Slovinsko

Slovinsko se dlouhodobě profiluje jako ekologicky založená destinace s důrazem na vysoký stupeň ochrany přírodních zdrojů a inovativní řešení, o čemž svědčí mnohá mezinárodní ocenění. V rámci zelené transformace na úrovni EU lze očekávat, že tento trend dodatečně posílí, jednotlivá města a regiony proto hledají řešení a služby, které zajistí trvale udržitelnou mobilitu ve všech segmentech přepravy s důrazem na snižování emisí skleníkových plynů, snižování hluku, dopravní zátěže na silnicích aj. V návaznosti na realizaci vývojových strategií (Strategie rozvoje dopravy do roku 2030, Strategie chytré specializace) bude i nadále kladen důraz zejména na modernizaci železniční přepravy, intermodalitu v rámci městské a příměstské hromadné dopravy, nákup nízkoemisních dopravních prostředků na lokální úrovni nejen pro hromadnou přepravu osob, ale rovněž pro komunální služby, správu silnic spod. (např. vozidla na metan či s hybridními motory, menší elektrická vozidla), podporu cyklistiky, podporu elektromobility, budování plnicí infrastruktury aj.

Ve Slovinsku probíhá a nadále bude probíhat řada infrastrukturních projektů zaměřených na modernizaci a rozvoj železniční dopravy v souladu s požadavky transevropské dopravní sítě TEN-T. Intervenční zákon pro odstranění překážek při realizaci důležitých investic pro oživení hospodářství po epidemii covid-19 na seznam důležitých projektů zařadil např. modernizaci železniční trati Maribor–Šentilj (286,7 milionů EUR), železničního uzlu Pragersko (89 milionů EUR),  železničního tunelu Karavanky (78,6 milionů EUR), nádraží Domžale (13 milionů EUR) či železničního uzlu Zidani Most (v přípravě). V roce 2021 byla zahájena modernizace železničního koridoru Lublaň – Divača, která je rozdělena na šest fází v celkové hodnotě 672,6 milionů EUR s kompletní realizací do roku 2030. Do roku 2027 probíhá po fázích zavádění dálkového řízení dopravy na hlavních železničních tazích (Lublaň–Šentilj, celkem 100 milionů EUR). Vláda se v průběhu epidemie rovněž rozhodla oživit projekt Emonika, jehož cílem je vytvořit v hlavním městě moderní dopravní uzel a spočívá v komplexní rekonstrukci hlavního vlakového i autobusového nádraží v celkové hodnotě 387,8 milionů EUR. V plánu je rovněž modernizace ostatních vlakových nádraží na území hlavního města Lublaně a úseků mezi nimi (celkem 369 milionů EUR) a rovněž modernizace vlakových nádraží na území města Maribor (186 milionů EUR). V souladu s modernizací železniční dopravy obměňují Slovinské dráhy (státní společnost Slovenske železnice) rovněž vlakové soupravy pro přepravu osob i nákladu. 

V oblasti silniční dopravy bude v době po epidemii covid-19 kladen důraz zejména na pokračující realizaci 3. rozvojové osy, což je projekt výstavby rychlostní silnice spojující severní a jihovýchodní část Slovinska, jehož cílem je rozšíření slovinské dálniční sítě v regionech, kde dosud chyběla kvalitní silniční infrastruktura. Projekt je vzhledem ke složitosti rozdělen na více tras, přičemž budování první 17 km trasy Slovenj Gradec-jih – Velenje-jih již probíhá, ostatní trasy budou předmětem tendru. Celková hodnota projektu je odhadována na 1,3 miliardy EUR. Mezi ostatní prioritní investiční projekty v následujících letech patří např. rozšíření nejvytíženějších úseků dálnice A1 v blízkosti Lublaně o další jízdní pruh (např. rozcestí Koseze–Kozarje, 41 milionů EUR), výstavba rychlostní silnice Jagodje–Lucija a Koper–Dragonja, obchvatu měst Maribor či Murska Sobota a lokálních silnic (Hrastnik–Zidani Most, Hotemaže–Britof, Markovci–Gorišnica, přístupová cesta Bertoki, přístupová cesta Sermin). Do roku 2025 bude zahájena také sanace stávajícího tunelu pod Karavankami na dálnici mezi Slovinskem a Rakouskem (20 milionů EUR). 

