zdravotní pojišťovny. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR ve Slovinsku se řídí podmínkami zaměstnávání občanů EU, EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a Švýcarské konfederace. Pracovníci z těchto zemí mají stejná práva jako slovinští pracovníci. K výkonu práce tedy nemusí získat pracovní povolení, z důvodu monitoringu musí být však v termínu do 10 dní po vzniku zaměstnaneckého poměru občané EU a EHP registrováni u místně příslušného slovinského úřadu práce. Povinnost registrace je na straně zaměstnavatele. Registrační formuláře slouží k evidenci a statistice a jsou podkladem ke kontrolní činnosti (podmínky zaměstnávání, dodržování pracovní legislativy a kolektivních smluv s cílem vyhnout se zneužívání zahraničních pracovníků a obcházení tripartitních dohod).

Volný pohyb pracovníků předpokládá plné zapojení pracovníků ze zemí EU do slovinského sociálního systému a poskytnutí zdravotní péče v rozsahu poskytovaném v zemi, jejíž je pracovník občanem. Do budoucna se předpokládá plná harmonizace sociálních a zdravotních systémů členských států EU. Zvláštní pozornost je nutné věnovat některým aspektům slovinské legislativy vztahující se na pracovníky vyslané do Slovinska zaměstnavatelem se sídlem v jiném členském státě EU.

Pracovněprávní podmínky 

– Maximální délka pracovní doby: zákonem stanovená 8hodinová pracovní doba, dle potřeby ji lze prodloužit na max. 10 hodin denně, přesčasy max. 8 h/týden, 20 h/měsíc, 170 h/rok.

– Minimální doba odpočinku: 30 min po každé 4. hodině, započítává se do pracovní doby. Minimální délka dovolené za kalendářní rok: 4 týdny, resp. 20 dní.

– Minimální plat je dán Zákonem o minimálním platu (Zakon o minimalni plači) a od r. 2021 je jeho výše stanovena v souladu s minimálními životními náklady. Výši stanovuje každoročně ministr práce a sociálních věcí ve spolupráci se sociálními partnery. Za r. 2022 činí minimální brutto plat 1074,43 EUR.

– Kompletní přehled pracovněprávních podmínek vychází ze Zákona o pracovních poměrech, tj. Zakon o delovnih razmerjih (ZDR-1).

Vysílání zaměstnanců

– Notifikační povinnost

1) V případě vysílání pracovníků do zahraniční, je zaměstnavatel povinen zaměstnance přihlásit pomocí elektronického formuláře na příslušný úřad práce v místě výkonu činnosti (Zavod Republike Slovenije za zaposlovanje, ZRSZ).

formulář Přihlášení výkonu služeb zaměstnavatele se sídlem v jiném členském státě EU, EHP či Švýcarské federaci (k dispozici ve slovinském a anglickém jazyce)

Ve formuláři je třeba oznámit následující údaje:

1. Údaje o zaměstnavateli (název, adresa, země původu, zodpovědná osoba)

2. Typ služeb

3. Místo výkonu činnosti

4. Doba trvání výkonu činnosti

5. Zadavatel/odběratel služeb

6. Údaje o zaměstnanci/zaměstnancích, bydliště ve Slovinsku aj.

Podmínky pro vysílání zahraničních pracovníků upravují Zákon o zaměstnávání cizinců (Zakon o zaposlovanju, samozaposlovanju in delu tujcev) a Zákon o výkonu přeshraničních služeb (Zakon o čezmejnem izvajanju storitev). Více o problematice vysílání zaměstnanců v anglickém jazyce: http://www.napotenidelavci.si/en/ 

2) Dalším krokem je přihlášení přechodného bydliště vyslaných pracovníků na cizineckém oddělení místně příslušné obecní správy (Oddelek za tujce, Upravna enota). Přihlašovací povinnost je nutné vykonat v místě plánovaného pobytu pracovníků, seznam všech obecních úřadů je k dispozici na: http://www.upravneenote.gov.si/ 

K žádosti pro každého pracovníka je nutné předložit obvykle tyto náležitosti:

– Potvrzení slovinského úřadu práce (krok 1)

– Osobní dokument (Občanský průkaz, cestovní pas)

– Fotografie

– Potvrzení zaměstnavatele o zaměstnaneckém poměru nebo smlouva o zaměstnání či jiný typ podobného dokumentu, který prokazuje smluvní vztah mezi vysílající firmou a vyslanými pracovníky

– Smlouva, ze které je zřejmý účel vyslání pracovníků, např. smlouva mezi zadavatelem a subdodavatelem, tedy mezi českou společností a firmou, pro kterou bude česká firma přeshraniční služby vykonávat.

Před zahájením výkonu přeshraniční služby je nutné mít formálně vykonaný alespoň krok č. 1, ale vzhledem k aktivním inspektorům práce (ti jsou obzvlášť činí v případě zahraničních firem) obecně doporučujeme co nejdříve vykonat i krok č. 2.

Další informace: Pracovněprávní podmínky, slovinská legislativa:

Ministry of Labour, Family, Social Affairs and EqualOpportunities, Legal Information System of the Republic of Slovenia

Slovinský úřad práce (Zavod za zaposlovanje RS)

Informační portál Posted workers

5.9. Veletrhy a akce

Lublaň

organizátor: GOSPODARSKO RAZSTAVIŠČE d.o.o.

web: https://www.ljubljanafair.com/

ALPE ADRIA– mezinárodní veletrh cestovního ruchu s důrazem na trvale udržitelný rozvoj; podtémata kamping a karavaning

GAST EXPO – mezinárodní veletrh gastronomie, vybavení a HORECA

DOM – mezinárodní veletrh stavebnictví,

COLLECTA – mezinárodní veletrh sběratelství,

NARAVA, ZDRAVJE – příroda, zdraví, zdravá výživa

AMBIENT – mezinárodní veletrh nábytku

DOM+ – mezinárodní veletrh stavebního nábytku, chladicí a ohřívací techniky, montážních staveb

Celje

organizátor: CELSKI SEJEM d.d.

web: https://ce-sejem.si/en/

SPRING FAIRS – 6 mezinárodních jarních veletrhů (zdraví a alternativní medicína, včelařská konference, zahradnictví a vybavení pro domácnost, káva, gastronomie, svatební veletrh)

AGRITECH – veletrh zemědělské a lesnické techniky

LESTECH – veletrh dřevoobráběcích strojů, nástrojů a surovin,

TEROTECH – průmyslový veletrh údržby a čištění strojů a zařízení, International Industry Fair– průmyslový veletrh nástrojářství, slévárenství a svařování, materiálů, součástek a pokrokových technologií

Car & Maintenance, MOTO BOOM, Utility Vehicles & Logistics – mezinárodní automobilový veletrh, doprava a logistika, hospodářská a dodávková vozidla

MOS – mezinárodní veletrh řemesel a podnikání

Gornja Radgona 

organizátor: POMURSKI SEJEM d.d.

web: https://www.pomurski-sejem.si/en/

MEGRA – mezinárodní veletrh stavebnictví

MEDICAL – mezinárodní veletrh moderní medicíny

LOV – mezinárodní veletrh lovectví a rybolovu

NATURO – mezinárodní veletrh aktivit a oddechu v přírodě

AGRA – mezinárodní zemědělsko-potravinářský veletrh

INPAK – mezinárodní veletrh obalů, techniky balení a logistiky

SOBRA – mezinárodní veletrh obrany, bezpečnosti a ochrany

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Lublani/Veleposlaništvo Češke republike v Ljubljani

Adresa: Riharjeva 1, 1000 Ljubljana, Slovinsko/Republika Slovenija

T: +386 142 024 50

F: +386 128 392 59

E: ljubljana@embassy.mzv.cz

W: https://www.mzv.cz/ljubljana/

Vedoucí úřadu: PhDr. Juraj CHMIEL, CSc., velvyslanec

Pracovní doba: pondělí–pátek 7:45 – 16:15

Konzulární hodiny: pondělí–středa–pátek 9:00 – 12:00

Do odvolání je možné navštívit konzulární oddělení pouze po předchozím objednání.

Objednat se můžete prostřednictvím telefonické linky +386 1 420 24 64 nebo emailem na adrese ljubljana@embassy.mzv.cz.

Spojení z letiště do centra hlavního města:

Lublaňské letiště (Aerodrom Ljubljana) se nachází cca 25 km od centra hlavního města severozápadním směrem v obci Spodnji Brnik (směr Kranj), cesta z Lublaně trvá cca 30–40 minut. Z letiště do Lublaně lze cestovat pravidelnou autobusovou linkou k hlavnímu nádraží v Lublani, jízdní řády a informace o autobusech jsou dostupné na tomto odkaze. Možná a rychlá je také cesta minibusem (shuttle), který funguje jako taxi a přijede v Lublani na určenou adresu, poskytovatelů je více, další informace zde. Z lublaňských taxi služeb lze doporučit např. Taksi Metro, Taxi Rondo či Taxi Cammeo.