V rámci trvale udržitelné mobility se budou do roku 2025 budovat systémy Park & Ride také mimo hlavní město (41 milionů EUR) a mnohé cyklistické stezky. Do projektu zřízení státní cyklistické sítě bude stát investovat celkem 153 milionů EUR, do projektu městské cyklistiky 21 milionů EUR. Stát i obce průběžně obměňují vozový park, přičemž nákup vozidel na elektřinu, vodík a další alternativní paliva podpoří do roku 2028 celkem částkou 154 milionů EUR. Vybudování plnicí infrastruktury pro tyto typy vozidel pak podpoří celkem částkou 120 milionů EUR.

V návaznosti na rozvoj přístavu Koper a zvyšující se objem přepraveného nákladu investuje stát do rozšiřování přístavních kapacit. Do roku 2025 tak plánuje např. prodloužení severní části mola I. (78 milionů EUR) či modernizaci a uspořádání kotvišť v bazénu II. (33 milionů EUR). Do roku 2030 má být v přístavu prodlouženo molo II. (169 milionů EUR), zmodernizována vnitřní silniční a železniční infrastruktura (36 milionů EUR) či rozšířeny uzavřené (61 milionů EUR) a otevřené (71 milionů EUR) skladovací kapacity.

Strategie rozvoje dopravy do roku 2030 přikládá velký důraz také dopravní logistice, která vytváří pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou a může představovat až 14 % HDP. Slovinský logistický sektor však byl v minulosti zaměřen zejména na přepravní služby, přičemž významná logistická centra, dopravní terminály kombinované přepravy či multimodální překládková centra stále ve značné míře chybí. Dle strategie však nemusí být nutně součástí veřejné dopravní infrastruktury, proto bude Slovinsko v této sféře nakloněno spíše soukromým investicím, např. formou partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Poptávány tak budou položky jako např. mechanické přístroje a signalizační, bezpečnostní či telekomunikační zařízení, zařízení pro řízení železniční aj. dopravy. Dále pak také stavební, rekonstrukční či inženýrské práce v oblasti budování silniční, železniční infrastruktury a dopravních staveb (tunely, viadukty, mosty) včetně surovin a stavebních materiálů. V návaznosti na velký objem stavebních prací lze předpokládat rovněž zvýšenou poptávku po těžké stavební mechanizaci, např. bagry, buldozery, nakladače, speciální účelová vozidla aj.

Slovinsko v souladu s rozvojovými cíli ze Strategie rozvoje Slovinska 2030, Národního energetického a klimatického plánu a Rezoluce o dlouhodobé klimatické strategii do roku 2050 předpokládá investice do oblasti energetické infrastruktury se zaměřením zejména na obnovitelné (OZE) a nízkoemisní zdroje energie. Mezi národní klimatické cíle Slovinska do roku 2030 patří dosažení alespoň 75% podílu zásobování elektrickou energií z domácích zdrojů a alespoň 27% podílu OZE v konečné brutto spotřebě energie. Pro sektor tepelná energie a chlazení je cílový podíl OZE stanoven na 41,4 % a pro sektor elektrické energie 43,3 %.

Slovinská politika se staví pozitivně k využití jaderné energie, kterou vnímá jako nízkoemisní a jako jednu z mála možností, jak v budoucnu zajistit spolehlivý zdroj, pokrýt narůstající potřeby při spotřebě elektrické energie (např. v návaznosti na rozvoj elektromobility) a zároveň snížit závislost na importu. Podporuje proto projekt výstavby 2. bloku jaderné elektrárny Krško, k němuž v průběhu roku 2021 vydalo Ministerstvo infrastruktury Slovinské republiky energetické povolení. Projekt je klasifikován jako důležitá investice, která je nyní v přípravné fázi do roku 2027. Ta bude spočívat především v umístění objektu do územního plánu a získání stavebního povolení. U současného reaktoru se předpokládá fungování do roku 2043, výběr budoucí technologie se předpokládá kolem l. 2027 – 2030, avšak odborníci upozorňují, že současný výkon reaktoru (0,7 GW) nebude v budoucnu dostačující, proto se odhaduje, že bude mít nový reaktor výkon mezi 1,1 až 1,2 GW. Hodnota projektu je dle jeho nositele, společnosti GEN energija, předběžně odhadována v rozmezí 5 – 6 miliard EUR.

Intervenční zákon pro odstranění překážek při realizaci důležitých investic pro oživení hospodářství po epidemii covid-19 na seznam důležitých projektů zařadil rovněž různé projekty s cílem dalšího rozvoje plynárenských soustav (např. plynovody Vodice–Lublaň, Ajdovščina–Lucija, Kozarje–Vevče), elektrodistribuční sítě a zachování vysoké úrovně propojení elektroenergetických sítí se sousedními státy (vybudování dálkových vedení Cirkovce–Pince, Kamnik–Visoko, Gorica–Divača, Murska Sobota–Lendava, Lenart–Radenci; trafostanice Dobruška Vas; kabelového vedení v Koperu), vodních zdrojů energie (výstavba hydroelektrárny Mokrice v celkové hodnotě 150 mil. EUR; hydroelektrárny na střední Sávě) či větrných elektráren (Slovenska Bistrica VGP 1 – 11, Pohorje, Rogatec, Paški Kozjak, Plešivec). V rámci rozvoje elektrodistribuční sítě bude zaměřena pozornost také na zvýšení odolnosti proti poruchám, zvýšení kapacity, konektivity a adaptability. Slovinská strategie předpokládá rovněž podporu pilotních projektů výroby syntetického metanu a vodíku a podporu systémů pro ukládání energie včetně optimalizace jejího využití.

Zmíněné projekty jsou příležitostí nejen pro stavební společnosti s referencemi v oblasti výstavby energetických objektů, ale také pro subdodavatele zařízení a vybavení hydroelektráren či větrných elektráren (vodní či větrné turbíny, elektrické generátory aj.), plynovodů a systémů pro distribuci elektrické energie. Oblast jaderné energetiky pak bude také příležitostí pro výměnu zkušeností a know-how.

Slovinská vláda usiluje o změnu obranné legislativy a navýšení obranného rozpočtu, zejména za účelem provedení nezbytné modernizace ozbrojených sil. V následujících šesti letech plánuje Ministerstvo obrany Slovinské republiky investovat nad rámec standardního obranného rozpočtu do vybavení slovinské armády prostředky ve výši 780 mil. EUR s tím, že v letech 2021 – 2022 se jedná o 100 mil. EUR investic ročně, v letech 2023 – 2026 poté o 145 mil. EUR na rok. V roce 2021 navíc nebylo vyčerpáno plných 100 mil. a předpokládá se proto jejich využití v následujících letech tohoto období.

Slovinský trh je vyspělý a orientovaný na moderní technologie, precizní zpracování, interoperabilitu, modularitu, víceúčelovost technologií a spolehlivost obchodních partnerů. Pro český obranný průmysl tak představuje příležitost uplatnit výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou a využít znalost moderních technologií a postupů. Poptávány jsou zejména produkty, jako například obrněná a transportní vozidla, technologie k neutralizaci výbušných prostředků, zbraně a střelivo, minomety, dělostřelecké systémy, letouny, helikoptéry, bezpilotní systémy a systémy na dálkové ovládání pro účely sběru dat, radary dlouhého a krátkého dosahu apod.