CzechTrade Záhřeb (Chorvatsko a Slovinsko)

Adresa: Šubićeva 20 HR-10000, Zagreb

Alen Novosad – vedoucí zahraniční kanceláře

T: +385 1 5811 749 M: +385 914 814 584

E: alen.novosad@czechtrade.cz

W: https://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropska-unie/chorvatsko-a-slovinsko

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Centrální tísňové číslo (Emergency Call): 112 (záchranná služba, hasiči, policie, veterinář, jeskynní a horští záchranáři)

Policie (Policija) – přímá linka: 113, anonymní linka: 080 12 00

Informace o telefonních číslech: 1188 (https://www.1188.si/)

Automotoklub Slovinska (AMZS): pomoc na cestách 1987 nebo +386 1 530 53 53

Letiště Lublaň – Brnik (Aerodrom Ljubljana): +386 420 619 81

Hlavní vlakové nádraží Ljubljana (Slovenske železnice): +386 129 133 32

Hlavní autobusové nádraží Ljubljana (Avtobusna postaja Ljubljana): +386 123 446 00; informace o autobusových jízdních řádech a vyhledávání dopravního spojení – 1991 (zpoplatněno přibližně 1,28 €/min. podle operátora, funguje PO – PÁ: 7.00 – 20.00, SO, NE a svátky: 8.00 – 16.00)

Taxislužby: Taksi Metro – bezplatné číslo 080 11 90, gsm +386 41 240 200; Taxi Rondo – gsm +386 70 900 900, 80 900 900; Taxi Cammeo – +386 (0) 1 777 1212 nebo s použitím gsm aplikace

Turistické informační centrum Ljubljana (TIC Ljubljana): +386 v1 306 12 15, +386 1 306 45 75 (kontakty)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Státní a veřejná správa, instituce, legislativa

Dolní komora Parlamentu (Državni zbor): http://www.dz-rs.si/wps/portal/en/Home

Finanční správa: https://www.fu.gov.si/en/

Horní komora Parlamentu (Državni svet): http://www.ds-rs.si/en

Kancelář prezidenta republiky: https://www.predsednik.si/up-rs/uprs-eng.nsf

Ministerstva: https://www.gov.si/en/state-authorities/ministries/

Portál pro elektronické zadávání veřejných zakázek (eJN): https://ejn.gov.si/en/

Portál slovinské veřejné správy: https://e-uprava.gov.si/en

Portál slovinské státní správy (státní instituce, ministerstva): https://www.gov.si/en/

Portál veřejných zakázek (eNaročanje): https://www.enarocanje.si/

Právně-informační systém: http://www.pisrs.si/Pis.web/

Slovinská národní banka: https://www.bsi.si/en

Slovinský institut kvality a metrologie: https://www.siq.si/

Slovinský statistický úřad: https://www.stat.si/StatWeb/en

Slovinský úřad pro duševní vlastnictví: http://www.uil-sipo.si/sipo/office/tools/home/

Úřad práce: https://english.ess.gov.si/

Úřední věstník: https://www.uradni-list.si/ 

Firmy a hospodářství (spolupráce, založení podniku, hospodářské trendy)

Agentura pro podnikání a zahraniční investice SPIRIT Slovenia: https://www.sloveniabusiness.eu/

Databáze slovinských exportérů SLOEXPORT: https://www.sloexport.si/en/

Hospodářská komora: https://eng.gzs.si/

Mezinárodní portál nabídek a poptávek: http://www.borza.org/en

Obchodní komora: https://www.tzslo.si/en

Obchodní rejstřík (AJPES): https://www.ajpes.si/

Ostatní obchodní registry: https://www.bizi.si/, https://pirs.si/#/

Podnikatelský portál: https://www.podjetniski-portal.si/

Portál pro podnikání (Slovenia Business Point): https://spot.gov.si/en/

Slovinská advokátní komora: http://www.odv-zb.si/en/slovanian-bar-association/

Slovinská notářská komora: https://www.notar-z.si/en/

Údaje o firmách ve Slovinsku (dle názvu, IČO, DIČ): http://ddv.inetis.com

UMAR – Úřad pro makroekonomické analýzy: https://www.umar.gov.si/en/

Zemědělsko-lesnická komora: https://www.kgzs.si/

Zprostředkovatelské služby spojené se založením společnosti: https://data.si/en/ Živnostensko-podnikatelská komora: https://www.ozs.si/english 

Další zdroje

Asociace slovinských bank: https://www.zbs-giz.si/en/  

Asociace slovinských pojišťoven: https://www.zav-zdruzenje.si/en/

Auto-moto klub Slovinska – pomoc na cestách, silniční informace, poplatky: https://www.amzs.si/enBurza: https://ljse.si/en

Ljubljana Tourist Information Centre: https://www.visitljubljana.com/en/visitors/

Lázně a wellness ve Slovinsku: https://slovenia-spa.si/

MHD v Lublani: https://www.lpp.si/en

Oficiální informační portál pro turisty: https://www.slovenia.info/en

Přístav Koper: https://www.luka-kp.si/en/

Slovinská reklamní komora: https://www.soz.si/

Systém výpůjčky kol v Lublani: https://www.bicikelj.si/en/home

Telefonní seznam: https://www.itis.si/

Turistické farmy: https://www.turisticnekmetije.si/en

Vyhledávače: https://www.google.si/, https://www.najdi.si/