Nadcházející obranné investice jsou rozděleny následujícím způsobem: bojová vozidla (těžká i lehká ozbrojená bojová vozidla pěchoty) ve výši 408 mil. EUR, vojenské letectvo zahrnující transportní vojenské letadlo, bojové vrtulníky a zajištění ochrany slovinského vzdušného prostoru – 128 mil. EUR, transportní vozidla, logistická výbava a zdravotnická zařízení ve výši 65 mil. EUR, raketové systémy (systémy protiraketové obrany a ochrany proti CBRN) – 65 mil. EUR, komunikační systémy a kybernetická bezpečnost (vč. personálního posílení, výcviku, tréninku, školení, vědy a výzkumu) – 40 mil. EUR, infrastrukturní projekty – 40 mil. EUR a pěchotní zbraně, munice a výbava pěšího vojska – 34 mil. EUR. Nákup zbraní pěchoty předpokládá nákup samopalů, popř. útočných pušek s odpovídající municí pro interoperabilní použití v rámci standardů NATO. Slovinsko se nebrání řešení prostřednictvím transferu technologií, který by bylo možné využít pro rozvoj slovinského obranného průmyslu.

V roce 2021 podepsala AOBP ČR memorandum o porozumění se Slovinskou asociací obranného průmyslu GOIS (Grozd obrambne industrije Slovenije). České obranné firmy se rovněž představily na PROPED a ministr obrany M. Tonin navštívil Dny NATO v Ostravě v roce 2021, slovinská delegace poté navštívila obranný veletrh IDET v Brně a ČR se připojilo do Mountain Warfare Centre of Excellence se sídlem ve Slovinsku. Rychle se rozvíjející spolupráce na obchodně-politické úrovni v posledním roce otevírá příležitosti pro zapojení českých firem do tendrů, které budou postupně vypisovány ve výše uvedených oblastech nejméně do roku 2026. Významným problémem Slovinska zůstává zajištění obrany vzdušného prostoru, který je v současné chvíli pokrýván v rámci spolupráce s Maďarskem, přičemž slovinská strana tento stav považuje za dočasný a má zájem o posílení svých vlastních leteckých kapacit tak, aby byla schopna tento úkol zajistit samostatně.

Po částečném útlumu veřejných investic v oblasti výstavby před rokem 2020 připravuje slovinská vláda k realizaci sérii projektů bytové a rezidenční výstavby pro komerční, veřejné a nájemní účely. Zejména hlavní město Lublaň, přímořská města (Koper, Portorož), ale i ostatní urbánní aglomerace se potýkají s chronickým nedostatkem cenově dostupného bydlení. Intervenční zákon pro odstranění překážek při realizaci důležitých investic pro oživení hospodářství po epidemii covid-19 proto na seznam důležitých investic zařadil vybudování bytových komplexů sídlištního typu v Lublani (Podutik–Glince, Zelena Jama, Litijska–Pesarska, Povšetova, Jesihov Štradon, Rakova Jelša II), Mariboru (Pod Pekrsko Gorco, Novo Pobrežje), Kranji, Koperu a dalších městech (Novo mesto, Nova Gorica, Jesenice, Ivančna Gorica, Dragomelj, Lukovica). Bytové a rezidenční výstavbě v městských aglomeracích se věnuje také řada soukromých developerů a investičních fondů, kteří se zaměřují zejména na nadstandardní rezidenční a komerční výstavbu. Skupina Corwin společně s Hartenberg Holdingem tak plánují alespoň čtyři stavební projekty na území Slovinska, přičemž prvním společným projektem bude obchodní komplex Vilharia v Lublani. Bytový komplex v Lublani plánuje či již částečně realizuje slovinsko-rakouská společnost Tivoli (projekt Palais & Villa Schellenburg), slovinská společnost Lesnep společně s ruským investorem (projekt Regentov kvart), britský fond Zetland (projekt Lagom Črnuče a rezidenčně-komerční komplex ve čtvrti Bežigrad) či bulharský holding MVF (projekt Devana).

Intervenční zákon mezi důležité investice v dalších letech klasifikoval rovněž účelové stavby v různých sektorech, přičemž některé budou financovány převážně z veřejných prostředků, jiné formou PPP či jako státní dotace soukromému subjektu: kultura (např. nová budova Národní a univerzitní knihovny, Kulturní centrum Trebnje, rekonstrukce SNG Drama Ljubljana), zdravotnictví (např.  Poliklinika Tezno, Infekční klinika Lublaň, Infekční klinika Maribor, Všeobecná nemocnice Celje, Slovinské centrum protonové terapie, Pohotovost Maribor, Chirurgie v rámci Všeobecné nemocnice Slovenj Gradec a rekonstrukce/energetická sanace mnoha stávajících objektů), sociální politika (výstavba alespoň pěti domovů důchodců), justice (např. nová budova lublaňského soudu), školství (např. ZŠ Loka Črnomelj, ZŠ Oskara Kovačiče Škofije, SIC Lublaň, Veterinární fakulta Lublaň, Strojírenská fakulta Lublaň, Farmaceutická fakulta Lublaň, studentský kampus Lékařské fakulty v Lublani a rekonstrukce/energetická sanace mnoha stávajících objektů), věda (např. Centrum vědy Lublaň, Centrum nových technologií Lublaň), sport (např. Sportovní a horolezecké centrum Ilirija, Bazén Vevče, Atletický stadion Lublaň, Sportovní hala Šentjur pri Celju, Sportovní hala Bovec, Sportovní hala Preddvor, Víceúčelová sportovní hala Ilirska Bistrica, Sportovní komplex Korutanské horolezecké centrum, Sportovní komplex Dobrna, Stadion u Velenjského jezera, Sportovní hala Brezovica, Sportovní hala Ajdovščina, Bazénový komplex Češča vas, rekonstrukce a rozšíření Sportovního parku Ravne) a průmyslové objekty (např. Logisticko-obchodní zóna Podravje, Obchodní zóna Zalog, Obchodní zóna Nova Gorica, nové kongresové centrum na lublaňském výstavišti, Tedi Logistic Sežana, nové výrobní kapacity firem Siliko, Atlantic Droga Kolinska, TAB Haidi či AK Automotive Koper; Centra na zpracování dřeva v regionech Dolenjska, Štajerska, Notranjska a Koroška).

V návaznosti na slovinské rozvojové strategie bude při výstavbě nových objektů kladen důraz na trvale udržitelný rozvoj a nízkoenergetické standardy. 

České společnosti se budou moci zapojit buď přímo do výstavby, popř. dodávat stavební materiály, železobetonové konstrukce, výrobky stavebního truhlářství a tesařství, interiérové a exteriérové vybavení a další vybavení dle účelu objektu (nemocniční, sportovní apod.).

Slovinsko je dle Indexu DESI na celkovém 13. místě, dle kritéria využívání veřejných digitálních služeb na 15. místě a dlouhodobě si klade za cíl dostat se do desítky nejlepších. Pandemie covid-19 poukázala na nutnost přítomnosti a fungování ve virtuálním světě, odhalila slabiny stávajících systémů a již probíhající digitalizaci urychlila napříč všemi sektory. Slovinsko v návaznosti na problematiku digitalizace zřídilo v roce 2021 Úřad vlády pro digitální transformaci a v rámci národního plánu obnovy i dlouhodobých strategií (Strategie chytré specializace, Digitální Slovinsko 2030, Strategie slovinského průmyslu do roku 2030) bude usilovat o další zdokonalování stávajících e-systémů ve smyslu rozšiřování portfolia dostupných digitálních služeb pro občany i poskytovatele služeb s důrazem na příznivější uživatelskou zkušenost a podpoří také digitalizaci v oblasti hospodářství. Do projektů digitální transformace bude Slovinsko v rámci národního plánu obnovy, víceletého finančního rámce a programu React EU v letech 2021-2027 investovat cca 465 milionů EUR nevratných prostředků, z čehož 258,9 milionů EUR představují projekty digitalizace veřejného sektoru a veřejné správy, 56,5 milionů EUR bude investováno do projektů digitalizace hospodářství a zbytek do oblastí jako jsou R&D, kompetence apod.

V rámci eStátní správy (eUprava) bude např. zřízena národní elektronická identita (kombinace biometrického osobního průkazu a mobilní aplikace),  virtuální okénko (virtualno okence), sloužící pro organizaci online schůzky s obecním úřadem/magistrátem a možností vyřízení některých správních úkonů na dálku, dojde také ke zjednodušení způsobu přihlašování a podepisování pro uživatele digitálních veřejných služeb. Počítá se také se zřízením jednotného vstupního portálu  pro občany a firmy s přístupem ke všem veřejným službám dle principu „one-stop-shop“.  Bude zřízen také portál eStavba (eGraditev) s cílem snazší koordinace procesů při stavbě objektů a rychlejšího vydávání stavebního povolení. V rámci eHealth (eZdravje) bude kladen důraz na vytvoření centrální databáze zdravotních údajů, platformy pro telemedicínu či systému elektronického objednávání na lékařské prohlídky. Mezi další priority bude patřit rovněž digitalizace justice s cílem zrychlení administrativních procesů (elektronický registr notářských zápisů, e-soudy), kulturního dědictví (platformy eKultura, eDediščina, eArhiv), zemědělství (vývoj zemědělského datového skladu, platformy eGozdarstvo v oblasti lesnictví), školství a vzdělávání (digitalizace pedagogického procesu, sledování zaměstnatelnosti absolventů, informační systém pro oblast sportu) či posilování digitálních kompetencí všech občanů, přičemž zvýšená pozornost bude věnována kybernetické bezpečnosti. V současnosti je cca 108 tisíc slovinských domácností (cca 12,5 %) bez širokopásmového připojení k internetu, stát bude proto usilovat o další zlepšování konektivity (gigabitové připojení). 

V oblasti hospodářství bude nadále kladen důraz na rozvoj průmyslu 4.0 a digitalizaci slovinského podnikatelského sektoru ve smyslu digitalizace pracovních procesů (nákup, prodej, logistika, výroba, finance, HR aj.), rozvoje IT systémů a umělé inteligence, automatizace, robotizace a posilování digitálních kompetencí zaměstnanců. Stát podpoří firmy nejen při tvorbě digitální strategie, ale rovněž při implementaci a nákupu vybavení. Ministerstvo pro hospodářský rozvoj a technologie Slovinské republiky rovněž plánuje založení hybridního cloudu, jehož cílem je vytvořit systém jednotné digitální identity firem. Hodnota projektu je odhadována na 2,5 milionů EUR. 

Pandemie významně přispěla k rozmachu on-line nakupování, přičemž se do budoucna očekává výrazná výhoda pro obchodníky, kteří budou schopni zákazníkům nabídnout kombinaci on-line služeb a kamenných obchodů. Maloobchodní sektor bude tedy i nadále poptávat platformy e-commerce a zdokonalovat je pomocí inovativních technologií, které budou zaměřeny na vylepšení nákupního procesu pro koncového zákazníka (user experience). Zvýšený objem virtuálního nakupování předpokládá také zvýšenou poptávku po službách v digitálním marketingu (optimalizace webových stránek, digitální reklama aj.), vývoji aplikací apod. Aktuální trendy ukazují, že i po ukončení výjimečného stavu zachovají mnohé veřejné i soukromé subjekty do jisté míry home office, resp. kombinaci klasického pracovního procesu a práce z domova. Proto lze předpokládat, že bude poptávka zejména po programovém vybavení pro vzdálený přístup a s tím spojené výzvy hybridního pracovního procesu existovat také do budoucna.

Digitální transformace bude příležitostí pro inovativní české firmy v oblasti informačních technologií, umělé inteligence, IoT, blockchain, a pro integrátory a digitální stratégy.